K efektivitě obhospodařování lesů malých výměr

Historie

Po zestátnění byly lesy malých výměr jednotně obhospodařovány podniky státních lesů (v menší míře i zemědělskými družstvy) a těžby se v nich příliš nerealizovaly. Po roce 1989 se restitucí vrátily původním vlastníkům. V průběhu posledních let byly geodeticky zaměřovány a rohové body pozemkových parcel „stabilizovány“ geodetickými mezníčky v úrovni terénu. Po několika letech je již problém body v lese nalézt. Stát vynaložil a dále vynakládá na zaměřování úzkých lesních pozemkových parcel nemalé finanční prostředky. Dále platí pro soukromé lesy malých výměr odborné lesní hospodáře a financuje vyhotovování zjednodušených lesních hospodářských plánů (osnov), což jistě také nejsou zanedbatelné položky. Veškeré tyto státem vynakládané finanční prostředky by měly být proto kompenzovány vyšší efektivitou obhospodařování lesů vlastníků malých výměr a zlepšováním stavu lesa.

Sdružené lesy Ledenice a Borovany o.s.

Zamysleme se nyní, kdy již máme téměř dvacetileté zkušenosti s výsledky transformace lesů, zda jsou výše uvedené finanční prostředky smysluplně vynakládány a jaké dopady mělo vrácení lesních pozemků původním vlastníkům z hlediska racionalizace ohospodařování a péče o les na pozemcích malých výměr.

Měl bych asi stručně předeslat, z jakého důvodu a z jakých vlastních praktických zkušeností se cítím povolán zaujmout své osobní stanovisko k dané problematice. Na sklonku svého působení u akciové společnosti Jihočeské lesy, před odchodem do důchodu v roce 1997, jsem byl tehdejším okresním úřadem v Českých Budějovicích pověřen funkcí odborného lesního hospodáře (dále jen OLH) pro soukromé lesy v katastrálních územích obce Ledenice a zčásti i města Borovany, na výměře kolem 400 ha. Již v následujícím roce jsem založil občanské sdružení s právní subjektivitou Sdružené lesy Ledenice a Borovany. Motivací k tomu byly tehdejší dotace MZe na sdružování vlastníků lesů malých výměr a také snaha o zajištění větší efektivity hospodaření v tzv. drobných lesích. Občanské sdružení mělo již v roce 2000 několik desítek členů a s počtem členů více než 200 existuje dodnes.

Dle tehdejších právních předpisů nemohly do občanských sdružení, založených podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, vstupovat obce. Městys Ledenice a město Borovany, kde také od roku 1997 působím jako OLH, se tak nemohly stát členy sdružení. Založení jakéhosi formálního svazku obcí, které tehdy umožňovalo vstup obcí do sdružení, jsem pokládal za zbytečné. Obě obce, jejichž celková výměra lesů činí kolem 250 ha, přesto od počátku využívaly a dodnes využívají výhod plynoucích z existence sdružení, i když formálně nebyly a dosud nejsou členy. Od 1. 4. 2009, kdy mohou do občanských sdružení vstupovat i samostatné obce, probíhají v této záležitosti jednání.

Princip spolupráce vlastníků s občanským sdružením

Spolupráce vlastníků lesů se sdružením je založena na principu dobrovolnosti a bezplatného členství ve sdružení. S každým členem, který projeví zájem o vstup do sdružení (ať je to fyzická či právnická osoba), je uzavírána smlouva o sdružení lesních pozemků v jeho vlastnictví. Výměra jednotlivých lesních majetků se pohybuje od několika desítek arů až po několik desítek ha (u jedné právnické osoby kolem 30 ha). Vzájemné vztahy sdružení a jeho členů a stručné zásady hospodaření rámcově předurčují stanovy sdružení schválené ministerstvem vnitra. Podrobné interní zásady a pravidla hospodaření pak schvalují valné hromady (členské schůze), které se konají každoročně. Obecně platí, že každý člen sdružení si může objednat jakoukoliv odbornou činnost ve svém lese, pokud neodporuje lesnímu zákonu a dalším zákonným předpisům. Management sdružení (OLH a další odborní pracovníci) je povinen tuto objednanou lesnickou činnost každému členu sdružení odborně zajistit (týká se jak zalesňování, výchovy lesa, tak i těžební činnosti a prodeje vytěženého dřeva). Poradenská služba je bezplatná, rovněž jako vyřizování veškerého styku členů sdružení s orgány státní správy a s kontrolními orgány. Pokud však chce majitel ve svém lese hospodařit sám, OLH zajišťuje pouze poradenskou službu tak, jak se provádí pro nečleny sdružení nebo obecně v lesích, u kterých občanské sdružení podobného typu neexistuje.

Využití komplexních lesnických služeb

Dle dosavadních zkušeností velká většina členů sdružení využívá jeho komplexních lesnických služeb. Svěřuje sdružení mýtní (obnovní) těžby v porostech starších 80 let, výkony probírek, zalesňování, ošetřování kultur, prořezávek apod. Velká část restituovaných porostů je věkově přestárlá a vlastníci lesů proto logicky požadují jejich vytěžení v souladu s platnými osnovami a pochopitelně chtějí dosáhnout co nejvyšší a nejvýhodnější zpeněžení vytěženého a prodaného dřeva. Pouze menší část většinou slabého dřeva mohou využít i pro vlastní spotřebu. Při zajišťování těžby a při následném prodeji vytěženého dřeva proto sdružení zásadně využívá osvědčených standardních způsobů těžby dřeva, měření jeho objemu a zajišťování co nejvýhodnějšího prodeje dřeva.

Veškeré práce pro členy sdružení probíhají pod dohledem manažera sdružení (OLH nebo příslušného odpovědného pracovníka) a ve vlastní režii sdružení. Při těžbě a prodeji dřeva zásadně nevyužíváme způsob subdodávek, kdy se cizí firmě svěřuje zjišťování objemu vytěženého dřeva i prodej dřeva odběratelům (tzv. outsourcing). Naopak se zaměřujeme na co nejpřesnější a nejspolehlivější zjišťování objemu vytěženého dřeva a následně na jehoco nejefektivnější prodej (dle cenových nabídek). Každý náš jednotlivý těžař (většinou se jedná o živnostníky) si sám měří objem vytěženého dřeva pro vlastní kontrolu. Manažer sdružení následně znovu zjišťuje a zapisuje objem vytěženého a přiblíženého dřeva na odvozním místě při odvozu a prodeji dřeva odběratelům. Třetím výsledkem zjišťování objemu dřeva jsou přejímky na skladech odběratelů. Máme tak tři výsledky měření objemu vytěženého a prodaného dřeva v jednotlivých porostech. Při případných harvestorových technologiích porovnáváme výsledky měření těžebního stroje s objemem odvezeného dřeva a také s přejímkami odběratelů. Spolehlivé a přesné zjišťování objemu vytěženého a prodaného dřeva je základem důvěry členů ke svému sdružení. Pochopitelně následně musí dojít k transparentnímu a spravedlivému finančnímu vyrovnání s každým jednotlivým vlastníkem lesa, který zadal těžbu dřeva a jeho prodej sdružení. Každý člen sdružení proto dostává přesné výsledky, kolik dřeva bylo v jeho lese vytěženo, v jakých sortimentech a za jakou cenu dle sortimentů prodáno. Sdružení odečítá náklady na těžbu a přiblížení dřeva a ponechává si fixní procentickou, členskou schůzí schválenou částku podle objemu a ceny vytěženého a prodaného dřeva, ze které zajišťuje vlastní chod sdružení.

Výhody a možnosti sdružení

Samotná existence sdružení vlastníků lesů ještě zcela nezaručuje, že obhospodařování lesů na pozemcích malých výměr je zabezpečováno nejefektivnějším způsobem. Přináší velké výhody vlastníkům lesů, pokud se týká již popsané těžby a prodeje dřeva (těžba se provádí pod odborným dohledem a společný prodej dřeva ve větším objemu pochopitelně přináší lepší prodejní podmínky). Existují další výhody zejména pro vlastníky lesů, kteří mají lesy daleko od svého bydliště a nemohli by se sami o ně starat (takových je nejméně polovina členů našeho sdružení). Těžbu by jim jistě někdo provedl, co ale následné zalesnění a ostatní pěstební činnost? Proto se dnes vlastníci lesů malých výměr jinde svých lesů raději zbavují a pod cenou je prodávají různým pochybným společnostem.

Dalších výhod z hlediska efektivity hospodaření by ale mohlo být dosahováno ještě jiným, zatím u nás zcela nevyzkoušeným způsobem. Domnívám se, že v tzv. drobných lesích by mělo být usilováno o společné obhospodařování bez ohledu na jednotlivé pozemkové parcely. Již před několika lety bylo na členské schůzi našeho sdružení diskutováno, jak zajistit výchovu lesa a přednostní provádění nahodilé a kalamitní těžby, aniž by docházelo k velkým nárokům na čas při hledání jednotlivých pozemkových parcel, k složitému vyjednávání s jednotlivými vlastníky, a tak i k případnému časovému skluzu při kalamitách a rozvoji škodlivých činitelů, zejména v nedávné době přemnoženého lýkožrouta smrkového. Ne všichni vlastníci lesů včas reagují na hrozící nebezpečí a i přes upozornění OLH často váhají s vytěžením kůrovcových stromů, zejména pokud si sami hospodaří a nevyužívají služeb sdružení. Následně tak dochází k ohrožení lesů i na sousedních pozemkových parcelách apod.

Naše občanské sdružení proto nyní připravuje další službu, kterou můžeme nazvat částečné svěření lesních pozemků a porostů do péče a obhospodařování sdružení. S každým členem sdružení, který bude mít o tuto službu zájem, bude uzavřena nová smlouva, dle které sdružení nabude omezené právo po určitou dobu hospodařit s lesním majetkem vlastníka lesa a s určitými omezeními provádět výchovné zásahy do 80 let věku porostů a zpracovávat nahodilou těžbu ve vlastní režii a samostatně. Stručně řečeno sdružení bude v porostech do 80 let hospodařit dle platné osnovy, provádět výchovné zásahy a nahodilou těžbu na své náklady a ve vlastní režii, aniž by každý zásah v porostu musel být konzultován s vlastníkem lesa. Sdružení bude vlastníku lesa hradit daň z pozemku, na kterou si musí vydělat výchovou lesa a průběžným zpracováváním nahodilé těžby. Nebude se to však týkat obnovních těžeb v mýtních porostech, ani kalamitních těžeb většího rozsahu, při nichž by mohlo dojít k újmě vlastníka. V těchto případech se budou těžby nadále provádět se souhlasem vlastníka a sdružení se bude s vlastníkem finančně vyrovnávat dosavadním způsobem. Zatím bylo uzavřeno jen několik pokusných smluv. Pokud se podaří smlouvy uzavřít s většinou členů sdružení, slibujeme si od této formy obhospodařování lesů vlastníků malých výměr vyšší stupeň racionalizace a další možnosti zlepšování péče o les a zvyšování celkové úrovně hospodaření.

Autor:

Ing. Jan Jiráček

Odborný lesní hospodář

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.