Střední lesnické školství a současná praxe

Současná situace

Sociální partneři, čímž myslím vedle zřizovatelů škol hlavně zaměstnavatele, se touto situací pramálo zabývají. V podstatě neprojevují žádný zájem o to, kolik absolventů lesnictví je v tržním prostředí třeba a jakou mají mít potřebnou specializaci odpovídající požadavkům doby. Hlavně však nejsou schopni určit, které školy nabídnout zřizovatelům k útlumu a které posílit. Mezitím doba pokročila, populační křivka se propadla hlouběji a mezi školami začal boj o žáka.

Uchazeči o studium si jsou velmi dobře vědomi své výjimečnosti v tom, že budou přijati na jakoukoliv střední školu, kterou si vyberou. Mnozí bez vztahu k budoucímu povolání. Střední odborné školy jsou rády, že o ně někdo projevuje zájem a mají tak zabezpečenou existenci do budoucna. Přesněji potřebné množství úvazků pro své zaměstnance. Žáci si uvědomují svoji „pseudovýjimečnost“, což mnohdy vede k poklesu kázně, k laxnímu přístupu k výchovně vzdělávací nabídce, ke vzrůstající absenci, celkově k rozvolnění morálních vlastností nutných pro budoucí život. Učitelé jsou unavenější, podrážděnější a nespokojení. Spolupráce s rodiči je mnohdy konfliktní, protože tito neúspěchy ve výchově svých dětí přenášejí často na školu. Je štěstím, že na většině středních lesnických škol, díky jejich konzervativnímu přístupu k výchově a výuce, jsou tyto výše uváděné problémy spíše výjimečné, ale také se objevují. Doporučené nošení uniforem, každodenní projevy o společný zájem, o přírodu a efektivní hospodaření v ní nám pomáhá vzbuzovat zájem o lesnickou problematiku. Hlavně však v žácích vzbuzujeme takové sebevědomí, aby se v budoucím životě uměli orientovat a obstáli.

Lesnictví a další navazující dřevozpracující průmysl by měly právem požadovat vysokou kvalitu absolventů lesnických škol, protože se to jistě projeví na úrovni celého hospodaření příslušného podniku, firmy, obce apod. Jaký je však dnešní stav? Je o tyto absolventy v současném rozhádaném lesnictví opravdový zájem? Bohužel, pokud nejdou studovat dál na vysoké školy, jsou jejich možnosti uplatnění v oboru velmi malé. Odchází proto jinam, do příbuzných oborů lesnictví, nebo i zcela jiných zaměstnání. Nekoncepčnost našeho státního školství, minimální zájem zemědělského rezortu a také slabý zájem zaměstnavatelů vede ke stagnaci. Zde bych očekával při řešení této problematiky zejména zásadní zapojení největších správců lesů v majetku státu, např. Lesů České republiky, s.p., spravujících více než 50 % veškeré výměry lesů v ČR. A podobnou aktivitu předpokládám i u zakladatele Lesů ČR, s.p., s odkazem na stále platné Zásady státní lesnické politiky schválené vládou ČR v roce 1994 a NLP II – vzdělávací a výzkumné aktivity. Neustálý boj o získávání žáků, nadbytek počtu škol – gymnázií i odborných škol, nekontrolovaný růst škol jiných zřizovatelů než krajů, vede k tomu, že naše školství je drahé a méně efektivní. Vyplývá z toho, že nejenom v našem oboru je nutná redukce počtu škol. Tuto situaci se snaží kraje dnes řešit. Někde úspěšně, jinde méně, občas pod vlivem peticí, či neúměrného lobbování vůbec. Vnucuje se otázka, zda by nebylo vhodnější, kdyby odborné školství přešlo pod vedení příslušných rezortů? Ty by snad uměly určit potřebnost absolventů, jejich kvalitu, a tím pádem i efektivní počet škol.

Výsledky státních maturitních zkoušek

Jak se v této situaci projevily státní maturitní zkoušky? Ministerstvem školství bylo veřejně sdělováno, že oddělí „zrno od plev“. Žebříček úspěšnosti a neúspěšnosti jednotlivých škol však nezveřejnilo. Vysoké školy na výsledky této státní zkoušky ve svých přijímacích řízeních nereagují. Na rodičích příštích uchazečů o studium na středních školách bylo ponecháno, aby si příslušné informace získali v zájmových školách sami. Zůstává tedy na libovůli škol, jaké a jak hodnověrné informace o své úrovni rodičům sdělí.

Na středních odborných školách se konala maturitní zkouška ze dvou částí – tzv. profilové části, v níž škola řešila odbornou náplň, a tzv. společné části, kterou prostřednictvím společnosti CERMAT řešil stát úroveň vědomostí z Českého jazyka a literatury, matematiky a cizích jazyků. Z informací, které jsem měl možnost získat, mohu odpovědně sdělit, že na třech tradičních lesnických školách v Písku, Trutnově a Hranicích, byla celková úspěšnost maturantů v oboru 41-46-M/001 - Lesnictví, velmi dobrá. Informace z lesnic-kých škol ze Žlutic a Šluknova nemám k dispozici. V rámci celé ČR, při hodnocení všech středních škol celkem, včetně gymnázií, se umístily naše tři tradiční lesnické školy v první třetině celkového hodnocení. Myslím, že nejen pro rodiče našich příštích žáků je toto velmi hodnotná informace. Nicméně nabízí se zde otázka, jak se o tyto výsledky zajímají personalisté různých lesnických organizací? Pracují s nimi? Promítají je do příslušných prognóz dalšího řešení svého budoucího managementu? Nezaznamenal jsem dosud o tato čísla zájem. Kromě České lesnické společnosti mne nikdo z lesnictví v tomto smyslu neoslovil. Státní maturita byla organizačně i finančně velmi náročná. Už z těchto důvodů by se mělo s těmito informacemi dál pracovat.

Zajištění praktické výuky

Školy se dnes neobejdou bez moderních pomůcek, odborných audiovizuálních učeben, stále dokonalejších informačních a komuni-kačních technologií, laboratoří a v našem případě i funkčních a prosperujících školních hospodářství. Pokud má být dnes školní hospodářství prosperující ekonomicky i peda-gogicky, musí mít takovou výměru, která zajistí efektivní využití i předvádění moderních strojů a zařízení, ale také prostředky pro stavbu a údržbu lesní dopravní sítě. Demonstrační plochy k předvádění pěstebních technologií, školky či objekty ukazující různé způsoby ochrany lesa a životního prostředí jsou samozřejmé. Obnovu strojového parku lze řešit mimo nutné vlastnictví i případným zapůjčením od výrobců do levného pronájmu nebo prodejem například za ceny po výstavách na různých veletrzích a předváděcích akcích. V cizině, např. Švédsku či Kanadě i jinde je tato spolupráce se školami běžná. U nás zatím, kromě firmy Husqvarna nebo Stihl, není s firmami tato spolupráce rozvinuta. V cizině se to totiž vyplácí, protože absolvent školy, který je zvyklý tyto stroje a zařízení používat a zná jejich využití, je poté v běžném praktickém životě prosazuje a používá. Výuka předmětu Praxe i prováděná předmětová praktická cvičení na školních hospodářstvích jsou ideální výukou žáků při přímém zapojení do pracovního a výrobního procesu. Vedle nezbytných dovedností a návyků zde žáci získávají zdravé sebevědomí, velmi důležité pro budoucí provozní uplatnění. Účelovost školních hospodářství lze zvýšit i zřízením zpracovatelských provozů. Proto je důležité, aby všichni krajští zastupitelé, ale i poslanci a senátoři, ti, kteří mají vyjednávací pravomoci, podporovali a pomáhali ředitelům škol získávat dotace z různých zdrojů pro rozvoj nezbytných školních hospodářství. Je to cesta vedoucí k posílení úrovně a účelovosti těchto součástí škol. Jedině tak se pak stanou pilotními podniky.

Učňovské školství

Při různých setkáních v lesnickém provozu, ale i při řešení například NLP II – sociálního pilíře, se setkávám s různými názory na naše lesnické školství. Od odůvodněné a požado-vané redukce počtu škol všech typů až po názory nezasahovat do tohoto počtu. Ostatní rezorty, např. u ekonomicky zaměřených škol, snižování počtu nepožadují. Je třeba si však uvědomit, že nikdo z lesnických organizací neurčil, jaké počty absolventů jsou v součas-ném lesnictví potřebné a jak je v porovnání s ekonomickým školstvím drahé to lesnické. Je také nutné řešit otázku učňovského školství. Zjistit příčinu, proč jejich absolventi nenastupují na pozice, na které získali výuční list. Je to dáno jen jejich finančním nedoceněním při nástupu na první pracovní místo, nebo nezájmem o těžkou, náročnou a nebezpečnou manuální práci? Nebo o snahu si na různých typech nástavbových studií prodloužit mládí? Když se jim podaří složit maturitu, odejdou pak mimo lesnictví. Ví se, že se živí jako řidiči kamionů, protože levně získali ve škole příslušné řidičské oprávnění. Případně přecházejí k hasičům, protože také získali při výuce oprávnění k provozu hydraulických systémů. Pokud zvládli dané testy, odcházeli i do armády a k policii. Je toto příčinou, proč si mnohé lesnické firmy najímají nevzdělané pracovníky v oboru, často cizí státní příslušníky, kteří za levný peníz a také tomu odpovídající kvalitu zadanou práci odvádějí? Vzdělaní operátoři harvestorových technologií jsou více žádaní, avšak také bez jistoty stálého uplatnění.

Závěrem

Otázek nejen k zamyšlení, ale k okamžité-mu řešení je již dosti. Je na ministerstvech zemědělství, školství, krajích, zaměstnavatelích i příslušných školách, aby se tyto problémy začaly řešit. V současné ekonomicko-politické situaci Evropy i naší země to jistě nebude bezbolestné, ale je to nutné. Čím déle budeme otálet a nastíněné věci neřešit, tím horší bude dopad na naše lesnictví jako celek.

Autor:

Ing. Miroslav Kutý

Střední lesnické školy Hranice

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.