Setkání lesníků Vysočiny
Dne 10. 6. se v Cikháji uskutečnil odborný seminář s názvem Setkání lesníků Vysočiny 2011 – Zpevňování smrčin a přeměna druhové skladby s exkurzí v oblasti Žákovy hory. Jak je již z názvu semináře patrné, nosným tématem byla přestavba smrkových monokultur.
Setkání lesníků Vysočiny má dlouholetou tradici, letos se uskutečnilo již po šestnácté. V průběhu historie setkání se pořadatelství ujalo mnoho subjektů hospodařících v lesích Vysočiny, letošní seminář byl připraven organizacemi Kinský Žďár, a.s., Žďár nad Sázavou, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno, a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumnou stanicí Opočno. Semináře se kromě praktických lesníků zúčastnili i zástupci fakult, výzkumných ústavů, vojenských lesů, taxačních kanceláří, ochrany přírody i státní správy. O zájmu o tento seminář svědčí téměř stovka přítomných.
Program semináře
Seminář byl rozdělen na dopolední odbornou teoretickou část a odpolední exkurzi. V dopolední části byl ve dvou příspěvcích představen majetek rodiny Kinských a vývoj druhové skladby na tomto majetku, další přednášky se týkaly problematiky přestavby smrkových monokultur a současné podpory lesního hospodaření v kraji Vysočina. Příspěvky byly seřazeny do sborníku, který obdržel každý účastník.
Odpolední část proběhla na majetku rodiny Kinských na polesí Cikháj v doprovodu lesního rady Miroslava Matouška, vedoucího výroby Ladislava Hromádky a lesního polesí Cikháj, Jiřího Bíny.
Přestavby smrkových monokultur – východiska a zvolený postup
Lesní majetek společnosti Kinský Žďár, a.s., se rozkládá na 5 612 ha, z toho 4 740 ha tvoří smrk. V porostech jsou jehličnaté dřeviny zastoupeny 93 % (smrk 83 %, BO 4 %, MD 3 %, JD 2 %), listnáče jsou zastoupeny BK 5 %, JV 1 % a OL 1 %. Nepůvodní smrkové porosty byly na území Žďárských vrchů zakládány od přelomu 18. a 19. století na místo smíšených, převážně jedlobukových lesů, které byly vytěženy pro potřeby okolních skláren, hamrů a hutí. Smrkové monokultury postihovaly v 20. století opakovaně živelní kalamity, největší postihla majetek v říjnu 1930, kdy sněhová bouře s následnou vichřicí zničila či poškodila většinu porostů starších 30 let v nadmoř-ských výškách 500–700 m. n. m. Důsledkem této kalamity je v současnosti nadnormálně zastoupený 7. a 8. věkový stupeň.
Po restituci v roce 1993 vzešel požadavek na rozčlenění, stabilizaci a obnovu porostů mladších 80 let tak, aby se již rozsáhlé kalamity neopakovaly. Východiskem přestaveb byl stav, kdy smrk měl plošné zastoupení 85 %, porosty nebyly připraveny na zahájení obnovy a velká část porostů byla poškozena loupáním jelení zvěří.
Zvolený postup dalšího hospodaření je založen na snížení rizika rozvrácení porostů časovým a prostorovým rozložením obnovy. Při vlastní realizaci opatření se používá kombinace okrajové clonné seče pro zmlazení smrku s obnovou buku a jedle ve skupinách, které se zakládají v časovém a prostorovém předstihu před převážně liniovým obnovním postupem smrku ve směru proti bořivému směru větru.
V porostech ve stáří 51–80 let se umísťují zpevňovací skupiny – clonné pruhy o šířce maximálně porostní výšky, které jsou zalesněny bukem či jedlí. Tyto výsadby je nutné kvůli ochraně proti zvěři oplocovat. Po 10–15 letech jsou přiřazovány další obnovní prvky formou clonných sečí pro přirozenou obnovu smrku tak, aby buk a jedle získaly dostatečný výškový náskok. V clonných sečích je uplatňován negativní výběr, tj. přednostně se z porostu vybírají nekvalitní jedinci (většinou poškozeni loupáním), intenzita clonných sečí je diferencována dle konkrétního zdravotního stavu porostů a stanovištních poměrů.
Ověřené přínosy
V současnosti lze již dokládat přínosy daného postupu. Kromě žádané změny druhové skladby a vytvoření stabilizovaných východisek obnovy stejnověkých porostů se snížily náklady na obnovu lesa, tlumení buřeně v založených kulturách a díky světlostnímu přírůstu došlo ke zvýšení produkce dřevní hmoty na ponechaných jedincích při provádění clonné seče.
Závěrem
Seminář se bezesporu vydařil. Poskytl účastníkům nejen možnost seznámit se s hospodařením na majetku rodiny Kinských, ale diskutovat otázky přímo v terénu u jednot-livých obnovních prvků a v neposlední řadě příležitost setkat se s kolegy.
Petra Kulhanová
Foto: Petra Kulhanová