Je Natura 2000 v ČR skutečným přínosem pro ochranu přírody i vlastníky lesa?

Deklarace obecných zásad ochrany přírody

Již úvodní odstavce evropských směrnic deklarují komplexní a obecný princip při posuzování potřeby ochrany v Evropě ohrožených ptáků, rostlinných a živočišných druhů, přírodních stanovišť, tedy skutečnost, že opatření přijímaná na základě evropských směrnic musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky.

Většinou jsou zmiňovány i další skutečnosti:

- Příznivý stav chráněného přírodního fenoménu je většinou výsledkem dosavadního způsobu hospodaření vlastníka pozemku.

- Pokud by v zájmu ochrany přírody měly být omezovány hospodářské aktivity vlastníka, náleží mu adekvátní náhrada újmy.

Zásady evropské zemědělské politiky (CAP) na období 2014–2020 dále deklarují princip – „win–win“, tj. z realizace projektů má mít prospěch vlastník, společnost i příroda.

Vytváření soustavy Natura 2000 v České republice

Většina ptačích oblastí byla vyhlášena v roce 2004, u EVL to byl rok 2005. Přípravné práce probíhaly již po roce 2000, hlavní vlna terénních šetření a „odborných průzkumů“ v letech 2002–2004. Proč „průzkumy“ v uvozovkách? Přestože ochrana přírody má v ČR dlouhou tradici a veškeré fenomény zařazené v evropských směrnicích byly součástí již vyhlášených chráněných území (NP, CHKO, NPR, PR, PP), MŽP si prosadilo ze státního rozpočtu finance na celoplošný průzkum republiky. Nebyly to však průzkumy v součinnosti s místními a regionálními orgány ochrany přírody, verifikace nálezových databází z předchozích období doplňovaná průzkumy vědeckých pracovníků. „Průzkum“ byl většinou zadáván ekologickým a ekologistickým NGO a jim spřáteleným kruhům, mnohdy byli najímáni zaškolení studenti bez odpovídajícího odborného vzdělání. Odměna byla závislá na rozsahu „zjištěných“ lokalit s „výskytem naturových druhů a společenstev“. To vše s pokyny přísného utajení před vlastníky pozemků a orgány místními a regionální státní správy ochrany přírody.

Výsledkem byl návrh prvního národního seznamu, ve kterém se z výše uvedených důvodů vyskytuje mnoho chyb a nepřesností, jsou do něj zařazeny lokality, kde se „zjištěný“ druh vůbec nevyskytuje, popř. v době „průzkumů“ šlo o náhodný jednorázový výskyt související s extrémními klimatickými podmínkami v daném roce. Příkladem může být např. vyhlášení lokalit pro kuňku žlutobřichou na místech s náhodným výskytem v krátkodobě vzniklých náhodných terénních depresích (např. v kolejích po traktoru) v extrémně vlhkém roce 2002 v období po povodních.  Další systematickou chybou je např. vyhlašování dubových porostů jako lokalit pro páchníka hnědého. Typickým biotopem druhu jsou staré osluněné stromy s dutinami ve volné krajině (břehové porosty, staré sady, stromořadí, parky). Jeho výskyt v lesních porostech se starými duby nelze vyloučit, pro další rozmnožování však páchník vyžaduje v krátké doletové vzdálenosti (optimálně do 50 m) osluněný strom s vhodnou suchou dutinou, což většina dubových porostů vyhlášených pro jeho „ochranu“ vůbec nesplňuje, nález „chráněného druhu“ většinou není vůbec doložen.

Zapojení SVOL do procesu vytváření soustavy Natura 2000

Pro implementaci soustavy Natura 2000 v ČR bylo nezbytné definovat pravidla pro její vytváření a management. Verze novely zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. připravená MŽP naprosto ignorovala základní práva vlastníků pozemků. SVOL na tuto skutečnost upozornil vybrané poslance parlamentu ČR a návrh zákona byl zamítnut. Až po obtížném dvouletém projednávání byl přijat kompromisní návrh (novela zák. č. 218/2004 Sb.), dle kterého musí být návrhy na vyhlášení EVL zveřejněny a vlastníci mají právo podat námitky. Zároveň byl do zákona vložen § 58, který přiznává nárok vlastníků na náhradu újmy za omezení při realizaci opatření dle zákona o ochraně přírody a krajiny obecně.

Náhrady újmy za omezení dle zákona 114/1992 Sb.

SVOL byl členem pracovní skupiny, která připravovala prováděcí vyhlášku o náhradě újmy po vyhlášení novely zák. 114/1992 Sb. v roce 2004. Její současné znění – vyhl. č. 335/2006 Sb. vznikla politickou dohodou mezi náměstky MŽP a MZe, nerespektuje požadavky SVOL podložené ekonomickými analýzami VÚLHM a FLD ČZU. Vyhláška má systémové vady, některé druhy újmy nejsou kompenzovány vůbec nebo jen částečně, administrativní postupy pro uplatňování náhrad jsou neadekvátně komplikované. Již při jejím vyhlášení přislíbil náměstek MŽP Pelc SVOL nápravu, ani po 5 letech slib naplněn není.

Jednání o odstranění některých chyb v první verzi Evropského seznamu EVL

Na podnět vedení SVOL zjistili někteří vlastníci závažné chyby ve vymezení EVL Natura 2000 na svém majetku. Čekala je složitá a dlouhá jednání s orgány ochrany přírody, financování odborných posudků k prokázání pochybení při vymezení EVL. Výsledkem bylo Nařízení vlády č. 371/2009, do kterého bylo vypuštění a zmenšení některých lokalit promítnuto. Zároveň v něm však bylo promítnuto i další rozšíření – doplnění EVL i předmětů ochrany pro doplnění údajné nedostatečnosti. V této fázi však již s oslovením vlastníků. Mnozí vlastníci a hospodáři tak byli ukolébáni v domnění, že konečně byla v této věci nastolena ze strany MŽP a ostatních orgánů státní správy politika spolupráce a komu-nikace. O to větší rozčarování přinesl začátek roku 2011, kdy se ukázalo, že MŽP již více než půl roku připravuje ve spolupráci s ekologic-kými NGO další rozšíření soustavy Natura 2000 na základě jejích stížnosti k Evropské komisi (EK) z roku 2010. Zároveň SVOL zjistil, že k 5 EVL zařazených v NV č. 371/2009 ve zmenšeném rozsahu a u 8 EVL v NV zrušených nezaslalo MŽP do Bruselu adekvátní podklady a EK tyto změny odmítla promítnout do Evropského seznamu EVL 2010. K problematice byl svolán bilaterální geobiogeografický seminář ve dnech 24.–25. 3. 2011 v Průhonicích. Zástupci SVOL i dotčených vlastníků se ucházeli o účast, MŽP tyto žádosti EK vůbec nepostoupila a jejich účast zamítla, přestože ve stejné době na seminář pozvala zástupce organizace vlastníků půdy z ELO z Bruselu a hosty ze Slovenska a Rumunska. Základní požadavky SVOL se však díky intenzivní komunikaci se zástupkyní ELO a předání podkladů podařilo prosadit. Další rozčarování přišlo v polovině července 2011, kdy se SVOL podařilo získat konečnou verzi konceptu aktualizace Evropského seznamu EVL pro podzim 2011, do kterého výsledky semináře v Průho-nicích promítnuty nebyly. Na základě žádosti SVOL adresované MŽP o vysvětlení proběhlo jednání s vedením AOPK. Bylo přislíbeno, že projednané změny v EVL budou uvedeny v konečném znění změnového formuláře, který ještě v srpnu bude odeslán EK.

Vyhlašování EVL se základní ochranou

V poslední novele zák. 114/1992 byla schválena možnost tzv. základní ochrany EVL, kdy v případě, kdy charakter EVL není adekvátní vyhlášení ZCHÚ, bude možno vyhlásit EVL v režimu tzv. základní ochrany, pro které budou platit pouze základní ochranné podmínky a nebude nutné zpracování plánů péče a geodetické zaměřování. AOPK vše projednala v roce 2009 s příslušnými krajskými úřady a seznam EVL pro zařazení do základní ochrany předala MŽP. Seznam měl být vydán formou nařízení vlády počátkem roku 2011. Do dnešního dne nebyl do vlády vůbec předložen a mnohé krajské úřady zadávají geodetické zaměřování a zpracování plánů péče pro kategorii ZCHÚ, přestože vědí, že je rozhodnuto jinak, zadané elaboráty nebudou využity a ušetřené prostředky z operačního programu ŽP by mohly být využity smysluplněji. Pokračují i ve schvalování plánů péče, vyhlašování ZCHÚ. Vlastníky velice často osloví až v poslední fázi povinného projednávání ve správním řízení a jejich připomínky většinou neakceptují.

Jaký prospěch ze soustavy Natura 2000 má společnost, příroda a vlastník lesa?

Od roku 2000 bylo zaplaceno mnoho prostředků na nekvalitní průzkumy, plány péče, vše zaplatil daňový poplatník z rozpočtových zdrojů ČR a EU. Při zjištění chyb nebylo od autorů průzkumů požadováno vrácení vyplacené ceny za nekvalitní dílo, naopak vlastník musel vynaložit nemalé prostředky a úsilí, aby pochybení prokázal.

Složitý a nedostatečný systém náhrad většinu zejména menších vlastníků zcela odrazuje od jejich uplatňování. V případě podání žádostí o náhradu újmy byly žádosti většinou zpochybňovány, z veřejných prostředků objednávány oponentní posudky a požadované náhrady byly výrazně kráceny, popř. vyplaceny až po dlouholetých soudních sporech.

Veškeré projekty (koncepce a záměry), které by mohly ovlivnit vymezená území Natura 2000, podléhají dle § 45 povinnosti zpracování posudku hodnocení vlivu na životní prostředí. Existence naturových území tak významně zasahuje do územně–plánovací činnosti na všech úrovních.

Bude skutečně nastolen režim spolupráce orgánů státní správy ochrany přírody a vlastníků lesa?

V současné době „vstřícnost“ orgánů SSOP na centrální úrovni nastává pouze v situacích, kdy je ohrožena realizace v utajení připravených záměrů a většinou nemá dlouhého trvání. Pokud je cílem vytvoření soustavy Natura 2000 realizace smysluplných managementových opatření pro ochranu přírodních fenoménů, není jejich realizace bez pozitivní motivace vlastníků reálná. Pokud jde pouze o čerpání prostředků na pochybné průzkumy, nepotřebné plány péče, geodetické zaměřování, posudky na zpracování vlivu na životní prostředí, tak chápeme, že účast vlastníků a obcí není ze strany MŽP žádoucí.

Autor:

Ing. Stanislav Janský

Sdružení vlastníků obecních

a soukromých lesů v ČR

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.