Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Jestřáb je prototypem dokonalého lovce, mistra překvapivých útoků a vzdušného akrobata. Jeho lovecké schopnosti, odvaha a dalo by se říci i zaslepenost, s jakou dokáže svoji kořist pronásledovat, se odráží i v pojmenováních, která si v různých jazycích vysloužil. V němčině se mu říká Hühnerhabicht, tedy lovec slepic, v ruštině nese pojmenování jastrab – tětěrevjatnik, čili lovec tetřívků, v polštině je to golebiarz, neboli lovec holubů a v angličtině je trochu nadsazeně označován jako goshawk, což v původní formě (gooshawk) značí lovce hus. Ty jsou ale mimo jeho lovecké schopnosti. Díky pověsti, která ho doprovází, je jestřáb často vnímán pouze jako škodná zvěř, kterou je nutno likvidovat, což se děje také nelegálním způsobem. Negativní vliv na populace drobné zvěře ovšem nebyl ze strany tohoto dravce vědecky prokázán.

Luboš Úradníček, Štěpánka Řehořková

Vědecký název je Corylus colurna L. Název druhu pochází z řeckého slova krylos = líska (lískový oříšek) a colurna je latinizovaná forma lidového jména tohoto stromku. Srbo-chorvatsky: medvedža lijeska, mečja leska, divoleska, rusky: leščina  drevovidnaja, medvežij orešnik, anglicky: Turkish hazel, Turkish filbert.

Vladimír Janeček

Rod Corylus má 15 druhů rostoucích zejména v mírném pásu severní polokoule. Lísky jsou zpravidla keře, zřídka stromy. V minulosti – cca 6800–5500 let př. n. l., po ústupu ledovců, kolonizovala lesy s borovicí a břízou, místy vytvářela i čisté porosty. Proto se této době říkalo „doba lísková“.

Lesnická práce vyhlásila v roce 2012 již osmý ročník fotografické soutěže a v tomto čísle vám přinášíme její výsledky. Čtenáři měli letošní rok možnost zasílat své fotografie do kategorií Les a krajina, Detail a Lesnický provoz.
Jako každým rokem do redakce přišlo velké množství krásných snímků a devítičlenná porota složená ze zástupců Lesnické práce neměla při rozhodování lehký úkol. Systém hodnocení zůstal nezměněn – všem fotografiím byl přidělen kód, aby bylo hodnocení anonymní. V každé kategorii porotce vybral 10 snímků, které považoval za nejzdařilejší, a těm přiřadil jeden až deset bodů. Absolutně „Nejlepší snímek“ byl pak ten, který získal nejvíce bodů bez ohledu na kategorii, a jeho autor získává hlavní cenu. Oceněny byly dále první tři snímky z každé kategorie. Všem výhercům blahopřejeme.

Marek Šuba

V letošním roce se uskutečnilo 2. kolo evropské soutěže YPEF (Young People in European Forests). Tato soutěž vznikla na základě aktivity polské Společnosti přátel lesa (Towarzystwo Przyjaciół Lasu) v roce 2009 a první kolo soutěže bylo připraveno pro školní rok 2010/2011.
Dne 13. října 2011 byla na Ministerstvo zemědělství svolána informační schůzka k pokračování soutěže YPEF v následujícím období. Zúčastnili se jí zástupci MZe ČR, ÚHÚL, SVOL, ČLS, lesnických fakult v Praze a Brně a středních lesnických škol z Hranic a Písku. Výsledkem tohoto jednání byla deklarovaná podpora zainteresovaných institucí na pokračování projektu YPEF a jeho vymezení jako soutěže lesnické, jejímž přínosem by měla být podpora lesnictví a lesnického vzdělávání v ČR. Zastřešení tohoto projektu převzala Česká lesnická společnost.
Základní model soutěže se konal ve 4 regionálních kolech, která uspořádaly střední lesnické školy. Národní finále pořádala FLD ČZU v Praze. Zásadním problémem pro uspořádání soutěže pro širokou veřejnost byla neochota LČR, s.p., podílet se finančně i personálně na organizaci této akce. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k redukované podobě soutěže za účasti družstev pouze z lesnických škol.

Vít Skála

Dne 18. 10. 2012 proběhl v Hradci Králové tradiční, tentokrát již XV. Sněm lesníků. V sále Silvia se sešlo 50 lesníků z řad soukromých vlastníků lesa, Vojenských lesů a statků ČR, státní správy a akademické sféry. Nechyběli ani vedoucí představitelé významných lesnických a dřevařských sdružení a asociací.
Na úvod přítomné pozdravil v zastoupení náměstka ministra zemědělství vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Martin Žižka. Ve svém krátkém vystoupení přivítal otevření diskuse o lesnické ekonomice a zdůraznil mimo jiné to, že bez kvalitních podkladů lze tuto diskusi vést poměrně obtížně, a proto v závěru svého vystoupení ocenil zvolené téma.
V dalších jedenácti velice fundovaných příspěvcích se účastníci dozvěděli o aktuálním stavu lesnické ekonomiky, o sběru ekonomických dat, o slabinách a využitelnosti získávaných podkladů, a to v porovnání s tím, jak podobný systém funguje v zahraničí a také příbuzném zemědělském sektoru.

Dalibor Šafařík

S tématy, jež v současnosti řeší německá lesnická věda v celé interdisciplinární šíři, se mohli zájemci z řad odborné veřejnosti seznámit na vědecké lesnické konferenci FowiTa – Forswissenschaftliche Tagung konané ve dnech
19.–22. září 2012 v Mnichově a Freisingu. Pořadatelem letošního ročníku byla Technická univerzita v Mnichově (TUM) a její lesnická fakulta ve Freisingu/Weihenstephan. Nad nosným tématem „Les – Životní prostředí – Energie“ se setkalo a s přednáškami vystoupilo téměř 450 akademiků, odborníků z praxe a dalších zúčastněných stran v oblasti lesního hospodářství, lesnické politiky, životního prostředí a obnovitelných zdrojů energie.  
Účastnici si mohli vybrat z 32 tematických oblastí s 230 přednáškami. Exkurze konaná 22. září v národních parcích Bavorský les a Šumava také nabídla možnost dozvědět se více informací o managementu zvláště chráněných území (a zejména kůrovce), přes mokřady, stanoviště s polomy, po biologickou rozmanitost podél německo-české hranice.
Vědecká lesnická konference FowiTa se koná od roku 2000 každé dva roky ve spolupráci s univerzitami v Drážďanech, Freiburgu, Göttingenu, Mnichově a Německého svazu lesnických výzkumných organizací. Hlavním jednacím jazykem je němčina, některé referáty byly předneseny v angličtině.

Josef Topka

Česká lesnická společnost a VLS ČR uspořádaly ve dnech 20. a 21. září 2012 odbornou akci „Pět let po Kyrillu“.
Cílem tohoto semináře bylo představit a časově vyhodnotit stav ekosystému na kalamitních plochách vzniklých
po orkánu Kyrill na Šumavě.
S úvodním proslovem vystoupil Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava, a Jiří Novák, výrobní náměstek ředitele VLS ČR. Připomněli, že cílem semináře je mimo jiné i porovnání přístupu organizací pověřených správou státních lesů ke zpracování kalamity a zhodnocení následné péče o nově založené lesní porosty. Konání semináře je ukázkou to-ho, že lesníci zúčastněných subjektů chtějí a umí spolupracovat.

Petra Kulhanová

Ve dnech 11.-13. 9. se u příležitosti nedožitých devadesátin Karla Plívy konala v Těchově u Blanska konference na téma „Rozvoj lesnické typologie a její využití v praxi“. Organizátoři – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a Česká lesnická společnost si dali za úkol shrnout vývoj lesnicko-typologického systému na našem území, popsat současný stav a využití lesnické typologie, dát prostor k prezentaci praktických poznatků přímých uživatelů z řad státní správy, ochrany přírody a zástupců soukromých majetků a vyvolat diskusi nad dalším směřováním lesnicko-typologického systému.
Konference se konala pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla, ministra životního prostředí Tomáše Chalupy a hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a byla akreditována u Ministerstva vnitra ČR jako program pro průběžné vzdělávání pracovníků veřejné správy. Ústav zemědělské ekonomiky a informací ji zařadil mezi akce pro celoživotní vzdělávání poradců v lesnictví. Každý z účastníků obdržel na konci osvědčení o absolvování programu.

Vratislav Mansfeld

Jednou z nejdůležitějších vlastností lesnicko-typologické jednotky je výše a rozpětí dřevní produkce stromového společenstva na daném lesním typu nebo souboru lesních typů. Studium hlavních hospodářských dřevin, při kterém je sledován vývoj hlavních taxačních veličin, je však materiálově i časově náročné. Z tohoto důvodu je stále aktuální otázka, zda je možné inovovat postupy, které zkoumají produkci lesních ekosystémů.