Archiv časopisu Lesnická práce

Vilém Podrázský

Čtenář či divák sledující mediální aktivity kolem kauzy Národního parku Šumava je občas zahrnován i zvláštními termíny. Biologové, odborníci a vědci na něj chrlí výrazy jako trvalá udržitelnost, blízkost přírodě, biodiverzita a podobně. Občas je na obrazovce i někdo v uniformě, evidentně lesnické, používá stejná slova, ale zcela zřejmě si ti dva, střídaní prostřihem, nerozumějí. Kde se vzaly tyto termíny, kdo je využívá a k čemu slouží? Proč znějí tak nově v ústech odhodlaných vousatých nebo „skinhead“ vědců s evidentně eco-appealem, na druhé straně tak nezajímavě u podmračených a všedních lesníků?

Antonín Martiník

V roce 2010 se bříza stala stromem roku. Z celé řady nových poznatků, které k této dřevině zazněly nebo byly napsány, lze připomenout především ty, které se týkaly jejího širšího uplatnění. Jedná se především o využití břízy ve spojitosti s přestavbou nepůvodních chřadnoucích smrkových porostů. V nedávné minulosti nás obšírně seznamoval s touto problematikou, a to nejen na stránkách Lesnické práce, pan Košulič starší (např. 2008). Nicméně je potřeba konstatovat, že to podstatné, co by umožnilo širší využití této dřeviny, je stále neměnné. Tím je legislativa, která na řadě stanovišť (vyhl. 139/2004 a příloha č. 4 vyhl. 83/96) omezuje použití břízy v lesních porostech.

Vladislav Ferkl

V provozní praxi je u nás poměrně velmi málo příležitostí k získání informací o zkušenostech ze systematického uplatňování obhospodařování lesů přírodě bližším způsobem a ještě méně, jedná-li se o nepasečný způsob založený na systému pravidelně se opakujících výběrných těžeb s maximálním uplatňováním přírodních procesů. Objekt Klokočná je takto obhospodařován již dvě decennia, a to při plném produkčním využívání lesních porostů a za zcela běžných provozních podmínek Lesů České republiky, s.p.

Jiří Smejkal

Diferenciaci přírodních podmínek podvědomě vnímá každý hospodář v krajině, ať je to zemědělec nebo lesník. Když v roce 1754 vydala císařovna Marie Terezie „Císařský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající“, v návodu, který patent doplňoval, se mimo jiné zdůrazňovalo, že při volbě dřevin při zalesňování je nutno přihlížet k vlastnostem lesní půdy. V tomto smyslu se vyjadřovaly i dobové učebnice nebo instrukce lesních úřadů.

Lesníci měli samozřejmě zkušenosti jak s nároky dřevin, tak s místními přírodními podmínkami. Aby přenášeli dobré zkušenosti, nebo se vyhnuli opakovanému nezdaru, vystačili si v místním měřítku zpravidla s termíny „slunný svah, stinný svah, chladné údolí, hluboká půda, kamenitá půda, vlhká půda, prameniště, mokřina, lepší růst, horší růst, stanoviště pro olši“ a podobně. Ale ucelený a jednotící pohled na větší území poskytuje až systematická typizace přírodních podmínek a přírodní vegetace.

Jan Řezáč

V úterý 24. ledna uspořádala v Hradci Králové Česká lesnická společnost ve spolupráci s ÚHÚL Brandýs nad Labem, společně s Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR již tradiční odborný seminář věnovaný postupu prací při aplikaci Národního lesnického programu (NLP II) do obhospodařování lesů v ČR.

Anketa Lesnické práce

Stále častěji se setkáváme s názory, že se výuka na lesnických školách rozchází s potřebami lesnického provozu, a nezřídka jsou slyšet i stesky nad snižováním kvality absolventů. I přes vědomí toho, že školy nejsou prioritně hodnoceny na základě kvality a „oborové upotřebitelnosti“ absolventů, ale zjednodušeně řečeno spíše na základě kvantity studentů a vědeckých výstupů, se redakce Lesnické práce rozhodla oslovit širokou obec potenciálních lesnických zaměstnavatelů, manažerů a lesníků s dlouholetou praxí, aby se pokusili situaci zhodnotit a zformulovat požadavky na absolventy jednotlivých stupňů a oborů lesnického vzdělávacího systému.

Zdeněk Domes

V závěru dubna 2011 zahájily Lesy ČR užší zadávací řízení na výběr dodavatelů lesnických činností pro 117 smluvních územních jednotek (SÚJ) státních lesů v předpokládané celkové hodnotě služeb téměř 7,6 miliard Kč. Příprava zadávací dokumentace tendru se podle tiskové zprávy LČR uskutečnila v konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i nevládní neziskovou organizací Transparency International.

V této souvislosti je třeba připomenout, že zadávací řízení se nevztahovalo na lesní závody Lesů ČR, které se podílí na celkové výměře 7,2 % a na celkové těžbě dříví 7,6 %.

Rozhovor s Jiřím Janotou, generálním ředitelem VLS ČR s.p.

V návaznosti na rozhovory s představiteli šlechtických rodů přinese Lesnická v roce 2012 sérii rozhovorů s řediteli jednotlivých divizí VLS ČR s.p., zaměřených na provozní tematiku, regionální specifika a další oblasti.

Otázky týkající se Vojenských lesů a statků jak celku jsme na úvod zaslali řediteli tohoto státního podniku, který hospodaří na 125 000 hektarech lesní půdy (přibližně pět procent lesní půdy v České republice).

Vážení čtenáři,

sociologická literatura popisuje naši současnost jako postmoderní dobu. Postmoderní člověk je charakterizován především svojí těkavostí, rychlým střídáním produktů, mód, idejí, vztahů a kořistnickým vztahem k realitě. Krátkodobost a dočasnost upřednostňuje před dlouhodobostí a před stálostí. Jeho vzezření, první dojem, správné image je pro něho důležitější než všechno ostatní.