Evropská výhledová studie lesnického sektoru - Upřednostnění biodiverzity
Jaromír Vašíček, Michal Synek
„Upřednostnění biodiverzity“ je scénář, ve kterém se předpokládá, že v rámci hospodářské politiky evropských států bude zvýšen důraz na ochranu biologické různorodosti.
Výsledkem scénáře je kvantifikace možných dopadů tohoto hospodářsko-politického cíle v porovnání s ostatními prioritami, především se zvýšením uložení uhlíku v biomase nebo v podpoře zpracování dřeva a obchodu. Výstupy scénáře mohou sloužit jako seriózní podklad pro tvorbu nových strategií, které by měly vést nejen ke zvýšení ochrany biodiverzity, ale měly by také trvale zachovat ekonomické a sociální přínosy lesů pro společnost.
Popis modelu scénáře
Pro tvorbu modelu byly definovány následující parametry:
Oproti „Referenčnímu scénáři“ došlo již v počátečním roce 2010 k redukci plochy lesa dostupné pro dodávky dříví o 5 %. O těchto 5 % narostla plocha lesa určená pro ochranu biodiverzity, kde je vyloučena komerční těžba dříví.
Obmýtí bylo zvýšeno v závislosti na dřevině. U krátkověkých listnatých dřevin činilo prodloužení obmýtí 10 let, u listnatých dlouhověkých dřevin a u jehličnatých dřevin pak 20 let.
Podíl výchovných zásahů na celkových těžbách se zvýšil o 10 %.
U 50 % ploch, na kterých před těžbou dominovaly jehličnaté dřeviny, došlo při plánované obnově k nahrazení těchto porostů porosty s dominancí listnatých dřevin a druhovým složením blízkým přirozené skladbě.
Pro těžbu budou zavedena přísná pravidla a těžební zbytky v jakékoliv podobě nebudou využívány.
Vlivem omezení při tvorbě modelu nemohou být předpokládané výsledky vztaženy k určité dřevině nebo stanovišti nebo využity k tvorbě detailnějších hospodářských postupů.
Výsledky scénáře „Upřednostnění biodiverzity“
Ve vlastním modelu bylo kombinováno několik faktorů popisujících lesní zdroje. Všechna data jsou vztažena pouze k ploše lesů dostupných pro dodávky dříví.
Vývoj celkové plochy lesů je modelován stejně jako v referenčním scénáři. Podle dlouhodobých trendů by měla plocha lesa do roku 2030 vzrůst o 6 %.
V plošném zastoupení věkových tříd se naopak projeví rozdíly mezi oběma scénáři. Zatímco v „Referenčním scénáři“ první věková třída vzroste o 4 %, ve scénáři „Upřednostnění biodiverzity“ naopak o 2,7 % poklesne. Pokles je způsoben především intenzivnějšími výchovnými zásahy při současném snížení podílu mýtních těžeb. U věkových tříd mezi 61 a 140 lety je vlivem zvýšeného obmýtí trend opačný. V páté a šesté věkové třídě dojde ke zvýšení jejich plošného podílu o 3,4 %, respektive o 2,8 %. Tyto věkové třídy také vykazují nejvýznamnější odchylky od trendů modelovaných v „Referenčním scénáři“. Plošný podíl věkové třídy nad 140 let pak opět klesá, protože v porovnání s referenčním scénářem je zde realizováno více těžeb.
Objem stojícího odumřelého dřeva má u obou scénářů klesající trend. Větší pokles je však u scénáře „Upřednostnění biodiverzity“, a to vlivem vyššího podílu výchovných zásahů. V roce 2030 je tak objem stojícího odumřelého dřeva ve scénáři „Upřednostnění biodiverzity“ nižší o 10 % v porovnání s „Referenčním scénářem“. Jak bylo zmíněno na začátku, uvedený pokles se týká pouze lesů dostupných pro dodávky dříví. Dá se přepokládat, že objem stojícího odumřelého dřeva významně vzroste v lesích vyčleněných pro ochranu biodiverzity.
Objem ležícího odumřelého dřeva během predikovaného období vzrůstá, zatímco v „Referenčním scénáři“ postupně klesá. V roce 2030 je u scénáře „Upřednostnění biodiverzity“ průměrný objem ležícího odumřelého dřeva na hektar o 5 % vyšší. Nárůst je způsoben především zákazem využívání těžebních zbytků.
Celkový objem uloženého uhlíku na hektar lesa dostupného pro dodávky dříví je významně vyšší oproti „Referenčnímu scénáři“. V roce 2030 činí tento rozdíl 5 %. Objem uloženého uhlíku pak dosahuje hodnoty 175 t/ha/rok, což je nejvyšší hodnota ze všech modelovaných scénářů. Nárůst je především u uhlíku uloženého v biomase, kdy v porovnání s „Referenčním scénářem“ je objem v roce 2030 o 11 % vyšší.
Také u zásob dříví dochází v rámci scénáře „Upřednostnění biodiverzity“ k výraznému nárůstu. Vlivem prodloužení doby obmýtí bude v roce 2030 dosaženo průměrné zásoby 218,8 m3/ha, což je o 12 % více oproti „Referenčnímu scénáři“. Také celkový objem zásob 36 091 mil. m3 je, i přes pokles plochy lesa dostupné pro dodávky dříví, vyšší o 8 %. Oba údaje, jak celková zásoba, tak průměrná zásoba, dosáhly v porovnání s ostatními scénáři maximálních hodnot.
Přírůst je také pozitivně ovlivněn, a to prodloužením obmýtí, intenzivnějšími výchovnými zásahy a nižší celkovou úrovní těžeb. Průměrný přírůst pro scénář „Upřednostnění biodiverzity“ činí v roce 2030 6,5 m3/ha, což je o 12,5 % více oproti „Referenčnímu scénáři“, a také celkový objem přírůstu je o 7 % vyšší, i když je vztažen k nižší ploše.
Vliv navržených opatření na celkovou výši těžby je naopak negativní. Hlavní dopad na snížení těžebních možností má prodloužení obmýtí a úbytek plochy dostupné pro dodávky dříví. Vlivem limitované plochy porostů vhodných k těžbě jsou v roce 2010 redukovány průměrné těžby na hektar o 15 %. Celkové těžby jsou pak nižší o 132 mil. m3, což je o 20 % méně v porovnání s „Referenčním scénářem“. V průběhu času více lesů dospívá do mýtního věku a od roku 2020 průměrné těžby na hektar výrazně vzrůstají. V roce 2030 je pak celkový rozdíl objemu těžeb mezi oběma scénáři v porovnání s rokem 2010 nižší, a činí 95,1 mil. m3.
Obdobný vývoj parametrů je u kmenoviny. V roce 2010 je celkový objem vytěžené kmenoviny v porovnání s „Referenčním scénářem“ nižší o 112,2 mil. m3, vyjádřeno v procentech to činí 19 %. Tento rozdíl se postupem času zmenšuje, hlavně mezi roky 2020 a 2030. Výsledný rozdíl mezi oběma scénáři činí v roce 2030 84,3 mil m3, neboli 12 %.
Pokud budeme pro scénář „Upřednostnění biodiverzity“ hodnotit celkové dodávky dřevní biomasy v roce 2030 a porovnáme je s modelovanou poptávkou, pak v celém sektoru bude chybět 72,7 mil. m3. Pokud vezmeme v úvahu i nevyužité těžební zbytky, pak bude celkově chybět 176,2 mil. m3.
Shrnutí
Vytvoření podmínek pro realizaci scénáře by znamenalo posun plošného zastoupení věkových tříd směrem od mladších věkových tříd ke starším. Větší plocha zralých porostů by měla umožnit lesním ekosystémům, aby se vyvíjely přirozeněji.
Pozitivní trend ve vývoji objemu odumřelého dřeva není tak velký, jak by se dalo předpokládat, ale je vyšší než u ostatních scénářů, kde objem odumřelého dřeva neustále klesá. Celkový objem odumřelého dřeva v lesích dostupných pro dodávky dřeva je v porovnání s „Referenčním scénářem“ jen nepatrně vyšší. Pokud však vezmeme v úvahu celkovou plochu lesa, pak množství odumřelého dřeva bude výrazně vyšší, protože větší plocha chráněných lesů bude akumulovat také více odumřelého dřeva.
Výrazné zvýšení celkových zásob v lesích a zvětšení plochy chráněných lesů má pozitivní vliv na zvýšení objemu uloženého uhlíku.
Zvýšení podílu starších porostů se naopak projevilo nepatrným zvýšením indexu citlivosti k poškození větrnými polomy.
Hlavním negativem scénáře je výpadek dodávek dřevní biomasy. Dodávky biomasy z lesních zdrojů jsou v roce 2030 redukovány o 187,8 mil. m3, což činí 23,8 % přepokládaných dodávek dřevní biomasy (kmenovina, těžební zbytky a pařezy) v referenčním scénáři. V porovnání s předpokládanou poptávkou pak bude chybět 176,2 mil. m3. Největší vliv na nedostatek dřevní biomasy má zákaz využití těžebních zbytků. U kmenoviny se vlivem zvyšujících se dodávek propad mezi nabídkou a poptávkou v průběhu let snižuje.
Zpracováno s použitím publikace The European Forest Sector Outlook Study II.
Autoři: Ing. Jaromír Vašíček, CSc.
Ing. Michal Synek
ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.