Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Všeobecné nároky na prostředí jsou téměř u všech šplhavců stejné. Vždy vyžadují dostatečnou plochu starých lesních porostů s výskytem odumřelého a odumírajícího dřeva, na něž jsou vázáni z hlediska potravních nároků a nabídky hnízdních možností. Specifické nároky pak definují daný druh z hlediska jeho vázanosti k biotopům s určitou druhovou skladbou lesních dřevin. U strakapouda bělohřbetého jsou to např. bukové lesy a u datlíka tříprstého horské smrkové lesy. Vysoká specializace a tedy nízká ekologická valence s sebou nesou větší riziko ohrožení. Specialistou mezi šplhavci, a tedy dalším ohroženým druhem, je také strakapoud prostřední, jehož životní cyklus je vázán především na staré duby.

Lada Matoušková Prylová, Zuzana Jankovská

U příležitosti Mezinárodního roku lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem vyhlásil soutěž – jednoduchý kvíz „Znáš naše lesy?“. Soutěž probíhala od června do prosince 2011. Soutěž se skládala z šesti otázek z oblasti lesnictví a ti, co na všechny otázky odpověděli správně, se každý měsíc dostali do slosování o pamětní medaili od akademického sochaře Vladimíra Oppla, kterou ÚHÚL u příležitosti Mezinárodního roku lesů vydal.

Pavel Bednář

Z pohledu lesnictví je Belgie zemí českým lesníkům více méně neznámou. Navzdory své poměrně malé rozloze se však vyznačuje nebývale různorodými přírodními podmínkami, které samy o sobě činí tuto zemi lesnicky zajímavou. Jak to s tamními lesy i lesnickým odvětvím vypadá, se pokusí alespoň v základních rysech nastínit následující příspěvek.

Vladimír Simanov

Počátkem každého roku si klademe otázku, jaký bude začínající rok. Pokud se otázka týká lesnicko-dřevařského komplexu, prodlužují se obvykle dosavadní vývojové trendy s předpokladem, že zůstanou zachovány. To ale nemusí „vyjít“, jak se stalo v období krize v letech 2005–7. Na druhé straně je skutečností, že pro odhad budoucího vývoje nemáme přebytek informací, a protože koncem roku 2011 vydala OSN „Forest Products Annual Market Review 2010–2011“, můžeme na základě jeho údajů usuzovat, co nás asi čeká. Problémem je, že většina statistických údajů má roční prodlevu za skutečností.

Karel Kudrna, Marie Šindelářová

Koncem roku 2009 byla publikována jako příloha Lesnické práce Zpráva FAO o stavu světových lesů, která upozornila na některé vážné problémy lesů na jednotlivých kontinentech. Zpráva se stala podnětem k zamyšlení nad problémem environmentálního poslání lesů z hlediska vodní bilance.

Pavel Hubený

Říká se, že na Šumavě převažují stejnověké smrkové monokultury. Takové tvrzení je velkým zjednodušením. Les je tu věkově i strukturálně členitý, a to více, než se na první pohled může zdát. Nejen díky působení lidí, ale také díky neustálým vlivům vichřic, sněhu, kůrovců a jiných disturbancí. Ale také kvůli neustálé snaze mladých stromů vytěžit maximum z volných nik. Realita šumavského lesa je tak mnohem složitější, než jak bývá často popisována.

Petr Čermák, Otakar Holuša

Od začátku tohoto století se v oblasti Slezských Beskyd na Lesní správě Jablunkov (východní část České republiky) začaly objevovat příznaky chřadnutí smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.). Toto chřadnutí se projevuje několika příznaky: žloutnutí, defoliace, snížení radiálního přírůstu a odumírání jednotlivých stromů i skupin v různě starých porostech, v některých případech s uplatněním biotických mortalitních faktorů (václavky, lýkožrout smrkový, l. severský a l. lesklý), v dalších případech bez identifikovatelného mortalitního faktoru (viz LP 3/2009). Při současných a očekávaných klimatických změnách lze logicky očekávat, že se podobné epizody chřadnutí budou opakovat v dalších oblastech České republiky. Lesní hospodářství na tento jev bude muset nevyhnutelně reagovat. Pro zajištění trvalosti a bezpečnosti produkce lesa stejně jako pro zajištění plnění mimoprodukčních funkcí je již nyní nutné definovat a realizovat řadu adaptačních opatření.

Vilém Podrázský, Karolína Slabejová

Aplikace hnojivých opatření v našem lesním hospodářství naráží neustále na řadu problémů, a to přes opakované dokládání nutriční deficience a disbalance, dopadů acidifikace minulých období i vlivů pokračující současné depozice. Přitom tato opatření představují účinný prostředek zvýšení stability a vitality lesních porostů v přesně definovaných případech, nehledě na možné, přitom však zcela reálné ekonomické přínosy.

Jiří Svoboda

Zahájení prací na rozpracování jednotlivých klíčových akcí (KA) Národního lesnického programu, který byl schválen Vládou ČR dne 1. 10. 2008 pro období do roku 2013, předcházelo stanovení koordinační rady (KR) a jednotlivých expertních skupin (ES) pro jednotlivé KA. Celý proces jmenování KR i ES byl důsledkem dohod o paritě nominantů MŽP a MZe a vzniklé orgány byly a ještě jsou poznamenány touto skutečností.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Evropská výhledová studie lesnického sektoru (European Forest Sector Outlook Study II) predikuje vývoj celého lesnického a dřevozpracujícího sektoru pro období 2010 až 2030, a to jak z pohledu budoucích zdrojů dřeva, tak z pohledu jeho spotřeby a obchodu. Je poslední z řady studií, které vydala Dřevařská sekce Evropské hospodářské komise OSN (UNECE/FAO), jejichž cílem je předpovědět možný nebo pravděpodobný vývoj lesnického a dřevozpracujícího sektoru na základě analýzy minulých trendů. Tato výhledová studie vznikala od roku 2009, kdy se zformoval tým specialistů a národních korespondentů, až do roku 2011, kdy byla její finální podoba prezentována na 69. setkání lesnicko-dřevařského výboru Timber Committee 10.-14. 10. 2011 v Turecku.

V tomto a následujících článcích, které budou publikovány na stránkách Lesnické práce, chceme lesnickou veřejnost seznámit s možnými směry ekonomického vývoje lesnického a dřevozpracujícího sektoru, tak jak byly vymodelovány pro čtyři předem definované scénáře rozvoje hospodářské politiky jednotlivých států Evropy v porovnání se základním scénářem.