Vybrané aspekty kůrovcové kalamity v PLO 13 Šumava

Aktivita a pozice ÚHÚL v problematice
Z pověření ministerstva zemědělství provádí ÚHÚL od roku 2009 šetření na zjištění poškození a ohrožení lesních majetků šířením lýkožrouta smrkového Ips typographus L. z NP Šumava do okolních lesních porostů. Analýza stavu kalamity v bezzásahových zónách NP Šumava není primárním cílem těchto prací, je ale jejich nedílnou součástí, protože bez znalosti procesů v ohniscích kalamity by nebylo možné usuzovat ani na trendy v ohrožení okolních lesů.
Vzhledem k tomu, že k analýze bezzásahových území nebyly k dispozici detailní data, zahájil ÚHÚL rozsáhlou digitalizaci leteckých snímků pořízených v období 1991–2011 (zdroje ortofot: NP Šumava, ČÚZK, VGHMÚŘ, GEODIS, ARGUS GEO). Výsledkem těchto prací je geoinformační databáze o výskytu souší, vývratů, plošných polomů a holin z těžby. V případě lokalizace pozice jednotlivých souší byla pořízena databáze dosud ojedinělá, která obsahuje více než 1,4 mil. souřadnic.

Metodika optické analýzy ortofotosnímků
Šíření lýkožrouta smrkového Ips typographus L. bylo definováno jako nárůst počtu suchých stromů v určitém časovém období na území periodicky letecky snímkovaném. Letecké snímky jsou pořizovány obvykle během letního období (červenec–září). Z výše uvedených informačních zdrojů shromáždil ÚHÚL časovou sadu 1991, 1992, 1994, 1996, 1998, 2000, 2002, 2005, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 (souvislé zobrazení je k dispozici od roku 2000).
K digitalizaci leteckých snímků používá ÚHÚL geoinformační software Topol, k analytickým pracím software IDRISI. Polohu každé souše zaznamenáváme bodem v souřadnicovém systému. Databáze bodů je dále rozšiřována průnikem GIS vrstev nebo prostým charakterizujícím popisem při editaci.
První velmi kvalitní snímky s rozlišením 0,2 m2/pixel byly pořízeny v roce 2007. Na těchto snímcích byly označeny žlutým bodem všechny suché stromy bez ohledu na stupeň jejich rozpadu. Tím byl vytvořen výchozí podkladový blok bodů pro zjišťování postupného nárůstu množství kůrovcových souší v dalších letech po Kyrillu.
V následujících letech jsou zachyceny jen přibývající souše. Modrou barvou v roce 2008, červenou barvou v roce 2009, růžovou barvou v roce 2010. Poslední digitalizace souší se uskutečnila nad snímky ze září roku 2011, na kterých byly nové souše označeny hnědými body. Bloky s body předchozích roků zůstávají při práci v novém bloku vždy zobrazeny, aby nemohlo dojít k záměně stromu nebo opakované editaci. Programové nastavení je zvoleno tak, aby bylo možné jediným kliknutím zobrazit předchozí, popřípadě následující rok ve zcela shodném výřezu zobrazení.
Kvalitní letecké snímky si zobrazujeme v potřebném měřítku a vidíme na nich zřetelně jednotlivé stromy, jejich habitus a zabarvení jehličí.  
Při vyhodnocování snímků v určitém roce vždy korigujeme výsledky snímání roku předchozího. Doplňujeme souše, které v předcho-zím roce nebylo možné označit. Například pokud na méně kvalitním snímku splynuly obrysy více stromů, souše byly v zákrytu, nebo suchý strom zakrývají sousední stromy zelené.
Může se také stát, že ve zpracovávaném roce máme na snímku vytěženou plochu a na ní body označující polohu souší z minulého roku, po kterých zůstaly pouze pařezy. V těchto případech může toto vyhodnocení sloužit k ověření správnosti údajů LHE, ve které jsou jednotlivé těžby evidovány v podvýkonech (těžba úmyslná, nahodilá apod.), nebo pro výpočet tvz. kalamitního základu, při jehož stanovení hrají pozdě asanované stromy velkou roli.
Po takto dokončené práci máme pro celé území parku údaje o gradaci kůrovce v letech 2007 až 2011. Při získání snímků z letošního roku 2012 je v relativně velmi krátké době možné zaznamenat další větší či menší postup kalamity na celém území parku.

Atraktivní nika
V odborné literatuře je porost atraktivní pro kůrovce obvykle definován jako smrkový porost starší 60 let s výčetní tloušťkou nad 30 cm v průměru. Je známo, že tyto hodnoty přestávají platit v rozvinuté fázi kůrovcové kalamity, kdy dochází k obsazování stromů i podstatně slabších dimenzí. Pro stanovení vhodných parametrů atraktivní niky v území Šumavy byla provedena analýza, při které byl k jednotlivým stromům (souším) přiřazen atribut hmotnatost, uvedený v Hospodářské knize LHP. Tento údaj byl vzat z LHP, jehož platnost se kryje s obdobím, ve kterém byly souše ještě žijícími stromy (v některých případech byla použita archivní data). Vyhodnocením 0,4 miliónu souší byl zjištěn střední objem kůrovcové souše 1,04 m3 (medián 1,01 m3; modus 1,2 m3) a následně odhadnut parametr atraktivní niky jako průměr středního kmene d1,3 nad 20 cm (více než 30 tisíc souší mělo hmotnatost menší než 0,25 m3, což při parametrech: výtvarnice f 0,3959 a výška h 20 m odpovídá výčetní tloušťce 20 cm). Jako atraktivní nika byly tedy označeny všechny smrkové porosty, kde výčetní tloušťka převyšuje 20 cm, bez ohledu na zastoupení dřeviny, věk apod. Tento způsob výpočtu byl zvolen s ohledem na bohatou strukturu porostů (vysoký počet etáží) a mimořádně pokročilý stav kalamity, při kterém ve významné míře hynou i mladší porosty slabých dimenzí.
Současná atraktivní nika pro rok 2012 byla zjištěna výběrem všech porostů, kde se vyskytuje smrk s výčetní tloušťkou nad 20 cm včetně (dle Hospodářské knihy LHP). Vybrané porosty byly zobrazeny graficky do mapy, která byla dále aktualizována odečtením úbytku (plochy polomů, holin, objem stojících souší) a přičtením přírůstku (celkový objemový přírůst na jednotku plochy od doby začátku platnosti LHP). Výsledná mapa zobrazuje rozsah a distribuci porostů atraktivních pro žír
Ips typographus L. s platností k září 2011. Souhrnnou analýzou stávajícího „suchého lesa“ a stále živoucí „atraktivní niky“ byly zjištěny možnosti lýkožrouta pokračovat v další kalamitě a zároveň skutečný stupeň kalamity, respektive stupeň vyčerpání potravního zdroje Ips typographus L. Celkový objem atraktivní niky v plochách současné bezzásahovosti činil v roce 1991 cca 3,58 mil. m3. Během období 1991–2007 došlo k vyčerpání niky v rozsahu 0,41 mil. m3. V období
2007 (Kyrill) do září 2011 došlo k vyčerpání 1,02 mil. m3. K roku 2012 evidujeme v tomto území ještě 2,15 mil. m3, které se s největší pravděpodobností stanou předmětem pokračujícího žíru. Podrobná analýza struktury a potencionálního rozpadu této části atraktivní niky dosud probíhá a bude publikována později. Z pohledu využití atraktivní niky je k dnešnímu dni kůrovcem využito pouhých 40 %. Lapidárně řečeno jde při výhledu do budoucna v zásadě o to, jak hodně bude Ips typographus L. dále při chuti.

Vývoj v bezzásahových územích po orkánu Kyrill
Více než 115 000 m3 větrného polomu (objem smrkového dříví), který byl bez zpracování ponechán v bezzásahových územích NP, představoval niku maximální atraktivity, která byla následně obsazena (vrch Polom, Poledník, Plesná, Ždánidla, Studená hora, Černá hora, Ptačí skály, Radvanovický vrch, Hraničník). Od roku 2007 můžeme sledovat vznik nových ohnisek výskytu, zvýšení aktivity v tradičních lokalitách a celkové zrychlení populační gradace Ips typographus L.
V grafu 2 jsou uvedeny hodnoty meziročního nárůstu počtu nových souší. Poslední vyhodnocená sada ortofot byla pořízena v září 2011, ke kterému se vztahují posledně uvedené hodnoty. Optická identifikace kůrovcových stromů umožňuje zjistit kůrovcové stromy teprve v době, kdy došlo ke změně barvy nebo ke ztrátě asimilačního aparátu, tedy v době, kdy většina z populace nových brouků tento strom již opustila. Skutečný počet stromů napadených v roce 2011 je tedy ještě o jistou část větší, než je uvedená hodnota.  Výsledky ukazují zrychlení populační gradace (množství nových souší je každý rok vyšší).
Nad otázkou praxe bezzásahovosti je neustále vedena živá diskuse. Bez ohledu na tuto diskusi se lze o skutečnosti přesvědčit přímo z leteckých snímků, kde jsou všechny případné zásahy zcela zjevné (holiny, stopy po mechanizaci apod.), což bylo pro potřeby analýzy provedeno. Jediná těžebně-zpracovatelská činnost, která není z leteckých snímků čitelná, je loupání kůrovcových stromů nastojato, nicméně tuto skutečnost lze pominout s ohledem na mizivý rozsah takovýchto opatření.

Vývoj v zásahových územích NP
Zásahová území NP jsou obhospodařovaná s minimálními odchylkami od klasického přístupu, který aplikujeme v hospodářských lesích. Kůrovcové dříví je zde zpracováváno přednostně v souladu s legislativními požadavky v rámci nahodilých těžeb kůrovcových; realizovány jsou i ostatní typy nahodilých těžeb, těžba mimořádná a rovněž těžby úmyslné (PÚ, MÚ). Souhrnné přehledy o těžbách jsou součástí výročních zpráv a jako takové jsou veřejné. Podíly kůrovcových nahodilých těžeb realizovaných v zásahových územích jsou enormní a de facto ilustrují vývoj v bezzásahových zónách v dopadech prvního řádu. Analogicky lze za dopady druhého řádu označit vliv enormního podílu kůrovcových těžeb v NP Šumava na podíly kůrovcových těžeb v lesních porostech sousedních vlastníků za hranicí NP Šumava.
Během roku 2011 došlo v obraně lesa proti kůrovci v zásahových územích NP k razantní aplikaci Severské metody, což bylo dle autorů tohoto článku vysoce erudované rozhodnutí s ohledem na následující skutečnosti. V případě, že celková roční těžba na lesním majetku vykazuje podíl kůrovce nad 80 %, tak dochází k velmi jemnému a rozptýlenému typu těžebně-provozní činnosti, při které je mimořádně logisticky náročné objemnou instalaci lapáků a lapačů správně obsluhovat a asanovat. Oproti tomu je Severská metoda, při které se uměle navnazují ty části porostů a porostních stěn, které jsou lépe dopravně dostupné (odvoz kalamitního dřeva) nebo méně exponované (větrné polomy) efektivnější. Cíleným umísťováním feromonů do takových lokalit se vytváří efektivní východiska pro obranné zásahy. Pokud k náletu brouka v lokalitě nakonec nedojde, zůstane na místě žijící strom oproti například ležícímu lapáku. Pokud tedy bude Správa NP Šumava nucena asanovat podobné množství kůrovcového dříví i v letošním roce (v roce 2011 to bylo 240 000 m3), tak snížení logistické a provozně-technologické zátěže větším využitím Severské metody znamená významné finanční úspory. Je velkým paradoxem, že Severská metoda, která je v hospodářských lesích dovolena (stojící lapák) nebude pro letošní rok z rozhodnutí managementu NP Šumava aplikována. Vysvětlení této změny je takové, že úmyslné jednání (navnadění porostů a těžba takto připravených porostů) spadá pod etát úmyslné těžby, která byla překročena, a nelze v ní proto pokračovat. Naprostý logický nesmysl tohoto tvrzení přitom dokládá řada skutečností, mimo jiné fakt, že i klasické lapáky musíme úmyslně pokácet, a přesto se započítávají do nahodilé těžby, která je dokonce právně závazná a vynutitelná (vyhláška č. 101/1996 Sb.). Jestliže tedy hodnotíme těžby v NP Šumava za rok 2011 v perspektivě letošních těžeb, měli bychom uvážit, že v letošním roce se velmi pravděpodobně nebude v zásahových lokalitách postupovat tak efektivně, jako tomu bylo v minulém roce, což může způsobit i změnu v klesajícím trendu kůrovcových těžeb.

Vývoj v  NP Šumava – souhrnné hodnocení
Jak bylo v předchozím textu naznačeno, pro objektivní hodnocení stavu kůrovcové kalamity v NP Šumava je nutné zohlednit specifické podmínky ve všech lokalitách tzv. diferencovaného managementu. Teprve při souhrnném vyhodnocení zásahových i bezzásahových území dostaneme úplný přehled o reálném trendu současného vývoje populační gradace Ips typographus L. Tento trend naznačuje, že kůrovcová kalamita v NP Šumava nedosáhla dosud ani svého vrcholu, natož aby bylo možné hovořit o populační regresi.
Letošní vývoj kalamity Ips typographus L. v NP Šumava bude zásadně definovat (stejně jako v předchozích letech) vývoj v bezzásahových zónách. Jak vyplývá z výše uvedených grafů, v těchto lokalitách kůrovec dále graduje a současně se stále vyskytuje dostatek porostů atraktivních pro další šíření. Toto šíření kůrovce překračuje v místech lokálního vyčerpání potravního zdroje hranice bezzásahových území a dochází k jeho uplatnění v sousedních porostech (NP Šumava, okolní vlastníci v ČR, zahraniční lesní majetky). I v dnešní době se stále vyskytují lokality, kde bezzásahová území těsně sousedí s porosty jiných vlastníků lesa za současné absence výskytu pufračních porostů.

Hospodářské perspektivy NP Šumava
Lesnatá krajina NP Šumava, která je ve vlastnictví státu, disponuje jednoznačným potenciálem ekonomické soběstačnosti za souběhu plnění všech celospolečenských funkcí lesa. Harmonizovaný princip trvalé a šetrné výnosovosti, který je obsažen v metodách zařízení lesa (ať už je to les věkových tříd nebo les typizovaných vývojových fází) vyžaduje v každém případě respekt a ostražitost ke kalamitním faktorům, které jsou sto tuto rovnováhu rozvrátit. V současnosti dochází i v zásahových zónách NP Šumava k trvalému snižování průměrného věku a hektarové zásoby porostů, které je způsobeno destrukčním tlakem gradace Ips typographus L. mimořádné intenzity. Toto způsobuje změny v normálním rozdělení lesa (normalita lesa), která je zásadním předpokladem trvalé výnosovosti v budoucnosti.

Závěrem
Vysoké objemy těžeb v NP Šumava zapříčiněné výskytem kůrovce generují stále relativně vysoký hospodářský zisk, kterého je dosaženo za cenu ztráty kvality sortimentu a současného narušení normality lesa (nehledě na dotační politiku, viz LP 12/2011, s. 6/799). Lýkožrout smrkový, na rozdíl od lesního hospodáře, „nekácí“ les ve 115 letech (průměrné obmýtí smrku), ale už v 60–75 letech. Z tohoto důvodu dochází spolu s vysokými kůrovcovými těžbami v současnosti k určitému poškození hospodářského výsledku v budoucnosti, kdy nebude k dispozici odpovídající etát. Budoucí vývoj nelze nikdy přesně odhadnout, ale co lze už v tuto chvíli jasně říci, je to, že jako hospodáři nepostupujeme v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje.

Autoři:
Ing. Martin Klewar
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Alena Nehybová
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem