Rebelové Strany zelených
Rozhovor s Petrem Leitnerem, členem Strany zelených
V srpnu minulého roku vydala základní organizace Strany zelených Plzeň 2 prohlášení, kterým reagovala na blokádu sanačních zásahů kůrovcem napadených stromů na Šumavě, v lokalitě Ztracený u Ptačího potoka. Vzhledem k obsahu prohlášení se členům dostalo pozornosti nejen médií, ale i špiček Strany zelených.
V prohlášení se členové pobočky distancují od uvedených blokád a vyzývají k zastavení kůrovcové kalamity všemi dostupnými prostředky a vybudování účinného systému ochrany lesních ekosystémů.
Celé prohlášení, kterým si členové vysloužili nálepku rebelů a krátký rozhovor s Petrem Leitnerem, členem základní organizace Strany zelených Plzeň 2, si můžete přečíst na následující dvoustraně.
- Vzděláním jste strojař, co vás vedlo ke vstupu do Strany zelených?
To je poměrně složitá otázka. Technika a technická, řekněme inženýrská řešení nejsou; či nemusí být v rozporu s životním prostředím. Soulad techniky a životního prostředí je stav či idea, který můžeme nazvat udržitelný rozvoj. Strana zelených má udržitelný rozvoj ve svých stanovách, proto mi byla blízká, a protože jsem chtěl změnit jisté postoje a názory, stal jsem se jejím členem.
- V srpnu minulého roku jste za pobočku Zelených Plzeň 2 vydali prohlášení, ve kterém vyjadřujete nesouhlas s blokádou v NP Šumava a praktikami nevládních organizací (Hnutí Duha). Co po tomto prohlášení následovalo?
Základní organizace (ZO) Strany zelených Plzeň 2 měla v té době čtyři členy. Reakce byla velice prudká – pozastavení činnosti s návrhem na zrušení ZO, zpochybnění členství několika z nás a vyloučení jednoho člena v přímé souvislosti s kauzou Šumava. V tu dobu jsem byl členem SZ teprve cca 14 dní. V podstatě nám bylo také znemožněno se účastnit sjezdu SZ, který se konal na podzim roku 2011. Já osobně a předseda ZO SZ Plzeň 2 jsme navrženi na vyloučení z řad Strany zelených. Samozřejmě jsme podali odvolání, dále budeme své postoje a názory hájit, stejně jako právo každého občana vyjádřit svobodně svůj názor. Pokud to bude nutné, tak i soudní cestou.
- Postoj organizace jste musel vysvětlovat šéfovi Strany zelených Ondřeji Liškovi – jaký byl průběh a výsledek setkání?
Ano, setkání proběhlo. Vyloučení našeho člena a návrh na vyloučení druhého je asi dostatečně ilustrující výsledek jednání. Bylo by asi vhodné zmínit to, že nejsme ve Straně zelených jediní, kdo mají podobný názor na dění kolem Šumavy. Věděli jsme, že pokud půjdeme vnitrostranickou cestou, k ničemu nedojde, proto jsme rovnou oslovili sdělovací prostředky, a to nám bylo také samozřejmě nejvíce vytýkáno.
- Nějakou reakci na vydané prohlášení jste ale jistě musel čekat. Předpokládal jste, že o tématu zásahů proti kůrovci po vydání prohlášení proběhne uvnitř strany diskuse?
Samozřejmě. Čekal jsem, že proběhne ve straně diskuze na téma Šumava, a také proběhla. Výsledkem bylo navržení 4 základních organizací SZ v kraji na zrušení, z toho dvě byly zrušeny. V podstatě by se dalo toto jednání nazvat čistkou. Na jednom jednání v hlavní kanceláři SZ, kam jsem byl pozván v souvislosti s mým návrhem na vyloučení, padla slova „vyčistit“ v souvislosti s děním ve SZ v Plzni. Někdy mám dojem, že „hnědne“ nejen Šumava… Hnutí Duha bylo na seznamu extremistických organizací ČR a jeho spolupráce se SZ na blokádách byla více než zřejmá.
- 13. 2. jste vystoupil na konferenci „Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby?“ v rámci diskuse, kde jste reagoval na často zmiňovaný problém se s lesnickým stanoviskem ke kauze Národního parku Šumava „probojovat“ do médií, i těch veřejnoprávních. Poukázal jste na to, že v případě prohlášení pobočky Zelených Plzeň 2 nebylo obtížné se v mediích prezentovat. Není to ale tím, že se pro média jednalo o zajímavou kauzu?
Naše politická scéna není zrovna zvyklá na názorovou pluralitu uvnitř politických stran. A tak něco takového vyvolá vždy ohlas. Osud Šumavy není bohužel v rukou lesníků, ale politiků. Vývoj událostí to jen potvrzuje. Politika je věc veřejná, nebo by alespoň být měla. Víte, příliš málo lidí rozhoduje, či si činí nárok na to mít sílu a moc rozhodování. Čím dříve si lidé tento fakt uvědomí, tím lépe. Prohlášením ZO SZ Plzeň 2 k Šumavě jsme se také snažili vyslat jasný signál šumavským obcím a lidem na Šumavě, je to vaše území, je ve vašich kompetencích a vaším plným právem rozhodovat, jak se s ním bude nakládat. Samozřejmě v souladu se zákony této země.
- Jak by podle vás měli lesníci s veřejností (nejen v případě NP Šumava) komunikovat?
Problém komunikace s veřejností vidím jako zcela klíčový. Jsem přesvědčen, že o rozsahu a důsledcích ekologické katastrofy na Šumavě, jinak to zřejmě nazvat nelze, nemá veřejnost dostatečné informace a její skutečný rozsah je v podstatě neznámý. Změna tohoto stavu je možná pouze v případě, že bude profesionálně vedena informační kampaň směrem k veřej-nosti. Nikoliv profesionálem lesníkem, ale profesionálem v oboru PR. Což samozřejmě stojí peníze, ale podle mě je to nutný krok k dalším změnám.
- Kde osobně vidíte řešení současné situace v NP Šumava?
Situace je složitá a času málo. My se tady bavíme a brouk zatím v relativním klidu žere dál. Podle mého názoru je nutné politické řešení. Politické argumenty mají bohužel větší váhu než odborné, kdyby tomu tak nebylo, byla by Šumava stále zelená. Myslím, že je na čase, aby se politiky přímo účastnili odborníci. Pokud se má dojít ke změnám na Šumavě, a to v co nejkratším čase, je nutné, aby se politiky přímo zúčastnili lidé, kterým záleží na dění kolem nich. Kdo jiný by měl rozhodovat o ekologii a hospodaření v lese než profesionál v oboru. V případě, že by lesníci vstoupili do politiky, je jich více než dost na prosazení radikálních změn, nejen ve Straně zelených. Potom by samozřejmě s podporou veřejnosti, protože taková změna by určitě neprošla bez povšimnutí, mohlo nastoupit řešení odborné. Bohužel jiné řešení nevidím.
Děkuji za odpovědi (20. 2. 2012)
Petra Kulhanová