Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Jeřábek je nejmenším a nejméně nápadným zástupcem čeledi tetřevovitých (Tetraonidae) v naší přírodě.
Je nenápadný, žije velmi skrytě a ani jeho tok není tak okázalý jako u jeho příbuzných tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Setkat se s ním můžeme v rozsáhlých lesních komplexech a spíše než zrak nám jeho přítomnost prozradí sluch. Jeřábek se ozývá vysokým tenkým pískáním, které kohoutek vydává zjara a hlavně na podzim na přelomu září a října. Tento zvuk se dá poměrně snadno napodobit, a pokud jsme skryti, tak se můžeme pokusit jeřábka pískáním vyprovokovat a přilákat.
Blízké setkání s kohoutkem, který může přiletět třeba jen do několikametrové vzdálenosti, může být velice intenzivní.

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Tato dřevina je známa pod různými názvy. Může být řazena k olším – známá pod názvem olše zelená Alnus viridis, nebo samostatně. Někdo ji zná pod názvem křestice, někdo dokonce pod názvem olšovka. Její řazení v rámci čeledi břízovité není zcela jednoznačné a není tedy jednoznačné ani její pojmenování. Na vině je její značná morfologická variabilita, hybridizace a ostrůvkovité rozšíření. Na severní polokouli se vyskytuje
8 druhů, u nás domácí je pouze tento jediný.

Rozhovor s Andreou Pondělíčkovou, koordinátorkou projektu VOR 2012

U příležitosti 20 let své existence se společnost LESS rozhodla uspořádat plavbu dřeva podle autentické, několik set let staré technologie.
Cílem projektu je kromě připomenutí plaveckého řemesla, které bylo úzce spjato s lesnictvím a dřevařstvím, především oslava dřeva jako jedinečného materiálu a obnovitelného zdroje.

Miroslav Kutý

Sociální pilíř NLP II poukazuje především na skutečnost výrazné závislosti zaměstnanosti obyvatel venkova na lesním hospodářství a přímé podpory pro rozvoj venkova. Upozorňuje na neuspokojivou sociální situaci zaměstnanců v LH a jejich neustálý propad ve výdělkovém i společenském žebříčku.
V souvislosti s nedostatečnými podmínkami pro využití přínosu lesů pro zapojení místních lesnických a dřevozpracujících subjektů a pro rozvoj infrastruktury a služeb venkovské ekonomiky a regionů lze očekávat úbytek pracovních míst a tím i možný odliv obyvatel z venkova. Mění se pohled veřejnosti na lesy. Převážná většina obyvatelstva žije ve městech a lesy jsou vnímány jako prostředky sloužící k odpočinku, rekreaci a sportu.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Tento scénář hospodářské politiky evropských států se zabývá možnými důsledky úspěšných strategických inovací vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti. Vlivem těchto inovací ve všech částech sektoru by mohlo dojít k vytvoření nových trhů, ochránění nebo rozšíření stávajících trhů, redukci nákladů nebo zvýšení rentability. Tento scénář je koncipován jako kvalitativní alternativa k předešlým scénářům.

Luboš Úradníček, Petr Maděra, Soňa Tichá

Introdukované dřeviny, jinak také cizokrajné nebo exotické dřeviny, hrají v životě dnešního člověka nezastupitelnou roli. Postupně se staly součástí české krajiny, a to jak produkčních lesních porostů, tak světově uznávaných krajinných celků, jako je např. Lednicko-Valtický areál na jižní Moravě. Dnes si bez těchto dřevin nedokážeme představit žádné parkové úpravy ve městech či okrasných zahradách. Název introdukce jako zavádění pěstování cizokrajných rostlin vznikl pravděpodobně až koncem 19. stol. Introdukce je aktivní, záměrná činnost člověka, jejímž cílem je zavést do kultury v podmínkách volné přírody daného státu či oblasti především nové, společnosti jistým způsobem užitečné taxony (druhy, poddruhy, formy aj.) z oblasti jejich přirozeného areálu (rozšíření) do libovolné oblasti mimo jejich hranice. Vzhledem k tomu, že často šlo o přesun na velké vzdálenosti, do jiných zemí, vžil se pro takové druhy také název cizokrajné dřeviny. Samozřejmě introdukované dřeviny nemusí být vždy cizokrajné a je potřeba vhodně volit oba pojmy.

Dušan Utinek

Lesy v národních parcích jsou ze zákona o lesích zařazovány do kategorie lesů zvláštního určení. Tato účelovost plyne z jejich poslání, kterým je uchování a zlepšení přírodního prostředí. Případné hospodářské využití je tomuto poslání podřízeno. Plynou z toho následně i jiné cíle péče o lesy v národních parcích ve srovnání s běžnými hospodářskými lesy. Jedním z nástrojů k dosažení těchto cílů  je aplikace lesnické typologie.

Jaroslav Šreiber, Miroslav Dort

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zpracovává plány péče pro všechny CHKO (s výjimkou CHKO Šumava), dále pro všechny NPR a NPP a pro PR a PP na území CHKO a na pozemcích objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy. Lesnická typologie je jedním z důležitých podkladů při jejich zpracování.

Andrej Kunca, Milan Zúbrik a kol.

Výskyt škodlivých činiteľov významne ovplyvňuje objem náhodnej ťažby. Rok 2011 bol charakteristický nadpriemerným úhrnmi zrážok v prvej polovici roka a suchom v druhej polovici roka. To malo vplyv na zníženie poškodzovania lesných drevín podkôrnymi a drevokaznými druhmi hmyzu, zvýšili sa škody spôsobované hubovými patogénmi. Výraznejšie vetrové kalamity neboli zaznamenané.

Jan Liška

Stručná informace o výskytu tzv. lesních škodlivých činitelů v sousedních německy mluvících zemích je zpracována na základě přehledové zprávy, publikované pravidelně každoročně v německém spolkovém lesnickém časopise Allgemeine Forst Zeitschrift („AFZ Der Wald“). Údaje jsou zde v případě Německa zpracovány dle jednotlivých spolkových zemí, u připojených zpráv z území Rakouska a Švýcarska se jedná o celkový přehled za daný stát, nečleněný podle spolkových zemí, resp. kantonů.