Ohrožení horských lesů v Polsku v roce 2011 a prognóza na rok 2012

Situace v roce 2011
Nahodilé těžby v období od 1. 10. 2010 do 30. 9. 2011 představovaly v jehličnatých porostech 4,3 milionů m3, z toho 3 miliony m3 (70 %) představují vývraty a polomy. Ve stejném období byla výše nahodilých těžeb v listnatých porostech 1,1 milionu m3; 0,8 milionu m3 (75 %) představovalo vývraty a zlomy.
V roce 2011 došlo ve srovnání s rokem 2010 ke zvýšení ohrožení lesních porostů hmyzími škůdci. Bylo ošetřeno cca 128 tis. ha plochy lesních porostů proti padesáti druhům škůdců, což je devětkrát větší plocha než v předchozím roce. Na druhé straně plocha výskytu houbových patogenů v kulturách i porostech v roce 2011 klesla na 401 tis. ha, což je o čtyři procenta méně než v předchozím roce.
Borové porosty byly v roce 2011 chemicky ošetřeny proti listožravým škůdcům na celkové ploše 71 tis. ha, především proti Diprionidae, Lymantria monacha a Dendrolimus pini. Listožraví škůdci listnatých porostů, především dospělci chroustů Melolontha spp. a obaleči Tortricidae na dubech, byli potlačováni na ploše přibližně 45 tis. ha. Předpokládá se, že v roce 2012 nastane vážné ohrožení způsobené hmyzem na 300 tis. ha, z čehož představují defoliátoři borovice plochu 264 tis. ha, což je desetkrát více než v předchozím roce. Rovněž se předpokládá ohrožení listnatých porostů obaleči a píďalkami na dubech na ploše 10 tis. ha a dospělci chroustů asi na ploše 15 tis. ha.
Největší ohrožení v kulturách a mladých porostech bude způsobeno, podobně jako v roce předchozím, klikorohy Hylobius spp. zároveň s Pisodes notatus a P. piniphilus.

Ohrožení lesních porostů v Sudetech a Karpatech
Hlavními faktory, které přispívají k oslabení horských a podhorských porostů, nadále zůstávají kořenové choroby (Armillaria spp., Heterobasidion annosum) a abiotické faktory. V roce 2011 se na území hor i podhůří nevyskytly škody způsobené klimatickými faktory, které by měly katastrofální rozsah. Ohrožení horských a podhorských lesů listožravými škůdci je nyní zanedbatelné.
Měnící se počasí v roce 2011 s obdobími dešťů a chladného počasí nepřispívaly k rozvoji hmyzu, a to především kambioxylofágního. K určitému zlepšení došlo ve zdravotním stavu lesních porostů, zejména smrkových, jejichž odumírání ztratilo na intenzitě. Gradace kambioxylofágů v západní části Karpat, která trvala od roku 2005, dosáhla v letech 2007–2008 vrcholu a populace těchto druhů vstoupila do fáze retrogradace (Graf 1). Plocha ohrožení se přesouvá východním směrem, kde se nacházejí regiony s menším podílem smrkových porostů. Ohrožení lesů v chráněných územích je podobné jako v sousedních hospodářských lesích. Hlavními původci odumírání jsou Ips typographus, Pityogenes chalcographus, Polygraphus poligraphus. Význam kambioxylofágního hmyzu v porostech jedlových, borových a listnatých je malý, výše nahodilých těžeb je určena především abiotickými faktory.
V ochraně horských lesů v roce 2012 budou opět dominovat otázky spojené se smrkovými porosty. Můžeme očekávat další stabilizaci v oblastech v posledních letech postižených gradací kambioxylofágů, která lokálně vstoupila do fáze retrogradace (severozápadní část Karpat). Je však nutno brát v úvahu zachování zvýšeného rizika v oblastech nacházejících se jižněji a východněji, především v porostech poškozených abiotickými činiteli. Na rozdíl od toho ve smrčinách Sudet je možno v nejbližším období očekávat další stabilizaci.

Článek byl zpracován na základě „Krótkoterminowa prognoza występowania ważniejszych szkodników i chorób infekcyjnych drzew leśnych w Polsce w 2012 roku”. Instytut Badawczy Leśnictwa, Analizy i Raporty Nr 18, 2012.

Autor:
Dr. hab. Wojciech Grodzki, prof. nadzw.
Instytut Badawczy Leśnictwa
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.