Očekávané změny v informačním zabezpečení ocenění lesů bohatých struktur

Nové trendy v lesním hospodářství a jejich dopady do oceňování lesa
Změna přístupu k hospodaření v lesích s sebou nese i změnu v hospodářsko-úpravnickém plánování (v časové a prostorové úpravě) při tvorbě lesních hospodářských plánů včetně nových požadavků na informační zabezpečení.
Co se týká teoreticko-metodologických přístupů k oceňování lesa, podařilo se do značné míry (s výjimkou používání porovnávací metody při tržním ocenění lesa, neboť za uplynulých 20 let u nás nevznikla žádná veřejně přístupná databáze tržních transakcí s lesy) opět se zahraničím (s německy mluvícími zeměmi) trochu srovnat krok, o čemž svědčí praktické použití analogických metod při úředním oceňování lesa v našem platném cenovém předpise Ministerstva financí ČR (metoda věkových hodnotových faktorů jako reprezentant věcné hodnoty nebo metoda čisté současné hodnoty jako reprezentant výnosového způsobu ocenění lesních porostů). Metodický a legislativní pokrok v této oblasti je současně doprovázen i tvorbou příslušného aplikačního programového vybavení pro znalce specializovaného na oceňování lesa (např. program ZNALEC).
Hospodářského způsobu výběrného podle posledních údajů uvedených ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009 je cca 2,42 % z celkové výměry lesní půdy. Lze proto předpokládat, že drtivá většina, ne-li všechny znalecké či jiné oceňovací případy, se dosud dotýkaly ocenění lesa věkových tříd. Můžeme proto konstatovat, že s oceňováním lesů bohatých struktur až na nějaké výjimky dosud lesnická praxe nemusela přijít do většího kontaktu.
Každopádně s novými trendy v lesním hospodářství vyvstává pro lesnickou teorii a praxi nová výzva – jak uchopit ocenění vzrůstově diferencovaných lesních porostů, jež budou zařízeny metodou tloušťkových stupňů či metodou provozní inventarizace, a jak se zavčas na tuto situaci připravit.
V souvislosti se snahami o rozšiřování přírodě bližšího hospodaření v lesích se bohatě strukturované lesní porosty postupně dostávají do zorného pole vědního oboru oceňování lesa jako zcela nový objekt ocenění.
Je třeba připomenout a zdůraznit, že dosavadní teorie oceňování lesa vychází z oce-ňování lesa vysokokmenného, hospodářského způsobu pasečného, tedy z oceňování lesa věkových tříd, kde byla za uplynulých více než 150 let dobře propracována hospodářsko-úpravnická i ekonomická stránka takového typu lesnického hospodaření (např. Faustmann 1849) včetně příslušných oceňovacích modelů s využitím zásad a pravidel finanční matematiky při výpočtech dlouhodobých investic.
U bohatě strukturovaných lesů však stále existuje značný nedostatek ekonomických analýz a prověřených empirických údajů, z nichž byse dalo vycházet při tvorbě nových ekonomických modelů a při konstrukci nového přístupu k ocenění, neboť jedním z charakteristických rozdílů mezi stávajícím a budoucím (očekávaným) objektem ocenění je období přechodu od stejnověkých k nestejnověkým porostům.
Výpočetní postup stále představuje jádro praktického oceňování lesa, protože při četných vazbách oceňovaného objektu a oceňo-vacího účelu jednoduše selhávají oceňovací teorií všeobecně upřednostňované srovnávací postupy pro chybějící dostatečný počet srovnatelných případů, zatímco výpočetní postupy jsou průhledné a přezkoumatelné. Výpočetní postupy jsou standardní postupy při oceňování lesního porostu a podniku a stejně tak při zjišťování odškodnění a při výpočtu výše škody nebo újmy způsobené na lesích.

Tvorba alternativního lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace a důsledky pro oceňování lesa
Pro zařízení lesů v České republice se dnes běžně používá metoda hospodářské úpravy lesa vycházející ze soustavy věkových tříd a z teorie normálního lesa, která plně vyhovuje při zařizování lesů s jednodušší, především druhově diferencovanou strukturou. Soustava věkových tříd je zakotvena i v současném zákoně o lesích a jeho prováděcích vyhláškách. Hospodářská úprava lesů obhospodařovaných výběrným způsobem je vzhledem k jejich současné malé rozloze v České republice řešena pouze okrajově.
Návrh nové metodiky tvorby lesního hospodářského plánu (LHP) na podkladě provozní inventarizace reaguje na požadavky přírodě bližšího hospodaření a vytváření lesů s bo-hatou strukturou. Návrh využívá principů kontrolních metod. Tato alternativní metoda zavádí nové pojmy a některé odlišnosti při tvorbě LHP. MŽP usiluje o to, aby tato metoda byla po široké odborné diskusi uznána z hlediska legislativního za rovnocennou současné metodě hospodářské úpravy lesů.
V hospodářské úpravě lesů na podkladě provozní inventarizace se zavádí nová jednotka pro zjišťování stavu lesa, plánování hospodářských opatření a pro kontrolu hospodaření, tzv. typ vývoje lesa, konstruovaný na základě agregace vývojově podobných, plošně zastoupených souborů lesních typů. Dalším nově zavedeným pojmem je typ porostu, který je obecnou typizační jednotkou lesních porostů, a segment typu porostu, který představuje část typu porostu se stejným nebo podobným obhospodařováním. Pro každý typ vývoje lesa se sestavují přehledné směrnice hospodaření, ve kterých se stanoví dlouhodobý cíl hospodaření a zásady postupu při obhospodařování aktuálních typů porostů a jejich segmentů.
Při konstrukci nejnižších jednotek rozdělení lesa a při zjišťování údajů pro výpočet závazných ustanovení plánu se v nové zařizovací metodě nepoužívá věk, který figuruje pouze dočasně jako pomocná veličina u porostů dosud nediferencovaných pro jejich postupnou přeměnu.
Vzhledem k tomu, že se v nové zařizovací metodě zjišťuje stav lesa v podstatně plošně rozsáhlejších jednotkách, než jsou porostní skupiny, mění se i obsahová náplň hospodářské knihy, hlavního informačního zdroje při stávajícím ocenění lesních porostů u zaří-zených lesů. V hospodářské knize proto nejsou pro porostní skupiny uvedeny žádné taxační veličiny; plánování hospodářských opatření probíhá v zásadě verbálně, případně v tech-nických jednotkách vztažených ke konkrétní ploše porostní skupiny. Novou náplň mají i lesnické mapy. Porostní mapa v novém pojetí vypouští informaci o věku, a naopak vymezením typů vývoje lesa, typů porostů a jejich segmentů sděluje lesníkovi, na jakém stanovišti pracuje a v jaké vývojové fázi (či fázi přeměn) vzhledem k dlou-hodobému cíli se porost nachází.

Disponibilita vstupních dat do oceňování lesa
Současný obsah a struktura informací potřebných pro oceňování produkční funkce lesa věkových tříd jsou reprezentovány následujícími informačními zdroji:
- data z vlastního venkovního šetření provedeného znalcem;
- data z LHP/LHO, což je základní a hlavní zdroj informací, který se využívá jako nástroj vlastníka lesa (pozn.: v případě, že pro ocenění nejsou tyto informace k dispozici, musí se taxační veličiny zjistit venkovním šetřením);
- data oblastního plánu rozvoje lesa (OPRL), především lesní typy v typologické mapě pro stanovení SLT a obmýtí v případě, že ho nelze zjistit v LHP/LHO.
Informační zabezpečení současných postupů při oceňování lesa je odvozeno od legislativních ustanovení v platné oceňovací vyhlášce Ministerstva financí ČR. Při vlastním provádění oceňování lesního pozemku a lesního porostu je základním principem pouze výměra. Současný stav bude muset být do budoucna změněn a bude nutné začít se zabývat oceňováním lesního porostu nejen na základě plošných jednotek (výměra v m2), ale i obje-mových jednotek (zásoba v m3).

Požadavky na nový informační systém
Mezi ovlivněné taxační veličiny hospodářské úpravy lesa patří např. střední věk porostu, který se bude s narůstajícím rozrůzněním v rámci jednoho porostu obtížněji zjišťovat a úměrně s tím bude ztrácet i na svém určujícím významu, a to jak pro samotný popis porostu, tak pro plánování hospodářských opatření i pro odvození předepsaných údajů v dílech hospodářské úpravy. Je zřejmé, že pojem „průměrný věk“ a s ním spojené údaje, které jsou na něm závislé, bude postupně ztrácet na významu. Nahrazen bude patrně určením zralosti jednotlivých stromů na základě jejich dimenzí – tloušťková třída a výška.
Další důležitou veličinou, jež bude revidována, bude obmýtí. Dále budou v takovémto lese postupně zanikat dosud nepostradatelné taxační pojmy jako obnovní doba, předmýtní a mýtní těžba i pojmy jako zajištěná kultura, výchova do 40 let apod. U jiných veličin se změní jejich vypovídací hodnota a použitel-nost v dosavadním pojetí (např. zakmenění, bonita nebo hlediska „normality lesa“). Postupy zjišťování či odvozování nových taxačních veličin souvisejících s popisem porostů bohatých struktur jsou v kompetenci hospodářské úpravy lesa.
Nový informační systém by měl být doplněn o informace, které by bylo možné získat z děl hospodářské úpravy lesa a pouze v případě potřeby překontrolovat jejich správnost jednoduchými metodami. Všechny nové veličiny pro praktické oceňování lesa rovněž odráží informační potřebu na provádění ekonomických kalkulací a hodnocení ekonomické efektivnosti při hospodaření v bohatě strukturovaných lesích, tedy pro ekonomické modelování zcela jiného objektu než dosud.

Problémy se zabezpečením vstupních dat
U bohatě strukturovaných lesů se de facto ztrácí možnost využití základního hospodářského údaje, který v lese pasečném vypovídá o cíli hospodaření vlastníka lesa, tedy o produkci, čase, těžebních možnostech atd., kterým je obmýtí. V ekonomických kalkulacích se tím ztratí i možnost provádět optimalizační výpočty při stanovení ekonomického (finančního) obmýtí. A s tím souvisí u nestej-nověkých smíšených lesních porostů také použití jednotného věku porostu jako vstupní charakteristické veličiny při oceňování celého lesního porostu.
Na základě dosavadních analýz je zřejmé, že pro potřeby výpočetního postupu bude nutné doplnit informační základnu ocenění o tyto údaje vztažené k jednotlivým skupinám dřevin:
- struktura porostní zásoby (v m3),
- struktura tloušťková (výčetní tloušťka v cm),
- struktura (rozdělení) počtu kmenů (ks),
- výšky, výšková křivka (v m),
to je zásadní změna oproti stávajícímu stavu v oceňování lesa věkových tříd. Výše uvedené informace by měl umět „produkovat“ nejen taxátor, ale i znalec při ocenění lesního porostu.
Tím se zrealizuje i přechod z varianty oceňování lesa podle výměry na variantu oceňování lesa podle objemu porostní zásoby.
Pro ocenění lesa bohatých struktur ve srovnání s oceněním lesa věkových tříd (pasečného lesa vysokokmenného) vyplývá následující:
- Nutnost přechodu z ocenění podle výměry (m2) na ocenění podle objemu porostní zásoby (m3) a potřeba pracovat přímo s existující porostní zásobou k rozhodnému okamžiku ocenění.
- S ohledem na charakter pěstování lesa bohatě strukturovaného nemožnost použití obmýtí a jeho nahrazení cílovou tloušťkou.
- S ohledem na charakter pěstování lesa bohatě strukturovaného (více etáží na stejné ploše) nemožnost použití zakmenění.
- Nahrazení věku porostu novou veličinou, a sice výčetní tloušťkou (d1.3) v cm.

Metodické přístupy k ocenění lesů bohatých struktur
V podstatě je možno říct, že při věcném ocenění lze pro výběrný les vždy použít některou ze škály existujících oceňovacích metod jako pro les věkových tříd, neboť například pro:
a) mýtně zralou, resp. k těžbě přípustnou část porostu se bude moci použít postupu pro stanovení hodnoty mýtní výtěže;
b) mýtně nezralou, resp. k těžbě ještě nepřípustnou část porostu, by se mohlo použít rovněž metody mýtní výtěže, jelikož využití věkových hodnotových faktorů by bez stanoveného obmýtí nebylo možné.
Výsledek ocenění bohatě strukturovaných lesů, tedy hodnota porostu výběrného lesa,
by se pak získal součtem hodnot části ad a) + části ad b).
Těžiště problematiky ocenění bohatě strukturovaných lesů bude spočívat nikoliv ve změnách v samotné teorii oceňování lesa a v eko-nomických konstrukcích dosud používaných metod ocenění, nýbrž v jejich modifikaci vyvolané nutností pracovat s novými informacemi popisujícími jak stav, tak i vývoj těchto porostů.
Při analýze stávajících postupů oceňování lesa spojených s pasečným hospodářským způsobem a předpokládaných nových postupů svázaných s bohatě strukturovanými lesy (výběrný způsob hospodaření) byly zjištěny ještě další související skutečnosti, které budou muset být předmětem dalšího šetření, aby navržené způsoby zjišťování a získávání terénních údajů (optimalizace nejen použitých dendrometrických metod, ale i množství zjišťovaných dat) a použité oceňovací postupy pro výběrný či trvale tvořivý les byly prakticky realizovatelné a poskytovaly uspokojivé výsledky z hlediska přesnosti, nákladovosti i rychlosti (pracnosti).

Článek vznikl jako jeden z výstupů projektu Interní grantové agentury Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně řešeném na Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky.

Autor: Ing. Jiří Matějíček, CSc.
Mendelova univerzita v Brně, LDF, ÚLDEP
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ilustrační foto: Jan Příhoda