Zklamání cítím, ale v oboru chci zůstat

Odvolání z pozice náměstka bez udání důvodu

- Čím ministr Ivan Fuksa zdůvodnil vaše odvolání? Obávám se, že pro naše čtenáře není to, že se chce MZe zaměřit více na sociální a environmentální funkce lesů, uspokojivou odpovědí.

Důvody mi sděleny nebyly. Je to rozhodnutí pana ministra a já ho akceptuji. Nicméně u témat, kterými se chce dál ministr zemědělství zabývat, což je sociální a ekologický aspekt, dokážu jednoznačně doložit, že je sekce lesního hospodářství dostatečně naplňovala. A to jak v rovině legislativní, tak v dalších opatřeních a krocích. Domnívám se, že jsem svou profesí i minulým působením dokázal naplňovat poslání národního parku i státního podniku. Když jsem absolvoval výběrové řízení na post generálního ředitele Lesů ČR, ve své koncepci jsem sociální aspekt – zejména zaměstnanost na venkově – bral jako jeden z hlavních bodů, který by měl určovat budoucí podobu tendrů podniku. Smyslem bylo podpořit venkov a podpořit českého člověka a jeho práci v lese.

- Považujete tedy své odvolání za politické rozhodnutí?

Bylo to rozhodnutí pana ministra a důvody mi sděleny nebyly. Spekulovat o nich nebudu.

- Necítíte z takového způsobu ukončení spolupráce zklamání?

No, samozřejmě cítím zklamání, protože jsem celý život pracoval pro stát, a nejsem si vědom toho, že bych udělal jakoukoli zásadní chybu, která by vedla k takto razantnímu kroku. Nicméně lesnictví je obor, který jsem studoval a celý život se v něm v kontextu s ochranou přírody pohybuji, takže bych z tohoto oboru nerad odcházel, a věřím, že v lesnickém oboru ještě místo najdu.

Působení na pozici náměstka pro LH

- Co považujete, za dobu, kdy jste působil na MZe, za své hlavní úspěchy a neúspěchy?

V roce 2008 se ČR a sekci lesního hospodářství povedla příprava a následná účast při českém předsednictví v EU. Mnohé činnosti, které vznikaly v dalších letech, se pozitivně projevily i v mezinárodních lesnických aktivitách a vyvrcholily nedávno, kdy ČR byla oceněna tím, že na ministerské konferenci FOREST EUROPE, pořádané v Oslu, byla ČR vybrána do osmičlenného řídícího výboru, který by měl do roku 2013 připravit pravidla pro hospodaření v lesích Evropy. Toto považuji za úspěch.

Ministerstvo zemědělství také aktivně podpořilo vznik lesnických parků a stalo se společně s Miroslavem Pechou a Českou lesnickou společností hlavním iniciátorem vznikajících lesnických parků. V lesích lze hospodařit trvale udržitelným přírodě blízkým způsobem bez nároku na dotace a finanční prostředky a naplňovat tak cíle ochrany přírody. Tento model se nám zatím podařilo paragrafově zapracovat do technické novely lesního zákona, kde by lesnické parky měly mít i legislativní podporu lesního zákona.

Člověk si obtížně vybavuje, co je úspěch, protože má mnoho úkolů. Já vycházím celý život z jedné věci – když věci fungují a běží, nepokládám to za úspěch, ale za samozřejmost.

Když jsem začínal jako lesník na správě národního parku, brali jsme za úspěch to, že jsme bitvu vyhráli, a ti druzí prohráli. Dnes jsem přesvědčen, že výsledek dobré práce je, když dospějeme k nějakému cíli společně. Když začnu práci vnímat pouze podle toho, zda jsem vyhrál nebo prohrál, je to minimálně filozoficky špatné.

Dřevěná kniha

- Jak hodnotíte s odstupem času Dřevěnou knihu?

Tento dokument považuji za nesmírně důležitý a je to velký úspěch resortu. Vnímám lesnictví nejen z pohledu zakázky, ale i z pohledu dalších činností, na něž navazuje mnoho dalších oborů. Dřevěná kniha má v sobě prvky, které by měly být přínosné i pro navazující obory a v té souvislosti také pro zaměstnanost lidí, zejména na venkově. Dřevěná kniha obsahuje okruhy, které nebyly od roku 1992 jasně definovány, a bylo to teprve podruhé, kdy se podobný dokument projednával až na úrovni vlády. Samozřejmě na každý podobný dokument existuje mnoho různých až protichůdných názorů, ale Dřevěná kniha s sebou nese tři zásadní atributy, které jsou nesmírně důležité.

Pokračuje se v několika modelech výroby u státního podniku. LČR jsou jediným státním podnikem, kde je používán model výroba na OM (u lesních závodů), výroba na lokalitě P (lesnické firmy) a aukce na stojato – forma naprosto transparentní a veřejná. Tyto tři modely jsou kombinovány v určitých podílech, které se mohou v určitých obdobích tak, jak budou každoročně zakázky, měnit.

Druhým podstatným momentem je dlouhodobost zakázky, která jednoznačně podporuje zmiňovaný sociální aspekt. Tento prvek s sebou nese i to, že by se mohlo opět začít investovat i do personálu, ale i technologií, které se v lese pohybují a realizují těžbu a dopravu dříví. Po 4 letech, kdy strojní park v lesnictví spíše zastarává a neobměňuje se, by se do lesa mohly vrátit nové a moderní technologie.

Třetí prvek Dřevěné knihy sebou nese kromě prvku LHP i tzv. ekologii a ekologizující aspekt, který možná v mnohých případech zástupci nevládních organizací nebo politici nevnímají. Ale LHP jako zásadní a nosný dokument hospodaření v lesích je schvalován orgány ochrany přírody, jejich požadavky se do dokumentu prolínají naprosto jednoznačně a jejich naplňování je kontrolováno.

Další přínosem Dřevěné knihy je, že se jakákoliv výchylka, která se při prvním vyhlašování tendru může objevit, dokáže napravit v dalším tendru následující rok, kdy se bude soutěžit 20 % území. Dřevěná kniha je inteligentní systém, protože se dokáže učit ze svých vlastních chyb.

- Jak jste spokojen se zapracováním principů Dřevěné knihy do tendru Lesů ČR?

Ministerská cesta prakticky skončila projednáním Dřevené knihy ve vládě, kdy ji vláda vzala na vědomí. Další kroky, které s tím souvisejí, a výběrové řízení jsou převážně v gesci generálního ředitelství Lesů ČR.

Je škoda, že se do výběrového řízení nepromítly zatím všechny myšlenky Dřevěné knihy. Dřevěná kniha není jen o plnění zakázky, ale vždy směřovala i ke stavu lesa – zakládání, pěstování apod. Zde si myslím, že nebyly využity všechny legislativní možnosti pro kvalifikační kritéria, aby v lesích podnikaly firmy, které mají potřebné know-how. Nejsem přesvědčen o tom, že všechny firmy, které se účastní tendru, jsou schopny naplňovat všechny zákonné povinnosti, které souvisí např. s obnovou lesa.

- A kde vidíte neúspěchy vašeho ministerského působení?

Nepodařilo se nám dostat kompetenčně pod křídla ministerstva zemědělství dřevozpracující průmysl. Měli jsme snahu, stejně jako je zemědělství a potravinářství, mít lesnictví a dřevozpracující průmysl pod jednou střechou. Proběhla i krátká mezirezortní jednání, ale aktuálně jsou pozastavena. Za další neúspěch považuji to, že jsme se nedokázali rychleji posunovat při tvorbě Národního lesnického programu II. Části koordinační rady se v určitou dobu polarizovaly a důvodem polarizace byla zejména koncepce výroby a obchodu, kdy došlo k totální neshodě.

- Asi jedním z vašich posledních ministerských pracovních úkolů byla účast na řešení problémů s indexací...

Zde je třeba odlišit dva časové horizonty. První je úkol pana ministra připravit indexaci společně s ČSÚ a pracovní skupinou pro výběrové řízení 2012+ a problematika roku 2011. Metodika indexace pro tendr od roku 2012 musí být známá do konce září, aby mohla být definována i ve smlouvách, byla zřejmá a mohla být také testována.

V roce 2011 státní podnik Lesy ČR vypsal výběrové řízení, ale neuvědomil si, že koš respondentů ztratil ze dvou třetin své respondenty, což při lokalitě P byly lesní správy. Problematiku řešilo ministerstvo jen okrajově tím, že svolalo pracovní skupinu, jejíž závěry byly předneseny ČSÚ jako varianty řešení, a doporučila řešení, podle něhož se dnes postupuje.

- Lesy ČR hlásí rekordní zisky, lesnické firmy hlásí ekonomické problémy, disbalance je při pohledu na nabídkové ceny zřejmá. Proč se podle vás nedaří nalézt vyvážený a konstruktivní vztah mezi Lesy ČR a soukromým sektorem?

Z mého pohledu došlo za poslední rok k totálnímu rozpadu Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů. Konfederace byla silným partnerem státních obchodníků i ministerstva zemědělství, poslední dobou však opravdu nefunguje. V poslední době došlo i k roztříštění svazů zastřešených pod KLDS.

Musíme si uvědomit, že pro generálního ředitele Lesů ČR i pro ministerstvo je obtížné jednat s mnoha zájmovými skupinami s parciálními a těžko uspokojitelnými zájmy. Míru komunikace ze strany Lesů ČR nechci komentovat.

Legislativa

- Jaké legislativní materiály jste před svým odchodem připravoval?

Pro připomínkové řízení je připravena technická novela lesního zákona.

- Jaké jsou hlavní body novelizace?

Některé jsou ryze administrativního charakteru, např. tak, abychom mohli měnit kategorii lesu zvláštního určení zpět do lesů hospodářských. U několika nových věcí bude záležet na tom, zda projdou legislativou. Definice lesních parků má být zakotvena v lesním zákoně (stejně, jako je definice přírodních parků zakotvena v zákoně č. 114). Další zajímavostí, zatím v pracovní verzi, je renta z hospodaření státního podniku. Také jsme se zaměřili na odborného lesní hospodáře, kdy je potřeba oprášit jeho práva, povinnosti, ale i sankce. Lesní hospodář by měl do budoucna skládat při získávání licence kvalifikační zkoušku, a jestliže je tato činnost hrazena státem, potom by měl také absolvovat nějaké periodické školení, kde by získával nové informace.

Budoucnost

- Očekáváte jmenování vašeho nástupce na základě odborných předpokladů? A co nového náměstka MZe čeká?

Já bych si přál, aby náměstek pro lesní hospodářství byl lesníkem a byl s oborem profesně dobře seznámen, protože sekce lesního hospodářství je sekcí, na které je kumulována i státní správa myslivosti, rybářství.

Na nového náměstka čekají legislativní úkoly, které je v období příštích dvou měsíců potřeba dotáhnout do konce, i práce na zásadách státní lesnické politiky, které MZe připravuje společně s MŽP, a samozřejmě běžná pracovní operativa.

- Dostáváte pracovní nabídky?

Už jsem se nad pár nabídkami rozmýšlel, ale dal jsem si čas na rozmyšlenou a odpočinek. Nyní jsem svobodný a celkem spokojený člověk. V průběhu prázdnin se rozhodnu, co dál.

- Do které pozice byste se nejraději vrátil?

Každá z pozic, na kterých jsem v minulosti působil, mi něco přinesla. Poslední 3 roky jsem se pohyboval v oboru úplně nejvýš a přineslo mi to mnoho poznatků a zkušeností.

Když se ohlédnu za svou kariérou, vidím jako nejprospěšnější práci přímo lesnickou. Nejvíce hrdý a stavovsky nejlepší pocit jsem měl ve své lesnické kariéře v období, kdy jsem působil na pozici lesního správce, a práce, kterou jsem tehdy odvedl, se mi zdála z dnešního úhlu pohledu velmi smysluplná.

- Takže je možné, že se po prázdninách stanete opět lesním správcem?

Ani tuto variantu bych nevylučoval.

Děkuji za rozhovor (24. 6. 2011),

Jan Příhoda