Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

V rodu Rhamnus se nachází mezi 120–150 druhy, které rostou převážně na severní polokouli, zejména v mírném pásmu. Jsou to keře, jen zřídka malé stromy, opadavé (ale někdy i stálezelené). V České republice je původní pouze jeden druh – řešetlák počistivý, na Slovensku se ještě zřídka vyskytuje řešetlák skalní – Rhamnus saxatilis.

Popis druhu
Řešetlák je opadavý trnitý keř, zřídka malý strom, 2–3 m (v některých pramenech uváděno až 8 m) vysoký. Tloušťka kmene může údajně dosáhnout až čtyřicet centimetrů. Koruna je nepravidelná. Letorosty nelámavé, stříbřitě šedé až hnědavé, řídce chlupaté nebo lysé, pupeny červenohnědé s brvitými šupinami. Borka se odlupuje v proužcích podél obvodu. Listy jsou vstřícné nebo šikmo vstřícné, eliptické až široce vejčité, 3–6 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, na líci tmavozelené, na rubu světleji zelené se 3–4 páry roztroušeně chlupatých žilek. Řapík je dlouhý 0,6–2,5 cm a je dvakrát až čtyřikrát delší než palisty. Květy jsou žlutavě zelené, 4–5 mm široké, zvonkovité, po 2–8 ve svazečcích v paždí listů. Květy jsou dvoudomé. Kvete v květnu až červnu. Plody jsou kulovité, nejprve zelené, za zralosti černé, lesklé peckovice, 0,5–0,7 cm v průměru se 4 vejcovitě trojhrannými, olivově hnědými semeny obalenými tvrdým sklerokarpem (tzv. pecičky).

Rozšíření
Tento druh najdeme v Evropě – až do 62° severní šířky, na jihu zasahuje až na Sicílii; na západní Sibiři, Altaji a Ťan-šanu. V České republice ho najdeme ojediněle až velmi hojně v nižších polohách a v pahorkatinách – jeho optimum je 200–400 m n. m., kde se vyskytuje hojně, roztroušeně ho najdeme do 600 m n. m. Nejvyšší nadmořské výšky u nás dosahuje ve Staré Huti u Horní Plané na Šumavě – 940 m n. m.

Význam, možné využití dřeva a jiných produktů
Řešetlák počistivý slouží jako podnož pro některé vzácnější druhy řešetláků, popřípadě kultivary, ty se ale využívají jen zřídka. Většinou je využit ve skupinách (solitérně velmi zřídka) jako živý plot nebo jako součást víceúčelových ochranných výsadeb. Velmi dobře snáší městské prostředí, roste i na extrémních stanovištích ovlivněných vysokými teplotami (výsušné stráně), ale i na stanovištích s extrémně tenkou vrstvou půdy a nevadí mu ani nízký obsah živin v půdě. Pro-to je doporučena jeho výsadba i na antropogenní substráty na rekultivovaných plochách.
Řešetlák počistivý se využívá ve farmacii. Obsahuje zejména antrachinony, antranoly a antrachinonové glykosidy a flavonoidy. Dále hořčiny, sacharidy, pektiny, organické kyseliny (např. jantarová), vitamin C, saponiny a prys-kyřice. Tyto látky jsou obsaženy v plodech, méně pak v kůře. Řešetlák působí projímavě (antrachinonové sloučeniny působí zejména na hladké svalstvo tlustého střeva) a mírně žlučopudně. Užívá se při léčbě zácpy způsobené sníženou střevní peristaltikou. Užívá se zejména plod, kůra v menší míře. Plody se sbírají v době zralosti (září až říjen) a suší ve stínu nebo umělým teplem do 45 °C. Kůru je nejlépe sbírat na jaře, ještě před rozkvětem, tj. v březnu až dubnu.
Užívá se buď přímo v množství 4 až 7 g čerstvých plodů (např. s marmeládou, cukrem apod.) nebo ve formě macerátu (cca 1 g rozdrcené drogy se máčí přes noc v šálku vody). Vhodnou lékovou formou je i sirup, kdy se rozmačkané, čerstvé plody nechají několik dní ustát, poté se vylisují a do takto získané šťávy se přidá cukr (1 kg na 0,5 l šťávy), trochu skořice, zázvoru a hřebíčku a povaří se do hustoty medu. Sirup se podává v dávce 1 až 2 polévkové lžíce dospělým, u dětí postačí 1 až 2 čajové lžičky. Plody i macerát se užívají zpravidla jednou denně, nejlépe večer. Pozor, při předávkování řešetlákem může dojít k dávení, průjmům, nebo dokonce ke krvácení zažívacího ústrojí!
Kůra řešetláku se často používá k výrobě čaje jako projímadlo nebo jako močopudný prostředek. Využívá se k léčbě dny, ale je nutné s ní zacházet opatrně, protože účinek je razantní. Při dodržení dávek lze léky na bázi rakytníku podávat i dětem mladším jednoho roku.
Řešetlák se při zevním využití využívá i při léčbě chronických kožních onemocnění.
Plody se užívaly také jako barvivo. Ze šťávy z plodů lze připravit přidáním kamence sytě zelené barvivo. Při použití ve farmacii je třeba dávat pozor na napadení plodů plísní Puccinia cornuta – plody napadené touto plísní jsou prudce jedovaté.
Dřevo řešetláku se využívalo také v řezbář-ství nebo při výrobě nábytku pro svoje sytě žluté zbarvení s červenavým jádrem. Dřevo je tvrdé, průměrně těžké. Ačkoliv se jedná o dřevinu dlouhověkou, tloušťkové dimenze (max. 40 cm) nedovolují širší využití.
Podle lidové tradice prý řešetláková větvička přináší štěstí během soudních líčení a je-li položena na okno, odhání čarodějnice. V ma-gii je řešetlák spojen zejména s ochranou, exorcismem a přáním.
V databázi památných stromů pak najdeme dokonce jeden záznam o vyhlášení řešetláku jako památného stromu. Je uváděn pod názvem „Řešetlák u Odry“, je totiž součástí břehového porostu u Odry. Roste na katastrálním území obce Bartošovice, které je součástí Moravskoslezského kraje. Je to pětikmenný jedinec, 7 metrů vysoký s obvodem nejsilnějšího kmene 100 cm. Stáří tohoto jedince není známo.

Pěstební nároky
Řešetlák roste na výslunných kamenitých svazích ve světlých lesích, v porostních pláštích a pobřežních porostech, na pastvinách a v remízcích. V lesostepních houštinách ho doprovází například dřín obecný, trnka obecná a dub pýřitý. Převážně ho najdeme na bazických horninách, zejména na vápencích. Toleruje i polostín. Stanoviště mohou být jak suchá, tak i čerstvě vlhká, zpravidla jsou ale silně kamenitá s mělkým půdním profilem. V našich podmínkách je mrazuvzdorný, kořenový systém je bohatě rozvětvený. Množí se výsevem na podzim, popřípadě po stratifikaci na jaře.

Škůdci
Na řešetlák je vázán výskyt motýla ostruháčka trnkového (Satyrium spini). Řešetlák je totiž živnou rostlinou jeho larev. Nejprve žije zelená housenka v rašících pupenech, později na listech. Kuklí se na zemi, v blízkosti živné rostliny. Na řešetláku pak můžeme najít také housenky motýla žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni), jehož housenky však můžeme nalézt i na krušině olšové. Housenky tohoto druhu se ale před kuklením vzdalují z místa, kde prodělaly vývoj.
Současný stav a opatření k podpoře
Řešetlák není předmětem ochrany. Je mezihostitelem rzi, Puccinia coronata – rez ovesná, proto je třeba při jeho výsadbě dbát dostatečné vzdálenosti od pole s obilím (v tomto případě ovsa).

Autoři:
Ing. Vladimír Janeček, Ph.D.,
Ing. Jana Ešnerová, Ph.D.,
KDŠLD FLD ČZU,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Václav Bažant

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.