Příčiny a dopady insolvence holdingu LESS

Ing. František Koníček, ředitel Lesů ČR na přelomu let 2006/2007
1. Nejsem do detailu obeznámen s vnitřní finanční a ekonomickou situací v rámci skupiny LESS v letech 2011 a v průběhu roku 2012, takže by nebylo korektní připisovat současný stav samotnému managementu společnosti či dokonce spatřovat více méně spekulativně příčiny insolvence v netransparentnosti řízení či dokonce v nějakých majetkových manipulacích, o kterých se zmiňuje dle mého názoru ne zcela zodpovědně část médií. Navíc jsem přesvědčen, že právě v rámci této skupiny byli jako manažeři angažováni jedni z nejlepších odborníků v této branži.
Nutno ale připustit, že negativní dopad na likviditu společnosti a následně i bilanční nerovnováhu měl pravděpodobně rozsáhlý projekt v Čáslavi a některé nové akvizice, u nichž se dle původních předpokladů nenaplnila očekávání na straně výnosů a které současně velmi intenzívně zatížily momentální cash flow skupiny a donutily ji k riskantnímu použití nových externích zdrojů. V kombinaci s velmi nestabilní situací na trhu s dřívím a neprediktovatelnou politikou Lesů ČR v posledních 5 letech se tyto aspekty silně negativně a s multiplikační silou projevily v nepříznivém hospodaření skupiny a v její likviditě.
Z mého pohledu je právě osud této společnosti jasným důkazem toho, jak současná obchodní politika LČR postrádající jak nutnou míru předvídatelnosti, tak jakoukoliv dlouhodobější stabilní strategii dokáže poškodit tržní prostředí v tomto tržním segmentu a při jisté míře nadsázky i přivodit konkurz jakéhokoliv hráče na tomto trhu. Ostatně je možné se podívat i na jiné subjekty, které v posledních letech již buď vyhlásily bankrot, nebo k němu neomylně směřují. Přitom se nejedná o zdravý očistný proces, ale po mém soudu o naprosto nesmyslnou destrukci celé kooperující vertikály místo toho, aby LČR přispěly ke kultivaci a stabilizaci tohoto tržního prostředí.
2. S ohledem na vysokou míru nutného outsourcingu musí nejen Lesy ČR, ale i ostatní vlastníci lesů počítat s tím, že dlouhodobější výpadek kapacit nejvýznamnějšího subjektu povede k nemalým potížím jak v oblasti pěstební činnosti, tak v oblasti samotné těžby. Pokud je mi známo, nedisponují LČR v současné době žádným kompenzačním instrumentem, který by okamžitě tuto kapacitu nahradil. Je možné připustit, že i přes zrušení všech smluv se společností LESS existují cesty a způsoby, jak prostřednictvím jiných subjektů část kapacit opětovně alokovat do této skupiny, nicméně pokud bude naplněn plán redukce dle rozhodnutí věřitelského výboru, především v oblasti personální (výpovědi více než 400 pracovníkům!), pak ani tato poměrně podivná varianta není žádným spolehlivým řešením. Ostatní subjekty nemají potřebnou míru kvalifikace a strojního vybavení, aby tento výpadek dokázaly efektivně a v krátkém čase absorbovat.
Lze tedy předpokládat jednak krátkodobou silnou redukci na straně nabídky tuzemské suroviny na českém trhu s dopady do výrobních a ekonomických parametrů existujících zpracovatelů, a tedy i silné tlaky na importní kompenzaci, což přivodí zcela jistě růst cen kulatiny, vlákniny i dřevařských polotovarů. Současně je nutno vidět, že při téměř monopolním postavení společnosti v segmentu pěstební činnosti nebudou schopny LČR plnit parametry dané LHP a zákonem, čímž zcela určitě utrpí i kvalita lesních porostů. Navíc lze předpokládat i další insolvence menších firem v oboru, neboť financující banky budou muset vzhledem k nestabilnosti v tomto podnikatelském prostředí přehodnotit svá hodnocení, a tedy i svoji faktickou angažovanost v tomto oboru. V každém případě bude mnohé záležet na tom, jak rychle a efektivně proběhne případný proces reorganizace společnosti, což s ohledem na zkušenosti v jiných oborech nedává příliš dobré vyhlídky v tomto konkrétním případě.

doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D., místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
1. Tak jako v jiných podobných případech, příčina není jen jedna, ale je to souběh faktorů. Svoji roli bezpochyby sehrála příliš dravá investiční politika a dlouhodobě vysoký podíl cizích zdrojů v rozvaze firmy. Finanční strategie tzv. „na ostří nože“ může fungovat do té doby, než se objeví další přitěžující vlivy. V tomto případě je to jistě obecně se zhoršující makroekonomická situace u nás i v Evropě a zejména pak obchodní politika Lesů ČR, kterou uplatňuje vůči svým partnerům, pokud je vůbec lze, vzhledem k charakteru Smlouvy o provádění lesnických činností a prodeji dříví, partnery nazvat. Namísto toho, aby se nejsilnější článek celého lesnicko-dřevařského komplexu, kterým Lesy ČR bezpochyby jsou, snažil udržet stabilitu systému, přichází s praktikami, které situaci firem významně zhoršují, ať už se jedná o diskriminační podmínky smlouvy, nesmyslně vysoké sankce za formální nedostatky, nákladné bankovní garance, nemilosrdně kasírované jistoty, stanovené na maximální možnou zákonnou míru, a zejména pak o ekonomicky zcela pochybnou metodu tzv. indexace cen, o které bylo mnoho napsáno, bohužel zcela bezvýsledně. Tento přístup připravuje většině firem podmínky na hranici přežití a pro firmy s velkým úvěrovým zatížením podmínky likvidační. LESS&FOREST k takovým firmám patřil a insolvence je logickým vyústěním.
2. Pokud holding LESS skutečně zmizí z lesnické podnikatelské sféry, bude to mít celou řadu negativních dopadů. Jednak bude mnoho firem postiženo tzv. dominovým efektem, protože nepřežijí nedobytné pohledávky vůči insolventovi. Totéž postihne několik tisíc živnostníků, provádějících subdodávky, z nichž mnozí lesní výrobu natrvalo opustí a tím zmizí podstatná část kvalifikované pracovní síly v lese. Pravděpodobně dojde k zásadní restrukturalizaci podnikatelské sféry a pole ovládnou firmy se silnými finančními skupinami v zádech a dělníky z Ukrajiny a Turecka. Může to přinést obecný úpadek kvalifikovaných lesnických profesí, jak ve sféře dělnické, tak THP. Vlastníci silných nastoupivších firem však dlouho v těchto podmínkách dělat nebudou. Silné kapitálové zázemí přináší i silný politický vliv, kterým si zajistí i jiné podmínky a jiné ceny. Pád holdingu LESS tak může být pro pana ředitele Sýkoru vítězstvím skutečně Pyrrhovým.

Ing. Tomáš Pařík, WOOD & PAPER a.s.
1. Zde platí, že po bitvě je každý generál, i když bitva ještě zdaleka dobojována není. Primární příčinou je bezpochyby ztráta financovatelnosti celého „příběhu LESS“, počínající ve výši investice do pily v Čáslavi, pokračujíce ve velmi turbulentním, nestandardním a vysoce rizikovém prostředí veřejných zakázek u státního podniku LČR a následnému „nezakalkulování“ dané rizikovosti do nabídek v rámci veřejných výběrových řízení. Z mírného nadhledu je to jeden z důsledků dlouhodobé neexistence strategie rozvoje celého lesnicko-dřevařského komplexu, na čemž mají svůj podíl všichni účastníci trhu a také jsou tím neustále postihováni. Stav domácího lesnického a dřevařského průmyslu a výše exportů surového dřeva je toho neklamným důkazem.
2. Hlavní dopady budou krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Krátkodobě lze předpokládat velmi nešťastné příběhy subdodavatelských firem skupiny LESS, kde lze pouze spekulovat o výši uspokojení jejich pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Bezpochyby se bude dále zpřísňovat pohled finančních institucí na celý sektor. Za velmi rizikové považuji i vývoj trhu surového dříví, kdy Česká republika je jednoznačně spotovým trhem pro okolní silné trhy. V rámci současných smluv, obsahujících indexaci valorizující ceny dřeva těženého v lesích spravovaných LČR, může dojít k nešťastnému vývoji v rámci indexace s dopadem na všechny účastníky trhu. Zde bychom měli svorně hledat všechny cesty pro zachování funkčního podnikatelského prostředí. Dlouhodobě dochází k poměrně drastické selekci. Můžeme pouze doufat, že po ukončení selekce bude ještě dostatečně funkční, a tedy konkurenční prostředí v celém sektoru. Lokální trh je bezpochyby, i z důvodu insolvence holdingu LESS, velmi rozkolísán, a je otázkou, jak se bude vracet do vybalancované polohy a kdo pomyslné kývání kyvadla vydrží. Rozhodně se daná situace dotýká všech účastníků trhu a dopady současné situace pocítí všichni, bez ohledu na část sektoru, ve které se pohybují, či velikost firmy.

Ing. Václav Šebek, výkonný ředitel Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství
1. K první otázce je trochu složité se dnes vyjadřovat. Přece jen nejsou podrobně známa ekonomická fakta fungování holdingu LESS.
Domnívám se však, že důvody pádu skupiny budou jak vnitřního, tak i vnějšího původu. Ke vnějším vlivům bych přiřadil podnikatelské prostředí v ČR včetně dominantního vlivu státního podniku Lesy ČR na lesnický sektor. Mezi vnitřní důvody patří výše úvěrového zatížení a výkonnost dřevozpracovatelské části holdingu.
2. Dopady insolvence skupiny LESS na podnikatele jsou již dnes vidět v politice tuzemských bank. Významně se zhoršil přístup podnikatelů k úvěrům, bankovním garancím a dalším bankovním produktům. Také bude třeba podrobně sledovat, jaký vliv bude mít insolvence na partnery skupiny LESS, ke kterým řadím ostatní lesnické firmy, dopravce dřeva i živnostníky, kteří pro holding pracovali. Přihlášky do insolvence ukazují, že mnozí jsou díky insolvenci existenčně ohroženi.

Ing. Ivo Klimša, Biocel Paskov a.s.
1. Pokud se jakákoliv firma dostane do tak vážných  ekonomických potíží, je to vždy zaviněno souběhem více příčin. Tak tomu je určitě i v případě pádu společnosti LESS. Je nesporné, že lesnické firmy pracují již řadu let ve velmi nestabilním podnikatelském prostředí.
2. Budou to významné dopady. V nadcházejícím zimním období se dá očekávat nižší nabídka dřeva na tuzemském trhu, lesnické firmy budou mít pravděpodobně ztížený přístup k cizím finančním zdrojům, včetně bankovních garancí atd. Důsledky insolvence společnosti LESS pocítí celý sektor.

Mgr. Patrik Mlynář, výkonný ředitel Asociace dřevozpracujících podniků
1.  Na tuto otázku zná nejlépe odpověď nejužší vedení holdingu LESS. Pokud budu hodnotit pád největší české lesnické společnosti „zvenčí“, jedná se z mého pohledu o soubor několika proměnných – manažerská rozhodnutí, týkající se budoucího vývoje na trhu; investiční výdaje a návratnost těchto investic; zavedení nového systému tzv. komplexní lesnické zakázky, s tím související tvrdé finanční požadavky na účastníka vypsaných tendrů LČR a cenová indexace; celkově velmi nízká zisková marže v celém lesnicko-dřevařském sektoru, silná konkurence.
Každá tato část a mnoho dalších má vliv na všechny účastníky soutěže v sektoru.
2.  Do jaké míry ovlivní nastalá situace lesnicko-dřevařský sektor, ukáže teprve čas. Z krátkodobého hlediska je důležité rychle a efektivně reagovat na situaci v sektoru ze strany LČR a zajistit tok dříví na trhu. Z dlouhodobého hlediska je zapotřebí stabilizovat situaci v sektoru vypsáním nových tendrů na jednotkách, které vysoutěžila spol. LESS, a zlepšit komunikaci LČR vůči společnostem lesnicko-dřevařského sektoru.

Děkuji za odpovědi (26. 10. 2012),
Jan Příhoda

Redakce oslovila s prosbou o vyjádření také Lesy ČR, ČAPLH a SŽLH. Jejich odpovědi se ale získat nepodařilo.