Archiv časopisu Lesnická práce

Wojciech Grodzki

Charakteristickým rysem polských lesů je vysoký, téměř sedmdesátiprocentní podíl borových porostů, z nichž většinu představují monokultury umělého původu rostoucí na velmi chudých stanovištích. To je rozhodující faktor, který ovlivňuje ohrožení těchto porostů biotickými faktory, a to zejména infekčními chorobami a hmyzími škůdci. V horách dominuje v lesních porostech smrk, jehož podíl je nejvyšší v Sudetech a západní části Karpat. Horské porosty, především ty přeměněné člověkem na souvislé smrkové porosty, jsou vystaveny působení zvýšeného výskytu kambioxylofágního hmyzu, k jejichž gradacím přispívají periodicky polomy způsobené větrem a sněhem, stejně jako chronické oslabení těchto porostů způsobené kořenovými hnilobami. Následující článek přináší krátké shrnutí situace v oblasti ochrany lesa s prognózou na rok 2012.

Martin Klewar, Alena Nehybová

Dynamika obsazování atraktivní niky Ips typographus L. v prostředí PLO 13 Šumava dosáhla i v loňském roce, pro někoho již tradičně, udivujícího rozsahu. Původní optimistické scénáře se po zevrubném zjištění situace jeví jako stále více předčasné a neopodstatněné. V jádru PLO 13 se i v tuto chvíli vyskytují více než 2 mil. m3 smrkového dříví v porostech, které jsou pro kůrovce atraktivní a kde se proti němu nezasahuje.

Jan Kozel

Pro Silva Bohemica, pobočka ČLS, uspořádala ve dnech 17.–18. 5. 2012 v premonstrátském klášteře Želiv a v lesních komplexech LS Pelhřimov, LČR, s.p., seminář s exkurzí „Návrat buku do smrkového hospodářství“. Cílem akce, již LS Pelhřimov spolupořádala, bylo představení výsledků prací zabývajících se rozličnými způsoby aktivního vnášení buku do druhotných smrkových porostů s různým stupněm zápoje a využitím přirozené obnovy buku pocházející z jednotlivě vtroušených jedinců při přeměně druhové skladby stejnorodých smrčin. Exkurze pak představila dlouhodobé výsledky vnášení buku do smrkových porostů prostřednictvím maloplošných obnovních prvků mj. v oblasti genové základny smrku na LS Pelhřimov.

Petra Kulhanová

Ve dnech 21.–26. 5. pořádalo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) odbornou lesnickou exkurzi do Polska. Na programu byla návštěva atraktivních lokalit jako Bělovězský prales či lesních správ v oblasti Mazurských jezer. Následující článek přináší krátké ohlédnutí za týdnem u našich sousedů.

Pavel Storch

Jít první a muset si stezku vyšlapat nebývá lehké. Lesníci, kteří stáli u vzniku nejstaršího německého národního parku Bavorský les, se vydávali do neznámých končin. Pojem „národní park“ v roce 1970 neznalo bavorské ani německé zákonodárství. Hlavní zadání znělo jednoduše: turismem pozvednout hospodářství zaostalého regionu.

Rozhovor s Franzem Leiblem, ředitelem Národního parku Bavorský les

Národní park Šumava čeká další kolo sporů ohledně zasahování proti kůrovci. Česká veřejnost čelí protichůdným informacím a zpracovává rozdílné názory široké škály odborníků a zainteresovaných stran o tom, jak by se mělo v národním parku v managementu horských smrčin a problematice kůrovce postupovat. Bavorská veřejnost už má jasno. Alespoň podle ředitele Národního parku Bavorský les.

Rozhovor s Jaroslavem Neradem, ředitelem divize Horní Planá VLS ČR, s.p.

Divize Horní Planá si v roce 2007 prošla mediálním tlakem v souvislosti se zpracováním obrovské kalamity po orkánu Kyrill. Jak se divize vyrovnala s následky orkánu a jak kalamita ovlivnila hospodaření, je jedním z témat následujícího rozhovoru.

Petr Douda, Martin Klimánek

Lesní požáry představují nejen značné ekonomické ztráty, ale mají i ekologické dopady. Analýzou potenciálního rizika vzniku požáru je možné predikovat, nebo alespoň vymezit oblasti s vysokým rizikem jejich výskytu. Na tyto oblasti je potom možné efektivně aplikovat preventivní opatření, účinně na ně soustředit pozornost požární pohotovosti a předcházet tak škodám.

Rozsáhlý lesní požár se rozhořel ve čtvrtek 24. 5. 2012 odpoledne mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi na revíru Bzenec, lokalitě Za střelnicí. Zasaženo bylo území o rozloze 200 hektarů, z toho 174 hektarů borového lesa (165 hektarů lesa ve správě státního podniku Lesy České republiky). Šlo o největší lesní požár od roku 1998.
Lesní požár byl Hasičskému záchrannému sboru nahlášen 24. 5. 2012 v 16 hodin. Zastavit šíření požáru se povedlo až 25. 5. 2012 odpoledne. Zcela uhasit požár se podařilo 28. 5. Zásah hasičů byl ukončen 6. 6. 2012.

Většina subjektů lesnicko-dřevařského sektoru se nachází v ekonomicky složité situaci. Mnoho firem a živnostníků z oboru odešlo, většina přeživších lesnických firem hovoří o problémech existenčního charakteru. Zástupci profesních svazů lesnicko-dřevařského sektoru se proto rozhodli srozumitelně shrnout současnou situaci, její příčiny a možné dopady a otevřeným dopisem požádat o pomoc premiéra Petra Nečase. V otevřeném dopise představitelé profesních svazů požádali premiéra o schůzku, kde by mohli prezentovat problémy sektoru a představit návrhy jejich řešení. Zároveň premiéra vyzvali k bezodkladnému a kvalifikovanému řešení neudržitelné situace. Shrnutí aktuálních problémů lesnicko–dřevařského sektoru zejména ve vztahu k dominantnímu postavení státního podniku Lesy ČR a kompletní znění otevřeného dopisu premiérovi přinášíme v článku.