Demonstrační objekt Klokočná oslavil již své 20.výročí

Seminář a dohoda o využívání objektu

Na základě odborné spolupráce a využívá-ní objektu především bývalým Odborem ochrany lesů MŽP, ale i Lesnickou fakultou ČZU Praha a dalšími institucemi, byla v roce 2006 uzavřena „Dohoda o spolupráci při zřízení demonstračního objektu Klokočná a jeho využívání, vývoji a provoznímu ověřování výběrného způsobu hospodaření v lesích“. Jejími účastníky jsou: LČR, s.p., Hradec Králové, MŽP ČR Praha, ČZU, Fakulta lesnická a environmentální (dnes Fakulta lesnická a dřevařská) Praha-Suchdol a Středočeský kraj. „Předmětem dohody je společné využívání tohoto objektu k realizaci výzkumných projektů, zaměřených na zjištění možností a provozního ověření výběrného, přírodě bližšího způsobu hospodaření v lesních porostech středních poloh. Cílem je komplexní posouzení a ověření ekologických, sociálních a ekonomických výsledků výběrného způsobu hospodaření s výrazným uplatněním přírodních procesů ve srovnání s ostatními hospodářskými způsoby.“ (Citace části textu uzavřené dohody.)

Díky odborným seminářům, pořádaným na Klokočné od r. 2001, se stává tato lokalita známou již pro poměrně široký okruh lesnické a ochranářské veřejnosti. Poslední seminář uspořádali výše zmínění členové „čtyřdohody“ 23. června loňského roku, a to k 20. výročí odborného úsilí o přechod z holosečného způsobu věkových tříd na nepasečné hospodářství, založené na způsobu výběrných těžeb. Základní informace o provozní problematice a získaných poznatcích především z uplynulého decennia, včetně ekonomického porovnání konkrétních provozních údajů obou způsobů hospodaření, jsou shrnuty do publikace, která byla k semináři vydána. Rozsah článku neumožňuje komplexnější informaci o jejím obsahu, proto jen několik následujících zajímavostí z přednesených referátů, které se do publikace nedostaly:

I když objekt Klokočná má již dnes statut lesa zvláštního určení z důvodů výzkumu a pedagogického využívání, je účelový charakter objektu odlišný od obdobných lesů této kategorie. Těchto přibližně 400 ha lesa státního podniku LČR není vyčleněno jako účelové proto, aby tady měla věda a výzkum nerušené pole působnosti ke svému bádání a řešení úkolů. Nejsou zde ani vybrané jednotlivé části porostů s mimořádně vhodnými parametry k demonstraci výzkumných záměrů. Naopak veškeré odborné snažení probíhá při plném provozním (hospodářském i ekonomickém) zatížení, uplatňovaném správcem lesa.

Pozitiva nepasečného hospodaření

O to víc mají takto získané poznatky ten správný punc plnohodnotného aplikovaného výzkumu a mimo jiné dokládají, že nepasečný, výběrný způsob hospodaření i v našich podmínkách:

- přináší zvýšení produkční schopnosti a postupně i zkvalitnění dřevní produkce,

- že již v této přechodové fázi je většina získaných údajů ekonomických výsledků hospodaření, v porovnání s obvyklými pasečnými způsoby, víc než konkurenceschopná,

- že již dnešní výsledky dávají naprosto reálný předpoklad výraznějšího prosazování výhod uplatňované péče v dalším období,

- že nepasečný způsob s výběrnými těžbami již dnes přináší zkvalitnění zdravotního stavu porostů a jejich zvýšenou stabilitu,

- že přináší nepochybně i vyšší hodnoty nejen produkčních, ale i ostatních funkčních potenciálů lesa,

- a konečně, že znamená i nepopiratelné, i když z počátku pozvolné ekologické zhodnocení celého ekosystému.

Je třeba zdůraznit, že tato pozitiva nejsou jen na generace vzdálenou vidinou a pro nás současníky nedosažitelným cílem, ale že jsou již dnes, po dvou decenniích, patrné a měřitelné.

Kupříkladu není hospodářsky, ale ani ekologicky nevýznamné, že v posledních 20 letech, kdy těžbou nevznikají žádné stěny porostů, a zdravotní výběr je součástí každé opakované výběrné těžby, se rozsah nahodilých a kala-mitních těžeb všeho druhu na Klokočné výrazně snížil, a to z dříve víceméně trvalých 70–80 % na dnešních pouhých 12–17 % ročních těžeb.

Začíná být měřitelné, jak se výběrné těžby projevují na světlostním přírůstu i na kvalitě dřevní produkce a jak lepší využívání prostoru přispívá k zvýšení produkční schopnosti. Přes dosavadní dlouhodobou vyšší intenzitu těžeb oproti ostatním lesům lesních závodů produkčně tento těžební tlak zvládají. Je přitom otázkou, do jaké míry toto tempo těžeb koresponduje s pěstebními úkoly, které musí plnit horní etáž porostů při formování etáží spodních. Zda nedochází, v důsledku intenzivních těžeb, přece jen k poněkud předčasnému uvolňování nárostů dřív, než se stačí pomocí zástinu dostatečně výškově diferencovat a zajistit přirozený výběr schopnějších jedinců tak, aby nahradily (lépe, než to dokážeme umělými zásahy) alespoň část výchovných zásahů.

Významný je i pokles potřeby rozsahu umělé obnovy, která je soustředěna výhradně (tedy 100%) na MZD. Za sledované období připadá na 1 ha provedené umělé obnovy plných 1 287 m3 vytěženého dřeva. Po vytěžení takovéhoto množství dřeva by při holosečném hospodaření nevznikla potřeba umělého zalesnění na výměře pouze 1 ha podsadeb jako na Klokočné, ale povinnost zalesnění nejméně 4,5 ha poměrně obtížně a draho zalesnitelných holin. Jedná se totiž o kyselá a oglejená stanoviště s nebezpečím podmáčení a intenzivního zabuřenění vykácené plochy se všemi důsledky takovéto situace. Značný podíl usměrňované přirozené obnovy je nesporně významný nejen ekonomicky a geneticky, ale kupříkladu i z hlediska řešení dopadů klimatických změn, které sice u nás začínají prodlužovat vegetační období a posouvat vegetační pásma, ale zároveň zkracují dobu vhodnou pro umělé zalesňování.

Problémy limitující širší provozní uplatnění

Pro možnost většího uplatňování přírodě bližších, nepasečných způsobů je potřebné, vedle zdůrazňování argumentů o nesporných výhodách, uvést i problémy, které s tím souvisí a jejichž řešení je pro širší provozní uplatnění nezbytnou podmínkou. O většině z nich je v publikaci alespoň částečná zmínka. Proto i tady jen stručně alespoň o některých opatřeních, které zkušenosti z Klokočné řadí mezi nezbytné. Patří mezi ně kupříkladu:

- Nutnost upravit lesní legislativu tak, aby vytvářela rovnocenné podmínky pro pasečný i výběrný způsob hospodaření.

- Zajistit takový způsob HÚL, lesnického plánování a řízení výroby, který by odpovídal zásadám alternativního uplatnění obou způsobů hospodaření, tzn. jak systému věkových tříd, tak výběrných principů.

- Uplatňovat těžební etát v souladu s ustanovením a smyslem zákona, tedy jako maximální, nikoliv direktivní, a již vůbec ne jako minimální výši těžeb. V tomto směru je nutno souhlasit s varováním významných lesníků před škodlivostí takovýchto trendů nakládání s etátem, třeba jen proto, že těžební zásah je při odpovědném způsobu hospodaření nejenom sklizní produkce, ale především nejúčinnějším pěstebním nástrojem hospodáře.

- Další nezbytností je vytvoření zvládnutelných podmínek pro provozní činnost THP, odpovídajících tomuto způsobu hospodaření, které má vedle průkazných hospodářských a ekonomických výhod objektivně zvýšené nároky na činnost THP, kteří bezprostředně připravují a řídí lesnické práce. Zvládnutelný-mi podmínkami v tomto směru bohužel nejsou současné výměry revírů či lesnických úseků a rozsah prací na ně vázaný. (Kupř. lesnický úsek Klokočná se svými téměř 1 200 ha a 9 000 m3 těžby ročně podstatně převyšuje zvládnutelné penzum úkolů jednoho lesníka).

- Ukazuje se jako nezbytné, aby lesnické práce, a to jak v těžební, tak pěstební činnosti, vykonával stabilizovaný kádr zapracovaných a odborně schopných pracovníků, kterým na výsledku jejich práce záleží. Pro tyto pracovníky je nutné vytvořit účinný motivační systém, postavený na kvalitě práce a jejím odměňování a na pozitivních výsledcích prováděného způsobu hospodaření. Je přitom mimořádně důležité, aby provozní pracovníci cítili zájem nadřízených útvarů o takovýto způsob hospodaření a o jeho pozitivní výsledky.

- Samostatným a mimořádně důležitým problémem, především přechodové fáze hospodaření, jsou škody zvěří. Určitě zde platí, že jde o téma na několik samostatných seminářů a že cestou řešení je realizace přijatých opatření NLP II. Je realitou, že rozsah škod zvěří na Klokočné zásadním způsobem limituje tempo úpravy druhové skladby porostů, ovlivňuje hodnotu spodní etáže a výrazně zhoršuje ekonomické ukazatele celého hospodaření. I Klokočná v tomto směru potvrzuje výsledky několika zveřejněných a oponovaných výz-kumných prací, totiž, že škody zvěří na stavu lesa a výsledcích hospodaření lze, až na výjimky, vyčíslit na 2 000 Kč na každý ha lesa ročně.

Bez nadsázky možno tvrdit, že každá z výše uvedených podmínek je pro trvalý úspěch nepasečného, ekologicky zodpovědného a prospe-rujícího lesního hospodářství limitující.

Závěrem

Závěrem informace z loňského semináře na Klokočné ještě jedno sdělení organizátorů, totiž že všechno, o čem jsme účastníky (a nejen je) informovali a co jsme jim na trase pochůzky ukázali, jsme nedělali proto, abychom je k čemukoliv nutili. Jde o alternativu „lesařiny“, která se nedá dělat z donucení; jde o alternativu, která může být řešením, zjistíte-li, že je lepší, než to, jak to děláte dosud, nebo pro případ, že se podmínky změnily natolik, že dosavadní hospodaření již přestává fungovat (kupř. zhoršuje se zdravotní stav porostů, jejich stabilita a kvalita stanoviště; potřeba pěstebních prací se zvyšuje a produkce dřevní hmoty již ne).

Autor:

Ing. Vladislav Ferkl

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.