Situace v ochraně lesa v Německu a Rakousku v roce 2011

Situace v Německu
Lesy zaujímají v tomto státě přibližně 11 mil. ha a z téměř 70 % jsou tvořeny jehličnany. Stav ochrany lesa za rok 2011 je možno celkově hodnotit jako uspokojivý, u většiny hlavních škodlivých faktorů byly zaznamenány nižší rozsahy výskytu ve srovnání s minulými lety (podobně jako u nás však zveřejněné údaje nepokrývají celou rozlohu lesů – z jednotlivých spolkových zemí nejsou vždy k dispozici údaje za všechny skupiny škodlivých činitelů, nicméně celkový přehled je dostatečně reprezentativní).
V dalším textu nelze uvést všechny skupiny evidovaných škodlivých faktorů, pouze vybrané hlavní. Z tzv. abiotického poškození byl významný zejména vítr, vykázaný v celkové výši cca 1 400 tis. m3, dále sníh a námraza (470 tis. m3), sucho (necelých 100 tis. m3) či pozdní mrazy (16 tis. ha). Z biotických škodlivých činitelů lze z hmyzu zmínit např. podkorní hmyz na smrku (840 tis. m3), na borovici (23 tis. m3) či na modřínu (3 tis. m3). Z listožravého hmyzu je možno uvést např. bekyni mnišku (2 tis. ha), ploskohřbetky na smrku (0,6 tis. ha), pilatky na smrku (0,01 tis. ha), pouzdrovníčka modřínového (5 tis. ha), obaleče dubového (6 tis. ha), bekyni velkohlavou (1 tis. ha) či bourovčíka toulavého (5 tis. ha). Z hmyzu poškozujícího kultury byl nejvýznamnější klikoroh borový (1,1 tis. ha) a ponravy chroustů (2 tis. ha). Drobní hlodavci byli evidováni v rozsahu 3,2 tis. ha. Z houbových chorob je možno u jehličnatých dřevin zmínit poškození václavkou (0,9 tis. ha), kořenovníkem vrstevnatým (6,2 tis. ha), sypavkami na borovici (1,8 tis. ha), sypavkami na douglasce (1,2 tis. ha); u listnatých dřevin např. padlí na dubech (4,9 tis. ha), chřadnutí olší působené houbami rodu Phytophtora (0,6 tis. ha) či odumírání výhonů, větví a popř. celých korun jasanů houbou Chalara fraxinea (34 tis. ha). Z tzv. komplexních příčin je možno uvést „odumírání dubů“ (12 tis. ha) nebo škodlivý výskyt jmelí (7 tis. ha).
Pokud tyto vybrané příklady „celoněmeckého stavu“ výskytu škodlivých činitelů zhodnotíme z tuzemského hlediska, lze říci, že v zásadě potvrzují trendy zaznamenané i u nás. Z pohledu abiotických vlivů je zřejmé, že během loňského roku v Německu nedošlo k významnějšímu poškození a rozsah výskytu jednotlivých dílčích vlivů byl dokonce většinou nižší než u nás. Také došlo k nápadné stabilizaci situace v ochraně před podkorním hmyzem (je však nutné podotknout, že v minulých letech zde, s určitou výjimkou Bavorska, nebyly tak vážné problémy jako v jiných částech střední Evropy). Trval nízký stav výskytu listožravého hmyzu, přičemž však byly zachyceny první náznaky růstu populačních hustot některých druhů. Poškození kultur rovněž nebylo vysoké (klikoroh evidován na pouhých 1,1 tis. ha), výskyt drobných hlodavců byl také na přijatelné úrovni. Neúplné informace o poškození lesa zvěří spíše naznačují setrvalý či mírně se zhoršující stav (údaje k dispozici pouze z území 4 spolkových zemí). Mezi houbovými chorobami, jejichž celkový stav byl rovněž obdobný jako v minulých letech, výrazně narostlo poškození dubů a jasanů. U dubů je dokonce v případě několika zemí (zejména Severního Porýní-Westfálska) používán termín výrazného zhoršení situace a jsou vysloveny obavy z budoucího vývoje. O odumírání jasanů lze hovořit jako o fenoménu, který je nadále na vzestupu (největší rozsah poškození hlášen z území Bavorska).
Pokud si blíže všimneme obou spolkových zemí sousedících s Českem (tedy Bavorska a Saska), shledáme několik zajímavých skutečností. Předně, rozloha bavorských lesů je podobná českým, celkem tato země vykazuje 2,56 mil. ha lesů (Sasko pak 0,51 mil. ha). Výše abiotického poškození byla v Bavorsku velmi nízká (bližší číselná specifikace nebyla uvedena), v Sasku bylo zaznamenáno 170 tis. m3. Výskyt podkorního a dřevokazného hmyzu byl v Bavorsku celkově nízký (cca 450 tis. m3, z toho 400 tis. m3 lýkožrout smrkový), v Sasku pak zcela zanedbatelný (10 tis. m3). Listožravého hmyzu bylo v Bavorsku evidováno kolem 6 tis. ha, v Sasku pak 6,5 tis. ha (polovinu tvořil výskyt pouzdrovníčka modřínového). Poškození kultur bylo v Bavorsku evidováno na rozloze 1,7 tis ha (1,1 tis. ha představoval výskyt tzv. drobných hlodavců), v Sasku 0,8 tis. ha. Výskyt původců houbových onemocnění, resp. jimi působené poškození bylo v Bavorsku hlášeno na rozloze 35 tis. ha (27 tis. ha připadalo na poškození jasanů), v Sasku se jednalo o 1,4 tis. ha.

Situace v Rakousku
Lesy zaujímají v tomto státě necelé 3,5 mil. ha a téměř z 80 % jsou tvořeny jehličnany. Výše abiotického poškození byla v roce 2011 hlášena v celkovém rozsahu 530 tis. m3 (a 2,9 tis. ha). Výskyt podkorního a dřevokazného hmyzu byl relativně vysoký (cca 1,5 mil. m3, z toho 1,4 mil. m3 lýkožrout smrkový). Listožravý hmyz byl evidován na rozloze kolem 7 tis. ha (5 tis. ha tvořil výskyt pouzdrovníčka modřínového). Poškození kultur bylo evidováno na rozloze 2,3 tis ha
(2 tis. ha představoval výskyt klikoroha). Poškození zvěří bylo hodnoceno jako dále stoupající. Houbové choroby byly hlášeny z rozlohy 25 tis. ha (19 tis. ha připadalo na poškození jehličí smrku, především houbou Rhizosphaera kalkhoffii). V rámci nahodilých těžeb bylo evidováno 460 tis. m3 (400 tis. m3 představoval kořenovník vrstevnatý, 50 tis. m3 odumírání jasanů).
Je patrné, že také v Rakousku lze v případě roku 2011 hovořit jako o období poměrně příznivém, snad s výjimkou stále značného rozsahu napadení smrkových porostů kůrovci, především pak v alpských polohách. Za zmínku stojí také nízký objem poškození abiotickými vlivy (méně než poloviční rozsah ve srovnání s námi). Z houbových chorob není z území Rakouska (na rozdíl od Německa) hlášen nárůst fenoménu „odumírání dubů“, avšak podobně jako v Německu je zde registrováno značné rozšíření výskytu „odumírání jasanů“.

Závěrem
Přestože není možné v tomto krátkém příspěvku postihnout všechny aspekty dané problematiky, rozsahy výskytu vybraných škodlivých faktorů celkem přesvědčivě dokládají, že z hlediska tradičně pojímané ochrany lesa byl rok 2011 v tzv. německy mluvících zemích rokem poměrně příznivým. Pokud provedeme srovnání se situací u nás, je patrné, že u typů poškození, které mohou lesníci svou činností v ochraně lesa přímo ovlivnit (např. výskyt podkorního hmyzu v hospodářských lesích či ochrana kultur), bylo dosaženo, lze-li to tak říci, lepších výsledků (zejména pak v Německu). Konsolidované poměry, příslovečný „německý“ smysl pro pořádek a organizační schopnosti v tom jistě hrají nemalou roli.

(Pozn.: Zájemce o bližší informace je možno odkázat na vlastních 11 článků zmiňovaného časopisu AFZ - v případě údajů za rok 2011 se jedná o ročník 67, číslo 7, které vyšlo 2. dubna 2012 (příspěvky mají rozsah 2 až 3 strany, obsahují grafické přílohy a fotografie symptomů či původců vybraných typických poškození, v úvodu je připojena souhrnná přehledná barevně rozlišená tabulka s rozsahy výskytu jednotlivých faktorů, celkově obsahující 104 položek). Obsah časopisu je v plném znění také dostupný na internetu, na adrese: www.forstpraxis.de, a to od roku 2004 do roku 2011 (tedy s obvyklým ročním zpožděním u běžného ročníku).

Autor: Ing. Jan Liška
LOS VÚLHM, v.v.i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Archiv útvaru LOS (J. Liška)