Archiv časopisu Lesnická práce

Luboš Úradníček

Vědecký název druhu Cryptomeria japonica (Thunb. ex. L.f.) D. Don pochází z řeckých slov kryptos = skrytý a meros = část, snad se týká tajemného původu stromu, sázeného v chrámových zahradách. Japonsky sugi, čínsky san, li-san.

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

V rodu Rhamnus se nachází mezi 120–150 druhy, které rostou převážně na severní polokouli, zejména v mírném pásmu. Jsou to keře, jen zřídka malé stromy, opadavé (ale někdy i stálezelené). V České republice je původní pouze jeden druh – řešetlák počistivý, na Slovensku se ještě zřídka vyskytuje řešetlák skalní – Rhamnus saxatilis.

Robert Doležal

Tetřeva hlušce, mohutného hrabavého ptáka, zná každý důvěrně z fotografií, obrazů a rytin s loveckou tematikou, jako exponát z muzeí nebo prostřednictvím místních názvů typu Tetřeví vrch, Tokaniště, Tetřevka nebo Kohoutí hřeben. Všichni ho známe, někteří dokáží vyjmenovat i fáze jeho toku, ale kdo z nás někdy tetřeva viděl? Snad jen pár lesníků a ornitologů. Druh, jehož početnost se ještě v roce 1935 odhadovala na 12 tis. jedinců, se z naší přírody téměř vytratil a v současné době tvoří posledních asi 250 ptáků jedinou životaschopnou populaci žijící na Šumavě. Jinde, snad jen s výjimkou zbytkové populace v Beskydech, se vyskytuje pouze sporadicky a náhodně a je docela možné, že v budoucnu z našich lesů zmizí docela.

Jana Möllerová

Pseudotsuga menzeiesii je vědecké jméno známé douglasky tisolisté. Latinský název dostala po anglickém botanikovi Archibaldu Menziesovi.

Pavel Češka

XI. mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou bylo již pátým ročníkem pořádaným Vojenskými lesy a statky ČR, s.p., v rámci 36. Lesnického dne na Skelné Huti v Ralsku u divize Mimoň.
Dřevorubeckého klání se zúčastnil rekordní počet 47 závodníků ze čtyř evropských zemí – Česka, Slovenska, Polska a Německa. V kategorii Profesionál soupeřilo 30 soutěžících, v kategorii Junior (závodníci do 21 let) 13 soutěžících a v kategorii Začátečník (závodníci mající maximálně dvě účasti na soutěžích úrovně mistrovství republiky) 4 soutěžící. Zajímavostí byla také premiérová účast ženy v historii mistrovství České republiky – tou první ženou byla německá závodnice Judith Hochstein.

Kristýna Dvořáčková, Billy Robb, Pavel Nevrkla

Vzhledem k vlastnímu riziku a nebezpečí spojeném při práci se stromy, zvláště při práci s motorovou pilou,
a se zvýšenou mobilitou pracovníků po celé Evropě, je stále důležitější rozpoznání a harmonizace dovedností prostřednictvím certifikace. Rozdílné úrovně certifikace/odborného vzdělání a případná neznalost kvalifikace pro uživatele motorové pily může být překážkou pro zaměstnavatele i pracovníky v celé Evropě.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Pomocí vybraných panevropských kritérií a indikátorů trvale udržitelného obhospodařování lesů definovaných FOREST EUROPE byla v EFSOS II posouzena trvalá udržitelnost výsledků jednotlivých scénářů. S výsledky čtenáře seznámí závěrečný článek ze série článků, které se věnovaly Evropské výhledové studie lesnického sektoru zpracované pro roky 2010-2030.

Vladimír Simanov

Demografická studie FAO předpokládá, že v roce 2050 dosáhne počet obyvatel planety 9 mld. osob (9,050 mld.); při snížení počtu obyvatel Evropy na 660 mil., tj. na úroveň roku 1970; zvýšení počtu obyvatel Severní a Střední Ameriky v letech 1970-2050 z 307 na 670 mil. (za 80 let nárůst 2,2krát); zvýšení počtu obyvatel Jižní Ameriky z 205 na 568 mil. (nárůst 2,8krát); zvýšení počtu obyvatel Asie z 2,25 na 5,22 mld. (nárůst 2,32 krát); a zvýšení počtu obyvatel Afriky z 368 mil. na 1,93 mld. (nárůst 5,24krát). Tyto údaje pocházejí z optimistické varianty, neboť podle pesimistické už bylo 9 mld. obyvatel planety dosaženo.

Kateřina Holušová, Otakar Holuša

Lesnická typologie, zabývající se klasifikací trvalých ekologických podmínek, zajišťuje výstupy, které jsou využitelné nejen v lesním hospodářství, ale i v ochraně přírody. Její výstupy by měly být vstupním podkladem pro návrh managementu v rámci plánů péče o lesní zvláště chráněná území (především maloplošného charakteru) včetně jejich ochranných pásem. Charakteristiky základních aplikačních lesnicko-typologických jednotek, tj. souborů lesních typů, obsahují kromě jiného i údaj o druhové skladbě dřevin, což u mnoha chráněných území může představovat cílový stav, kam by se management chráněných území mohl ubírat.

Antonín Kusbach

V souvislosti s připravovanou konferencí byl v letošním ročníku Lesnické práce (LP) věnován značný prostor lesnické typologii – Typologickému systému lesů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Význam lesnické typologie pro lesnictví i příbuzné obory je nesporný. Dovoluji si tuto diskusi doplnit příspěvkem, který zatím není podložen vyhodnocením dat a vychází jen z osobních  zkušeností a časoprostorového srovnání. Předběžné výsledky analýzy nadstavbových jednotek typologického systému bych chtěl prezentovat na zářijové konferenci. V příspěvku nehodnotím význam, ale navrhuji, jak dál v lesnické typologii. Proto je článek, na rozdíl od předchozích, převážně kritický. Přesto doufám, že nebude přijat jako neuctivý a kacířský, ale jako konstruktivní alternativa.