Větrná kalamita u Městských lesů v Hradci Králové
Rozhovor s Milanem Zerzánem, ředitelem Městských lesů Hradec Králové
Na počátku července zasáhl lesy v Královéhradeckém kraji orkán, který způsobil na lesních porostech nemalé škody. Patrně nejvíce zasaženým majetkem byly Městské lesy Hradec Králové, kde se k běžným obtížím při likvidaci kalamity přidala i nutnost intenzivní komunikace s Hradečany, kteří jsou zvyklí příměstské lesy intenzivně využívat k rekreaci.
- Jaký je aktuální odhad výše škod způsobených větrnou kalamitou, která v červenci postihla lesy v okolí Hradce Králové?
Škody odhadujeme ve výši cca 40 tis. m3. Zhruba 35 tis. m3 z mýtních porostů, 5 tis. m3 mladé porosty.
- Byla postižena také infrastruktura městských lesů?
Místy lze mluvit o velkém štěstí, ale infrastruktura zasažena prakticky nebyla.
- Jak dlouho trvalo, než jste zprůjezdnili cesty a dali dohromady dostatečné kapacity pro zpracování kalamitního dříví?
Zprůjezdnění trvalo tři dny. Harvestory ovšem přijížděly v průběhu 14 dnů (11 strojů). Dále zde zpracovává kalamitu 10 těžařů.
- Jakou strategii zpracování kalamitního dříví budete volit? Preferujete časově např. lokality s vyšším potenciálem zpeněžení dříví? Zpracováváte také klest?
Nejprve zpracováváme silnou borovici, pak smrk, listnáče a následně mladé porosty. Současně vyvážíme klest, v některých místech i pařezové koláče po vývratech.
- Máte již představu, jak velká část porostů byla plošně poškozena? Jaká je největší souvislá holina?
Plocha holin se bude pohybovat okolo 100 ha, největší souvislou holinou je plocha okolo 5 ha.
- Je možné kalamitu blíže charakterizovat (poměr zlomů a vývratů, převažující směr působení větru, následky dle druhové skladby a stanovišť...)
Jedná se o 2/3 zlomů a 1/3 vývratů. Vítr, který dosahoval rychlosti vyšší než 120 km/h, se prohnal zdejšími lesy z jihu na sever, místy vznikaly vzdušné víry. Nejsilnější poryvy větru trvaly zhruba tři minuty. Zasaženy jsou porosty se všemi druhy dřevin a všechna stanoviště.
- Na jak dlouho odhadujete zpracování kalamitního dříví?
Silnou hmotu budeme zpracovávat 2–3 měsíce, 6 měsíců potrvá zpracování hmoty v mladých porostech, včetně dočištění.
- Jaká bude zhruba druhová skladba na zalesňovaných plochách?
Na těchto kalamitních plochách budeme pracovat s náletem, převážně borovice, břízy. Na více mokrých stanovištích budeme podporovat smrk s dosazováním kotlíků listnáčů a jedle. Semena a sazenice si budeme z větší části sbírat, resp. pěstovat sami ze zdejších porostů.
- Postihla okolí Hradce Králové v historii podobná kalamita?
Ano, v roce 1988 zde bylo vytěženo 220 tis. m3 dříví.
- Kalamita ve výši dvojnásobku ročního etátu bude mít pravděpodobně vliv také na výsledky hospodaření. Jaký je v této otázce postoj města Hradec Králové?
Postoj vedení Hradce Králové je vstřícný. Pokud bude potřeba, bude poskytnuta dotace po dobu čtyř let do majetku z rozpočtu Města Hradec Králové. Na odboru správy majetku bude zřízen „kalamitní fond“, ze kterého bude čerpáno pro potřeby nenadálých situací. Veškeré finanční prostředky získané prodejem dříví z kalamity budou vloženy do pěstební rezervy a postupně uvolňovány v následujících letech dle potřeb společnosti.
- Městské lesy Hradec Králové jsou i mezi lesníky známé propracovanou a vstřícnou prací s veřejností a související vysokou návštěvností spravovaných lesů. Do jaké míry se vám podařilo pohyb veřejnosti při kalamitě usměrnit? Co pro vás bylo největším problémem ve vztahu k veřejnosti? A jak veřejnost na kalamitu, její odstraňování, ale i zákaz vstupu do lesů reaguje?
Naše lesy jsou velmi oblíbenou rekreační zónou pro odpolední, denní, víkendovou i celotýdenní rekreaci. Jsou protkány sítí cyklostezek, máme zde asfaltové trasy pro in-line bruslení i hypostezky. Právě začínají růst houby, vrcholí borůvková sezóna, běží řada příměstských táborů a k tomu sousedíme s velmi navštěvovaným areálem letního tábora J. A. Komenského v Bělči. Proto jsme byli nuceni reagovat bleskově, neboť nebezpečí úrazů včetně smrtelných bylo obrovské. Magistrát města nám vyšel vstříc okamžitě a hned druhý den po kalamitě (6. 7., kdy byl státní svátek) vyhlásil zákaz vstupu do lesa. Občané byli téhož dne o vzniklé situaci informováni pomocí rozhlasu, regionálního i městského tisku. Velmi nápomocna nám byla i městská policie, která nám pomohla zákaz vstupu do lesa s občany „vykomunikovat“ a vymoci. V následujících týdnech po kalamitě byla veřejnost denně informována o stavu lesa a průběhu odstraňování následků kalamity (v tisku, rozhlase, ale i na městském a našem webu). Naprostá většina obyvatel města i okolních obcí situaci pochopila, přijala a do lesa nechodila. Samozřejmě, že někteří zvědavci a hledači adrenalinu do lesa pronikali, ale jednalo se vždy jen o jednotlivce. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Díky propracované spolupráci s městskou policií i mediální „masáži“ se nám podařilo eliminovat i hrozící nebezpečí krádeží dřeva. „Pomocníků“, kteří by nám rádi pomohli s „odstraňováním“ kalamity, by se totiž jistě našlo dost...
Děkuji za odpovědi (26. 7. 2012),
Jan Příhoda
Foto: Jan Příhoda