Archiv časopisu Lesnická práce

Jan Valenta, Tomáš Sys

Technologie geografických pozičních systémů (dále jen GPS) se již staly součástí našeho běžného života díky existenci turistických GPS, integraci GPS do mobilních telefonů a masovému rozšíření autonavigací. Jednoduchost a snadná ovladatelnost aplikací vytvářených pro veřejnost snadno vzbudí dojem, že se jedná o všemocnou a velmi přesnou technologii. Skutečnost však není tak růžová a od levných přístrojů nelze očekávat zázraky.

Vladimír Šebeň, Michal Bošeľa

V roku 2010 pracovníci Národného lesníckeho centra vo Zvolene realizovali druhý cyklus monitoringu procesu revitalizácie tatranského kalamitiska z novembra 2004. Nadviazalo sa na zber údajov v roku 2007–2008, kedy sa založilo 924 monitorovacích plôch (MP). Kvôli zníženým finančným prostriedkom sa monitorovalo iba kalamitisko v štvrtinovej sieti s rozstupom 1x1 km (vyberala sa pravidelne každá štvrtá plocha z 500x500 m na 1x1 km). Najväčšie zmeny sa očakávali práve v dynamike obnovy a tak bol druhý cyklus zameraný iba na ňu. MP sa vyhľadali v teréne a postupovalo sa rovnakou metódou zisťovania ako v prvom cykle. Zachytili sa zmeny na tých istých MP a výsledky sa matematicko-štatistickými metódami zovšeobecnili pre monitorované územie. Venovať sa budeme počtom jedincov obnovy, vplyvu buriny a odumretého dreva na obnovu a uplatnenému manažmentu.

Miloš Knížek, Jan Liška, Roman Modlinger, Vítězslava Pešková

Z pohledu ochrany lesa je možné uplynulý rok 2010 označit jako období spíše příznivé. Ve srovnání s předchozími lety jsou celkové charakteristiky uspokojivější, neboť nedošlo k rozsáhlým větrným disturbancím jako v letech 2007 a 2008 a bylo zaznamenáno menší množství kůrovcových těžeb. Hlavní škodlivé faktory byly obdobné, z abiotických vlivů se jednalo o větrné a sněhové polomy, z biotických činitelů pak především o přemnožený podkorní hmyz. Chod povětrnostních podmínek byl rovněž celkově vyrovnanější, zaznamenané klimatické extremity (letní vichřice spojené s lijáky, mokrý sníh, povodně) byly spíše regionálního charakteru. Výše evidovaných nahodilých těžeb byla srovnatelná s rokem 2009, přičemž činila cca 4,3 mil. m3 (po přepočtu na celkovou plochu 6 mil. m3), což je signifikantně méně než např. v roce 2008, kdy evidované nahodilé těžby dosahovaly hodnoty 7,1 mil. m3 (po přepočtu 10 mil. m3).

Jiří Bílý

O tom, že drobní hlodavci nezpůsobují zrovna drobné škody, se mohli lesníci opět přesvědčit po letošní zimě. Lokálně došlo až k jejich kalamitnímu přemnožení, zejména v horských oblastech severního pohraničí. Ani prognóza dalšího vývoje populací drobných hlodavců v letošním roce není pro vlastníky lesa příznivá a obavy již zaznívají z řady lokalit v rámci celé republiky. Je proto na místě zrekapitulovat aktuální stav v oblasti rodenticidů použitelných k ochraně lesa v ČR.

Miroslav Kutý

V úvodníku květnové Lesnické práce se Pavel Draštík, předseda České lesnické společnosti, zamýšlí nad zájmem našich dětí o studium lesnictví. Sděluje, že v minulosti mělo naše povolání perspektivu, určitou stabilitu a vážnost ve svém okolí, zvláště pak v prostředí venkova.

Miroslav Sloup

Lesní hospodářství je konzervativní obor. A to je v mnoha případech dobře. Lidská společnost totiž vyžaduje od lesa stále nové užitky a chce, aby byly naplněny hned. To samozřejmě není možné, a pokud by takovým představám lesník podlehl, „létal by z jednoho příkopu do druhého“. Než se hospodaření upraví podle momentálních požadavků, je již společenské zadání jiné. Na druhé straně nelze popřít postupný vývoj (například nové technologie), který ovlivňuje hospodaření (někdy vhodným, ale po pravdě řečeno, někdy i nevhodným způsobem).

Vladimír Krečmer

Když v březnu 1991 došlo vládním nařízením č. 163/1991 k založení našeho největšího Národního parku Šumava (NPŠ) s nadprůměrnou lesnatostí v horské a podhorské oblasti, od samého začátku se ukazovaly známky zásadně rozdílných názorů na nakládání s jeho lesy kategorie zvláštního určení s funkcí ochrany přírody. To, co se zdálo vyplývat ze stěžejních úloh parku, naznačovaných vládním nařízením, byla ochrana lesních ekosystémů s jejich postupnou druhovou a strukturální přeměnou tak, aby mohly být výhledově převáděny na samovolný vývoj. Druhým stěžejním úkolem bylo zlepšování životního prostředí v lesích.

Petr Zahradník

Začalo vegetační období, započalo rojení lýkožrouta smrkového a opět tu máme problém spojený s NP Šumava. Je zajímavé, jak se tato kauza opět stala mediální záležitostí týkající se lesů (hned vedle vypsaných tendrů Lesů ČR, s.p.) právě v této době. Ale je to celkem pochopitelné. Právě nyní je totiž nutné proti kůrovci zasahovat, chceme-li jeho populaci snížit a zamezit tak dalšímu rozpadu a odumírání porostů. A proto je nutné tomu v národním parku zamezit!

Petr Kahuda

Se změnou ředitele největšího národního parku ČR a aktuálně zejména s  příchodem sezóny začal opět narůstat zájem o dění na Šumavě. Lýkožrout smrkový, pro řadu návštěvníků NP druh hmyzu, kterého si při toulkách lesy ani nevšimnou, opět proniká do celostátních médií a tím i do pozornosti laické i odborné veřejnosti.

V Hradčanech u Mimoně byl 11. května 2011 založen lesnický park Bezděz. Slavnostní akt je symbolizován pamětním kamenem před Informačním centrem VLS ČR a rovněž jilmem drsným (Ulmus glabra), vysazeným na památku založení parku v blízkosti obce Velký Rečkov na Mladoboleslavsku.

Hlavními iniciátory myšlenky lesnického parku Bezděz jsou Vojenské lesy a statky ČR, Lesy ČR, města Bělá pod Bezdězem, Doksy, Zákupy a obec Bezděz. Území lesnického parku Bezděz se rozkládá v lesích kolem Bezdězu na Českolipsku a Mladoboleslavsku, na rozhraní Libereckého a Středočeského kraje.