Ohrožení lesů v Polsku v roce 2010 a prognóza pro rok 2011

Wojciech Grodzki

Hlavním činitelem, který určuje typ ohrožení lesů v Polsku, je druhová skladba porostů a jejich umělý původ. Dominuje v nich borovice lesní Pinus sylvestris, jejíž zastoupení (společně s modřínem Larix spp.) je větší než 67 %. Z toho vyplývá malá odolnost lesních porostů ke škodám způsobeným hmyzem a infekčními chorobami. Výskyt listožravého hmyzu v borových monokulturách je stálým jevem a druhové spektrum škůdců v daném roce je výsledkem jejich biologie a s ní svázaným cyklickým kolísáním početnosti populací.

V roce 2010 bylo ohrožení lesních porostů škůdci menší než v roce 2009; obrana byla provedena proti 45 druhům hmyzu na ploše kolem 14 000 ha (což je o 20 % méně než v roce předcházejícím). Jednalo se především o škůdce kultur, mlazin i starších borových porostů (na největších plochách se vyskytovala Lymantria monacha, Bupalus piniarius a Diprionidae a v kulturách Hylobius spp.) a také o defoliátory listnatých dřevin, hlavně dubů (dospělci chroustů Melolontha zároveň se zástupci čeledi Tortricidae a Geometridae). Výskyt defoliátorů smrku, jedle a modřínů měl lokální charakter a jejich význam nebyl velký. Na větších plochách byl zaznamenán pouze Physokermes piceae zároveň s Coleophora laricella. V jehličnatých porostech (především smrkových a borových) je nadále problémem nadměrná početnost kambioxylofágního hmyzu, kteří způsobují odumírání stromů. V roce 2010 bylo v důsledku nahodilých těžeb vytěženo 5 mil. m3 dříví, z čehož 77 % představovaly vývraty a polomy. Plocha výskytu houbových patogenů v kulturách a lesních porostech v roce 2010 představovala 384 tis. ha, což je o 7 % méně než v roce 2009. Na nejrozsáhlejších plochách se vyskytovaly václavky (Armillaria spp.) zároveň s kořenovými hnilobami způsobenými Heterobasidion annosum.

Situace v Karpatech a Sudetech v roce 2010

Rok 2010 byl charakterizován nepříznivým počasím ve vegetačním období. Dlouhotrvající chladné počasí na jaře způsobilo velké zpoždění letové aktivity lýkožroutů, jejichž vývoji nebylo nakloněno ani chladné a deštivé léto. To se projevilo snížením tempa odumírání smrkových porostů, jejichž kondice se rovněž zlepšila. Postupně snižující se gradace kambioxylofágního hmyzu, která způsobovala hromadný rozpad lesních porostů, se dále přesouvá východním směrem. V rozsahu výskytu houbových chorob nedošlo v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 v západních a středních Karpatech ke změnám, ale význam se zvýšil v regionu Sudet.

Ohrožení ze strany defoliátorů je nízké a škody v kulturách i mlazinách způsobuje především velice početná zvěř.

Odumírání smrčin

Ve smrkových porostech na téměř celém území hor i podhůří (s výjimkou východní části Karpat) došlo v roce 2010 k velkému omezení nahodilých těžeb. V Sudetech a ve východní části Karpat byly těženy především vývraty a polomy, zatímco ve východní a střední části Karpat nadále převažovala těžba odumírajících stromů.

Různá intenzita výskytu odumírání stromů (obr. 1) ukazuje na to, že územími s intenzív-ním odumíráním lesních porostů jsou nadále především západní a střední část Karpat, kde je podíl smrku nejvyšší. V roce 2010 tempo rozpadu lesních porostů s gradačním výskytem lýkožroutů bylo nižší než v předchozích letech (obr. 1) a téměř ve všech územích došlo k výraznému snížení výskytu odumírání stromů, nejvýrazněji v místech, kde gradace započala nejdříve. V procesu odumírání smrčin došlo již v roce 2009 ke značnému snížení a tento trend se udržel také v roce 2010. Na území Sudet, přes nárůst odumírání stromů v roce 2009, došlo také v roce 2010 ke značnému snížení výskytu kambioxylofágů (graf 1). Ohrožení na chráněných územích (obr. 2) bylo velice podobné sousedním hospodářským lesům. Analýzy provedené na 230 smrcích ukázaly, že na 224 z nich (97 %) byl zjištěn výskyt Ips typographus, na 163 (71 %) Pityogenes chalcographus, na 110 (48 %) Polygraphus polygraphus a na 34 (15 %) Tetropium sp.

Význam kambioxylofágního hmyzu v hor-ských porostech jedle, borovice i listnatých lesů není velký, rozsah nahodilých těžeb se odvíjí především od působení abiotických činitelů.

Výhled na rok 2011

Na základě monitoringu škůdců dojde k zvýšení o cca 20 % rozlohy lesních porostů, které budou v roce 2011 ohroženy škodlivým hmyzem. Předpokládá se, že ohrožení borových porostů bude představovat 25 tis. ha; na největších plochách budou škodit Lymantria monacha, Diprionidae, Dendrolimus pini, Bupalus piniarius a Acantholyda spp. V listnatých porostech se předpokládá ohrožení Geometridae a Tortricidae na ploše asi 10 tis. ha a dalších 40 tis. ha bude ohroženo dospělci chroustů.

Hlavními problémy horských lesů, ve kterých (především v Sudetech a západní části Karpat) má smrk největší zastoupení, budou choroby kořenů a gradace kambioxylofágního hmyzu.

Ohrožení smrkových porostů v roce 2011 bude důsledkem dvou hlavních elementů: tlaku kambioxilofágních druhů hmyzu (představované jednak početností jejich populace, jakož i tempem odumírání stromů) zároveň s náchylností stromů na napadení hmyzem. Vegetační sezona v roce 2010 nebyla příznivá pro vývoj hmyzu, což se projevilo ve zmenšení jejich tlaku na lesní porosty, jejichž kondice se zlepšila. Proto je možno očekávat další stabilizaci ohrožení porostů nacházejících se ve fázi retrogradace v severozápadní části Karpat, ale je třeba počítat s udržením zvýšeného ohrožení v jednotkách uložených více na jih a východ, především v lesních porostech poškozených abiotickými činiteli. Na jeho velikosti se projeví průběh počasí jednak během jarní letové aktivity kůrovců, jakož i vývoji lýkožroutů během generační sezony.

Článek byl vypracován na základě „Krótkoterminowa prognoza występowania ważniejszych szkodników i chorób infekcyjnych drzew leśnych w Polsce w 2011 roku.” Instytut Badawczy Leśnictwa, Analizy i Raporty Nr 16, 2011.

Autor: dr. hab. Wojciech Grodzki, prof. IBL

Instytut Badawczy Leśnictwa

Kraków, Polska

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

přeložil:

Doc. Ing. Jaroslav Holuša Ph.D.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Útvar Lesní ochranné služby

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.