Lesní lanovky na bažinách Siemianice - Polsko

Charakteristika lokality

Jednalo se o porosty ve věku 81–90 let s převahou poměrně kvalitní nábytkářské a dýhárenské olše, s příměsí břízy a jasanu. Některé takové porosty je možné obhospodařovat klasickými technologiemi, protože jsou částečně zpřístupněny, ovšem do většiny zamokřených porostů bývá obtížné dostat se i pěšky. V zimním období, za předpokladu silných mrazů, je situace o něco příznivější, kdy alespoň nepříliš hustá cestní síť déle odolává náporu lesní techniky, ovšem do bažinatých porostů i tak není možné jakýmkoliv strojem vjet. Hnilobné procesy, které probíhají pod ledem, totiž nedovolí vytvořit silnější vrstvu ledu.

Průběh projektu

Proto byl pracovníky obou univerzitních podniků vypracován projekt spolupráce pro těžbu a přibližování v těchto lokalitách pomocí lesních lanovek – jako možný způsob splňující požadovaná technologická i ekologická kritéria. Tato idea těžby dříví na bažinách není samozřejmě nic nového. Hlavní myšlenkou bylo ověřit a prokázat rentabilitu lesní lanovky na rovinách, potažmo na jiných neúnosných či chráněných terénech, a srovnat výkonnost, kvalitu práce, stupeň poškození půdy a porostu a další aspekty soustřeďování dříví pomocí lesní lanovky v těchto terénech, nepříliš typických pro tyto stroje, se soustřeďováním dříví lesní lanovkou v terénech vyloženě lanovkových.

V průběhu ledna byly dohodnuty detaily spolupráce, vytipovány porosty a převezena technika, takže začátkem února bylo možné započít s pracemi. Pracovníci Mendelovy univerzity měli na starost obsluhu lesní lanovky Larix, zatímco polská strana zajišťovala těžbu, odtah dříví od lanovky, manipulaci a sorti-mentaci. Bylo navrženo celkem 6 tras s délkou 300–500 metrů. První 4 porosty byly těženy holosečným způsobem s ponecháním podrostu a ochranných pásů širokých 20–30 m po okrajích porostu, zatímco další dva porosty byly těženy částečně výběrným způsobem, pouze silnější olše a břízy, ostatní dřeviny zůstávaly, ochranné okrajové pásy také. Průměrná zásoba porostů byla 250–350 m3/ha, střední hmotnatost těženého dříví 0,80 m3, lanovkou byly přibližovány odvětvené kmeny v celých délkách do čepového průměru 12 cm.

Specifika prací na podmáčených lokalitách

V těchto podmáčených lokalitách je značným problémem kotvení lanového systému a podpěr. Zdánlivě silný a zdravý kotvící, stožárový či podpěrný strom může mít narušené kořeny či  vyhnilý kmen. Bylo proto nutné věnovat zvýšenou pozornost a pečlivost výběru vhodných stromů při kotvení, pro jistotu se ponechávaly i rezervní kotevní stromy, které se kácely až při dokončování soustřeďování v porostu. Rovněž práce na rovinách přináší nutnost četnější stavby podpěrných botek oproti horským terénům, a to asi po každých 100–150 m. Na druhou stranu samotný pohyb osádky a těžařů terénem je o něco snazší než v horách. Práce ze strany ŠLP Křtiny zajišťovaly dvoučlenné posádky zhruba po desetidenních turnusech, kdy se vždy u stavby nové trasy setkaly 2 posádky a vzájemně si při montáži a demontáži pomohly. Demontáž staré a stavba nové trasy netrvala déle než 1,5 dne, těžbu zajišťovali z polské strany 3 těžaři, odtah dříví od lanovky jeden, častěji však dva lesní traktory LKT-81 T. Zpočátku bylo trochu problémem sladit celý cyklus, polští pracovníci neměli zkušenosti s procesem přibližování dříví lanovkou, ale po několika dnech se vše zaběhlo tak, že jednotlivé cykly těžby, soustřeďování, odtahu na místo manipulace, sortimentace a příprava dalších pracovišť na sebe plynule navazovaly a nedocházelo k prosto-jům. V únoru byly práce navíc ztěžovány klimatickými podmínkami, kdy v noci teploty klesaly pod -20 °C a přes den vystupovaly mírně nad nulu, takže veškerá ostřikující voda ze vzniklé rýhy smíšená s blátem a rašelinou ulpívala na lanovce, lanech a veškerých kovových částech, kde utvořila dosti problematickou ledovou krustu. Několikrát bylo nutné vysekat a uvolnit kladky věže či klínovou drážku vozíku. I přes drobné peripetie lze konstatovat, že lesní lanovka Larix 3T ve spojení s čistě mechanickým vozíkem KOS-31 byla zvolena správně a v náročných podmínkách polských bažin byla zřejmě nejvhodnější volbou. Právě z důvodu, že vozík KOS-31 je bez elektroniky, hydrauliky a velmi jemné mechaniky a na lanovce je možné tyto prvky, jež by podmínky plné bahna, vody a ledu snášely bezesporu hůře, snadno ochránit.

Pozitivní hodnocení

Robustnost a odolnost v kombinaci s osvěd-čenou tažnou silou a spolehlivostí tohoto stroje byla pozitivně hodnocena nejen při semináři s praktickými ukázkami práce této technologie těžby, který byl polskou stranou zorganizován a proběhl 15. 3. 2011 za účasti pracovníků ŠLP Křtiny a více než 50 pracovníků polských státních lesů, privátních firem vykonávajících těžební práce (ZUL = Zakład usług leśnych) a univerzity v Poznani. Lze tedy konstatovat, že česká výroba lesních strojů není zcela mrtvá a neperspektivní a obstála v těch nejnáročnějších podmínkách.

Výkonnost

Celkem bylo vytěženo a soustředěno 2 156 m3 převážně olše za 54 pracovních dní, z toho bylo 30 dní práce s lanovkou, 9 dní probíhaly montáže a demontáže lanového systému na trase včetně dovozu a odvozu lanovky, 8 dní prostoje z důvodu deště a zpevňování odtahové cesty pro SLKT, 7 dní ostatní prostoje – neděle, svátky, ukázky, seminář aj. Dosažená průměrná denní výkonnost soustřeďování dříví lanovkou Larix 3T byla 71,85 m3, při započítání staveb a demontáže lanovky pak 51,32 m3. Průměrná spotřeba nafty u lanovky Larix 3T byla 0,51 l/m3. Výkonnost je tedy bezesporu srovnatelná s výkonností lesních lanovek Larix pracujících v horských oblastech, ať už při přibližování dříví ve směru dolů či nahoru. Pokud vychází srovnatelné výkonnosti, jsou zákonitě srovnatelné i náklady na soustřeďování dříví na odvozním místě, a tedy i následné tržby a zisk. O ekologičnosti, ochraně podrostu, půdy a celkově krajiny při takovém způsobu těžby a přibližování nelze pochybovat. Žádný sebelepší kolový či pásový stroj by nebyl schopen tuto cennou nábytkářskou a dýhárenskou hmotu z daných terénů vytěžit a odvézt, aniž by nedošlo ke značným škodám na půdě a podrostu. Pomalu se zvyšující tlak na ekologičnost hospodaření, ochranu přírody a krajiny by mohl otevřít prostor takovýmto projektům a přibližování dříví pomocí lesních lanovek prokáže své bezesporu největší přednosti, a to je prakticky žádná erozní rýha a maximální ochrana podrostu a půdy při zachování vysoké výkonnosti.

Autor:

Ing. Petr Smolka

Mendelova univerzita v Brně

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor