Líska obecná (Corylus avellana)

Popis druhu
Líska je metlovitý keř s rovnými pruty, 2–6 m vysoký. V kultuře ale může dorůst až deseti metrů. Maximální tloušťka kmínku je 25 cm. Dožívá se 60 let (ve výjimečných případech 80). Koruna je široká, dvouřadě větvená, větve snadno koření. Kořeny jsou bohaté, převážně povrchové. Kůra starších větví je načervenale až bělavě šedá, hladká, lesklá, s hnědými, korkovitými bradavicemi. Odlupuje se v úzkých proužcích. Mladé vý-honky jsou šedé, hustě chloupkaté. Chloupky jsou červenohnědé. Pupeny jsou nazelenalé až hnědé, hladké, vejčité, dlouhé 4–8 mm. Listy jsou okrouhle vejčité, dlouhé až 10 cm, široké až 6 cm, jednoduché, střídavé, zčásti i dvouřadě uspořádané. Na konci je listová čepel protažená ve výraznou špičku, na bázi je srdčitá, okraj je dvojitě pilovitý. Na líci je list tmavě zelený, roztroušeně chloupkatý. Řapík je 0,5–1,5 cm dlouhý. Samčí květy v jehnědách rozkvétají už v březnu. Plodem je oříšek v zeleném listenci velký až 1,5 cm, roste jich obvykle 1–5 pohromadě. Oříšek je samozřejmě jedlý a chutný.

Rozšíření
Líska obecná roste v celé Evropě, kromě její nejsevernější části, severní Africe, Malé Asii, na Kavkaze a v Sýrii.
V ČR roste na okrajích lesů a na pastvinách od nížin do hor. Hojná je do 800 m n. m. Nejvýše vystupuje do 1 310 m n. m. v Hrubém Jeseníku, na lokalitě Velká kotlina.

Význam, možné využití dřeva a jiných produktů
Používá se jako doprovodná dřevina do protierozních pruhů a porostních plášťů. V parcích se pěstují ozdobné kultivary - ´Aurea´- pomalu rostoucí kultivar s letorosty v zimě oranžovými, ´Artropurpurea´- červenolistá forma, ´Contorta´- kultivar se spirálovitě pokroucenými větvemi a zkadeřenými listy, ´Pendula´- převislý „smuteční“ kultivar
Využití lísky je pestré. Především se pěstuje pro lísková jádra, která jsou zdrojem vitamínu E, B1 a B6, obsahují množství minerálních látek a mají vysokou energetickou hodnotu. Obecně se uvádí, že obsahují až 60 % tuků, okolo 19 % bílkovin, 5 % cukrů a další látky. Jsou také dobrým zdrojem boru, který napomáhá fungování a stabilitě buněčných membrán a zapojuje se do enzymových reakcí. Bor je společně s vápníkem a vitamínem D důležitý pro zachování kostní hmoty a využívá se v prevenci demineralizace kostí, pro stimulaci imunitního systému a ovlivňuje zánětlivé a hormonální odezvy organismu. Hraje proto významnou úlohu v prevenci a léčbě osteoporózy a osteoartritidy. Pozitivně ovlivňuje metabolismus vápníku a hořčíku.
Lískové oříšky se používají jak v domác-nostech, zejména při vaření, tak v potravinářském průmyslu. Ze semen se lisuje olej, který se využívá v kosmetickém průmyslu (parfumerii) a malířství.
Největším producentem lískových oříšků je tradičně Turecko (v roce 2002 činil podíl 74 % světové produkce), následuje Itálie (15 %), Španělsko (3 %), Ázerbájdžán a USA.
Jako léčivá bylina se využívá líska ke sběru listů, méně často pak i kůry z mladších větví. List se sbírá v červnu a červenci, kůra těsně před rašením listů, tj. přibližně ve druhé polovině března. Listy se suší co možná nejrychleji za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Listy obsahují silici, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, sacharidy, myrcitrin, kvercitrin a další látky. V kůře jsou přítomny třísloviny, flobafeny a pryskyřice. Používají se ke zklidnění střevní peristaltiky (např. při zánětech střev), působí protiprůjmově, močopudně, svíravě a zastavují krvácení. Zevní užití ve formě koupelí ulevuje při ekzémech a hemoroidech.
Pro vnitřní použití se líska připravuje obvykle ve formě nálevu (2 lžičky drogy na šálek vody), pro zevní pak ve formě odvaru. Droga působí velmi mírně, takže nejsou uváděny žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.
Listy lísky se využívají také při výrobě kosmetických výrobků jako náhrada za listy vilínu virginského.
Líska obecná je důležitou včelařskou rostlinou, zejména z toho důvodu, že v předjaří poskytuje pastvu včelám v době nedostatku potravy.
V minulosti se jejího tvrdého a ohebného dřeva využívalo při výrobě různých předmětů v řezbářství, truhlářství a košíkářství. Dřevěné uhlí z lískového dřeva se využívalo k výrobě střelného prachu a kreslících uhlů.
Vliv na úrodu oříšků mají nízké teploty v době kvetení. Nebezpečné je, když mrazíky v této době trvají několik dnů. Jehnědy snesou v době prášení jen -2 °C, samičí květy jsou trochu odolnější.

Pěstební nároky
Vyhledává zejména bazické podklady, na kterých vystupuje až do 1 000 m n. m. Je to světlomilná dřevina, která snáší i střední zástin. Nejlépe se jí daří na humózních, čerstvých půdách, neroste na půdách zbahněných, rašelinných a velmi chudých. Opad má pozitivní vliv na půdu – dobře se rozkládá. Tato dřevina je klimaticky odolná, přesto je považována spíše za teplomilnou. Odolná je i k emisím.
Ořechy mají vysokou klíčivost, která je ale krátkodobá. Výborně se zmlazuje z pařezu i kořenových náběhů.

Škůdci
Velkým nebezpečím pro pěstování lískových ořechů mohou být veverky, které jsou schopny odnést i celou úrodu.
Známým škůdcem, který způsobuje červivost plodů, je nosatec lískový (Curculio nucum). Je to typický, asi 1 cm velký nosatec s dlouhým „nosem“. Jeho nos mnohdy přesahuje délku těla. Samice jej používá k tomu, aby vyhryzla ve vyrůstajícím ořechu otvor a vyhloubila kanálek, do něhož naklade koncem června a začátkem července vajíčko. Tento otvor je velmi malý a většinou zaroste, takže na plodu ořechu nic není vidět. Z vajíčka se líhne larva, která vyžírá semeno. V průběhu srpna opouštějí dospělé larvy vykousaným kruhovitým otvorem oříšky a padají k zemi. Vnikají do půdy, kde vytvářejí hliněné komůrky, v nichž přezimují. Zde se zakuklí a na jaře, během května, se z nich líhnou dospělci. Obranou proti nosatcům může být setřesení brouků během května a června, nejlépe na bílý balicí papír či bílé prostěradlo, a jejich následná likvidace. Také pomůže, když na podzim všechno spadané listí pod keřem pečlivě vyhrabeme a odstraníme. Proti insekticidům bývají nosatci poměrně odolní.
Líska může být hostitelskou dřevinou také pro dalšího zástupce z čeledi brouků, a to pro bázlivce olšového (Agelastica alni). Přítomnost dospělců se projevuje během konce dubna až konce května žírem listů zejména na koncích mladých výhonů. Samičky kladou na spodní stranu listů okrově žlutá vajíčka, z nichž se asi za 14 dní líhnou mladé larvy. Ty, na rozdíl od brouků, listy nejprve jemně, později hrubě skeletují, popř. do nich vykusují drobná okénka. Dorostlé larvy se kuklí těsně pod povrchem půdy. V průběhu srpna se líhnou noví brouci. Než začnou vyhledávat svá zimoviště (přelom září a října), živí se na listech.
Další škůdci, pro něž může být líska hostitelskou dřevinou, jsou ze zástupců motýlů vztyčnořitka lipová (Phalera bucephala) a píďalka podzimní (Operophtera brumata). Dospělci vztyčnořitky se objevují od konce května do srpna. Samičky kladou vajíčka ve skupinkách na spodní stranu listů. Housenky se pak líhnou v červenci a jako malé žijí pospolitě. Později se rozlézají do korun. Živí se listy, kdy nejprve ožírají vrstvu listové pokožky, později listy děrují a nakonec je hromadně ožírají od okrajů a skeletují. Po žíru často ponechávají pouze řapík, případně bazální část středového žebra. Po ukončení žíru, v průběhu září, zalézají housenky do půdy či mechu, kde se těsně pod povrchem volně kuklí.
Motýli píďalky se líhnou na podzim (v říjnu a listopadu), případně v teplejších letech či v nižších oblastech i v prosinci. Bezkřídlé samičky se po vylíhnutí zdržují na vegetaci a na bázích kmenů. Po oplození lezou do korun, kde kladou na větvičky vajíčka. Po přezimování se koncem dubna a v květnu, ve vyšších polohách i v červnu, líhnou housenky. Ty zpočátku vykusují rašící pupeny a později spřádají vlákny vyrašené rozvinuté listy. Mladé housenky nejprve listy děrují, později přecházejí na boční žír, kdy zůstávají pouze silnější žilky. Vedle listů poškozují i květy a mladé plody ovocných dřevin. Housenky dorůstají v průběhu června a spouštějí se na vláknech na zem, kde se kuklí.
Současný stav a opatření k podpoře
Výskyt lísky obecné je častý, a proto není nutné ji jako druh chránit. Velmi často se pěstuje i v zahradách a parcích.

Autoři:
Ing. Vladimír Janeček, Ph.D.,
Ing. Jana Ešnerová, Ph.D.,
KDŠLD FLD ČZU,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Václav Bažant