Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Pestrý, nebojácný, a přesto nenápadný. Tuto charakteristiku předposledního z našich šplhavců trefně doplňuje letitá publikace Malého Brehma: „Ačkoli jest to pták velmi živý, čilý a veselý, dlouho může býti skryt zraku našemu, poněvadž jeho nepatrnost ho chrání“. A komu tyto vlastnosti patří a proč je zde kladen důraz na velikost? Jedná se o stráčka. Tak se totiž říká strakapoudovi malému, který svojí velikostí zdárně konkuruje vrabci. Jde o miniaturního zástupce vzhledově dosti kompaktního rodu Dendrocopos, se kterým se setkáme především v nižších polohách po celém území naší republiky. Oproti nejběžnějšímu strakapoudovi velkému jsou ale jeho počty stonásobně menší, a proto je nutné mít oči otevřené, aby neunikl vaší pozornosti.

Jan Liška

V českých zemích byl lepidopterologickým průzkumem v průběhu posledních dvou století zjištěn výskyt necelých 3 400 druhů motýlů. Ne všechny zde však najdeme i v současnosti, neboť fauna každého území podléhá změnám v čase (ve zvýšené míře to pak platí pro oblasti silně antropicky ovlivňované). Odborné odhady nicméně předpokládají, že v současnosti je na našem území stále přítomno nejméně 3 200 druhů, pouze menší část z nich je ale obecněji rozšířena a jejich populace jsou i nadále početné. Zhruba třetina druhového spektra „českých“ motýlů je pak podle stávajících poznatků potravně vázána na dřeviny (stromy a keře), a proto můžeme zjednodušeně říci, že „biom lesa“ v Česku poskytuje životní prostor a útočiště přibližně 1 000 druhům motýlů. Pouze nepatrná část z nich se sice vyskytuje v časném jaře, jde však o taxony v mnoha ohledech zajímavé, jež můžeme navíc plným právem označit za jedny z prvních „poslů jara“.

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Tis červený je reliktním druhem, který dosáhl svého maximálního rozvoje ve třetihorách. Dnes roste poměrně zřídka a rozptýleně v celé Evropě a části Afriky a Asie a v mnoha zemích je chráněný, včetně ČR.

To, že je tento druh člověkem využíván odedávna, ukazuje překlad jeho latinského jména. Taxus má spojitost s řeckým výrazem toxon – luk a s toxicon, což v řečtině znamená jed. Z tisového dřeva se vyráběly luky a rukojeti dýk, ze semen tisu si Keltové připravovali jedovatou látku, kterou používali na přípravu otrávených šípů.

Vladimír Janeček

Lesní ekosystémy jsou tvořeny mnoha složkami, kterým je ale věnována různá pozornost. Pozornost vědců i pohled laika jsou zpravidla věnovány stromovému a bylinnému patru, keřové patro je velmi často na okraji zájmu. Je to poměrně přirozené, vždyť keře nemají velký význam ve dřevozpracujícím průmyslu, ale v současné době, kdy je kladen důraz na mimoprodukční funkce lesa, bychom je neměli opomíjet. Mají velký význam jak v lesích – např. úkryt pro zvěř, tak i mimo ně, jako součást biokoridorů atd. V seriálu „Keře v našich lesích“ proto představíme čtenářům lesnicky nejvýznamnější keře na našem území.

Vojtěch Kajzar

Ve dnech 26.-29. ledna 2012 se konal 17. ročník lyžařských soutěží lesníků (LSL), letos pořádaný na Pustevnách v Beskydech. Lyžařské soutěže lesníků pořádá každoročně organizační výbor (složený z dobrovolníků z řad lesníků, již se chopili pořadatelství), a to pod záštitou sdružení pro aktivity lesníků – lyžařů (SPAL–L).

Rozhovor s Petrem Leitnerem, členem Strany zelených

V srpnu minulého roku vydala základní organizace Strany zelených Plzeň 2 prohlášení, kterým reagovala na blokádu sanačních zásahů kůrovcem napadených stromů na Šumavě, v lokalitě Ztracený u Ptačího potoka. Vzhledem k obsahu prohlášení se členům dostalo pozornosti nejen médií, ale i špiček Strany zelených.

V prohlášení se členové pobočky distancují od uvedených blokád a vyzývají k zastavení kůrovcové kalamity všemi dostupnými prostředky a vybudování účinného systému ochrany lesních ekosystémů.

Celé prohlášení, kterým si členové vysloužili nálepku rebelů a krátký rozhovor s Petrem Leitnerem, členem základní organizace Strany zelených Plzeň 2, si můžete přečíst na následující dvoustraně.

Petra Kulhanová

V pondělí 13. 2. se v Jednacím sále Valdštejnského paláce, Senátu Parlamentu ČR, uskutečnil seminář s příznačným názvem: Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby? Seminář byl pořádán Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci s platformou Zelená Šumava, Českou zemědělskou společností a Dendrologickou Dobřichovice, o.s., a sešlo se na něm cca 130 účastníků z různých oblastí – zástupci státní správy, samosprávy, Lesů ČR, SVOL, soukromých majetků, vysokých škol, občanských sdružení i jednotlivci. Ze senátorů byli přítomni Pavel Eybert, Tomáš Jirsa, Jiřina Rippelová, Petr Bratský, Eva Richtrová a Karel Šebek.  Semináře se účastnil také ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Je nutno zmínit, že přes pozvání organizátorů se semináře účastnilo minimum zástupců ministerstva životního prostředí, institucí resortu MŽP a nevládních ekologických organizací. Uvedené ovlivnilo odpolední diskusi, kde několikrát zaznělo, že v plénu se „přesvědčují přesvědčení“ a obdobnou diskusi je potřeba vést na jiném poli.

Aneta Fechtnerová

Článek se zabývá současnou situací ve Slovinském regionu Kočevje z hlediska výskytu nepovolených skládek v lesích. Stručně popisuje možná nebezpečí, která nepovolené skládky mohou zapříčinit, a nastiňuje řešení dané problematiky.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Referenční scénář Evropské výhledové studie (EFSOS II) je postavený na scénáři B2, tak jak ho definoval Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) v roce 2000. Stejně jako ostatní tři scénáře IPCC dává celistvý obraz budoucího vývoje klíčových parametrů, jako jsou růst populace, ekonomický vývoj a ceny energií, a to za rozdílných předpokladů úrovně globalizace a environmentálního povědomí. Hlavní výhodou výběru tohoto scénáře je možnost porovnat výsledky studie s jinými studiemi, především Severoamerickou výhledovou studií (North American Forest Sector Outlook Study – NAFSOS), která vznikala téměř paralelně s evropskou studií.

Jiří Vorlíček

Moderní řetězové pily vybavené spalovacími motory doznaly v posledních několika letech velkých konstrukčních změn. Tyto změny se týkají dvou základních oblastí: celkové ergonomie motorové pily a konstrukce jejich spalovacích motorů. Hlavní příčinou těchto změn je hlavně vývoj legislativních požadavků v oblasti emisí a exhalací, který nutí výrobce, pokud chtějí uvádět nové výrobky na trh, vyvíjet stále nová konstrukční řešení, která vyhoví s rezervou limitním hodnotám.