Evropská výhledová studie lesnického sektoru

Metodika hodnocení
FOREST EUROPE rozlišuje 6 kritérií trvale udržitelného obhospodařování lesů:
- C1: Lesní zdroje a globální zásoby uhlíku
- C2: Zdravotní stav a vitalita
- C3: Produkční funkce
- C4: Biodiverzita lesních ekosystémů
- C5: Ochranné funkce
- C6: Socioekonomické funkce
Každé z  těchto kritérií je tvořeno sadou indikátorů, pomocí kterých může být dané kritérium vyhodnoceno. V publikaci State of European Forest 2011 (SoEF) byla vyvinuta metodika k  objektivnímu vyhodnocení těchto indikátorů. Kombinací výsledných hodnot pak bylo získáno úhrnné hodnocení trvalé udržitelnosti.
Pro účely EFSOS II bylo nakonec vybráno 16 parametrů, které lze kvantifikovat z použitých modelů. Tyto parametry pokrývají pět ze šesti kritérií trvale udržitelného obhospodařování lesů a mohou nabývat hodnot 1 až 5. Hodnota 3 představuje stabilní podmínky. Hlavní rozdíl oproti publikaci SoEF je, že u většiny parametrů byl přednostně hodnocen jejich vývoj než jejich stav v konkrétním roce. Oproti SoEF byl také pro určení hodnoty kritéria použit aritmetický průměr parametrů místo váženého aritmetického průměru váženého celkovou plochou.

C1: Lesní zdroje a globální zásoby uhlíku
Pro hodnocení kritéria Lesní zdroje a globální zásoby uhlíku byly vybrány čtyři parametry. Jsou to roční změna lesnatosti, roční změna hektarových zásob dřeva, roční změna hektarových zásob uhlíku v biomase a roční změna hektarových zásob uhlíku v půdě.
Severní, Jihozápadní a Jihovýchodní Evropa nevykazují žádné rozdíly mezi jednotlivými scénáři u kritéria Lesní zdroje a globální zásoby uhlíku. Střední Evropa, obzvláště pak Středozápadní Evropa, dosahují lepších výsledků u scénářů Upřednostnění biodiverzity a Maximalizace uhlíku v biomase než u Referenčního scénáře a scénáře Podpora výroby energie ze dřeva. Pokud hodnotíme Evropu jako celek, pak nejnižší hodnotu kritéria má scénář Podpora výroby energie ze dřeva, u kterého se projevuje zatížení zdrojů, způsobené vysokými dodávkami kmenoviny i těžebních zbytků.

C2: Zdravotní stav a vitalita
U kritéria Zdravotní stav a vitalita byly hodnoceny pouze dva parametry, a to citlivost k poškození větrnými polomy a citlivost k poškození ohněm. Oba indikátory jsou založeny na plošném zastoupení věkových tříd u jednotlivých dřevin. Indikátor citlivosti k poškození větrnými polomy je nejnižší u mladých porostů listnatých dřevin, naopak nejvyšší hodnotu mají staré porosty jehličnatých dřevin. Citlivost k poškození ohněm je nejvyšší u mladých jehličnatých porostů a nejnižší u starých listnatých porostů.
Z výsledných hodnot kritéria pro jednotlivé scénáře vyplývá, že Středozápadní a Severní Evropa mají vyšší pravděpodobnost, že lesy na jejich územích budou poškozeny větrnými polomy. Nejcitlivější k poškození ohněm jsou pak státy v Jihozápadní a Jihovýchodní Evropě.

C3: Produkční funkce
Kritérium Produkční funkce je hodnoceno také na základě dvou parametrů, a to Podíl těžeb a přírůstu a druhým je Podíl ceny obchodované kulatiny a zásoby, ten však nebyl modelován pro všechny scénáře. U Podílu těžeb a přírůstu vykazuje sice pár států hodnotu vyšší než 100 %, ale při hodnocení na úrovni regionů vychází podíl u všech scénářů nižší než 95 %.
Při posouzení výsledného kritéria vychází nižší hodnota u scénáře Maximalizace uhlíku v biomase, oproti Referenčnímu scénáři a scénáři Podpora výroby energie ze dřeva. Obzvláště Severní a Jihozápadní Evropa vykazují relativně vysoké zlepšení produkčních funkcí ve všech scénářích.

C4: Biodiverzita lesních ekosystémů
Kritérium Biodiverzita lesních ekosystémů je postaveno na třech parametrech. Tyto parametry jsou Roční změna hektarového objemu odumřelého dřeva, Plocha chráněných lesů v roce 2030 vyjádřená v procentech celkové plochy lesa a Změna podílu lesů starších 100 let.
Objem odumřelého dřeva mírně klesá ve všech regionech a scénářích, kromě scénáře Upřednostnění biodiverzity v případě Středozápadní Evropy. Plocha chráněných lesů roste pouze ve scénáři Upřednostnění biodiverzity. Je ale nutné konstatovat, že Středozápadní Evropa má zřetelně menší plochu chráněných lesů než ostatní regiony. Také podíl starých porostů klesá ve všech scénářích s výjimkou scénáře Upřednostnění biodiverzity. Velké poklesy jsou hlavně v Severní a Jihozápadní Evropě, dokonce i ve scénáři Upřednostnění biodiverzity. V ostatních regionech mají jak scénář Maximalizace uhlíku v biomase, tak scénář Upřednostnění biodiverzity pozitivní efekt.

C6: Socioekonomické funkce
Pro hodnocení kritéria Socioekonomické funkce bylo vybráno pět parametrů: Roční změna podílu lesnického sektoru na HDP, Spotřeba výrobků ze dřeva na jednoho obyvatele v roce 2030, Čistý import vyjádřený v procentech pravděpodobné spotřeby v roce 2030, Množství dřeva využitého pro energetické účely vztažené na jednoho obyvatele v roce 2030 a Roční změna hektarové rekreační hodnoty.
Podíl lesnického sektoru na HDP mírně roste ve všech regionech s výjimkou Středovýchodní Evropy, kde naopak mírně klesá. Spotřeba výrobků ze dřeva roste stejným tempem, jak v Referenčním scénáři, tak ve scénáři Podpora výroby energie ze dřeva, zatímco velikost populace by měla zůstat více nebo méně stabilní. Nižší hodnota parametru vychází pouze v Jihovýchodní Evropě, kde populace poroste rychleji než spotřeba výrobků ze dřeva. Z pohledu obchodu zůsta-
nou Severní Evropa a v menší míře Středo-východní Evropa čistými exportéry ve všech scénářích, zatímco Jihozápadní Evropa je čistým importérem. Využití dřeva pro energetické účely v přepočtu na jednoho obyvatele zůstane mnohem vyšší v Severní Evropě než v ostatních regionech. Indikátor rekreační hodnoty vychází, stejně jako indikátory citlivosti k poškození větrem a ohněm, z plošného zastoupení věkových tříd u jednotlivých dřevin. Obecně jsou starší porosty hodnoceny jako mnohem atraktivnější pro rekreaci než porosty mladší.
Na základě hodnot kritéria Socioekonomic-ké funkce nebyly shledány žádné rozdíly mezi scénáři Podpora výroby energie ze dřeva a Maximalizace uhlíku v biomase. Hodnotu kritéria u scénáře Upřednostnění biodiverzity nebylo možné stanovit. U všech hodnocených scénářů vykazuje nejlepší výsledky Severní Evropa.
Hodnoty všech kritérií pro jednotlivé scénáře a regiony jsou uvedeny v tabulce 1.

Výsledky
Pro Evropu jako celek si zaslouží speciální pozornost indikátory biodiverzity. V důsledku zvyšující se těžby dochází ke snížení množství odumřelého dřeva a podílu starých porostů. Scénář Maximalizace uhlíku v biomase snižuje produkční funkce, ale ostatní parametry zůstávají stejné v porovnání s Referenčním scénářem. Scénář Upřednostnění biodiverzity z ekosystémového pohledu zlepšuje biologickou rozmanitost, jak bylo zamýšleno, ale z produkčního hlediska dochází s rostoucím průměrným věkem porostů ke zhoršení vitality a zdravotního stavu. U scénáře Podpora výroby energie ze dřeva na evropské úrovni dochází v porovnání s Referenčním scénářem ke snížení lesních zdrojů a objemu uloženého uhlíku. Hlavní příčinou je vzrůstající těžební tlak na lesní zdroje, především pak na těžební zbytky.

Severní Evropa
V Severní Evropě se produkční funkce vyvíjejí pozitivně, především v rámci scénáře Podpora výroby energie ze dřeva, je ale třeba věnovat pozornost kritériím Zdravotní stav a vitalita a Biodiverzita lesních ekosystémů. V lesích je významný podíl zralých porostů ve věkovém rozpětí 60-100 let, což zvyšuje pravděpodobnost poškození větrem. Současně jsou porosty starší 100 let obnovovány rychlejším tempem a to má následně negativní vliv na biodiverzitu. Jako nezbytné se jeví také udržovat adekvátní množství odumřelého dřeva.

Středozápadní Evropa
Ve Středozápadní Evropě se jako problém v Referenčním scénáři jeví biodiverzita a Socioekonomické funkce. Lesy jsou v tomto regionu intenzivně využívány a podíl chráněných lesů v rámci Evropy je zde nejnižší. Nižší hodnota kritéria Socioekonomické funkce je způsobena nižšími hodnotami všech parametrů, které do hodnocení kritéria vstupují, hlavní podíl má ale parametr množství dřeva využitého pro energetické účely. Výsledky scénářů Maximalizace uhlíku v biomase a Upřednost-nění biodiverzity ukazují pozitivní trendy u zásob, akumulace uhlíku a u biodiverzity. Je to ale na úkor nižších hodnot u kritéria Zdravotní stav a vitalita. U scénáře Podpora výroby energie ze dřeva se projeví především zvýšení hodnoty kritéria Produkční funkce v porovnání s Referenčním scénářem.

Středovýchodní Evropa
Ve Středovýchodní Evropě v rámci Referenčního scénáře došlo k redukci zásob půdního uhlíku na hektar, což má za následek poměrně nízkou hodnotu u kritéria Lesní zdroje a globální zásoby uhlíku. Využívání dřeva pro energetické účely je relativně malé a také podíl lesnického sektoru na HDP je ve všech scénářích klesající. U kritérií týkajících se produkčních funkcí a zdravotního stavu a vitality dochází naopak ke zlepšení. Výsledky scénářů Maximalizace uhlíku v biomase a Upřednostnění biodiverzity ukazují na zlepšení biodiverzity bez výrazného poklesu jiných kritérií. U scénáře Podpora výroby energie došlo ke zvýšení kritéria Produkční funkce a v menší míře také kritéria Socioekonomické funkce, a to bez negativních důsledků na ostatní kritéria.

Jihozápadní Evropa
V Jihozápadní Evropě je relativně malý podíl starých porostů. V kombinaci se zájmem o odumřelé dřevo to způsobuje snížení kritéria Biodiverzita lesních ekosystémů. Za nízkými hodnotami kritéria Socioekonomické funkce stojí především nízká úroveň využití dřeva pro energetické účely a také fakt, že region je čistým importérem dřeva a dřevěných výrobků. Také rekreační hodnota lesa je relativně malá. Pokud porovnáme výsledky všech scénářů, pak tento region překvapivě vykazuje malé rozdíly mezi jednotlivými scénáři.

Jihovýchodní Evropa
V Jihovýchodní Evropě mají ve všech scénářích tři z pěti kritérií hodnotu nižší než 3.
To je zčásti ovlivněno i kvalitou dat, protože 6 z 11 států nedodalo požadované informace za věkové třídy. Nízké hodnoty jsou především u půdního uhlíku a množství odumřelého dřeva. Nízké hodnoty u kritéria Socioeko-nomické funkce odráží nejen nízkou spotřebu výrobků ze dřeva, ale i nízké využití dřeva pro energetické účely. U scénáře Podpora výroby energie došlo ke zvýšení kritéria Produkční funkce, jinak mezi jednotlivými scénáři nejsou významné rozdíly.

Závěrem
Hlavním cílem Evropské výhledové studie lesnického sektoru bylo ukázat možné směry ekonomického vývoje lesnického a dřevo-zpracujícího průmyslu pro čtyři předem definované scénáře rozvoje hospodářské politiky jednotlivých států Evropy a pro základní scénář, založený na současných trendech. Základní podmínkou pro všechny scénáře bylo zachování trvalé udržitelnosti obhospodařování lesů. Modely ukázaly možná pozitiva i negativa jednotlivých scénářů a upozornily na případné podmínky, ale i důsledky preferencí daného scénáře na budoucí stav lesních zdrojů.
Evropská výhledová studie lesnického sektoru je volně ke stažení pod odkazem http://www.unece.org/efsos2.html, a to včetně výsledků dílčích modelů zpracovaných pro jednotlivé státy, které mohou posloužit k porovnání výsledků s národními studiemi, pokud byly zpracovány.

Zpracováno s použitím publikace The European Forest Sector Outlook Study II.

Autoři:
Ing. Jaromír Vašíček, CSc.
Ing. Michal Synek
ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.