Založení lesního porostu na zemědělské půdě

Rozhovor s Milošem Jírovským, náměstkem Sekce přímých plateb a rozvoje venkova

Plocha lesních pozemků v České republice se díky zakládání lesů na zemědělské půdě neustále mírně zvyšuje. Zalesnění nevyužitých zemědělských půd je v České republice dlouhodobě podporováno. Do roku 2003 byly dotace poskytovány pouze z národních finančních zdrojů, od roku 2004 bylo zalesňování podporováno především z evropských finančních zdrojů – z Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004–2006 a od roku 2007 je financováno z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013. Dotace z Programu rozvoje venkova administruje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Na vývoj zájmu o tyto dotace od roku 2007, nejčastější chyby při podávání žádosti či důvody možných sankcí jsme se zeptali náměstka Sekce přímých plateb a rozvoje venkova ze SZIF Miloše Jírovského.

- Jaké jsou sazby dotace na zalesňování zemědělské půdy – založení lesního porostu – na rok 2011?

Sazby pro dotaci na zalesnění jsou rozděleny na jehličnaté a listnaté dřeviny na 1 hektar. V případě listnatých dřevin sazba pro dotaci činí 2 590 eur; v méně příznivých oblastech 2 961 eur. Sazba pro jehličnaté dřeviny činí 1 954 eur; v méně příznivých oblastech 2 233 eur. Platbu žadatel obdrží v korunách, a to podle kurzu uveřejněného v 1. vydání Úředního věstníku EU kalendářního roku, za který se platba poskytuje, uvedeného k datu, které je nejblíže k začátku tohoto kalendářního roku. Pro rok 2011 je směnný kurz stanoven na 25,088 CZK/EUR.

- Jaký je vývoj zájmu o dotace na zalesňování zemědělské půdy – založení lesního porostu od roku 2007? Kolik žádostí bylo v jednotlivých letech podáno, kolik z nich bylo úspěšných a jaké objemy prostředků byly v jednotlivých letech Státním zemědělským intervenčním fondem vyplaceny?

Počty podaných a úspěšných žádostí v jednotlivých letech s poskytnutou dotací jsou zpracovány v tabulce a grafu.

Žádosti z roku 2010 se stále administrují, tj. počet schválených žádostí a výše poskytnuté dotace není konečná.

- Jaké jsou nejčastější důvody zamítnutí dotace?

Častým důvodem je nesplnění podmínky, že žadatel musí mít pro poskytnutí dotace na založení lesního porostu před samotným zalesněním v evidenci půdní blok se zemědělskou kulturou (orná půda, vinice, chmelnice, ovocný sad, tráva, jiná kultura, školka, zelinářská oblast). Žadatel, který zaeviduje nový půdní blok v evidenci s kulturou „lesní porost“ nemá nárok na poskytnutí dotace na založení lesního porostu.

Dalším důvodem bývá nesplnění povinnosti zalesnit minimální výměru 0,5 ha, pokud se nejedná o pozemek, který navazuje na pozemek určený k plnění funkcí lesa. V případě, kdy žadatel podá žádost s půdním blokem a zalesněnou celkovou výměrou lesního porostu ve velikosti například 0,4 ha a okolní pozemky budou vedené jako orná půda, SZIF zamítne dotaci na založení lesního porostu na předmětném půdním bloku.

- Z jakých důvodů může dojít ke snížení poskytovaných prostředků a jak velké části úspěšných žádostí se snížení dotací týká?

Důvodů je několik. Žadatel nesmí žádat na větší zalesněnou výměru, než má výměru u půdního bloku v evidenci. V takovém případě dochází k poměrovému snížení dotace do velikosti výměry evidované v evidenci u předmětného půdního bloku. Recidiva této chyby se každoročně pohybuje kolem 6 %.

Dále žadatel před podáním žádosti o dotaci na založení lesního porostu a po provedeném zalesnění musí změnit zemědělskou kulturu v evidenci na kulturu „lesní porost“. Žadatel, který neprovede změnu kultury v evidenci na kulturu „lesní porost“, je sankcionován 3 % z dotace. Recidiva této chyby se každoročně pohybuje kolem 4,5 %.

Dalším důvodem je povinnost žadatele dodržet minimální počet životaschopných jedinců jednotlivé dřeviny podle vyhlášky č. 139/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případě dotace na založení lesního porostu je stanovena hranice do 14. května následujícího roku po roce zalesnění půdního bloku a nesmí klesnout pod 90 % počtu životaschopných jedinců. V případě, že nižší počet životaschopných jedinců je zapříčiněn abiotickými a biotickými činiteli, umožní SZIF žadateli provedení dosadby, které žadatel oznámí na příslušném formuláři. Pokud se nejedná o abiotický a biotický činitel, nebo žadatel neprovede dosadbu a SZIF zjistí, že počty životaschopných jedinců jsou pod 90 do 80 %, dotaci na zalesnění sníží o 5 %, pod 80 % do 70 % dotaci na zalesnění sníží o 10 %, pod 70 % dotaci na zalesnění neposkytne.

- Jedna z podmínek dotací je dodržení výměry zalesněného pozemku po dobu 15 let. Jaký by byl postup v případě, že by v této době došlo k rozvrácení porostu (například sněhová kalamita) a nutnosti jeho vytěžení?

V případech, kdy žadatel neplní podmínky dotace na zalesnění, je povinen tuto skutečnost oznámit na SZIF nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tak mohl učinit, v rámci tzv. „Ohlášení vyšší moci“. Pokud žadatel zjistí, že na zalesněném pozemku došlo k úhynu sazenic a neplní počty životaschopných jedinců na ploše a prokáže, že tento úhyn byl zapříčiněn biotickým nebo abiotickým činitelem, SZIF neuplatní vůči tomuto žadateli žádné sankce. Avšak pokud SZIF v rámci kontrol na místě zjistí porušení podmínky dotace na zalesnění například neplnění minimálního počtu životaschopných jedinců na pozemku a žadatel dříve nepodal a neprokázal tento stav v rámci ohlášení vyšší moci, SZIF uplatní sankce v souladu s nařízením vlády.

- Jakým způsobem probíhají kontroly plnění podmínek dotace a kdo je provádí?

SZIF provádí kontrolu administrativní a tzv. fyzickou kontrolu na místě. V rámci kontroly administrativní provádí kontrolu formální stránky žádosti, tj. zda žadatel správně vyplnil formulář dotace a dodal všechny nedílné součástí žádosti stanovené nařízením vlády. V případech nesrovnalostí nebo chybějících nedílných součástí v žádosti stanoví žadateli dostatečnou správní lhůtu, aby tento vadný stav napravil. V rámci fyzických kontrol na místě je terénními inspektory kontrolován skutečný stav na zalesněném pozemku, tj. především zda odpovídá projekt skutečně zalesněné ploše a žadatel plní u vysázené dřeviny minimální počty životaschopných jedinců.

- Kde mohou žadatelé získat podrobnější informace k těmto dotacím či konzultovat případné dotazy?

V tomto případě bych se seznámil s materiály, které potencionální žadatel nalezne na webových stránkách SZIF a kontaktoval příslušného erudovaného pracovníka na AZV.

Dotazy lze směřovat také telefonicky na bezplatnou informační linku 222 871 871, která je k dispozici v době pondělí až čtvrtek od 8:00–12:00 a 13:00–16:00, v pátek od 8:00–12:00 a 13:00–15:00 hodin. Mimo tuto dobu je možné zanechat vzkaz na záznamníku. Dotazy lze také zaslat e-mailem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Děkuji za odpovědi (14. 6. 2011)

Petra Kulhanová

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.