Ochrana lesa proti podkornímu hmyzu v NP Šumava

„Zásahové“ vs „bezzásahové“ území

Velikost a umístění bezzásahových území prošly od vzniku NPŠ dramatickým vývojem. Přestože les, jako nejsložitější ekosystém vůbec, se vyvíjí stovky let, byl management lesa NPŠ v uplynulých téměř 20 letech zásadním způsobem změněn již několikrát. Dlouhodobé pře v NP se svádí o umístění, velikost i časový harmonogramu rozšiřování ploch určených k samovolnému vývoji. Zatímco jedni trvají na kontinuitě lesnického obhospodařování většiny (či všech) lesů NP, jiní upozorňují na nutnost co nejrychlejšího přechodu k bezzásahovosti na podstatné části (či celém) území NP. Správnou či vhodnou cestu mezi zmíněnými krajními polohami se však za celou historii NP dosud najít nepodařilo a stále se hledá.

Aktuálně prováděná protikůrovcová opatření

Nejvýznamnějším a nejnáročnějším z proti-kůrovcových opatření je bezesporu těžební zpracování kůrovcem napadených stromů. Přestože se jedná o metodu nepopulární ve smyslu narušení ekosystému v místě zásahu i určitého dočasného omezení turistického využívání území (v případě větších zásahů), jedná se o metodu nejúčinnější a nenahradi-telnou. K 23. 5. 2011 bylo Správou NP a CHKO Šumava od počátku roku zpracováno cca 16 tis. m3 a dalších cca 7 tis. m3 napadených stromů je vyznačeno ke zpracování. Ve stejném období minulého roku to bylo cca 24 tis. m3 zpracovaných kůrovcových stromů a cca 4 tis. m3 stromů evidovaných ke zpracování. Celkově je tedy v meziročním srovnání prozatím evidováno a těžebně zpracováváno o něco méně napadených stromů, než tomu bylo v roce předchozím. I tak je ale jisté, že i letos bude výskyt lýkožroutů v NPŠ s očekávanými dopady na lesní porosty kalamitní.

Pro snížení tlaku kůrovců na lesní porosty a redukci jejich populace bylo také v letošním roce instalováno množství obranných zařízení technického charakteru. Z necelých 34 tis. kusů obranných zařízení, umístěných pro zachycení jarního rojení lýkožroutů, tvoří cca 31 tis. kusů lapáky, zbytek je tvořen téměř rovným dílem lapači a trojnožkami. Z lapáků pak dominují tzv. živé stojící lapáky (evidované smrky osazené feromonovým odparníkem), umisťované na ohrožených místech lesních porostů. Tyto lapáky, doporučené kvalifikovanými odborníky na ochranu lesa (expertní pracovní skupina), mají za cíl usměrnit nálet lýkožroutů na místa, kde nepůsobí takové škody, či kde se napadené stromy mohou lépe a účinněji asanovat. Pokud dojde k napadení takového stromu, je standardními způsoby zpracován; v současnosti jsou živé lapáky nahrazovány jiným běžným typem obranného zařízení.

Použití biocidů

Biocidy – v tomto případě insekticidy – mají své místo v ochraně lesa proti kůrovcům již mnoho let. Pro možnost jejich aplikace v letošním roce, podobně jako v několika letech předchozích, bylo Správou NP a CHKO Šumava požádáno o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny (a to i přesto, že v mnoha letech účinnosti tohoto zákona o výjimku žádáno nebylo – podle tehdejších právních názorů totiž nebyla zapotřebí). O výjimku bylo požádáno včas, kvůli průtahům ve správním řízení však letos dosud vydána nebyla (její vydání se očekává). Za účelem předejít hrozící škodě byla v omezeném rozsahu (pouze na obranná zařízení) aplikace insekticidu již provedena i bez uvedené výjimky. Práce proběhly v rámci podmínek očekávaného rozhodnutí a v rozsahu nižším, než ve srovnatelném období minulého roku: zatímco loni bylo umístěno cca 9 tis. kusů insekticidem ošetřených zařízení, letos to bylo cca 7 tis. kusů.

Důvodem pro uvedený krok byla nutnost přípravy obranných zařízení definovaných lesním zákonem, resp. jeho prováděcími předpisy, před příchodem jarního rojení. Instalace obranných zařízení se tedy skutečně řídila provozní i zákonnou nutností danou bionomií kůrovců, a nikoli lhůtami správního řízení. Neaplikovat insekticidy by zároveň znamenalo výrazně snížit efektivitu zařízení, což v současné kalamitní situaci nebylo možné. Nadále je použití biocidů v NP plánováno pouze v nejnutnějších případech, v omezeném množství a až po udělení příslušné výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Kácení rizikových souší

Kvůli bezzásahovému managementu řady lesních porostů, ke kterému bylo přistoupeno zejména od roku 2007, vzniklo v lesních porostech vysoké množství kůrovcových souší. Tyto souše, které kvůli své vysoké lámavosti zejména za silnějších větrů či po deštích padají, se nacházejí i v bezprostřední blízkosti značených turistických tras. Z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví návštěvníků NP přistoupila Správa k odstraňování těchto stromů.

Odstraňování nebezpečných stromů probíhá podle předem stanoveného harmonogramu. V I. zónách zůstávají uříznuté či ulomené neodvětvené kmeny na místě zásahu, z části II. zón (ne všude) se pak zpracované odvětvené kmeny odváží. Vše je řešeno dle aktuálních technických i finančních možností s důrazem na zachování bezpečnosti návštěvníků NP na turisticky nejfrekventovanějších lokalitách.

Závěrem

Problematika ochrany lesa v NP Šumava se zejména s ohledem na probíhající kůrovcovou kalamitu a nutná řešení nedá popsat na několika málo stranách či řádcích. Jisté je, že všechny příslušné odpovědné zaměstnance resortu životního prostředí čeká ještě mnoho práce a úsilí věnované tomuto tématu. Sladit zdánlivě až protichůdné představy o správné koncepci tak rozsáhlého a cenného území není jednoduché. Značka národního parku má ale potenciál do budoucna zajistit nejen zákonnou ochranu přírodních hodnot, ale i žádanou péči o kulturní dědictví s pozitivním socio-ekonomickým efektem.

Autor:

Ing. Petr Kahuda

Správa NP a CHKO Šumava

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Jan Příhoda a Správa NP a CHKO Šumava

Informace o aktuálním složení Rady NP Šumava naleznete na str. 62.

Více fotografií na obálkách časopisu a v galerii na www. Silvarium.cz