Seminář Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby?
Petra Kulhanová
V pondělí 13. 2. se v Jednacím sále Valdštejnského paláce, Senátu Parlamentu ČR, uskutečnil seminář s příznačným názvem: Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby? Seminář byl pořádán Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci s platformou Zelená Šumava, Českou zemědělskou společností a Dendrologickou Dobřichovice, o.s., a sešlo se na něm cca 130 účastníků z různých oblastí – zástupci státní správy, samosprávy, Lesů ČR, SVOL, soukromých majetků, vysokých škol, občanských sdružení i jednotlivci. Ze senátorů byli přítomni Pavel Eybert, Tomáš Jirsa, Jiřina Rippelová, Petr Bratský, Eva Richtrová a Karel Šebek. Semináře se účastnil také ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Je nutno zmínit, že přes pozvání organizátorů se semináře účastnilo minimum zástupců ministerstva životního prostředí, institucí resortu MŽP a nevládních ekologických organizací. Uvedené ovlivnilo odpolední diskusi, kde několikrát zaznělo, že v plénu se „přesvědčují přesvědčení“ a obdobnou diskusi je potřeba vést na jiném poli.
Program semináře
Dopolední část byla vyhrazena odborným přednáškám. Přednášející se zabývali shrnutím dosavadního vývoje v NP Šumava včetně připomenutí nejzávažnějších momentů celé kauzy, ale především hledáním příčin, proč k tomuto vývoji došlo.
Bylo konstatováno, že plošné odumírání lesů na Šumavě nemá v celé její historii obdoby. Odumřelé lesní porosty, bezlesí a vytěžené plochy po kůrovcových těžbách dosáhnou v nejbližší době až 20 tisíc ha. Uvedené má vliv na plnění všech funkcí lesa a je v rozporu s nařízením vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizoval národní park Šumava – především s prohlášením, že posláním parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí a zachování typického vzhledu krajiny. Řečníci se pozastavili nad tím, že v době, kdy je funkce lesa s ohledem na klimatickou změnu nezpochybnitelná a zcela zásadní, se ponechalo uschnout zalesněné území takového rozsahu. Bylo upozorněno na negativní ovlivnění hydricko-vodohospodářských funkcí, biodiverzity, nebezpečí eroze, ale i na dopady do sociální oblasti. Důvody současného stavu byly rozebírány z pohledu historického i sociologického. Bylo konstatováno, že kauza Šumava byla a je řešena jako politický, nikoliv odborný problém, a o směřování národního parku si nárokují rozhodovat lidé bez odborné způsobilosti, často s partikulárními zájmy, nebo na základě ideologie. Společným jmenovatelem je často neakceptace odborných argumentů a nulová vůle k diskusi. Přednášející se dotkli financování výzkumu na Šumavě a problematiky přírodovědecké lobby, stejně jako ekologických organizací.
Několikrát bylo upozorněno na nevyváženost poskytovaných informací ve veřejnoprávních médiích. V této souvislosti byl vyjádřen údiv, jaký prostor k prezentaci svých názorů dostává stínová rada parku, aniž by současně byl minimálně stejný prostor věnován radě oficiální.
Zmíněna byla také otázka politické zodpovědnosti a otázka škod na životním prostředí, které byly vyčísleny dle metodiky profesora Vyskota ve výši 32 miliard.
Na stejné problémy, pouze na opačné straně hranice upozornil Hubert Demmelbauer, předseda občanského hnutí k ochraně Bavorského lesa.
Odpolední část byla věnována diskusi. Na ni mimo jiné zaznělo, že lesníci zůstávají v defenzivě a zcela zásadní bude zmobilizovat síly a být více aktivní v prezentování a prosazování svých názorů i v objektivním informování veřejnosti.
Jako memento bylo na závěr vyřčeno, aby se účastníci na stejném místě nesešli za několik let, tentokrát v případě Národního parku Křivoklátsko.
Prohlášení
Na konci semináře bylo zformulováno prohlášení, kterým byly shrnuty hlavní poznatky, a které bylo schváleno Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, ve znění: Konference „Národní park Šumava – produkt, nebo oběť doby?“ se zabývala kořeny, ze kterých vyrostla současná situace v lesích Národního parku Šumava, a dospěla k závěru, že zvrácení trendu současného vývoje je možné pouze dodržením ducha a účelu, ke kterému byl Národní park Šumava založen, dodržováním platných právních předpisů a zavedením principu odpovědnosti i do oblasti ochrany přírody. Tomu by mělo napomoci i objektivní informování občanů veřejnoprávními médii. Nejvýznamnějším závěrem je pak konstatování, že si společnost nemůže dovolit dopustit se dalších chyb v Národním parku Šumava. Nápravu je nezbytné učinit ihned, pokud ho chceme zachovat pro budoucí generace.
Petra Kulhanová