Ze Štěchovic do Hamburku - Projekt VOR 2012

- Jak vznikala myšlenka uspořádat plavbu voru do Hamburku?
K nápadu postavit vor či spíše vorový pramen a vydat se s ním po stopách plavců po Labi až k Hamburku se majitel společnosti LESS pan Mičánek opakovaně vracel. Ač to zpočátku znělo hodně bláznivě, začali jsme pátrat po všech dostupných materiálech, ve kterých byla zmínka o tomto téměř zapomenutém plaveckém řemesle. A postupně jsme se utvrdili v přesvědčení, že takovouto plavbu uskutečnit lze, byť samozřejmě za poněkud jiných podmínek, než měli plavci do konce 50. let minulého století, kdy plavení dřeva po vodě definitivně skončilo.

- Prvotního rozvoje se vorařství v Čechách dočkalo v době Karla IV. Poslední zmínky o provozním využití vorů se ale datují do poloviny 20. století. Jak se vám tedy podařilo po relativně dlouhé době toto řemeslo vzkřísit?
Měli jsme vlastně v mnohém snadnější cestu. V roce 2000, kdy byla Praha vyhlášena jako „Evropské město kultury“, byl jeden z projektů věnován řece Vltavě a jmenoval se „Praha – město na řece“. A v rámci tohoto projektu byl po mnoha letech postaven poslední vor končícího tisíciletí přesně podle několik set let staré technologie. Iniciátorkou této myšlenky byla paní Zlata Svobodová z Muzea hl. m. Prahy, koordinátorem stavby a vrátným tohoto voru pan Jan Havel. Právě na něj jsme se obrátili při přípravách našeho projektu. Byl pro nás cenným poradcem jak při vlastní stavbě, tak i při všech administrativních krocích, které samotné plavbě předcházely. Na loňské zkušební plavbě zastával také pozici vrátného, čili kapitána voru.

- Jak probíhá stavba voru? Využíváte pro stavbu kompletně dobové technologie, nebo pokládá klády na hladinu odvozní souprava a o spojení se starají nylonová lana?
Zachovat i napodobit původní postup stavby voru již samozřejmě úplně nelze. Přesto jsme se v maximální míře snažili o zachování co nejautentičtější podoby. Vybrané stromy nebyly sice káceny ručně, k jejich přibližování jsme nevyužili koňské potahy, nicméně kmeny byly ručně oloupány a  houžve jsme také poctivě stáčeli na vyrobené koze, neboli veřtatu. Vlastní sestavovaní vorového pramene se konalo na místě původního vaziště ve Štěchovicích. Kmeny se do vody navalovaly ručně a taktéž sestavování jednotlivých tabulí vyžadovalo souhru alespoň tří zdatných chlapů. Ačkoliv v minulosti platilo pravidlo „váže se dřevo dřevem“, z bezpečnostních důvodů jsme pro zajištění stability a pevnosti použili při stavbě jištění pomocí drátů a roxorů.

- Minulý rok jste podnikli zkušební plavbu na trase Štěchovice – Štětí s čtyřvorným pramenem. Jaké byly hlavní zkušenosti z této plavby a jak bude vypadat letošní plavba?
Vloni jsme se naučili vor postavit a také s ním plout. Zdolali jsme trasu dlouhou 100 km, propluli jsme devíti zdymadly a jistou dávku adrenalinu jsme zažili při proplutí Staroměst-skou propustí. Plavební podmínky jsou samozřejmě jiné než v minulosti, proud řeky je mnohem slabší a navíc plavba tělesa samotíží je ze zákona zakázána. Na většině trasy nás proto táhla vlečná loď, nezbytná byla dobrá komunikace mezi kapitánem lodi a vrátným na voru. Do role plavců se postupně zaučovali zájemci z řad zaměstnanců naší firmy. V letošním roce jsme postavili větší vorový pramen a naším cílem je splout trasu ze Štěchovic až do Lauenburgu, cestu dlouhou 760 km. Vyplouváme 11. července 2012, na pátek 13. máme v plánu splutí dvou původních vorových propustí v Praze – Šítkovského a Staroměstského jezu. Po vyplutí z Prahy, kde očekáváme největší zájem médií i veřejnosti, bychom měli denně urazit úsek mezi 60–70 km. Plavecké posádky na voru se budou střídat, aby si tento mimořádný zážitek vyzkoušelo více zájemců z řad pracovníků společnosti LESS.

- Jaký očekáváte zájem veřejnosti?
Již v loňském roce, kdy jsme naši cvičnou plavbu nijak nemedializovali, nás překvapil zájem, který jsme plavbou vzbudili. Letos v dubnu jsme náš projekt představili v rámci výstavy „Lodě na vodě“ a ohlas byl skutečně značný. Také se nám přihlásili další pamětníci voroplavby, získali jsme zajímavá svědectví a přihlásili se zájemci, kteří nám přijeli pomoci při vlastní stavbě voru. Proplutí Prahou bude jistě zajímavou atrakcí pro širokou veřejnost, těšíme se však na báječnou atmosféru s „lidmi od vody“, kteří nás již při první plavbě doprovázeli na nejrůznějších plavidlech od dračích lodí až po sportovní jachty.

- Jaký je rozpočet takového projektu, máte nějaké sponzory či podporovatele?
Rozpočet tohoto projektu skutečně není zanedbatelný. Tuto akci však nevnímáme pouze jako jednu z PR aktivit naší firmy ku příležitosti její 20leté existence. Cílem projektu je také připomenutí plaveckého řemesla, které bylo úzce spjato s lesnictvím a dřevařstvím. Vnímáme tento projekt jako oslavu dřeva jakožto jedinečného materiálu a obnovitelného zdroje. Materiálu, na kterém je založeno podnikání firmy LESS a jehož význam je stále nedoceněn. V tomto smyslu máme přislíbenu mediální podporu ze strany České televize a dalších médií, dobovou výstroj plavců nám zajistila firma Silvajagd. O dobrý pitný režim plavců se postará společnost Zelená Bohdaneč svými Agnes produkty.

- Jaký bude osud dříví, které splavíte k Hamburku?
V přístavu Lauenburg bude naše konečná stanice, neboť plavené dřevo se nesmí dostat do slané vody. To byla podmínka německého odběratele. Takže na konci naší cesty bude vorový pramen rozebrán a dřevo následně zpracováno na pile.

Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda