Čeští zemědělci si stěžují oprávněně
Rozhovor s Luďkem Velenem, ředitelem divize zemědělské výroby VLS ČR, s.p.
Vojenské lesy a statky se tradičně vedle lesnické činnosti zabývají i zemědělskou výrobou. Kromě náplně činností a zaměření výroby nás zajímal také názor ředitele divize na stav zemědělství a postavení českých zemědělců v rámci Evropy.
Ekologické hospodaření a zaměření produkce
- Jaké období po roce 1989 považujete pro zemědělskou výrobu u nás za nejhorší a proč?
Pokud budu mluvit o zemědělství u VLS, je to těžké říci, protože VLS se skládají z lesů a ze statků. Po roce 1989 velmi poklesly zemědělské dotace, ale zase stoupaly ceny dříví. Před revolucí bylo bohatší zemědělství, po revoluci zase lesnictví, takže pro VLS jako celek v tom nebyl nějaký zásadní problém. Po roce 1989 se zemědělské plochy, které byly mimo VVP, privatizovaly a zrušily se tři vojenské prostory, kde bylo zemědělství. Prakticky vše přešlo do soukromých rukou.
- Zemědělské správy VLS vstoupily v roce 2001 do přechodného období šetrného ekologického hospodaření – o jak dlouhé období se jedná a co konkrétně tento systém znamená?
U každé firmy, která chce dosáhnout na ekologické zemědělství, je po určitou dobu sledováno, jestli pracuje podle zásad ekologického zemědělství, až poté se uzná ekologické zemědělství jako platné. Současný systém je velmi závislý na dotacích. V roce 2014 by měly být dotace jiné, takže přijde pokyn, co přehodnotit. Každý rok jsou prováděny pravidelné kontroly, musí jimi projít všechny pozemky a zemědělské činnosti. Systém kontroly je velice jednoduchý a přesný, když se najde nějaká chyba, kontrolní orgány zahájí jednání. Kontroly provádějí specializované organizace. Sankce jsou pak veliké. Od roku 2001 se tedy prakticky veškeré zemědělství u nás dostávalo do režimu ekologického zemědělství. V sou-časné době máme stoprocentně ekologické zemědělství, tj. nepoužívají se chemikálie, herbicidy atd. U ekologického zemědělství se všechny pozemky rozdělí do určitých managementů a podle nich se musí na pozemcích pracovat a také se poskytují dotace. A co se týká chovu masného skotu, existuje pouze přirozený odchov.
- Skot je chován na volno, nebo je ustájen?
Veškerý skot máme přes zimu ustájený, ale jsou chovatelé, kteří ho chovají jen venku. My ale pracujeme v podmínkách Šumavy, Oderských hor a Doupova, kde jsou tvrdší podmínky. Skotu je třeba zajistit, aby měl sucho a závětří.
- Na části území zemědělsky obhospodařovaných VLS byly vyhlášeny EVL a Ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Jak vás tato skutečnost ovlivňuje?
Do soustavy Natury 2000 jsou zařazeny pozemky do managementu B6 u ZS Bražec a Květušín, kde se vyskytuje chřástal polní, celkem se jedná o 143,91 ha, a pro ty jsou stanoveny speciální podmínky – louky se musejí sekat později, což je základní rozdíl. Nijak vážně nás to ale neovlivňuje.
- Dříve chovaly VLS i koně. O jaké koně se jednalo a jaké bylo jejich uplatnění?
Koně chovaly VLS v Heroltovicích a v Dolní Lomnici, tzn. divize Lipník nad Bečvou a Karlovy Vary. Koně se chovali výhradně pro lesnictví, byli to chladnokrevní koně.
- Z jakého důvodu došlo ke zrušení chovu?
Chov vycházel ztrátově a tehdejší vedení rozhodlo, že bude jednodušší ho zrušit. Jako VLS máme pár koní pro sportovní účely, ale v lese u VLS pracují soukromí podnikatelé s vlastními koňmi.
- Neuvažujete do budoucna, že byste chov chladnokrevníků obnovili?
Bez koní to v lese asi nepůjde nikdy, ale divize zemědělské výroby o chovu koní neuvažuje.
- V současnosti chováte masný skot a dojnice. Chovala se někdy u VLS prasata?
Prasata se chovala jen na Slovensku v Malackách, ale od 60. let jsme byli zaměření především na mléčný skot, později na masný skot.
- Máte okolo 200 dojnic. Co říkáte na výkupní ceny mléka?
Kdyby byly vyšší, uvítali bychom to. Výkupní ceny mléka poklesly.
- Vyplatí se ještě chovat dojnice?
Tak produkce mléka je velmi náročná, ale výnosná není. Dříve byly dotace na výkupní ceny mléka. Ale to už neplatí.
- Jak probíhá prodej masné produkce?
Provádíme průzkumy trhu na prodej veškeré naší produkce. Podle zákona o veřejných zakázkách se provádí nákupy investic. Když se jedná o stavby, nákup techniky, vše řeší obchodní útvar ředitelství státního podniku. Postupujeme podle schváleného plánu investic. Nákup techniky pro nás provádí oddělení nákupu na ředitelství, my si dáme požadavky, vedení je posoudí, schválí.
Pěstování energetických plodin
- Jaký je váš názor na pěstování energetických plodin (řepka, šťovík, kukuřice)? Pěstují se v současnosti tyto plodiny u VLS, resp. počítá se s jejich pěstováním do budoucna?
Energetické plodiny nepěstujeme. Výhle-dově se s tím nepočítá. Já jsem toho názoru, že by se zemědělství mělo věnovat především produkci kvalitních potravin.
- Nejde podpora pěstování energetických plodin proti ekologickému zemědělství?
Když si vezmete například dotace na sluneční kolektory, pořád je proti tomu pěstování energetických plodin lepší. Ale ono se nemá nic přehánět. Proč nepěstovat energetické plodiny, ale jen do určité míry. Dát tomu nějaký limit. Protože tím i krajinotvorná pozice zemědělství není plněna.
Škody zvěří
- Velkým tématem lesnického oboru jsou škody zvěří. Jak vnímáte jako zemědělci stavy spárkaté zvěře?
Pokud spárkatá zvěř jelení, srnčí nebo daňčí spase pastviny, tak s tím problém nemáme. U černé zvěře, pokud poryjí louky, vyzveme příslušné lesní divize, aby daly vše do pořádku. To je jednoduchá záležitost. Trochu se dostáváme do sporu s lesníky, pokud jde o plochy obilí, i když se snažíme pěstovat obilí jako ječmen a tritikale, které zvěř tak nevyhledává, ale přesto určité škody zvěř působí. Nenarušuje to ale vzájemné vztahy, což je určitě dáno i tím, že zemědělci byli dlouhou dobu součástí lesních divizí. Samozřejmě využíváme různých pachových ohradníků, nebo jen ohradníků. Spárkatá zvěř ale škody na polích způsobuje.
Dotace a postavení českých zemědělců v rámci Evropy
- Do zemědělské výroby jde nepoměrně více dotací než do lesnictví, přesto je zemědělce často slyšet, že dostávají peněz málo. Jsou čeští zemědělci oproti těm evropským „podfinancováni“?
Do zemědělské výroby jde mnohem více dotací než do lesnictví. Čeští zemědělci si ale stěžují oprávněně, protože zemědělci původních zemí EU dostávají větší dotace. Podle mého názoru, jestliže se začne počítat v dotacích, veškerá ekonomika jde stranou. Ale tady nejde jen o dotace. Západní zemědělci mají také vyšší výkupní ceny, jak za mléko, tak za jateční skot.
- Co má vliv na výkupní ceny? Hraje tu roli politika státu, vliv velkých obchodních řetězců?
Stát v tom asi nehraje roli. Sledujeme měsíčně pohyb cen v zemědělství jak u nás, tak v Evropě, to je věc soukromníků. Do cen stát nezasahuje. Trochu hůř jsou na tom zpracovatelé, překupníci, kteří kupují jateční skot, ho mohou prodat třeba v Německu za víc. Nechci říci, že by se naši zemědělci měli špatně, ale v porovnání se zemědělci z původních zemí EU, těm nemohou konkurovat.
- Jaké konkrétní dotace využíváte?
Máme stoprocentně ekologické zemědělství, takže dostáváme veškeré platby na ekologické zemědělství, dojnice a masná telata. Dále žádáme o národní dotace. Program rozvoje venkova státní podniky nemají.
- Myslíte si, že jsou dotace například na trvalé travní porosty bez jakékoliv produkce do budoucna udržitelné?
Samozřejmě by byly lepší dotace na produkci, ale na druhou stranu tyto dotace zajišťují, že krajina vypadá podstatně lépe než po roce 1989, kdy dotace na údržbu pozemků nebyly. Zemědělství nemá jen účel vyrábět potraviny, ale i krajinotvorný účel, ten je také důležitý.
- Čím dál více potravin dovážíme, kde vidíte hlavní důvod?
V lépe dotovaných dovezených potravinách. To je právě to, že naši zemědělci mají dotace nižší než západní a existuje volný pohyb zboží.
- Nevnímáte jako určité selhání státu, že nejsme potravinově soběstační?
Bývávali jsme soběstační, ale je to dáno současným trendem. Šlo by udělat, aby náš stát byl soběstačný, ale asi by to bylo podstatně dražší. A pokud je volný pohyb výrobků po Evropě, tak to ani nejde. To by znamenalo udělat ochranářská opatření.
- Jak je možné, že zemědělci v EU mají různé dotace?
Je běžné, že země, které přistoupily do EU později, dostaly menší dotace. Většinu dotací v České republice tvoří ty z EU, dále jsou ještě národní, ale ty tvoří minimum, na rozdíl od západních zemí.
- Polsko ale vstupovalo do EU ve stejném roce jako my, přesto máme obchody plné levných potravin právě z Polska.
Životní úroveň v Polsku je poněkud nižší, než u nás, takže nemají takové náklady. U nás je životní úroveň z postkomunistic-kých zemí zdaleka nejvyšší, tak se to takto projevuje.
- Lze konstatovat, že bez dotací by se zemědělství v tuto chvíli neobešlo?
No asi obešlo, ale nesměl by mít dotace nikdo, a to by asi ceny potom vyletěly nahoru. Bez dotací by se ceny podstatně zvýšily.
- Nedeformuje se dotacemi v EU světový trh s potravinami?
Dotace deformují ekonomiku, každá dotace deformuje obchod.
- Jaký je tedy váš názor na společnou zemědělskou politiku Evropské unie?
Je to složitá otázka. Faktem je, že Evropa problémy s potravinami nemá. V Evropě je jich až nadbytek. Proto lépe dotované zemědělství samozřejmě „vyhraje“ nad těmi méně dotovanými. Záleží na tom, co budeme chtít sledovat. Za totality se chtěla produkce, teď se spíš díváme na stránku ekologickou a krajinotvornou. Jsem přesvědčen, že oboje je důležité. Nejrozumnější míra je někde uprostřed.
- Kvóty EU na některé potraviny nebo výrobu považujete za správné?
Kvóty jsou rozumné, protože si pamatuju, jaké byly problémy za totality v létě s nadvýrobou mléka. V tomto systému zemědělec ví, jak si má zemědělství plánovat do budoucna, na co se má zaměřit, kolik má mít dobytka.
- Myslíte si, že po 20 letech od revoluce vypadá krajina ČR lépe?
Jsem přesvědčen, že u VLS nebyla péče o krajinu nikdy zanedbávána a zanedbávána nebude. V současné době kazí pověst zemědělství nadměrné pěstování energetických plodin. Vše je ale o lidech. Pokud jsou slušní lidé a mají vztah k přírodě, tak je všechno v pořádku. Ale pokud chce někdo ze zemědělství jen získat peníze, tak to s přírodou špatně dopadne.
- Dovedete si představit, že byste v současnosti byl soukromý zemědělec?
Ano. Proč ne. Není to tak složitá záležitost. Léta sleduji své přátele, kteří šli do soukromého zemědělství, takže si myslím, že o tom mám docela dobrý přehled. Zase je to o lidech.
Akce pro veřejnost
- Pořádá divize zemědělské výroby VLS nějaké osvětové akce?
Jednou ročně pořádáme chovatelský den na zemědělské správě Bražec. Na něm vystavujeme chovaný skot, zemědělskou techniku, vybavení, návštěvníci mohou ochutnat naše hovězí maso, případně si ho zakoupit. Naše zemědělské správy se účastní také osvětových akcí ostatních divizí.
Děkuji za rozhovor (15. 10. 2012)
Petra Kulhanová