Statistika výsledků tendru Lesů ČR 2012+
Zdeněk Domes
V závěru dubna 2011 zahájily Lesy ČR užší zadávací řízení na výběr dodavatelů lesnických činností pro 117 smluvních územních jednotek (SÚJ) státních lesů v předpokládané celkové hodnotě služeb téměř 7,6 miliard Kč. Příprava zadávací dokumentace tendru se podle tiskové zprávy LČR uskutečnila v konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i nevládní neziskovou organizací Transparency International.
V této souvislosti je třeba připomenout, že zadávací řízení se nevztahovalo na lesní závody Lesů ČR, které se podílí na celkové výměře 7,2 % a na celkové těžbě dříví 7,6 %.
Parametry tendru
Základní parametry tendru byly definovány takto:
- dvoukolové zadávací řízení,
- v prvním kole prokázání kvalifikačních předpokladů zájemců a na základě stanovených kritérií omezení počtu zájemců na 10, kteří budou vyzváni k podání nabídky v druhém kole,
- cena jako jediné kritérium 2. kola: vítězem zakázky se v jednotlivých částech veřejné zakázky stane vždy ten uchazeč, který v druhém kole podá pro danou část veřejné zakázky nejvyšší cenovou nabídku,
- podmínkou pro uzavření smluvního vztahu s vítězem je předání bankovní záruky za plnění závazků vyplývajících ze smlouvy,
- komplexní zakázka zahrnuje pěstební práce, těžbu i prodej dřeva vítěznému smluvnímu partnerovi „P – při pni“ (u pařezu),
- veřejná zakázka je rozdělena na 117 částí podle 117 smluvních územních jednotek (SÚJ) odpovídajících lesním hospodářským celkům,
- tendr otevírá pětiletý „senátní“ systém soutěžení, v němž bude od roku 2013 každoročně vstupovat do soutěže 20 % SÚJ, a to ty, u nichž v daném roce bude končit první, resp. druhá polovina platnosti desetiletých lesních hospodářských plánů. Proto musely v tomto prvním tendru vstoupit do soutěže všechny SÚJ, ovšem s odstupňovanou délkou smluvního období - rok, dva, tři, čtyři a pět let,
- 10 % objemu dřeva u všech SÚJ bude realizováno mimo režim komplexní zakázky prodejem „na pni“ (nastojato),
- smluvní partneři Lesů ČR se smlouvou na komplexní zakázku budou mít povinnost umístit 20 % dřeva v definované skladbě sortimentů na veřejné trhy.
K těmto základním parametrům zadávacího řízení je třeba dodat, že:
- nedošlo k omezení počtu jednotek, které může získat jeden uchazeč, protože se nepodařilo pro takové omezení získat jednoznačnou oporu u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
- nabídková cena zakázky byla definována jako rozdíl mezi pro období platnosti smluvního vztahu uchazečem požadovanou cenou za provedení specifikovaného objemu pěstební činnosti a uchazečem nabízenou cenou za specifikovaný objem těženého dříví prodávaného při P. Z této definice vyplývá, že až na výjimky má tento rozdíl (tzv. saldo) záporné znaménko,
- vliv prodeje dříví u P v rámci komplexní zakázky na vstup dříví ze všech forem těžby Lesů ČR na trh sortimentů surového dříví je třeba posuzovat v souvislosti s existencí lesních závodů, s vyčleněním 10 % objemu dřeva u všech SÚJ z režimu komplexní zakázky pro aukční prodej „na pni“ (nastojato) a povinností smluvních partnerů Lesů ČR se smlouvou na komplexní zakázku umístit 20 % dřeva v definované skladbě sortimentů na veřejné trhy, Do druhého kola tendru vstoupilo celkem 58 uchazečů o zakázku. V průměru podával každý z nich nabídku na 25 SÚJ. To potvrzuje charakter dokonalé soutěže, v níž žádný z účastníků nezná nabídky ostatních soutěžících a nemůže spolehlivě odhadnout, na které SÚJ bude jeho nabídka nejvyšší.
Významná diferencovanost SÚJ z hlediska jejich velikosti a podílu na těžbě Lesů ČR je zřejmá z tabulky 3.
Naproti tomu rozdíly ve výši roční těžby pro jednotlivé délky smluvního období jsou u tohoto tendru málo významné (Tab. 4).
Podle přístupu ke kalkulaci nabídkového salda mohou být účastnící tendru rozděleni do dvou skupin. První úzkou skupinu s „odvážnou“ nabídkovou politikou tvoří jen 9 (16,1 %), resp. 18 (32,32 %) zájemců. Mnohem větší je skupina výrazně opatrnějších. K vyjádření v tabulce 5 byl použit poměr (index) každého nabízeného salda k druhé nejvyšší nabídce u dané SÚJ.
Důsledkem tohoto rozdílného přístupu bylo:
- zúžení počtu firem, které prozatím podepsaly, resp. mohly podepsat k 13. únoru 2012 smlouvy s LČR (92 z celkového počtu 117) na 20,
- zrušení výsledku výběrového řízení u 25 SÚJ a jejich zařazení do systému jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBÚ).
(Výsledky JŘBÚ nebyly v době zpracování tohoto příspěvku k dispozici).
Podepsaným smlouvám odpovídá saldo ve výši 4,9 mld. Kč a těžba dříví ve výši 4,9 mil. m3. Zjednodušeným lineárním přepočtem lze pro celý soutěžený těžební objem komplexní zakázky odvodit saldo ve výši blízké 6,5 mld. Kč.
Pro ekonomickou interpretaci výsledné nabídkové ceny (salda) celé zakázky je třeba připomenout, že tzv. saldo představuje zůstatek hospodářského výsledku těžby dříví po odečtení nákladů na pěstební činnost, a z tohoto zdroje (neuvažujeme-li hospodářský výsledek prodeje hmotného majetku) musí být ovšem kryto nejméně 85 % nákladů režie a nákladů na opravy a údržby lesní dopravní sítě a ostatního dlouhodobého hmotného majetku, které u podniku jako celku, tj. včetně lesních závodů, dosahují částky 2,8 mld. Kč.
Závěr
Soutěžní systém použitý k výběru dodavatelů lesnických činností pro 117 smluvních územních jednotek (SÚJ) státních lesů představuje významný pokrok v aplikaci režimu veřejné zakázky v podmínkách Lesů ČR tím, že:
- na jedné pětině SÚJ každý rok otvírá lesní fond LČR nabídce a poptávce po lesnických službách a dříví,
- zavádí prodej dříví na pni mimo režim komplexní zakázky formou veřejné soutěže (ročně cca 750 tis. m3),
- obsahuje závazek dodávek na veřejné trhy ve výši 20 % z těženého objemu dřeva v definované skladbě sortimentů.
Tím mimo jiné umožní na jedné straně přístup k těžební obsluze lesního fondu Lesů ČR zejména místním a regionálním podnikům, které nezískaly komplexní zakázku, a na druhé straně přímý přístup k dříví ze zdrojů LČR i menším regionálním zpracovatelům.
Kriterium nejvyšší nabídkové ceny na jedné straně podporuje očekávání růstu, nebo alespoň zachování současné vysoké hladiny příjmů LČR, ale současně zvyšuje riziko ekonomické a provozní nestability na straně smluvních partnerů v důsledku opožděného nebo nedostatečného přizpůsobování smluvních ustanovení (zejména o valorizaci cen) vývoji odbytu a cen sortimentů surového dříví během smluvního vztahu.
Dostatečnou eliminaci tohoto rizika nelze z objektivních systémových důvodů požadovat ani očekávat od soutěžního procesu samotného, ale od přiměřeného zvýšení objemu prodeje dříví na pni mimo režim komplexní zakázky formou veřejné soutěže a od znění smluv, jimiž se bude praktická realizace zakázky řídit.
Autor:
Ing. Zdeněk Domes
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.