NLP II: KA 1 – Zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti

Průběh projednávání

Zastoupení vlastníků a správců lesů mělo jen malou váhu vzhledem k celkovým počtům členů KR i jednotlivých ES. Názory praktikujících lesníků tak byly celou dobu válcovány zástupci organizací a sdružení, která v případě KA 1 mnohdy usilovala o prosazení návrhů jdoucích proti podstatě celé KA 1, tedy proti konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Byly okamžiky, kdy jsem vnitřně bojoval s myšlenkou celý tento proces opustit, kdy jsem měl zásadní problém s některými návrhy zejména členů KR v okamžicích, kdy jsem předkládal dílčí materiál ke schválení. Je velmi obtížné pro mne jako lesníka, správce rozsáhlého obecního majetku, akceptovat názory snílků a romantiků, kteří nemají nejmenší potuchy o reálném hospodaření v lese, případně názory ortodoxních environmentalistů, kteří chtějí neustále prosazovat návrat k fundamentu přírody a člověka by nejraději z krajiny vytěsnili. Upřímně vyděšen jsem byl občas z postoje zástupce největšího vlastníka lesů, který se zejména v zásadních lesopolitických otázkách (diferenciace požadavků dle druhu vlastnictví) zdržoval hlasování či požadoval rovnost práv a povinností pro všechny druhy vlastnictví. Po dlouhém úsilí a mnoha jednáních ES a hodinách strávených při prezentaci výsledků jednání pro KR jsme dosáhli schválení materiálů, které jsou určitým kompromisem (věřím, že přijatelným), a který, pokud by byl akceptován jako metodické východisko pro tvorbu novel zákonů či dalších kroků Mze, může skutečně přispět k zvýšení konkurenceschopnosti lesního hospodářství v ČR. Toto však už neovlivní ani KR, natož ES KA 1.

Práce ES byla zahájena v roce 2009, kdy jsme si rozdělili jednotlivá opatření KA a každý z členů ochotných pracovat zpracoval některé z těchto opatření jako výchozí materiál k diskuzi. Diskuze členů probíhala e-mailově. Vypořádání připomínek probíhalo na společném jednání členů ES. Pokud byl nalezen kompromis, byl materiál předkládán KR jako jednoznačný. Pokud kompromis nalezen nebyl, šel materiál do KR jako variantní. Ve většině opatření byl kompromis dosažen, vyjma opatření 1.1, a to například u velikosti maximální plochy holiny z těžby.

KR jsme předložili ke schválení materiál v několika průběžných  realizačních projektech, až byl materiál definitivně KR přijat na jednání dne 14. 4. 2011.

Nevím, jestli celá ta práce měla smysl, ale doufám, a moji kolegové z ES jistě také, že ano. Spousty hodin, které jsme nad problematikou strávili, snad budou zúročeny tím, že budou skutečně sloužit ministerstvu jako podklad pro změny zákonů a vyhlášek. Dosavadní kroky tomu však příliš nenasvědčují. Právě projednávaná novela lesního zákona z NLP příliš nečerpá. Za rok se začne pracovat na NLP III a začneme zase od začátku? První pozitivní zpráva je, že monitorovací výbor pro čerpání evropských peněz z PRV upravuje pravidla pro čerpání dotací dle závěrů NLP.

Charakteristika jednotlivých opatření

1.1  Legislativně stanovit minimální požadavky na hospodaření v lesích z hlediska trvalé udržitelnosti a konkurenceschopnosti českého LH, a to diferencovaně podle druhu vlastnictví a velikosti majetku a kompenzovat vlivy společenských a ekologických požadavků nad tento rámec

- 1.1.1. Výčet minimálních požadavků na hospodaření v lese bez náhrad vlastníkům lesa:

1. povinnost obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami (§ 31, odst. 1),

2. omezení u mýtních úmyslných těžeb § 31, odst. 2 – velikost seče, varianta A ponechat stávající stav, varianta B ponechat  stávající stav s vyloučením holiny v exponovaných HS, varianta C omezit holinu  na výměru 0,3 ha s výjimkou BO a DB hospodářství, kde se navrhuje výměra holé seče 0,5 ha

3. maximální celková výše těžeb

4. povinnost hospodařit způsobem nepoškozujícím lesy jiných vlastníků

5. hospodařit tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa

- 1.1.2. Diferenciace požadavků dle druhu vlastnictví

Členění na 3 kategorie dle míry požadavků na vlastníka:

1. Lesy státní (lesy ve vlastnictví státu, ve vlastnictví krajů  a vysokých škol)

2. Lesy obecní a lesy soukromé, hospodařící podle LHP

3. Lesy obecní a lesy soukromých vlastníků, kde se hospodaří podle LHO

Řešení: Úprava zákona 289/1995 Sb. o lesích

1.2 Přehodnotit legislativní náročnost na drobné lesní majetky s cílem zmírnit některá zákonná ustanovení

Řešení: Realizací opatření 1.1 a 1.2 dojde k minimalizaci legislativních požadavků na drobné vlastníky. Další zjednodušení není třeba řešit.

1.3  Navrhnout systém odpovídajících náhrad za škody a újmy na lesním majetku, úpravou zákona odstranit problémy spojené se získáváním újmy za omezení hospodaření z důvodu ochrany přírody

Řešení:

1. Legislativně zakotvit omezení, která nevytváří nárok na úhradu zvýšených nákladů a újmy.

2. Legislativně upravit zákonný nárok vlastníků lesa na náhradu újmy za omezení, u nichž vlastník lesa v současné době získává z veřejných zdrojů částečnou kompenzaci vzniklé újmy, nebo nárok na újmu zcela chybí. Cílem je dosažení zákonem zaručené plné nebo částečné kompenzace zvýšených nákladů a plné náhrady vzniklé újmy nebo jejich vypuštění z legislativy.

3. U omezení, u nichž nárok vlastníka lesa na újmu zcela chybí, kde cílem je kompenzace formou souhrnné platby (PES – platby za ekosystémové služby) na plochu lesa obhospodařovaného způsobem, aby plnil veřejností požadované mimoprodukční funkce lesa. Proto doplnit do zákona o lesích nárok vlastníků lesa na souhrnnou přímou platbu za plnění veřejností požadovaných mimoprodukčních funkcí lesa (PES).

4. Doplnit vyhlášku č. 55/1999 Sb. o způsob výpočtu újem vlastníků lesa za omezení, která dosud nejsou legislativně řešena.

5. Změny zákona č. 114/1992 a prováděcích vyhlášek.

6. Změna zákona o vodách – příjem za produkci pitné vody.

Finanční opatření: Vytvořit finanční zdroje, kterými lze kompenzovat souhrnnou přímou platbu za poskytování veřejností požadovaných mimoprodukčních funkcí lesa (PES), např. vlastnická renta z lesů ve vlastnictví státu, část poplatku za odběr povrchových a podzemních vod a Státní fond životního prostředí aj.

1.4 Upravit stávající systém veřejných podpor do lesního hospodářství s cílem zvýšit konkurenceschopnost českého LH, podpořit sociální a ekologické požadavky a současně zajistit vzájemnou podporu politik a předejít dotacím s protichůdným účinkem. Současně posílit koordinaci veřejných podpor za spolupůsobení ústředních orgánů státní správy a krajů a vytvořit efektivní informační systém o možnostech podpor pro vlastníky lesů.

Řešení:

1. Vytvoření metodiky plateb PES v lesním hospodářství a získat politickou i morální podporu nutnou pro prosazení tohoto záměru.

2. Vytvoření jednotného informačního systému podpor do LH a ochrany životního prostředí.

3. Změnit způsob financování nákladů souvisejících s vypracováním žádosti o podpory.

4. Prosadit do textu do novely zákona o dani z nemovitostí v § 2, písm. b) vypuštění slov „na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení“ a tím vyloučit všechny lesní pozemky z předmětu daně z nemovitostí.

5. Zpracovat návrh metodiky na snížení daňového odvodu za prodej dříví jako ocenění „držení lesa“ jako zdroje pro poskytování celospolečenských funkcí.

6. Zpracovat metodický návrh na vydefinování venkovského obyvatelstva, popř. venkovské krajiny.

7. Zadat analýzu efektivnosti zaměstnávat nezaměstnané.

8. Navrhnout snížení věku odchodu do důchodu těch pracovníků, kteří odpracovali určitý počet let v těžbě dříví.

1.5 Finančně podpořit oblast investic s cílem zvýšit ekonomickou hodnotu lesů a zavádění ekologicky šetrné lesní mechanizace (s využitím opatření I.1.2 Investice do lesů Programu rozvoje venkova)

Řešení:

1. Přehodnotit poskytování finančních prostředků na pořízení techniky ve prospěch podpory rozvoje infrastruktury v lesích.

2. Vydání pokynu SZIF, který by žadatele jednoznačně upozornil na riziko narušení hospodářské soutěže.

3. Nastavení kontrolních mechanismů SZIF v případě dodržování odst. 4, písm. k) Obecných pravidel poskytování dotace.

4. S ohledem na sociální pilíř připravit zvláštní titul podpory pro malé podnikatele a podpořit např. pořízení koní pro práci v lese.

5. V dotačních pravidlech posílit vazbu (bodové hodnocení projektů) mezi velikosti vlastního majetku a využitím investice.

6. V dotačních pravidlech bodově zvýhodnit žadatele, který doloží plnění zásad hospodaření dle tzv. „Dobré praxe“.  Definice zásad dobré praxe vyplyne ze syntézy řešení jednotlivých KA NLP II (zajištění vzájemné podpory politik dle opatření 1.4).

1.6 Připravit a zavést jednotný ekonomický informační systém LH, který zajistí přehled o ekonomické náročnosti dílčích činností v LH tak, aby jeho výstupy sloužily jednak vlastníkům lesa, jednak byly podkladem pro tvorbu analýz a koncepcí v LH (mj. v oblasti finančních podpor)

Řešení:

1. Zavedení jednotného informačního systému je vzhledem k různému způsobu vedení účetnictví jednotlivými subjekty nereálné. Je třeba jej nahradit principem sběru dat specializovanou organizací (ÚHÚL) u jednotlivých subjektů.

2. Změnit obsah sběru dat pomocí výkazů Les (MZe) 1-01 – Roční výkaz o hospodaření v lesích a Les (MZe) 2-01 – Roční výkaz o nákladech a výnosech v lesním hospodářství.

3. Vytvořit systém směrných (jednotkových) cen v lesnictví.

4. Vytvořit množinu věrohodných a kvali-fikovaných respondentů a zavést systém jejich motivace.

5. Před vytvořením systému sběru dat bude zadána analýza zahraničních statistik a způ-sobů jejich zjišťování s cílem zjednodušení statistických výkazů.

1.7 Snížit stavy spárkaté zvěře a tím i náklady

na ochranu a obnovu lesa i podstatné škody na kvalitě těžených sortimentů

Řešení:

1. Urychleně připravit novelu vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích tak, aby výsledkem výpočtu byla skutečná výše škod a zároveň byla stanovena hranice, do které se poškození stromů toleruje.

2. Změnit vyhlášku 553/2004 Sb. tak, aby výše odlovu byla stanovována podle míry negativního ovlivňování lesního ekosystému s využitím vypracované metodiky ÚHÚL.

3. Navrhnout úpravu zákona o myslivosti, a to s následujícím postupem:

a) Malou novelu zákona o myslivosti řešící nejdůležitější úpravy, které by přispěly k redukci současných stavů spárkaté zvěře.

b) Urychleně zpracovat a schválit novou koncepci myslivosti v ČR.

c) Na základě této koncepce připravit velkou změnu mysliveckého zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti.

1.8 Zpracovat pravidla účelné arondace lesních majetků

Řešení:

1. Dořešit restituční nároky včetně rozhodnutí o navrácení majetku církvi. Ukončit problematiku církevních majetků.

2. Zjednodušit některé omezující podmínky převodu lesních pozemků ve vlastnictví státu na jiné osoby (novela zákona č. 95/1999 Sb., případně stanovení jiných kriterií pro směny a prodeje v rámci arondací lesních majetků).

3. Ve zdůvodněných případech umožnit převod lesních cest a pozemků zastavěných stavbami souvisejícími s obhospodařováním lesa na subjekty v tomto lese hospodařící, pokud nejsou státem využívány. Takovýto převod lesních cest na obce umožnit bezúplatně.

4. Návrh na případnou změnu § 17 zákona č. 95/1999 Sb. (má význam jen v případě, že MZe tuto změnu promítne do stávajících uvedených předpisů závazných pro LČR s.p.).

5. Novela § 4 odst. 2 lesního zákona tak, aby do stanovené výměry arondace a prodeje lesních pozemků byly v kompetenci právnické osoby, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, a dále novelu zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku.

6. Novela zákona o pozemkových úpravách v rozsahu povinnosti vytýčení hranic lesních pozemků v terénu při pozemkové úpravě a jejich zapracování do map katastru nemovitostí.

7. Osvobodit směny lesních pozemků od daně z převodu nemovitostí.

1.9 V zájmu trvalé a bezpečné produkce umožnit úpravou legislativy, především doby obmýtí,

rychlejší přeměnu smrkových monokultur na

nevhodných stanovištích na smíšené porosty

Řešení:

Novelizovat vyhlášku 83/1996 Sb. a současně lesní zákon v § 33, odst. 4, doplnit do cílových HS porostní typy „SM nevhodných stanovišť“.

1.10 Zlepšit podmínky pro výměnu pozemků v chráněných územích za jiné pozemky mimo

chráněná území ve vlastnictví státu

Řešení:

- V případech, kdy ochranné podmínky chráněného území výrazněji omezují hospodaření vlastníka, formulovat tento stav jako újmu, která dává nárok na výměnu nebo finanční kompenzaci. Doplnit do zákona (např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby).

- V národních parcích stanovit úpravou § 22 zákona o ochraně přírody a krajiny povinnost převést právo hospodařit s pozemky v majetku státu na správu národního parku (v případě lesů již tomu tak je, ale zákon nepočítal s možností směn).

- V chráněných územích mimo národní parky převést právo hospodaření na směněných pozemcích na právnickou osobu, jíž je svěřeno hospodaření s lesy v majetku státu.

- Zbavit převod pozemků v těchto vymezených případech daně z převodu nemovitosti úpravou daňových předpisů.

Celé koordinační radou schválené znění KA 1 je umístěno na stránkách ÚHÚL (www.uhul.cz).

Autor:

Ing. Jiří Svoboda

zpravodaj KA 1 NLP II

Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi

E-mail:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Jan Příhoda