Přirozená obnova a pěstění smíšených porostů s dubem zimním

Lesnická praxe na ŠLP Křtiny
Na Školním lesním podniku ML Křtiny, který se hlásí ke koncepci přírodě blízkého pěstění lesa, jsou k přirozené obnově dubu zimního vhodné jižní expozice kolem Brna, kde se především v HS 205 SLT 2K dobře zmlazuje pomocí clonné pruhové seče. V těchto podmínkách není problém se zabuřeněním. Je nutno ovšem se zaměřit na habr obecný, jenž může být v závěru obnovy dominantní. Je však potřeba konstatovat, že se zvyšující se poptávkou po energetickém dříví to na kyselých stanovištích nemusí být problém. Na živných stanovištích je to složitější, a to především v HS 245 SLT 2H, kde např. výmladnost lípy srdčité má velký vliv na odrůstání dubových semenáčků, také v HS 445 SLT 2B při použití maloplošné holé seče bylo přirozené zmlazení dubu velice rychle obsazeno topolem osikou a břízou bradavičnatou a dubové semenáčky začaly ustupovat a z původního počtu DB 100 zbylo 10 %, ty jsou ovšem poměrně kvalitní. Základní směsí je dub zimní s bukem lesním, který je obnovován především maloplošnou clonnou sečí a při využití okrajové seče lze dosáhnout přimíšení borovice lesní, třešně ptačí, douglasky tisolisté a ostatních měkkých listnáčů.
V posledních letech, zvláště u dubových porostů kolem 110 let, kde by obnova dle rámcových směrnic měla začít ve 130 letech, pozorujeme chřadnutí korun. Nejvíce jsou postiženi jedinci s menší korunou, což jenom potvrzuje nutnost nezanedbávat výchovu mladých dubových porostů a péči o korunu. Dub zimní v podmínkách ŠLP Křtiny plodí poměrně často a silné úrody se střídají v periodách jednou za deset let, takže je zde předpoklad pro úspěšnou přirozenou obnovu. Jednotlivé obnovní prvky jsou využívány podle členitosti terénu. Ve svazích jsou to především pruhové clonné seče nebo násečná forma. V příznivěj-ších podmínkách se využívá maloplošná clonná seč a začíná se i využívat seč pomocí kotlíků o velikosti 4–5 arů. Je potřeba zmínit, že na jaře roku 2012 došlo k poměrně velkému spálení letorostů mrazem a zde se ukázala velká výhoda především clonné seče, kde ke škodám prakticky nedošlo. Při zakládání obnovních prvků byl záměr nepoužívat oplocení proti zvěři, ale z pozorování je patrno, že vliv zvěře při obnově dubu je pořád významný.

Výzkumné aktivity
K exaktnímu poznání dané problematiky mohou sloužit výzkumné aktivity Ústavu zakládání a pěstění lesů na LDF MENDELU. Hodnotná jsou zejména data z rozsáhlé série trvalých výzkumných ploch založených na ŠLP v 60. letech za účelem sledování produkce smíšených porostů. Dosavadní výsledky, vč. domácích i zahraničních studií, je možné velmi hrubě zobecnit. Pěstební technika smíšených porostů obecně je vzhledem k rozdílné růstové dynamice zúčastněných dřevin a složitým vnitřním vztahům komplikovanější, než je tomu u monokultury. Nepravi-delnost přirozené obnovy celý proces ještě více komplikuje. Rozhodující přitom není jen druhové spektrum a hustota zmlazení, ale i prostorová distribuce jedinců, resp. způsob smíšení.
Dub zimní, upřednostňující vyšší polohy a sušší půdy, je v mládí označován za polostinnou dřevinu, ve vyšším věku pak za slunnou. V mládí snese zastínění mateřským porostem, což je z hlediska jeho ochrany (citlivost k pozdním mrazům a slunečnímu úpalu) velmi důležité. Z různých výzkumných studií vyplývá, že dub dokáže několik let přežívat při 15 % světelného požitku volné plochy, pro úspěšné odrůstání dubu je však zapotřebí 30–60 % relativní radiace, tzn. obnovní prvky o ploše > 0,3 ha. Dostupnost světla však není hlavním limitujícím faktorem životnosti dubu. Světelný požitek se doporučuje zvyšovat především proto, aby dub již v mládí získal růstový náskok před konkurenčně silnějšími stinnými dřevinami, které dub zimní v přirozeně vzniklých směsích nejčastěji doprovází, tzn. habr, buk, lípa, javor. Snížená konkurenceschopnost dubu ve směsi se musí brát v úvahu jak při volbě obnovního postupu, tak zejm. při výchovných zásazích. Pozici dubu je tedy třeba hlavně v počátcích výchovy cílevědomě a důsledně posilovat – uvolňováním. Naše výsledky z bezzásahových ploch ukazují, že prosperují jedinci na uvolněné ploše (v kmenové části) o poloměru nad 1,5 m. Od růstové fáze tyčkovin a tyčovin je již o postavení dubu rozhodnuto.
Poznání obnovní strategie a světelné ekologie dubu se ukazuje jako klíčové pro kontrolu přirozené obnovy a hospodářské ovlivnění budoucí struktury lesa. Za tímto účelem jsme na území ŠLP Křtiny – živná stanoviště středních poloh založili experiment. V převážně dubových kmenovinách ve stejných stanovištních podmínkách s přirozenou obnovou z roku 2003 se v roce 2004 provedlo 5 variant obnovy: 1. maloplošná clonná seč různé intenzity (přípravná a semenná fáze), 2. násek (cca 0,2–0,3 ha) na jednu porostní výšku s bočním stíněním mateřského porostu nejméně ze dvou stran, 3. násek (cca 0,5 ha) jako vnější okraj okrajové seče (stínění mateřského porostu z jedné strany) na 1,5 porostní výšky, 4. bez zásahu; 5. holá seč (0,8 ha). Po vyhodnocení světelných poměrů na jednotlivých variantách bylo odvozeno 5 stupňů světelné intenzity v rozmezí 15–100 % záření volné plochy. Cílem této studie bylo zjistit růstovou reakci přirozeného zmlazení dubu při různých variantách obnovních sečí během čtyřletého pozorování (2007–2010). Pro rozšíření experimentu se na jedné ploše také provedla každý rok chemická ochrana proti buřeni.
Ukázalo se, že hustota zmlazení v dané růstové fázi (sedmileté semenáčky) překvapivě není statisticky závislá na světelných poměrech (graf 1). Hustota se ve všech případech přirozeně redukuje, na jednotlivých variantách však různě rychle. Mortalita semenáčků průkazně roste se vzrůstajícím stupněm světelné intenzity, největší je na volné ploše holé seče – st. 5 (100 % intenzita záření), viz graf 2.
Jiná situace nastává při zohlednění vlastního růstu semenáčků (graf 3). Zde potvrzujeme obecně známý poznatek, že se zvětšující se světelnou intenzitou vzrůstá růstový výkon semenáčků dubu. Při tom bylo zajímavé, že i v nejnižším stupni světelné intenzity, tzn. v plně zapojeném porostu, se u semenáčků dubu v jednotlivých letech zvyšoval výškový i tloušťkový přírůst. V tomto trendu lze vylišit 4 typy růstu: 1. pomalý (intenzita do 50 %), 2. středně rychlý (intenzita 50–70 %), 3. rychlý (70–95 %), 4. velmi rychlý (intenzita 100 %).
Z výsledků naší studie vyplývá, že s dubem lze sice po určitou dobu v mládí pracovat jako se stín snášející dřevinou, pro podporu alespoň středně rychlého růstu však vyžaduje alespoň 50 % světelné intenzity, tzn. mezernatý zápoj a menší uzavřené holosečné prvky. Naproti tomu rozsáhlejší nechráněné holé plochy, vystavené nepříznivým klimatickým podmínkám, se v počátečních fázích obnovy ukazují jako zcela nevhodné. Sedmileté semenáčky dubu, rostoucí v dostatečné hustotě v plně zapojených částech porostů, vykazují sice nejpomalejší, avšak setrvalý nárůst tloušťkového i výškového přírůstu. A priori tedy nemůžeme vyloučit použití jemnějších podrostních až nepasečných hospodářských způsobů s dlou-hou, resp. nepřetržitou obnovní dobou. Pro jistý hospodářský výsledek však doporučujeme rozpracovat obnovovaný porost pomocí série maloplošných (cca do 0,3 ha) dvoufázových clonných obnovních prvků (pruh, kotlík) se středně dlouhou obnovní dobou (do 20 let, tzn. 2–3 semenné úrody). Buřeň není na daných stanovištích limitujícím faktorem pro úspěch přirozené obnovy dubu, tedy ani chemická ochrana proti ní není bezpodmínečně nutná.

Shrnutí
V úvodu položenou otázku nelze na základě dosavadních poznatků odpovědně zodpovědět. Vše bude také záležet na konkrétních stanovištních a porostních poměrech a neméně pak na záměrech vlastníka. Širší diskuzi a další bádání na téma pěstování smíšených porostů s dubem (platí i pro dub letní) tedy necháváme do budoucna otevřené. Nejde jen o volbu optimálního obnovního postupu, nýbrž o celkovou strategii pěstování dubu. Kvantita nebo kvalita? A za jaký energetický vklad – cenu? Počet cílových jedinců dubu ve smíšeném porostu v porovnání s dubovou monokulturou (200–300 cílových stromů na 1 ha) je nutně nižší. Jaký počet cílových dubů je však ještě rentabilní? Francouzský model počítá s cca 80 cílovými duby na 1 ha a vysokou dobou obmýtí. Nevyplatí se vlastníkovi lesa spíše pomístní individuální přístup ke stromům – péče o koruny a stupňování hodnotového přírůstu na vybraných elitních dubech s rozšířením sortimentů dalších dřevin? Takto pěstované duby také budou lépe připraveny na budoucí fruktifikaci.

Uvítáme jakékoliv vaše praktické podněty a zkušenosti s pěstováním dubu ve smíšených porostech. Rádi se také za vašimi ukázkami vypravíme do terénu. Své náměty posílejte prosím na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Autoři:
Ing. Ivo Březina
Školní lesní podnik Masarykův les
Křtiny MENDELU
Ing. Lumír Dobrovolný, Ph.D.
Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autoři