Keře v našich lesích

Vladimír Janeček

Lesní ekosystémy jsou tvořeny mnoha složkami, kterým je ale věnována různá pozornost. Pozornost vědců i pohled laika jsou zpravidla věnovány stromovému a bylinnému patru, keřové patro je velmi často na okraji zájmu. Je to poměrně přirozené, vždyť keře nemají velký význam ve dřevozpracujícím průmyslu, ale v současné době, kdy je kladen důraz na mimoprodukční funkce lesa, bychom je neměli opomíjet. Mají velký význam jak v lesích – např. úkryt pro zvěř, tak i mimo ně, jako součást biokoridorů atd. V seriálu „Keře v našich lesích“ proto představíme čtenářům lesnicky nejvýznamnější keře na našem území.

Co je keř a co strom?

Prvním problémem, na který při studiu keřů narazíme, je už samotná jejich definice. Strom a keř v jejich takzvaně čisté podobě je schopno popsat každé malé dítě. Mnoho druhů dřevin ale může nabývat jak podoby keře, tak i stromu. Takové se vyskytnou i v našem seriálu – tis červený, jalovec obecný.

V literatuře je uváděno, že keře mají menší rozměry než stromy a větví se zpravidla (ne vždy) již od země a jsou značně morfologicky variabilní. Často je zmiňována také jejich značná regenerační schopnost a schopnost vegetativního rozmnožování. Tato vlastnost je často využívána při ozeleňovacích pracích –  keře jsou součástí protihlukových a protiprašných bariér kolem silnic.

Zastoupení jednotlivých druhů keřů v našich lesích

V současné době prakticky neexistují poznatky o zastoupení jednotlivých druhů keřů, tudíž nelze u většiny z nich s přesností říci, zda dochází k jejich ústupu, nebo se jejich zastoupení zvyšuje.

I Národní inventarizace lesů hovoří o keřích jen jako o faktorech negativně ovlivňujících obnovu lesa a dále je zmiňuje jako součást porostních plášťů. Hodnoceny jsou jen z pohledu celkové pokryvnosti. Pokud chceme sledovat trendy vývoje zastoupení keřů, musíme se soustředit zejména na zvláště chráněná území, kde bývá (ale ne vždy) sledována i problematika zastoupení keřů podle druhů.

Zastoupení keřů bylo a je velmi silně ovlivněno lidskou činností. Keře byly na jednu stranu klučeny a vypalovány za účelem získání volných ploch pro další využití, na druhou stranu vysazovány a záměrně pěstovány na hranicích pozemku pro vytvoření prakticky bezúdržbové a dobře patrné hranice vlastního a cizího majetku. Jako vedlejší efekt byly vytvořeny biokoridory pro migraci a úkryt zvěře. A právě tvoření biokoridorů a rozptý-lené zeleně v krajině nabývá v současné době na významu. I při intenzivním využívání krajiny zejména zemědělskou činností se nezapomíná na remízky a meze, kde mají keře velký význam. Na vysazování keřů do volné krajiny lze získat finanční dotaci například z prostřed-ků některých nadací a grantových agentur – nadace Partnerství, grantové agentury jednotlivých krajů atd.

Obsahy článků

Články se soustředí hlavně na lesnicky významné keře a jejich využití, ať historické nebo současné. Nebudeme se zabývat jen využitím dřeva, to je totiž ve většině případů omezené. Větší význam má využití jiných produktů – kůra, plody – které jsou často léčivé nebo jsou přirozeným zdrojem vitamínů.

Budeme se zabývat i významem v lesopěs-tebních opatřeních. Keře totiž mají velký význam půdoochranný – příkladem je borovice kleč na suťových stráních hlavně nad horní hranicí lesa, na svazích v nižších polohách plní tuto funkci například olšička zelená. Dále jsou velmi důležitou součástí porostních plášťů, kde slouží jako úkryt ptáků a menších živočichů.

Využívání keřů nám nabízí i potenciální možnost úspory finančních prostředků – výsadba trnitých keřů v blízkosti stromů jako přirozená ochrana vůči okusu.

Keře mají svoji nezastupitelnou funkci při lesnických rekultivacích. Většina keřů se při rekultivačních pracích osvědčila, některé dokonce prosperují výborně.

U jednotlivých druhů budou také uvedeny poznatky z výzkumu, nejvýznačnější škůdci a jejich projevy na keřích a pěstební nároky jednotlivých taxonů.

Smyslem seriálu článků o keřích je zvýšit povědomí o těch nejdůležitějších, které můžeme v našich lesích najít, a poukázat na to, že některé z nich člověk využívá už odedávna. Přes svůj nesporný význam jsou mnohé z nich dodnes nedostatečně prozkoumané.

Autor: Ing. Vladimír Janeček, Ph.D.

KDŠLD FLD ČZU, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.