Podařilo se nám udržet souznění zaměstnanců s firmou

- Jaké zadání má ředitel Vojenských lesů a statků ČR, s.p., (VLS) od ministra obrany?

Určitě nejdůležitějším zadáním je ziskové hospodaření podniku v dlouhodobém výhledu při dodržení trvale udržitelného hospodaření v lesích v souladu s ustanovením lesního zákona.

Samozřejmostí a nutností je spolupráce s Armádou ČR a zohledňování jejich potřeb. Jsme účelovou organizací zřízenou ministerstvem obrany k hospodaření převážně na pozemcích určených pro obranu státu.

- Ředitelem Vojenských lesů a statků jste od 13. 11. 2009. Od té doby prošel podnik různými změnami (např. slučování správ), které z nich považujete za nejdůležitější a pro podnik nejpřínosnější?

Dovolím si odpovědět od konce vaší otázky. Pro každý podnik a organizaci musí být nejpřínosnější její vlastní zaměstnanci. VLS neprošly transformací lesního hospodářství jako Lesy ČR, s.p., a s více nebo méně stejnou organizační strukturou provozních jednotek existují již přes osmdesát let. Generace lesnických rodin, kdy synové nastupovali na místa svých dědů a otců, nejsou výjimkou. Proto se vyvinul větší či menší vztah s firmou mezi některými našimi zaměstnanci. Určitý patriotismus je znát téměř ve všech organizačních strukturách firmy. Samozřejmě to také částečně souvisí s územími, ve kterých hospodaříme, neboť podstatná část našich zaměstnanců bydlí uvnitř nebo na okrajích vojenských újezdů. Zde platí určitý režimový způsob pohybu a chování. Proto jsem rád, že se nám za poslední léta navzdory ekonomickému tlaku podařilo udržet organizační strukturu, a samozřejmě i to patřičné souznění zaměstnanců s firmou.

V posledním období jsme dokončili podobu organizační struktury organizace, a to jak ředitelství, tak jednotlivých divizí. Vzhledem k tomu, že u VLS pracuji na různých místech a pozicích od roku 1997, nečekalo mne po jmenování delší období seznamování se s podnikem. Prvořadým úkolem bylo dokončení organizačních změn, čímž došlo k částečné úspoře THP na různých stupních řízení a ředitelství s.p.

Sloučení některých správ proběhlo již před mým nástupem. V současnosti zpětně vyhodnocujeme tuto změnu, zda je přínosem, popřípadě jestli způsobila problémy při řízení provozu. Ekonomika provozu je jednou stránkou mince, druhou je operativnost a schopnost personálu odpovědně zvládnout hospodaření a ochranu lesa na dvojnásobných výměrách. Mám trochu obavy z toho, až se tato území otevřou veřejnosti, zda budeme v této organizační podobě schopni zajistit hlavně ochrannou službu ve vztahu k lesu a dříví. Vzhledem k tomu, že mám vlastní zkušenosti z Ralska, kde armáda prostor opustila, dovedu si představit, co nás čeká v oblasti Brd.

- Jaké změny připravujete do budoucna?

V krátkodobém výhledu nemohu říci, že bychom připravovali výraznější změny ve způsobu hospodaření. V oblasti prodeje dříví jsme v uplynulém roce zavedli prodej dříví „na lokalitě P“. Tento způsob v letošním roce doplňujeme elektronickými aukcemi dřeva. Oba modely budeme porovnávat s tradičním způsobem prodeje. Již jsem se setkal s názory, že plně přecházíme na tyto způsoby prodeje dříví. Mohu říci, že to není pravda a oba modely jsou pouze doplňkovým modelem sloužícím k porovnání některých parametrů a ověření cen dřeva uváděných na trh. Zásadní změnu bych v budoucnu viděl ve způsobu prodeje těžebních zbytků. Jsem přesvědčen, že by měly být součástí komplexní zakázky prováděné harvestorovými technologiemi. V oblasti výchovy porostů v letošním roce připravujeme nový model při zadávaní veřejné zakázky na pěstební práce.

V dlouhodobém výhledu se musíme připravit na částečnou změnu hranic vojenských újezdů a zrušení vojenského újezdu Brdy. Z pohledu lesnického hospodaření by neměla tato změna mít výrazný dopad, neboť touto optimalizací nedojde k výrazným majetkovým změnám námi obhospodařovaných pozemků.

Změna hranic přinese VLS velké pozitivum v budoucí úspoře vynakládaných prostředků na údržbu nemovitostí a celkové infrastruktury v sídelních útvarech. Myslím si, že část čtenářů ani neví, že uvnitř vojenských újezdů veškerý majetek mimo vneseného vlastní stát a spravují je organizace k tomuto účelu státem zřízené. Jednou z nich jsou i VLS, a značná část našich nákladů je každoročně investována do správy tohoto z velké míry i pro nás nepotřebného majetku. Zde vidím z pohledu ekonomiky částečnou úsporu v budoucím období.

Obchod dříví

- Jakým způsobem zatím obchodujete těžební zbytky?

Těžební zbytky obchodujeme na divizní úrovni. Prodáváme těžební zbytky volně na ploše, ve valech i na odvozním místě. Zpracovanou hmotu měříme po zpracování seštěpkováním a naložení na odvozní prostředek v prostorových metrech.

- V současnosti obchodujete většinu dříví ve vlastní režii prostřednictvím rámcových kupních smluv, ale ve značné míře využíváte i další způsoby obchodování dříví (aukce dříví na pni, komoditní burza ad.). Kdo jsou strategičtí partneři VLS s rámcovými smlouvami? Jak hodnotíte efektivitu jednotlivých obchodních kanálů?

Strategickými partnery VLS jsou významní zpracovatelé v České republice a nedalekém příhraničí Rakouska, Německa a Slovenska. Jsou to jak uskupení s nadnárodní působností (Mondi, Stora Enso, Lenzing, Mayr-Melnhof), tak privátní tuzemské i zahraniční subjekty (LESS&TIMBER, LST, KATR, Donausäge Rumplmayr, Kronospan, Holzindustrie Maresch, Holzwerke Weinzierl, Klausner, Ziegler Holzindustrie...) Pokud jde o hodno-cení efektivity jednotlivých obchodních kanálů, tak každý způsob obchodu má své přednosti a nevýhody, jde o úhel pohledu.

Pilířem našich obchodních vztahů jsou právě rámcové dohody s klíčovými partnery dřevozpracujícího průmyslu, ke kterým směřujeme 2/3 našeho dříví. V tomto případě preferujeme stabilitu a dlouhodobost. Oproti tomu obchodování přes komoditní burzu či formou elektronických aukcí hotových sortimentů umožňuje krátkodobé či jednorázové obchody s důrazem na maximální cenu v daném okamžiku a místě prodeje. Nevybíráte si však partnera dopředu a musíte myslet na veškerá případná rizika, což obchod komplikuje a někdy kupující odrazuje. Tento způsob prodeje není ještě zcela zažitý na českém trhu, prochází svým vývojem a i my se ho do jisté míry stále učíme efektivně využívat. Kompromisem mezi dlouhodobými závazky a jednorázovými obchody jsou naše čtvrtletní smlouvy na dodávky dříví uplatňované zejména v regionu. Do regionu prodáváme cca 1/4 dříví. Jak jsem uvedl dříve, v loňském roce jsme započali s prodejem dříví na pni. Přes mnohé odpůrce tohoto systému s garantovanou veličinou počtu stromů a mnohými riziky spojenými s nákupem, zpracováním, prodejem a předáním pracovišť má u nás své místo a první zkušenosti byly pozitivní.

- Jak hodnotíte současnou situaci na trhu s dřívím? Daří se vám využívat nedostatku dříví k dosažení vyšších realizačních cen?

Situaci na trhu s dřívím z pohledu VLS hodnotím momentálně pozitivně. Výpadkem části tuzemské nabídky se nám prodává dobře. Dlouhodobě je však situace nestability domácího trhu neudržitelná a může mít katastrofální následky pro celý lesnicko-dřevařský sektor. Situaci jsme včas odhadli, vyjednali si v předstihu odpovídající podmínky a přizpů-sobili jsme výši těžeb pro první čtvrtletí, využili jsme volné těžební a odvozní kapacity. Naši partneři to patřičně ocenili. Ceny jsme nastavili odpovídající poptávce, potvrdili jsme si je i obchody na burze a elektronických aukcích.

- Jaké máte zkušenosti s provozem dynamického nákupního systému (DNS)?

Zavedení DNS je jednou ze zákonných možností pro zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění.

Výhody DNS jsou především v tom, že po celou dobu trvání DNS mohou být do DNS zařazováni noví dodavatelé. Ve výsledku tak na vypsané veřejné zakázky podává nabídky velký počet dodavatelů. Další výhodou je možnost provozovat DNS plně v elektronic-kém prostředí elektronického nástroje. Použitím elektronického nástroje lze zadávací řízení značně zautomatizovat a ušetřit tak významný objem práce a času. Tím je umožněno zadávat poměrně velké množství zakázek, přičemž nabídky podává velký počet dodavatelů, čímž je stimulováno silné konkurenční prostředí. VLS mohou zároveň využívat služeb nabízených místními dodavateli. Místní, a to i malí dodavatelé, se svými nabídkovými cenami velmi úspěšně prosazují. VLS tak získávají služby za výhodné ceny a zároveň nejsou závislé pouze na nabídce služeb velkých lesnických firem. Vedle ekonomické výhodnosti pro VLS je tak vedlejším efektem i pozitivní vliv na zaměstnanost a eko-nomickou situaci obyvatel vojenských újezdů a jejich okolí, které jsou zpravidla situovány v ekonomicky slabých regionech.

Veřejné zakázky v DNS zadávají VLS od počátku roku 2008, a to čtvrtletně pro vykrytí průběžné potřeby a v mezidobí také z důvodů mimořádně nastalé potřeby. Zpravidla v osmi termínech je tak ročně zadáno 700 až 750 veřejných zakázek. V současné době je v DNS zařazeno celkem 305 dodavatelů, kteří podávají své nabídky na veřejné zakázky vypisované v šesti zavedených DNS.

Informace k nadlimitním a podlimitním veřejným zakázkám a informace o průběhu zadávacích řízení jsou v rozsahu stanoveném ZVZ zveřejňovány na profilu zadavatele (www.vls.cz) a také na www.isvzus.cz.  Z obou těchto zdrojů mohou všechny subjekty čerpat informace jak postupovat, pokud mají zájem o zařazení do DNS a podávání nabídek na veřejné zakázky vypisované VLS v DNS.

Zalesňování

- Jednou z připravovaných změn je také zodpovědnost dodavatele za kvalitu zalesňování, daná povinností odevzdat zajištěné holiny. V jaké fázi je realizace tohoto kroku?

V současné době diskutujeme nad základními principy zadání, na které navážeme přípravou zadávací dokumentace. Aktuálně se zabýváme rozsahem a strukturou popisu pracovišť, nastavením smluvních vztahů v oblasti práv a povinností smluvních partnerů a na ně vázaných sankcí. Snažíme se také nastavit platební podmínky tak, aby část platby za dílo byla vázána na okamžik předání zajištěné kultury.

Cílem veřejné zakázky je převzít od zhotovitele zajištěnou kulturu, jejíž stav bude odpovídat minimálně definici zajištěné kultury uvedené v § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od tohoto způsobu zadání pěstebních prací očekáváme vyšší zainteresovanost zhotovitele na dosažení cíle zakázky v co možná nejkratší době při odpovídajících nákladech a zároveň dáváme zhotoviteli možnost jistoty zakázky po dobu několika let.

Plocha holin, které budou do veřejné zakázky zařazeny, není ještě pevně stanovena. Zcela jistě se však nebude jednat o majoritní podíl z celkové obnovované plochy. Spíše se snažíme vytipovat konkrétní lokality, kde není hospodaření ovlivněno kalamitami a nevzniká tak riziko častého přiřazování nových holin k holinám stávajícím.

Předpokládáme, že pro definici rozsahu, struktury a hodnoty zakázky využijeme model nákladovosti pěstební činnosti, který máme od letošního roku k dispozici. Na základě využití zmíněného modelu jsme schopni pro konkrétní lokality (porosty) na základě jejich příslušnosti k hospodářským souborům určit modelovou strukturu jednotlivých činností od přípravy půdy až po první výchovné zásahy včetně stanovení množství technických jednotek a předpokládaných finančních nákladů.

- VLS hodlají posílit svou soběstačnost v oblasti lesního školkařství. Představte prosím vaše nejbližší plány v této oblasti.

Posílení soběstačnosti spočívá především v realizaci střediska pro výrobu krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin ve Lhotě, které bude schopno od roku 2013 dodávat 2,3 mil. krytokořenných sazenic našim lesním správám. Zajistíme si tak sadební materiál, který jsme dosud zčásti nakupovali. Výstavba velkokapacitních foliovníků byla zahájena v polovině roku 2011 a dokončena bude v květnu 2012. Jedná se o kombinaci technologií Richel (fóliovníky) a BCC (mostové závlahy). Se zahájením provozu střediska bude nevyhnutelně spojen další krok, a to redukce ploch pro výrobu prostokořenných sazenic. Jedním z cílů celého projektu je snížení nákladů vynaložených na pěstební činnost do fáze zajištěné kultury. Zároveň jsme přesvědčeni, že státní podnik má být subjektem, který podporuje zavádění nových výrobních technologií, a to samozřejmě nejen ve školkařství.

VLS ČR, s.p., spotřebují ročně pro zalesňování cca 7,5 mil. ks sazenic lesních dřevin v hodnotě 40 mil. Kč. Správa lesních školek je schopna vyrobit a dodat cca 7 mil. ks sazenic z vlastní produkce. Nákupem od externích dodavatelů zajišťujeme cca 5 % roční potřeby. Předpokládáme, že podíl nakupovaných sazenic se ani v budoucích letech nebude výrazně měnit. Nakupujeme především menší objemy sazenic určené do minoritně zastoupených PLO a LVS nebo početně nevýznamné typy sadebního materiálu jako poloodrostky a odrostky.

VLS budou nadále využívat vyrobený sadební materiál především pro vlastní potřebu. Pro prodej na vnějším trhu jsou určeny pouze přebytky, jejichž množství je cca 10–20 % z celkového vyrobeného množství sazenic.

Věda a výzkum

- Jak se VLS staví k podpoře vědy a výzkumu? Čerpáte nějaké konkrétní benefity ze spolupráce s akademickou a vý-zkumnou sférou?

Snahou naší organizace je s akademickou a výzkumnou sférou spolupracovat. S výz-kumnými ústavy a vysokými školami jsme v minulosti řešili mnoho úkolů jak v oblasti lesnické, tak i myslivecké. Tato spolupráce pokračuje i v dnešní době a pevně věřím, že bude pokračovat i v budoucnu. Opomíjení výzkumu se naší profesi, ale i celé společnosti může každopádně vrátit. Vím, že je čím dále složitější pro stát financovat z veřejných zdrojů výzkum. Je ale potřeba nastavit taková zadání a úkoly, které budou jednoznačným přínosem pro praxi, a samozřejmostí bych viděl, aby se lesnické podniky vlastněné státem částečně spolupodílely na financování zásadních výzkumných úkolů, jež budou mít přímý dopad do celého resortu. Tím se nebráním další spolupráci i na menších výzkumných úkolech.

Za jednoznačný benefit považuji přínos pro naši každodenní práci a pro celé lesnické odvětví. Naše organizace jinak žádné materiální a finanční benefity za tuto spolupráci nepobírá.

Myslivost, zemědělství a další činnosti

- Jaké jsou základní body koncepce myslivosti u VLS?

Myslivost je jednou z hospodářských činností VLS ČR, s.p. Naším prvořadým úkolem je zajistit vysoce kvalitní a odborné lesnické hospodaření s lesy nám svěřenými a jedním z faktorů, který toto hospodaření ovlivňuje, je zvěř. Vyvážený stav lesnického a myslivec-kého hospodaření je i naším úkolem do budoucna. Vzhledem k specifice hospodaření organizace, kdy činnosti vykonáváme převážně na územích určených pro obranu státu (území s režimovým vstupem, pozemky s možným výskytem nevybuchlé munice apod.) je myslivost vykonávána zaměstnanci organizace. Nelze pominout ekonomickou stránku myslivosti, proto je maximální snahou komerční zhodnocení této činnosti. Vzhledem k výměrám honiteb, přírodním podmínkám a vysoce kvalitnímu genofondu zvěře jsou naše honitby ročně navštěvovány poplatkovými lovci z domova i zahraničí.

- Lze v roli zaměstnanců v oblasti myslivosti očekávat nějaké razantní změny?

Výrazným kritériem úspěšné honitby je její personál. Kvalifikovaný myslivecký personál dodržující myslivecké zvyky a tradice přispívá k věhlasu honiteb, který se na druhé straně promítá do zájmu o poplatkové lovy. Jsem přesvědčen, že toto náročné kriterium naši zaměstnanci splňují. Kvůli specifickým podmínkám honiteb, kdy jsou některé vojenské prostory uzavírány v obdobích armádního výcviku, je zvěř lovena jak poplatkovými lovci, tak vlastním personálem v časově omezené prostoru. Podstatná část mysliveckého personálu nezná v druhé polovině roku téměř volného dne. Vždy zdůrazňuji, že to, co je pro značnou část myslivců zábava, je pro personál VLS mnohdy každodenní řehole. Myslím si, že to ale platí i o honitbách jiných vlastníků, kde je myslivost provozována na vysoké profesionální úrovni.

V následujícím období neočekávám zásadní změny v koncepci a způsobu hospodaření vzhledem k zmiňované účelovosti organizace.

- Významnou součástí hospodaření VLS je také zemědělství. Můžete tuto část stručně charakterizovat, např. také s ohledem na možnosti dotační podpory ve srovnání s LH?

Jako jsme povinni řádně hospodařit na lesních pozemcích, obdobně musíme spravovat a udržovat pozemky zemědělské. Zemědělská činnost podléhá řízení Divize zemědělské výroby, která sídlí na ředitelství s.p. v Praze. Jednotlivé správy zemědělské výroby jsou dislokovány na divizích Lipník nad Bečvou, Karlovy Vary a Horní Planá. Podnik v dřívěj-ších dobách upustil  od rostlinné výroby a přešel na výrobu živočišnou, kdy stěžejním programem je chov mastného skotu a údržba luk a pastvin v podhorských a horských oblastech způsobem ekologického hospodaření. Tento způsob předpokládá respektování přírodních zákonitostí, ochranu a udržování přirozené půdní úrodnosti, vytváření vhodných životních podmínek hospodářských zvířat s výslednou stabilitou ekosystému. Zeměděl-ská výroba u našeho podniku přímo navazuje na společnou zemědělskou politiku Evropské unie.

V současnosti obhospodařujeme 6 325 ha zemědělské půdy a průměrné stádo pastevního skotu činí 1 400 ks dobytka. U zemědělské správy Luboměř (Lipník nad Bečvou) máme navíc ustájeno 210 dojnic s produkcí milionu litrů mléka ročně.

V posledních několika letech jsme značnou část finančních prostředků poskytli do údržeb a investic v zemědělství. Obnoveny byly výrobní prostředky, značnou rekonstrukcí prošla řada kravínů, stájí pro dobytek, seníků apod.

V rámci dotační politiky jsme v roce 2011 obdrželi cca 94 mil. Kč dotací, z čehož do zemědělství směřovalo cca 88 mil.

- Mimo hlavní činnosti, kterými jsou správa lesů a zemědělských pozemků, jaké další činnosti VLS vykonávají?

Hlavní ekonomickým příjmem organizace jsou tržby za dříví. Vzhledem k účelovosti organizace a částečnému propojení s armádou vykonáváme i další činnosti pro AČR a MO. Jde o asanační a rekultivační opatření ve vojenských újezdech, letní a zimní údržbu komunikací ve vojenských újezdech, správu drobných vodních toků a na vlastní náklady zajišťujeme postupnou pyrotechnickou očistu v bývalých VVP Ralsko a Mladá. Rozsahem značná je i správa bytového fondu, infrastruktury a dalšího mnohdy pro VLS nepotřebného majetku uvnitř vojenských újezdů. Divize ostrahy a služeb zajišťuje zakázky na zabezpečení vstupu a ostrahy vojenských objektů.

- VLS pořádají 22.–23. června tradiční Lesnický den v Ralsku, jehož součástí bude XI. mistrovství ČR v práci s motorovou pilou a soutěž Operátor vyvážecí soupravy. Jaké novinky jste v letošním roce pro návštěvníky z řad lesníků připravili?

Každoročně si říkám, že kapacitou již nemůže Skelná Huť pojmout žádné další novinky, a každoročně se nám podaří přidat další. Jsem nesmírně rád, že z běžné tradiční regionální výstavy trofejí se v posledních několika letech stala významná akce propagující lesnictví a myslivost, na kterou se sjíždějí návštěvníci z celé republiky.

Své pevné místo zaujalo pořádání Poháru VLS ČR, s. p. – mistrovství ČR v práci s JMP. Myslím si, že se uchytil i Operátor vyvážecí soupravy. V letošním roce uvažujeme rozšířit tyto soutěže o další, a tou by měla být velká soutěž v hodu sekerou.

Pro zájemce z řad myslivců nabídneme tradiční přehlídku trofejí z honiteb VLS divize Mimoň, doplněnou o nejsilnější trofeje ulovené v honitbách VLS ČR, s.p., u ostatních divizí. Tyto nejsilnější trofeje ohodnotí 21. 6. mezinárodní komise CIC a budou vystaveny jako součást letošní expozice trofejí.

Samozřejmostí po oba dny je i velká výstava lesní techniky pro odbornou veřejnost a bohatý doprovodný program pro ostatní návštěvníky a rodiny s dětmi během druhého dne.

Děkuji za odpovědi (16. 2. 2012),

Jan Příhoda