Církevní restituce z pohledu různých vlastníků

Restitucí církevního majetku má změnit vlastníka více než 170 tisíc hektarů lesů. K největším restituentům lesních majetků patří Arcibiskupství pražské, Arcibiskupství olomoucké, Biskupství ostravsko-opavské a ně-které církevní řády. Nejvíce církevních lesů se nachází na severní Moravě. Změna významně rozšíří současný počet vlastníků, protože církev je strukturou několika tisíc právnických osob do značné míry nezávisle rozhodujících o svém majetku. Diskutující se shodli, že větší diverzifikace vlastníků lesů bude mít na český trh pozitivní vliv, protože částečně omezí nezdravé dominantní postavení Lesů ČR a přinese více příležitostí regionálním zpracovatelům. Od církevních restitucí si navíc slibují příznivý dopad na zaměstnanost v regionech.

Noví církevní vlastníci budou mít oproti svým předchůdcům z řad šlechty nebo obcí jednu velkou výhodu – mohou se opřít o dvacet let zkušeností soukromých vlastníků lesů a všestrannou pomoc jim v tomto směru přímo na semináři nabídlo jak Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, tak rod Kinských ze Žďáru.

Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství zdůraznilo potřebu rychlého a bezproblémového převzetí církevního majetku a správného nastavení nástrojů pro jeho obhospodařování stejně jako kontrolních mechanismů. Církev se svého vlastnictví ujme v době, kdy jsou na rozdíl od devadesátých let nastaveny všechny tržní mechanismy, a může se opřít o již existující lidské i technické zdroje. Noví vlastníci si tak mohou zvolit z různých již prověřených cest organizace správy majetku a případně překlenout přechodné období pomocí outsourcingu. Pomoc s problémem nedostatku finančních zdrojů, který lze po převzetí majetku očekávat, církevním restituentům na semináři nabídli jak podnikatelé v lesním hospodářství, tak zpracovatelé dřeva, kteří mají zájem na budování nových obchodních vztahů.

Současný koncept církve počítá také se směnou drobných lesních pozemků tak, aby vznikla snadněji obhospodařovatelná souvislá území, a v odůvodnitelných případech není vyloučena ani možnost prodeje.

Církve a náboženská společenství

Ing. Karel Štícha, vedoucí správy majetku Arcibiskupství pražského

Vznikne řada nových právnických osob, které se budou zabývat lesnickým hospodařením. Katolická církev bude lesnické hospodaření větších celků provádět ve vlastní režii. U drobných majetků (cca do 3–5 ha) bude postupovat podobně jako drobní vlastníci a uvažujeme o směnách vedoucích k získání rozsáhlejších celků. Z rozpočtů jednotlivých majetků bude stahována stanovená dividenda do centrálního rozpočtu. Karel Štícha očekává, že se církev do 20 let po ekonomické stránce emancipuje.

„Správa majetku bude odpovídat konkrétním podmínkám v dané lokalitě a v daném čase a velmi si vážíme nabídek pomoci a spolupráce,“ uvedl Karel Štícha.

Ing. František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů

František Kučera po-psal proces navracení majetků měst a obcí během uběhlých 20 let. Vzpomněl, že zákon z roku 1991 byl nedokonalý, protože nevracel vše – obslužné provozy, komunikace a vydávání majetků se zastavilo celou řadou soudních sporů. Z tohoto pohledu přijetím zákona legislativní cesta nekončí, ale začíná. Předseda SVOL informoval o tom, že v březnu byly konečně schváleny pozměňovací návrhy, které řeší restituční nároky lesních pozemků v národních parcích, zemědělských pozemků a nemovitosti zaniklých obcí. Podotkl, že na většině radnic již nejsou peníze z lesa prioritou, obecní les je chápán jako veřejný, kde se zdůrazňují funkce rekreační, vodoochranné ad. Většina obcí má založenou obchodní společnost, kde rada funguje jako valná hromada, existuje dozorčí rada, tedy pečlivý kontrolní systém.

SVOL po celou dobu podporuje dokončení všech restitucí včetně restituce církevního majetku a nabízí své zkušenosti zástupcům církví.

Ing. Ladislav Hromádko, vedoucí lesního provozu KINSKÝ Žďár, a.s.

Ladislav Hromádko poukázal na podobnou averzi k navracení majetku v 90. letech a dnes a vyzdvihl obhospodařování většího majetku ve vlastní režii a vlastními zaměstnanci (5 775 ha lesa a 60 zaměstnanců). Pro majetek rodu Kinských je na prvním místě dlouhodobost, vyrovnanost a trvalost produkce. Ladislav Hormádko také uvedl, že jím spravovaný majetek dosahuje vyššího zisku, než je průměr, a lepší výsledky než lesy obhospodařované dodavatelským způsobem. Zmínil také údržbu budov, která je finančně náročná, podobně jako jejich další využití. Pochválil společný obchod v rámci SVOL a získávání množstevních bonusů a lepších cen při obchodování větších objemů včetně vytváření větší stability. Zástupcům církevních majetků nabídl odbornou pomoc.

Ing. Václav Šebek, výkonný ředitel Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR

Václav Šebek upozornil na vlastní akt převzetí majetku z pohledu obecného právního prostředí v době předávání. Kon-statoval, že v 90. letech by restituce církevního majetku byla jednodušší, ale zároveň zde existuje ohromná výhoda neopakovat chyby posledních 20 let.

Zdůraznil problematiku omezování lesnického hospodaření, kdy je výrobní odvětví LH z pohledu veřejnosti vnímáno jako nevýrobní, s celou řadou omezujících faktorů při hospodaření včetně vlivů ochrany přírody.

Z hlediska církevních restitucí bude podle Václava Šebka důležitá také rychlost a kvalita převzetí majetku. Podle tohoto kroku lze nastavit správné ekonomické nástroje a strategii (tvorba zisku, respektování ostatních funkcí lesa, poučení se z chyb ostatních při správě majetku, najímání kvalitního personálu, kombinace prací vlastními silami a nákupu služeb, ad.).

Václav Šebek věří, že cílem hospodaření církví bude i uvedení zdevastovaných památek do stavu, který společnost očekává. „Nový vlastník přichází do prostředí s fungujícími vazbami s novými příležitostmi. Existuji zde struktury, které jsou připraveny ochotně pomoci jak ve zpracování dříví, tak i z pohledu poskytování zboží, materiálu a služeb,“ zkonstatoval Václav Šebek.

Ing. Petr Pražan, Ph.D., předseda představenstva Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR

Lesní hospodářství má nejen ekonomický, ale i sociální a environmen-tální pilíř. Přesto je postavení Lesů ČR na trhu v některých regionech pro drobné zpracovatele likvidační. „Navzdory všem proklamacím státních orgánů totiž v současnosti nemají regionální zpracovatelé dřeva ke kulatině ze státních lesů téměř žádný přístup. V roce 2011 bylo na veřejných trzích prodáno 11 % nabídnuté kulatiny a u malých a středních firem z ní skončilo jen zhruba 0,1 %. LČR je pod tlakem politických stran, čímž se stále a zásadně mění strategie podniku. SDP si přeje nakupovat od co nejvíce dodavatelů, vítáme restrukturalizaci na trhu,“ uvedl Petr Pražan. SDP věří, že církevní restituce povedou i ke zvýšení zaměstnanosti v regionech.

„Nečekáme, že dostaneme dotace na nákup levnějšího dřeva, ale čekáme, jestli nějakou hmotu od LČR získáme,“ doplnil Petr Pražan. Z pohledu malých a středních firem existuje podle SDP spojitá nádoba mezi množstvím zpracovávaného dříví a množstvím zaměstnaných lidí. V posledním období zásobování malých a středních firem bylo téměř 100% závislé na nestátních subjektech.

SDP věří, že církve budou přistupovat k majet-ku odpovědně a doufá, že prodej nedají z rukou a dokážou reagovat na regionální aspekty.

Ing. Tomáš Pařík, předseda České technologické platformy lesního hospodářství a navazujících průmyslových odvětví

Lesní hospodářství má podle názoru Tomáše Paříka s církví mnoho společných hodnot – dlouhodobost, konzervativnost a dlouhodobé prosazování principů morálky k lidem, majetku ve společnosti, která nám v dnešní době chybí.

Podle Tomáše Paříka lze v rámci restitucí očekávat tlaky různých skupin, protože každá má svůj zájem. Současné období nabízí dostatek kapacit – odborníků. Pokud jde o hospodaření, bude podle Tomáše Paříka patrně nejlepší zlatá střední cesta – tedy kombinace kompletního outsoursingu (LČR) a vlastního hospodaření (větší vlastníci) např. po vzoru VLS s prodejem dříví ve vlastní režii. Tomáš Pařík pevně věří, že církve přispějí k získání ztracené prestiže lesnictví. Upozornil na disproporci dotací v resortu zemědělství, kdy zemědělské dotace dosáhly v roce 2011 výše 43 mld. Kč a díky nimž zemědělci vytvořili 16 mld. Kč zisku. Do lesního hospodářství směřovalo přes kraje pouhých 500 mil. Kč, z toho k vlastníkům se dostalo pouhých 200 mil. Kč.

JUDr. Ing. Martin Flora, Dr., odborný asistent ÚLDE, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Martin Flora konstatoval, že postavení církevního majetku je z práv-ního hlediska stejné jako u privátních a fyzických subjektů a nabízí se určitá paralela s majetkem obcí. Vyjádřil naději, že že správci církevního majetku budou na MENDELU stejně dobrými profesory, jako tomu bylo v případě prof. Konšela a dalších, kteří na církevních majetcích hospodařili a vyrostli.

doc. Dr. Ing. Petr Horáček, děkan Lesnické a dřevařské fakulty  MENDELU

Na závěr poukázal děkan brněnské lesnické fakulty na nutnost nového propojení lesního hospodářství a dřevozpracu-jícího průmyslu. Jako příklad uvedl, že v země-dělství také nikoho nenapadlo přesunout potravinářství pod jiné ministerstvo. Současně konstatoval, že každý nový vlastník může za současné situace přinést jen zlepšení v daném oboru.

Oto Lasák