Dotace na zalesnění zemědělské půdy - Založení lesního porostu
Miloš Jírovský
Dotace na zalesnění zemědělské půdy je poskytována v rámci Programu rozvoje venkova a je hrazena z EAFRD (European Agruciltural Fund for Rural Development). Vyplácena je Státním zemědělským intervenčním fondem. Předkládaný článek shrnuje podmínky poskytnutí dotace a hlavní zásady žádosti o dotaci.
Zalesňování zemědělské půdy
Dotace na zalesňování zemědělské půdy je poskytována na založení lesního porostu výsadbou v souladu s projektem zalesnění na pozemku evidovaném v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „LPIS“) na žadatele a následné pečování o takto vzniklý lesní porost, a to v následujících 3 formách:
- na založení lesního porostu (dotace na „zalesnění“),
- na péči o lesní porost po dobu 5 let počínaje rokem následujícím po roce zalesnění (dotace na „péči“),
- náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném zemědělském pozemku, a to po dobu 15 let počínaje rokem následujícím po roce zalesnění („náhrada“).
V tomto případě se budeme věnovat zejména dotaci na zalesňování zemědělské půdy.
Kdo může podat žádost o poskytnutí dotace na zalesnění
Žádost může podat žadatel, který je:
- vlastníkem pozemku určeného k zales-nění,
- sdružením vlastníků pozemku určeného k zalesnění, jde-li o sdružení s právní subjektivitou,
- spoluvlastníkem pozemku určeného k zalesnění, a to za podmínky písemného souhlasu většiny spoluvlastníků (většinou spoluvlastníků se rozumí, podle občanského zákoníku, většina podle podílu, nikoli podle počtu spoluvlastníků),
- nájemcem pozemku určeného k zalesnění, a to za podmínky písemného souhlasu vlastníka, popřípadě většiny spoluvlastníků k využití pozemku pro zalesnění a nájemní smlouvy, která umožňuje dodržení 15letého závazku,
- sdružením nájemců pozemků určených k zalesnění, jde-li o sdružení s právní subjektivitou, a to za podmínky písemného souhlasu vlastníků, popřípadě většiny spoluvlastníků k využití pozemků pro zalesnění a nájemních smluv, které umožňují dodržení 15letého závazku.
Náležitosti žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění
V žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění žadatel uvede seznam zalesněných pozemků, jejich označení v katastru nemovitostí a pří-slušnost do půdního bloku/dílu, včetně druhu kultury v LPIS před zalesněním. Dále uvede druh, počet a výměru jednotlivých dřevin u daného půdního bloku/dílu.
V žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění se uvádí výměra jednotlivých dřevin v rámci jednoho půdního bloku/dílu, uvedená na 4 desetinná místa. Celkově výměra zalesňovaného pozemku uvedená v žádosti nesmí překročit výměru bloku/dílu, který je veden v LPIS na 2 desetinná místa.
V okamžiku zalesňování pozemku nemusí mít žadatel z pozemků určených k zalesnění vytvořený samostatný blok/díl v LPIS. Zalesňované pozemky však musí být vždy součástí evidovaného bloku, byť mohou tvořit jen jeho část. Fakticky mohou nastat následující situace:
- Zalesňovaný pozemek tvoří samostatný blok/díl v LPIS – po zalesnění žadatel změní jeho kulturu v LPIS na „zalesněno“ a do žádosti o dotaci na zalesnění uvede výměru zalesněné plochy tohoto bloku/dílu.
- Zalesňovaný pozemek tvoří pouze část existujícího bloku/dílu, nebo zasahuje do více bloků/dílů – žadatel si výměru skutečně zalesněného pozemku na příslušné Agentuře pro zemědělství a venkov (dále jen „AZV“) zaregistruje jako nový blok/díl s kulturou „zalesněno“ a ten pak uvede do žádosti o dotaci na zalesnění.
Podání žádosti na zalesnění zemědělské půdy
Žádost o poskytnutí dotace na zalesnění doručí žadatel na místně příslušnou AZV na formuláři vydaném SZIF (www.szif.cz) po provedení zalesnění, kdykoli v průběhu roku, a to nejpozději do 30. listopadu příslušného kalendářního roku, ve kterém byl pozemek zalesněn; k žádostem doručeným po tomto datu se nepřihlíží. Žadatel může podat v daném kalendářním roce pouze 1 žádost o poskytnutí dotace na zalesnění, tzn. že pokud zalesňuje více pozemků (postupně, nebo např. jeden na jaře a jeden na podzim), podává tuto žádost, na které deklaruje všechny pozemky, až po zalesnění posledního pozemku, nejpozději však do 30. 11. daného roku. O poskytnutí dotace na zalesnění žadatel žádá v roce výsadby, není tedy umožněno žádat o tuto dotaci na pozemek zalesněný v měsíci prosinci. Žádost se podává na místně příslušné AZV, přičemž místní příslušnost se řídí dle většiny výměry zalesněných pozemků.
Doklady přikládané k žádosti se předkládají v originále nebo ve formě úředně ověřené kopie (v případě zaslání poštou). Za splnění této povinnosti se považuje i skutečnost, kdy žadatel doručí žádost osobně a AZV potvrdí na kopii shodu s předloženým originálem záznamem, opatřeným datem ověření, podpisem zaměstnance, který tento úkon provedl, a razítkem. V období ode dne, kdy byl pozemek zalesněn, do dne podání žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění, změní žadatel v LPIS na AZV kulturu daného bloku/dílu (dle § 3g odst. 1 zákona o zemědělství) na kulturu „zalesněno“, a to do 15 dnů od zalesnění a na příslušném katastrálním úřadě provede v katastru nemovitostí ohlášení změny druhu pozemku na lesní pozemek dle katastrálního zákona (pokud tak již nebylo učiněno). Posledním termínem, kdy musí mít žadatel v LPIS vytvořen ze zalesněného pozemku (pozemků) samostatný blok/díl a nahlášenu změnu kultury v LPIS, je jeden den před podáním žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění (pozor – účinnost půdního bloku je až od druhého dne po nahlášení do LPIS neboli registru půdy).
Nezbytné součásti podané žádosti
Nedílnou součástí žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění je:
- a) platný doklad prokazující právní subjektivitu žadatele – jedná se o tyto doklady či jejich ověřené kopie: platný výpis z obchodního rejstříku (ne starší než 3 měsíce) nebo jiného rejstříku (u obce výpis z registru ekonomických subjektů), příp. jiný doklad podle zvláštního právního předpisu. Tato příloha je povinná pro právnické osoby, fyzické osoby ji nepředkládají,
- b) výpis z katastru nemovitostí, který není starší než 3 měsíce, prokazující vlastnické právo k zalesňovanému pozemku,
- c) písemný souhlas vlastníka, popřípadě většiny spoluvlastníků pozemku se zalesňováním tohoto pozemku, jde-li o žadatele-nájemce,
- d) kopie nájemní smlouvy umožňující dodržet podmínku 15letého závazku, jde-li o žadatele-nájemce,
- e) rozhodnutí orgánu státní správy lesů o prohlášení zalesňovaného pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa; rozhodnutí k datu zalesnění nesmí být starší než lhůta stanovená pro zalesnění příslušným orgánem podle § 51 odst. 1 lesního zákona,
- f) vyjádření místně příslušného pozemkového úřadu v těch případech, kdy zalesňovaný pozemek je na základě rozhodnutí pozemkového úřadu v řízení o pozemkových úpravách evidován v katastru nemovitostí již jako lesní pozemek; vyjádření pozemkového úřadu obsahuje datum nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, číslo jednací a část bilance pozemků, dokumentující změnu druhu pozemku; doklad podle tohoto bodu nahrazuje doklady podle písmene e), k) a l); nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nesmí být ke dni zalesnění starší 24 měsíců,
- g) projekt zalesnění, jehož náležitosti jsou stanoveny v kapitole 4 této metodiky (pokud by došlo při zalesnění k nevyhnutelné změně projektu, je třeba tuto změnu v projektu schválenou příslušnými orgány předložit již k žádosti o dotaci na zalesnění),
- h) potvrzení odborného lesního hospodáře, že projekt zalesnění byl zpracován v souladu s vyjádřením Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o typologickém zařazení zalesňovaných pozemků a zalesnění bylo provedeno v souladu s projektem zalesnění – potvrzení je uvedeno na žádosti,
- i) doklad o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin, použitého při zalesnění (počty nakoupených sazenic jednotlivých druhů dřevin musí souhlasit s vydanými doklady o původu a musí jich být alespoň takový počet, který je uveden v projektu zalesnění a použitý pro zalesnění půdního bloku/dílu),
- j) zákres zalesněných půdních bloků/dílů v mapě půdních bloků z LPIS v měřítku 1:10 000, s vyznačením rozmístění jednotlivých dřevin a umístění oplocení, pokud je navrhováno,
- k) ohlášení změny druhu pozemku na lesní pozemek potvrzené podatelnou příslušného katastrálního úřadu podle katastrálního zákona (cílem této přílohy je zajistit, aby žadatel v KN opravdu převedl zemědělskou půdu na lesní, a proto v případě, kdy změna již byla provedena a na výpisu z katastru už je vydefinována kultura L, je toto ověřeno z předloženého výpisu z KN),
- l) rozhodnutí o změně využití území podle § 80 (nad 300 m2) a § 96 (pod 300 m2) stavebního zákona.
Kdy dotaci nelze poskytnout
Dotaci na zalesnění nelze poskytnout na pozemek, který se nachází na území hlavního města Prahy a na výsadbu, která je určená pro prodej vánočních stromků. Žadatel dále nesmí požádat o dotaci na tentýž účel z jiných veřejných zdrojů (za porušení této podmínky se nepovažuje poskytnutí náhrady na odstraňování následků škod způsobených živelními událostmi z veřejných zdrojů) a nesmí být příjemcem podpory na předčasné ukončení zemědělské činnosti podle předpisů Evropských společenství.
Žadatelům se doporučuje seznámit se vždy v daném kalendářním roce s Metodikou k zalesnění, kterou každoročně vydává Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Metodiku žadatel nalezne na stránkách MZe či na stránkách SZIF pod příslušným dotačním titulem v OSE II s dalšími užitečnými informacemi.
Podstatnou věcí je skutečnost, že dotace na zalesnění je tzv. „nároková“, tj. pokud žadatel splní elementární podmínky opatření a nařízení vlády, bude dotace poskytnuta podle příslušné sazby a výměry dřeviny.
Autor:
Ing. Miloš Jírovský
Státní zemědělský intervenční fond,
Sekce přímých plateb a rozvoje venkova
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.