Mladá generace chodí do lesa zřídka

- Můžete ve stručnosti organizaci Lesy hl. města Prahy představit (forma organizace, financování, rozpočet, vývoj hospodaření, střediska, počet zaměstnanců)?

Lesy hl. m. Prahy jsou příspěvkovou organizací, která byla zřízena v roce 1992, kdy na-hradila státní podnik Sady, lesy a zahradnictví, jehož součástí lesy byly. Státní podnik byl dán do likvidace a byl zřízen nový subjekt k údržbě lesů. Lesy hl. m. Prahy jsou příspěvkovou organizací bez příspěvku, tzn. veškeré práce, které jsou prováděny na majetku města, jsou po převzetí fakturovány. Rozpočet organizace začínal na 9 mil. v roce 1992, kdy se organizace skládala ze střediska lesů a střediska zahrad. V současnosti se organizace skládá ze střediska lesů, vodních toků, střediska městské zeleně (zásobní a prodejní zahrady), střediska ekologické výchovy, střediska správy budov a ústředí organizace. Počet zaměstnanců se v současné době ustálil na 231 zaměstnancích. V roce 2010 měla organizace obrat 206 mil. korun.

- Lesy hl. m. Prahy obhospodařují více než 2 400 ha lesů, všechny jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení.  Můžete vyjmenovat hlavní specifika hospodaření?

Organizace Lesy hl. m. Prahy provádí údržbu na cca 2 600 ha lesa v majetku obce hl. m. Prahy, které jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení – ochranné a lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Mimo údržby lesů organizace provádí údržbu a opravy na drobných vodních tocích na území Prahy ve správě hl. m. Prahy. Organizace se stará o čtyři velké vodní nádrže, přes 50 rybníků, kolem 220 km vodních toků, dešťové usazovací nádrže a suché poldry. V lesích hl. m. Prahy převažují práce v oblasti rekreační činnosti, které by se daly vyjádřit 60 % ze 100 % prováděných prací. To znamená, že klasická lesnická péče je obsažena ve 40 % prováděných prací.

- Lesy v Praze patří bezesporu mezi nejnavštěvovanější v republice, jak v praxi probíhá nezbytná péče – výchova, těžba a zalesňování?

Péče v lesích, jako je zalesňování, výchova a těžba probíhají na podstatně menších plochách, než jak je zvykem u státních lesů nebo v lesích mimo Prahu. Těžby probíhají v zimních měsících a plochy jsou po vyčištění následujícího roku zalesněny. Na podzim většinou provádíme vylepšování dříve zalesněných ploch. Tento postup dodržujeme z důvodu nízkého množství srážek na území hl. m. Prahy, kde spadne mezi 450 až 550 mm srážek za rok s převahou v jarních měsících.

- Jaké jsou hlavní náklady spojené s vysokou návštěvností vámi spravovaných lesů (roční náklady, za co je vynakládáno nejvíce prostředků)?

Na údržbu lesů je prostřednictvím organizace vydáváno ročně cca 30 mil. korun, z čehož zhruba 2/3 padnou na náklady spojené s rekreací a údržbou lesních ploch a cest. Jedná se převážně o úklidy, sběr odpadků, výrobu a opravy rekreačního zařízení.

- Středisko ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy vzniklo počátkem roku 2008. Jaké jsou hlavní cíle střediska a daří se je naplňovat?

Středisko ekologické výchovy bylo zřízeno usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy. Náplní, resp. úkolem tohoto střediska je přiblížit návštěvníkům všech věkových kategorií lesy a vodní plochy na území města jako rekreační zóny, které mohou využívat pro svou krátkodobou a střednědobou rekreaci. Současně provádí formou různých akcí seznamování s prací v lesích a na vodních plochách, aby návštěvníci pochopili na příkladech, jaké činnosti zde probíhají. Na webových stránkách organizace mohou návštěvníci zjistit, jaké akce se připravují, nebo které již proběhly.

- Lesy hl. města Prahy pracují poměrně intenzivně s veřejností, jak pražská veřejnost vnímá lesy a práci lesníků?

Pražská veřejnost hodnotí práce prováděné v lesích kladně, protože chápe, že bez jakékoliv činnosti by lesy nemohly dlouhodobě existovat. Samozřejmě, že existují výjimky, kdy návštěvníci nesouhlasí s prováděnými pracemi (např. výchovné zásahy), kdy argumentují kácením zelených stromů. Z tohoto důvodu zajištujeme před zásahy vyvěšení upozornění, jaké práce budou v dané lokalitě probíhat a co bude následovat. Většinou se potom setkáme s pochopením.

- Jak dlouho trvá příprava na akce typu „Do lesa s lesníkem“? Kolik lidí se na přípravě a realizaci podílí?

Protože akce Do lesa s lesníkem se koná již 3. ročníkem a měli jsme již s organizací zkušenosti, trvala příprava zhruba půl roku a podílelo se na ní 30 pracovníků.

- Vnímáte nějaký posun nahlížení veřejnosti na hospodaření v lesích v souvislosti s pořádáním podobných akcí?

V rámci prováděných akcí je možné konstatovat, že návštěvníci lesa pozitivněji vnímají provádění prací v lesích a ve větším procentu chápou provádění zásahů v porostech.

- Kdybyste měl přes určité zjednodušení popsat typického návštěvníka příměstských lesů s jeho nároky na plnění rekreačních funkcí, jak by vypadal?

Typický návštěvník lesa nejde zcela jednoznačně popsat, protože co návštěvník, to jiný naturel. Je možné zobecnit, že do lesa na procházku (krátkodobá nebo střednědobá rekreace) zavítají senioři, maminky s dětmi a případně školy, velmi zřídka chodí do lesa mladá generace. Střední generace navštěvuje lesy o něco více, avšak nedosahují počtů prvně jmenovaných (matky s dětmi a senioři).

- Jak bude podle vás vypadat budoucnost pražských lesů? Jaké jsou hlavní „výzvy“, kterým budete muset v budoucnu čelit v souvislosti se zvyšujícím se počtem obyvatel Prahy a jejich nároků na volnočasové aktivity?

Budoucnost pražských lesů – hlavní výzvou je rozšiřování lesů na volných plochách v majetku města a spolupráce s Lesy České republiky, kde by v extravilánu byly zalesňovány volné plochy. Tím by se zvětšily lesy na území hlavního města a v jeho blízkém okolí, čímž by se počty návštěvníků rozmělnily na větší ploše.

Děkuji za odpovědi (26. 5. 2011),

Petra Kulhanová