Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
Robert Doležal
Všeobecné nároky na prostředí jsou téměř u všech šplhavců stejné. Vždy vyžadují dostatečnou plochu starých lesních porostů s výskytem odumřelého a odumírajícího dřeva, na něž jsou vázáni z hlediska potravních nároků a nabídky hnízdních možností. Specifické nároky pak definují daný druh z hlediska jeho vázanosti k biotopům s určitou druhovou skladbou lesních dřevin. U strakapouda bělohřbetého jsou to např. bukové lesy a u datlíka tříprstého horské smrkové lesy. Vysoká specializace a tedy nízká ekologická valence s sebou nesou větší riziko ohrožení. Specialistou mezi šplhavci, a tedy dalším ohroženým druhem, je také strakapoud prostřední, jehož životní cyklus je vázán především na staré duby.