Nepovolené skládky v lesích v regionu Kočevje ve Slovinsku

Stručné představení regionu

Region Kočevje se rozprostírá v jižní části Slovinska. Většina oblasti leží na krasovém podloží a krajinu charakterizují horské hřebeny Dinárských Alp a krasová údolí. Nejvyšším vrcholem je Goteniški Snežnik (1 289 m), nejnižším bodem je údolí řeky Kolpa (190 m). Celková plocha regionu zabírá 117 958 ha, z toho 91 572 ha (78 %) je pokryto lesním porostem. Nejtypičtějšími lesy v Kočevje jsou jedlo-bukové (33 %, 30 000 ha), dále bukové (30 %, 27 900 ha) a smrkové (16 %, 14 400 ha). V regionu se nacházejí 4 pralesy – jejich celková rozloha je 1 145 ha (1,25 % z celkové rozlohy lesů). V regionu je většina lesů ve státním vlastnictví (59 %, 53 702 ha), což pro Slovinsko není typické. Soukromých vlastníků lesa je 13 451 a každý průměrně obhospodařuje 2,8 ha lesa. Nad jejich činností dohlíží Zavod za gozdove Slovenije. Regionální jednotka v Kočevje (Zavod za Gozdove) se mimo jiné zabývá projekty ochrany přírody (přírodní parky, ochrana medvědů, vlků a rysů) a podporuje přírodu a lesnictví (způsob lesního vzdělávání, informační tabule apod.). Rozvojová strategie pro všechny lesy ve Slovinsku je založena na přístupu close-to-nature, multiúčelovém managementu a trvale udržitelnému rozvoji lesního ekosystému. Všechny práce spojené s kácením, přepravou a prodejem dřeva, výchovou porostu a ochranou lesa jsou ve státních lesích prováděné vybranými lesnickými firmami, zatímco v soukromých lesích si vlastník tyto práce zajišťuje sám. Výstavba a údržba lesních cest je prováděna firmou vybranou ve veřejné soutěži. V Kočevje plní lesní ekosystém jednu hlavní ekologickou funkci, a tou je ochrana vody. O to žalostnější je skutečnost, že tato funkce je ohrožena přítomností velkého množství nepovolených skládek, které svým charakterem a umístěním ohrožují kvalitu pitné vody v celém regionu. Díky zaměstnankyni Zavodu za Gozdove (Lesní institut) Tině Kotnik jsem měla možnost blíže se seznámit s palčivými problémy, které řeší v souvislosti s nepovole-nými skládkami v lesích.

Odpadové hospodářství v regionu Kočevje

Každý region Slovinska má svou vlastní centrální skládku odpadu, ve Slovinsku nejsou žádné spalovny.

Region Kočevje má poměrně jednoduchou strukturu nakládání s odpadem. V regionu je jedna centrální skládka se sběrným dvorem Mozelj. Zde mohou obyvatelé zdarma odkládat odpad. Řízená skládka a sběrný dvůr je otevřen ve všední den mezi 8:00–19:00 hod. a v sobotu mezi 9:00–13:00 hod. Tato řízená skládka bude v provozu ještě tři roky a poté se uzavře. Obyvatelé regionu platí 15 eur měsíčně za odvoz odpadu. Tuto částku platí každý dům. Kontejnery na separovaný odpad jsou obyvatelům rovněž k dispozici. Dále je jednou za rok obyvatelům poskytnuta zdarma služba přistavení kontejneru na velkoobjemový odpad k domu. I přes všechny tyto kroky se v  Kočevje vyskytují nepovolené skládky v lesích, podél lesních cest i silnic. Někteří obyvatelé dokonce, než by odpad odvezli 50 m do centrální skládky, nasypou jej do jedné z přírodních jam hned vedle silnice (Obr. 1).

Hlavní kontrolní činnost by měla vykonávat inspekce životního prostředí. Ovšem v případě šetření prvotního původce nepovolených skládek je dosti zdrženlivá až nečinná, a to i po předložení důkazů o protiprávním jednání.

Nepovolené skládky a jejich odstranění

Největší procento nepovolených skládek připadá na stavební a organický odpad, dále se jedná o komunální odpad. Průmyslový odpad se v lese prakticky nevyskytuje.

V tomto regionu bylo lokalizováno asi 200 nepovolených skládek, z nichž během posledních pěti let byla více než polovina odstraněna. V posledních 2 letech probíhala v regionu velká akce s názvem „Očistimo Kočevsko“. Jedná se o akci s celosvětovým zastoupením, jejímiž iniciátory jsou nevládní organizace. Akce probíhá většinou na Den Země a její podstatou je, že velký počet dobrovolníků odstraňuje předem lokalizované nepovolené skládky, a to nejen v lesích. Podkladem pro zjištění výskytu nepovolených skládek je popisný (registrační) list, který vyplňují všichni, kdo nepovolenou skládku objeví. Součástí popisného listu jsou údaje o množství odpadu, o jaký druh odpadu se jedná, jak se na místo dá dostat (autem, pěšky, terénním autem), zda je nepovolená skládka ve svahu nebo na rovině a lokalizování nepovolené skládky pomocí GPS souřadnic. Díky této informaci je možné nepovolené skládky zanést do mapy. Mapový server spravující mapu nepovolených skládek ve Slovinsku se nazývá Geopedia.si (register.ocistimo.si). V regionu Kočevje se stává tato akce velmi populární a probíhá zde spolupráce vládních i nevládních organizací, zájmových sdružení i vzdělávacích institucí. Podrobné informace o této akci je možné nalézt na www.ocistimo.si. V roce 2011 proběhla tato akce 12.–16. dubna. Účelem akce bylo zlepšení životního prostředí v regionu Kočevje, pokračování v sanacích nepovolených skládek, zvyšování povědomí místních lidí a jejich zapojení do dění v regionu, udržování správnosti údajů v registru nepovolených skládek a snaha probudit kontrolní orgány k aktivní práci v dané oblasti. Akce se zúčastnilo na 2 000 dobrovolníků a bylo odstraněno asi 21 tun odpadu. Místa nepovolených skládek, která byla v roce 2010 vyčištěna, byla v roce 2011 opět znečištěna odpadem. Tato místa se nacházejí v lesích a na lesních cestách a představují více než polovinu všech registrovaných nepovolených skládek v regionu. V březnu roku 2011 se zorganizovalo terénní šetření ve dvou inkriminovaných lokalitách, co se týče výskytu nepovolených skládek. Jedná se o Stari Breg (Obr. 2,3) a Golobna jeskyně.

Vliv nepovolených skládek na životní prostředí

Nejvážnější vliv nepovolené skládky spočívá v potenciálním znečištění pitné vody v důsledku kontaminování průsakových vod. Slovinsko, jako jedna ze zemí s velkým počtem jeskynních útvarů, je velice citlivé na znečištění povrchové vody a tím tak ohrožení kvality podzemních toků. V regionu Kočevje je poměrně složitá podzemní vodní síť. Územím protéká řeka Rinža, která vyvěrá kolem města Kočevje a mezi obcemi Dolga vas a Livold proniká opět pod povrch a dále pokračuje v podzemí. V lesích kolem Željne řeka opět v jedné lesní depresi vyvěrá. Do nedávna bylo toto lesní údolí znečištěné odpadem. Rudniško jezero bylo vytvořeno uměle při těžbě uhlí a stopy znečištění po těžbě jsou patrné do dnes. V turisticky významné jeskyni Željnske jame (Obr. 5) je stále přítomen černý prach, který sem řeka přináší při zvýšení podzemní hladiny. Z těchto důvodů se velice snadno znečištěné povrchové vody dostávají do podzemních a při čerpání podzemní vody jako pitné vody pro obyvatelstvo, může být tato voda závadná.

Financování odstranění nepovolených skládek

Odstranění nepovolených skládek z lesů a lesních cest je značně finančně náročné. Na financování se podílí obec Kočevje, Ministerstvo životního prostředí, Zavod za Gozdove (Lesní institut), Zavod MOJA SOSESKA (Institut pro zachování a rozvoj základních lidských hodnot soužití), firma pro nakládání s odpadem Komunala Kočevje, d. o. o., různé nevládní organizace (Gozdarsko družstvo Medved) a místní firmy. Obec Kočevje má k dispozici každoročně určitý objem peněz, který se rozděluje mezi žadatele. Tina Kotnik ze Zavod za Gozdove připravuje každý rok projekt pro získání finančních prostředků na odstranění nepovolených skládek z lesů v regionu Kočevje. Obec dále poskytuje také vybavení nutná k odklizení nepovolených skládek, jako jsou rukavice a pytle na odpad.

Osvěta

Osvěta probíhá na různých úrovních od mateřské po střední školy. Hlavním cílem je zavést správné návyky ochrany přírody do rodin. Distribuují se letáčky, vyvěšují se plakáty a akce „Očistimo Kočevje“ se propaguje i v místních novinách a rozhlasu. Velký úspěch zaznamenalo vytvoření regionálního maskota – medvěda, který žádá všechny, aby neznečišťovali les odpadky (Obr. 6) a je vyobrazen na všech zákazových cedulích u míst, kde byly nepovolené skládky.

Závěrem

Region Kočevje se potýká jak s povrchovým znečištěním (je zde asi 130 nepovolených skládek s odpadem všeho druhu), tak také s podpovrchovým znečištěním, a to díky přítomností velkého množství krasových jeskyní a kontaminované vodě, která jimi protéká (zhruba 800 registrovaných jeskyní je v tomto regionu a asi 10 % z nich je již kontaminovaných). Nejproblematičtější oblasti s výskytem velkého počtu nepovolených skládek jsou: Marof, Trata, Željne, Rdeča zemlja, Mestni Log. Více než polovina nepovolených skládek již byla odstraněna, ale i nadále pokračuje nedovolené ukládání odpadu všeho druhu v lesích, u lesních cest, u silnic i za městy. Příslušné kontrolní orgány nepracují tak, jak by měly, a proto původci nepovolených skládek nejsou nijak právně postiženi a odpadu na nelegálních skládkách tak neubývá. Zřejmě nejzávažnějším problémem plynoucím z přítomnosti nepovolených skládek v lesích je jejich negativní vliv na podzemní vody a tím pádem i na kvalitu pitné vody v regionu. Způsoby, jak zastavit nebo alespoň zpomalit trend vzniku nepovolených skládek v lesích, jsou často velmi finančně i časově náročné. Je nutné dál pokračovat ve zvyšování informovanosti, pořádání osvětových akcí a ve vzdělávání obyvatel regionu, pokračovat v sanacích stávajících nepovolených skládek a omezit přístup k místům výskytu nepovolených skládek. K řešení nepovolených skládek v lesích, které se často obnovují, je třeba zvolit jiný přístup a hlavně na tomto řešení systematicky a permanentně pracovat.

Autorka:

Ing. Mgr. Aneta Fechtnerová

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Aneta Fechtnerová