Hospodaření přírodě blízkým způsobem na revíru Špankov

Miroslav Červený

20 let ve funkci revírníka (1992–2012) a 3 po sobě jdoucí lesní hospodářské plány, to byl důvod pro zamyšlení nad působením na revíru Špankov, lesní správy Plasy, u Lesů České republiky, s. p.

I když jsem se od absolutoria lesnické fakulty vždy nějak zabýval pěstováním lesa, až jako revírník jsem mohl les přímo ovlivňovat.
S výjimkou enkláv v polích severně od silnice Plzeň – Karlovy Vary je revír Špankov ucelenou jihovýchodní částí komplexu lesů u města Manětín. V nejrozšířenějším typu zdejších porostů je na revíru Špankov a Plachtín popsán a udržován demonstrační objekt „Borové hospodářství na chudých půdách“ (absolutní výšková bonita 16–20 m).

Snížení tlaku jelena siky
Na revíru jsem se od počátku působení potýkal s přemnoženou zvěří sika, jejíž početnost kulminovala na přelomu tisíciletí. Přirozené zmlazení v té době chybělo. Při obvyklém holosečném hospodaření nebylo možné plochy včas zajistit, přestože přirozená obnova stále doplňovala mezery po zničených sazenicích.
V roce 2003 byla na LS Plasy jedna z honiteb zasahujících do revíru Špankov přeřazena do režijní a zde, na cca 900 ha, bylo v lovecké sezoně 2003/2004 uloveno 155 ks siky. Stavy sice klesly, ale protože jediná režijní honitba v manětínských lesích byla znovu pronajata, nelze do budoucna očekávat výraznou změnu vlivu zvěře na les.
Snažil jsem se najít cestu z bludného kruhu ven. Proto mi byly blízké názory kolegů ze sdružení Pro Silva Bohemica: výběrné principy hospodaření zaměřené na kulminaci přírůstu jednotlivých stromů a s nimi spojená kontinuální obnova lesa pod porostem. Začínal jsem ve standardním pasečném borovém hospodářství, nicméně již 20 let se snažím o postupnou prostorovou diferenciaci porostů a zlepšení druhové skladby. Hospodářský cíl je jednoznačný – přiblížit celkový běžný hodnotový přírůst k jeho potenciálnímu maximu využitím světlostního přírůstu dřevin a v kombinaci s omezením vkladů do lesnických činností přinést vyšší výnos z lesa vlastníkovi. Mezi znalci zvěře je tradováno pravidlo tzv. „3 K“. Nejvíce se zvěř soustřeďuje tam, kde má klid, kryt a krmení. Prořezávkami a probírkami zmenšit kryt a klid, včasnou přípravou porostů k přirozené obnově zvýšit úživnost lesa a rozptýlit zvěř po celé honitbě. To je to, co mám vždy na mysli, když uvažuji o dalším hospodářském opatření. V hospo-daření je prioritou prevence a zmírnění škod zvěří.

Přeměna lesa v praxi
Samozřejmě, že nějakou dobu trvá přebudovat uniformní les věkových tříd na les prostorově (tloušťkově, výškově i druhově) strukturovaný a přitom dbát na co největší výhodnost pro vlastníka. Například kvůli nasmlouvaným cenám podle hmotnatostí jsem probírky podle stavu porostu vyznačoval buď v úrovni, nebo v podúrovni - abych nemíchal silné a slabé kmeny, když smluvní cena byla podle průměrné hmotnatosti vytěžených stromů v porostu. Objem s citem vyznačené probírky zprvu dosahoval v porostech nad 50 let 15 % zásoby, ale s další těžbou se nyní vracím podle stavu porostního prostředí někdy už po 5 letech. Harvestory jsou nasazovány na probírky od síly tyčí až po mýtní výběry. Podíl HV technologie dosahuje 82 %. Jediným omezením je snížená únosnost oglejených půd v době vlhka pro vyvážení výřezů.
Klest po těžbě v porostech neuklízím, ale v prosvětlených místech se osvědčilo narušení vegetačního krytu drtičem klestu. Vytváření podmínek pro přirozenou obnovu na větších plochách přináší kromě zvýšení úživnosti honitby i šanci, že alespoň některé semenáčky odrostou okusu i loupání. Na takto připravených plochách ploše se pak objevuje kromě náletu borovice, modřínu a smrku i bříza (zde patří mezi MZD) a dub ze sojčí síje. Vznikají tak druhově pestrá východiska budoucí obnovy. S uvolňováním spodní etáže nespěchám, přirozená obnova se dostavuje kontinuálně a sama o sobě není důvodem k těžbě dosud přirůstajících stromů. Klíčovým faktorem, který využívám, je světlostní přírůst na nejkvalitnějších stromech. Ve spodní etáži je při postupném dávkování světla dostatek času na výchovu nové generace lesa. Zástin však nemohu plně využívat k přirozenému výběru jedinců a výškovému rozrůznění podrostu, protože prvotní výběr dělá bohužel zvěř.
První výchovné zásahy v nové generaci nárostů a podsadeb jsou proto prováděny negativním výběrem s použitím křovinořezu bez vyznačení, jen s instruktáží. Dlouhodobě příznivé podmínky pro přirozenou obnovu (větší horizontální i vertikální diferenciace porostů) pak umožňují náhradu vyřezávaných poškozených jedinců nově vzniklými. Následující výchovu v mlazinách od 3 m výšky pak většinou stačím vyznačit pozitivním výběrem v úrovni. Pokud ve vyznačeném zásahu převažuje hroubí, využívám k provedení prořezávky velký zájem o samovýrobu paliva. Často již po 4 letech je nutno v porostech do 40 let věku dalším vyznačeným zásahem uvolnit kvalitní jedince. Také ve středně starých porostech není vzhledem k rozsahu SM kmenů postižených hnilobou z loupání a BO a MD kmenů křivých od okusu a vytloukání problém s vyznačením probírky, která splní roli kvalitativního zdravotního výběru a současně zvýší strukturní diferenciaci porostu.

Ekonomika nepasečného hospodaření
Využíváním nepasečného hospodářství, tam kde jsou podmínky pro přirozenou obnovu, dochází k úsporám v nákladech na pěstební činnost. Náklady pěstební činnosti na ha porostní plochy byly na revíru za uplynulé decennium 910 Kč, což znamenalo 88 % z průměrných nákladů lesní správy Plasy. Náklady pěstební činnosti přepočtené na vytěžený m3 pak činily 149 Kč (80 %). Průměrná roční těžba na revíru o výměře 1 600 ha byla za uplynulé decennium 9 000 m3 při průměrné zásobě na ha porostní plochy 183 m3 (nejnižší zásoba na LS Plasy). Na výchově porostů do 40 let se prostřednictvím výroby vyznačeného paliva podílí každý rok více než
100 zájemců. Jen všeobecně se zvyšující administrativní zátěž odvádí lesníka od času potřebného pro vyznačování.

Změna způsobu hospodaření v LHP
Zajímalo mne, jak se tento způsob hospodaření mohl odrazit v popisu LHP. Ten sice vypracovával pokaždé jiný taxátor a zadání pro popis se také upřesňovalo, přesto se jedná o nezávislé hodnocení.
Lesní hospodářský plán v roce 1990 neuvažoval s žádnými etážemi. V roce 2010 plocha víceetážových porostů dosáhla 15 % z celkové porostní plochy na revíru.

Autor:
Ing. Miroslav Červený
Lesní správa Plasy, LČR, s.p.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.