Zlepšení ekologické stability v NPR Králický Sněžník

Historie území
- Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990. Do té doby se na území hospodařilo. Jak intenzivně byla historicky oblast využívána?
Až do 18. století byla oblast využívána poměrně málo. Oba majitelé, jak Lichtenštejnové, tak Althanové, využívali oblast především pro myslivost. Pokud byla prováděna těžba, tak toulavou sečí. Teprve později se lesnické hospodaření stalo o něco intenzivnější a v průběhu 19. stol. byly zavedeny holoseče a umělé zalesňování. V období 1860–1880 se jako sadební materiál používaly i sazenice a semena z alpských zemí. V horních partiích se pásl dobytek a teprve později byly horské partie opět zalesněny. Ani potom se v porostech nehospodařilo nijak intenzivně. V podstatě až do doby, kdy se začaly projevovat škody imisemi, zde zůstaly rozsáhlé plochy starých nerozpracovaných porostů, které se začaly rozpadat.

- Jak vypadaly původní porosty před ovlivněním člověkem – jaké bylo druhové složení?
V prvopočátcích to byly samozřejmě neprostupné porosty, postupně se toulavou sečí prořeďovaly, využíváním pastvy došlo v podstatě k jejich devastaci a kolem roku 1850, jak z historických pramenů vyplývá, nebyly lesy v dobrém stavu a majitelé se snažili je zvelebit. Druhové složení se velmi měnilo v čase. Původní lesy měly určitě více listnatých dřevin a jedle. Podle rekonstruované přirozené druhové skladby by činilo současné zastoupení smrku 75 %, jedle bělokoré 4,5 %, buku 15 %, jeřábu 4 %, klenu 1 %, vtroušená byla bříza, vrba jíva, olše lepkavá a jilm. Se změnou klimatu se ale tento poměr může měnit.

- Můžete odhadnout, kolik procent porostů je tvořeno dřevinami nepůvodními či nevhodné provenience?
Pouze malá část rezervace, asi do 20 %, je tvořena alespoň z poloviny geneticky původní-
mi a stanovištně odpovídajícími dřevinami. V souvislosti s historickým vývojem došlo také k tomu, že jsou v NPR velmi málo zastoupeny listnaté dřeviny. Kolem 98 % dřevin tvoří jehličnany, z toho smrk tvoří naprostou většinu, asi 97 %.

- V oblasti Králického Sněžníku byla vysazována i borovice kleč, jaký je její podíl v současnosti?
V rámci zalesňování exhalačních holin se kleč používala v plošně nevýznamném rozsahu a starší historické porosty kleče ve vrcholových partiích a na kamenitých svazích dosahují výměry jen několika hektarů. Její celkové zastoupení v NPR činí asi půl procenta. Kleč zde především brání introskeletové erozi. Ochrana přírody zatím neuvažuje o tom, že by se mělo nějak razantně zasahovat, ale plocha kleče je v porovnání například s Jeseníky minimální.

- Kdy se začalo objevovat imisní poškození porostů?
To bylo v období 70. a 80. let. Králický Sněžník nebyl poškozen tak, jako některá pohoří v Čechách, ale protože je více otočen do České kotliny, byl poškozen více než Jeseníky.

Současné lesnické hospodaření
- Jak probíhá současné lesnické hospodaření na území NPR Králický Sněžník?
Hospodaření vychází z platného plánu péče, jehož ustanovení byla převedena do platného lesního hospodářského plánu. Opatření z plánu péče převzatá do LHP jsou pro nás závazná a podle nich hospodaříme. Hospodaří se standardně s určitými drobnými modifikacemi – například ponechávání souší v probírkách. Obnovní těžby, vzhledem k podílu nahodilých těžeb na území NPR, za celou dobu její existence v podstatě realizovány nejsou a v dohledné době ani nebudou. Co se týče vnosu MZD, reagujeme na potřebu rychlejší změny druhové skladby. Největší praktický rozdíl mezi hospodařením v hospodářském lese a NPR je v režimu zpracovávání nahodilé těžby, především kůrovcové, a to je zásadní rozdíl a také příčina některých problémů.

- Jak velkou část spravovaného území lesní správy Hanušovice tvoří právě NPR?
Lesní správa hospodaří aktuálně na téměř 19 500 ha lesa, 1 700 ha je z toho NPR Králický Sněžník, přes 200 ha máme v NPR Šerák – Keprník. NPR tedy tvoří asi 10 % celkové plochy lesa lesní správy.

NPR Králický Sněžník
- Jaké hodnoty má NPR Králický Sněžník chránit?
Předmětem ochrany jsou, kromě jiného, vrchovištní rašeliniště, arktoalpinské trávníky, lesní prameniště, neupravované vodoteče a jejich nivy, kamenné sutě, vápencové útvary, jeskyně, zvláště chráněné druhy organismů a lesní společenstva, především horské smrčiny.

- Můžete NPR Králický Sněžník ve stručnosti představit (rozloha, druhové složení porostů, věková struktura)?
NPR byla vyhlášena na ploše přibližně 1 718 ha, včetně ochranného pásma zaujímá plochu 3 143 ha a tvoří víceméně polovinu území české části pohoří Králický Sněžník. V NPR je poměrně hodně lesa v nižších lesních vegetačních stupních, osmý vegetační stupeň tvoří 45 %, 39 % sedmý vegetační stupeň, asi 15 % šestý a nepatrnou část zahrnuje devátý lesní vegetační stupeň, tzn. vrcholové bezlesí Králického Sněžníku. To je jedna signifikantní věc území, druhá jsou stanovištní podmínky. V drtivé míře převládá ekologická řada kyselá a extrémní a z nich kategorie N kamenitá, K normální a Y skeletovitá. Velká část NPR je ovlivněna těmito stanovištními podmínkami, tzn. velké množství kamenů, sutí a ohrožení introskeletovou erozí. Jak už bylo řečeno, v druhové skladbě převažuje s 97–98 % smrk. Snažíme se, aby podíl listnáčů narůstal, v celkovém zastoupení listnáčů stále ještě převažuje bříza. Z toho vyplynula i myšlenka na čerpání prostředků z dotací EU.

- Horské porosty v NPR Králický Sněžník jsou v poměrně špatném stavu, jaké hlavní faktory se na něm podílejí?
Lesy v NPR jsou původně zařazeny v imisním pásmu B a C, dnes ohrožení imisemi není již tak velké, ale jejich stopy pořád porosty nesou. Právě historicky, z důvodu použití nevhodné provenience sadebního materiálu, nejsou porosty stabilní v extrémních podmínkách, takže tu jsou škody sněhem, větrem a hmyzími škůdci. V posledních 20 letech se trochu změnily i klimatické podmínky, v případě přísušků jsou porosty ve stresu a náchylnější ke kůrovcovým gradacím. V každém případě můžeme ale říci, že se zdravotní stav porostů postupně zlepšuje, porosty plodí a mladé porosty zdárně odrůstají. To je prokazatelně vidět.

- Jaká je věková struktura porostů?
Věková struktura se v čase velmi mění, protože kalamity, exhalace a škody škůdci mají na porosty veliký vliv. V podstatě se dá říci, že přibývá porostů první věkové třídy.

- S orgány ochrany přírody nepanuje shoda v oblasti zásahů proti kůrovci. V čem spočívá problém?
Třecí plochy jsou spíše legislativního rázu. Zpracování kůrovcové hmoty v NPR probíhá v rámci dvou legislativních podmínek – na základě souhlasu se zpracováním kůrovcového dříví podle § 31 na české straně rezervace, anebo na základě výjimky udělené v duchu § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny, na základě které se kůrovcová hmota zpracovává na moravské straně Králického Sněžníku. To je rámec zpracování, ale každý kůrovcový strom, který najdeme v NPR, oznamujeme na základě stanovených pravidel na Správu CHKO Jeseníky. Pověřený pracovník každý strom v podstatě zkontroluje a na každý strom dostaneme tzv. odborné stanovisko. Na základě tohoto stanoviska můžeme provést asanaci. Celá rezervace je z tohoto pohledu rozdělena do dvou pásem – B a C. Pásmo B zahrnuje cennější ekosystémy, kde se z větší části uplatňuje asanace odkorňováním nastojato, vývraty se neodvětvují, neodřezávají se od kořenů a ve velké míře se aplikuje chemická asanace v kůře, aby byl dosažen větší podíl dříví v kůře. V pásmu C je režim jednodušší, blíží se klasickému zpracovávání kůrovce, většina dříví se kácí a odkorňuje. Podle odborného stanoviska můžeme i část dřeva odvézt. Celý tento mechanismus vede jednak k velké administrativní zátěži, je nepružný, a tak přirozeně dochází k nižší účinnosti prováděných asanací, především v pásmu B. To přináší riziko dalšího rychlého rozpadu zbývajících starých původních smrčin.

Realizovaný projekt
- Tříletý projekt Lesů ČR, s.p., s názvem „Zlepšení ekologické stability v NPR Králický Sněžník“ začal v roce 2009. Jaké byly hlavní cíle projektu?
Projekt vznikl na základě společné myšlenky pracovníků LS Hanušovice, KŘ Šumperk, Správy CHKO Jeseníky a AOPK Pardubice. Z posouzení stavu lesa vyplynula potřeba posílení biodiverzity a ekologické stability. Do projektu byl zahrnut vnos melioračních a zpevňujících dřevin – podsadby a dosadby, ochrana těchto dřevin a asanace kůrovcového dříví jak chemická, tak mechanická. To jsou hlavní oblasti činnosti. Všechna opatření, která se v rámci tohoto projektu s dotační podporou Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí navrhla, byla nad zákonný rámec, nad povinnosti vlastníka, a opatření proti kůrovci se realizovala na dříví, které zůstalo ponechané k zetlení v NPR.

- Na území o rozloze 900 ha bylo v rámci projektu vysázeno nad rámec zákonných povinností 46 tisíc kusů sazenic buku, jedle, klenu, jeřábu a olše. Kam sazenice směřovaly a jak probíhala samotná realizace výsadeb?
Pro buk byly vytipovány vhodné porosty v sedmém lesním vegetačním stupni a několik lokalit na hranici osmého vegetačního stupně. Jedle byla vysazena v šestém a sedmém vegetačním stupni a jeřáb převážně v osmém. Výsadby měly dva rozměry, doplňovaly se kultury a nárosty a realizovaly se podsadby pod starší porosty. Byla provedena jamkovou sadbou. Sazenice byly rozmístěny z větší části skupinovitě. Z celkového množství bylo zalesněno cca 70 % buku, 25 % jedle, 4 % jeřábu a ostatní dřeviny měly nepatrný podíl. Asi 10 tisíc sazenic bylo vysazeno do osmého lesního vegetačního stupně, 35 tisíc do sedmého a jen malý podíl do šestého stupně. Součástí opatření je ochrana proti zvěři, část sazenic byla oplocena, část byla ochráněna individuálními oplůtky a část jsme ošetřili proti zvěři repelenty. V konečné fázi bylo v rámci projektu postaveno přes 5 km oplocenek. Veškeré práce prováděla smluvně firma Less & Forest, s.r.o. V průběhu realizace projektu jsme se úspěšně vyrovnali jak s brzkým příchodem zimy v roce 2009 při otevření projektu, tak i lokální povodní v létě 2011, která místy znesnadnila přístup do některých částí NPR.

- Vhodné lokality vytipovala lesní správa?
Ano, projekt zpracovaly LČR. Revírníci vytipovali lokality a na jejich základě byl projekt postaven.

- Byly s ohledem na podmínky výsadeb (horský terén) použity například odrostky či obalovaná sadba?
Ano. Byla použita obalovaná sadba, která tvořila většinu sadebního materiálu, poloodrostky vzhledem k exponovaným podmínkám použity nebyly.

- Odkud pocházel sadební materiál?
Na části nejcennějších porostů byla použita vyzvednutá přirozená obnova buku, která byla dopěstována. Na ostatních plochách se postupovalo podle zákona, byl použit sadební materiál z PLO 27 Hrubý Jeseník, odpovídající lesním vegetačním stupňům. Bohužel na celém Králickém Sněžníku je v šestém a sedmém lesním vegetačním stupni jak jedle, tak buku poměrně málo, a navíc i velmi malé množství mýtních nebo starších porostů vhodných pro sběr osiva.

- Jak probíhá s ohledem na větší využívání melioračních a zpevňujících dřevin myslivecké hospodaření?
Stavy zvěře jsou samostatná kapitola. O snižování stavu zvěře se snažíme trvale a systematicky. Výsledky se projevují, jeřáb odrůstá i bez ochran, ale jsou místa, kde problémy pořád přetrvávají. Celý Králický Sněžník má velmi dlouhou hranici s Polskem a „zásobárna“ zvěře v Polsku je značná, protože jejich stavy jsou vyšší než naše. Opatření směřující do mysliveckého hospodaření jsou komplexní a dlouhodobá a rozhodně byla uplatňována již dávno před realizací tohoto projektu.

- Zaznamenali jste v souvislosti s výsad-bami škody způsobené hlodavci?
Škody, zvláště při vysoké sněhové pokrývce, se čas od času vyskytnou. S hlodavci problémy nastávají u starších sazenic, projevují se u starších výsadeb. Lze předpokládat, že až výsadby, především buku, odrostou, škody mohou nastat.

- Daří se v NPR přirozené obnově?
To opět souvisí s tím, že se postupně zlepšuje zdravotní stav porostů. Přirozená obnova smrku je v podstatě přítomna všude. Smrk se zmlazuje na celém území NPR prakticky bez problému, včetně vrcholových partií. Co se týká jeřábu, ten se zmlazuje víceméně na celé ploše. Kde jsou zbytky bukových porostů či jednotlivé buky, tak se také zmlazují.

- Na konci roku 2011 projekt skončil. Plánují Lesy ČR na území NPR nějaký další projekt na zlepšení stability?
Problémem jsou porosty z exhalačního období, kdy bylo zalesňováno víceméně smrkem nebo smrkem s příměsí smrku pichlavého. Naši předchůdci se se svými tehdejšími úkoly v daných historických podmínkách vyrovnali na výbornou. Naším úkolem je dnes věnovat se intenzivní výchově v souladu se zásadami plánu péče o NPR, rozčlenění, zpevnění pomocí vnější i vnitřní prostorové úpravy a na vybraných místech použít i zpevňující prvky s dosadbou buku a jedle – říkáme tomu skupinová stabilizace mladších smrkových porostů v NPR a na přípravě tohoto projektu pracujeme.

- Jaké části nebo kolik procent porostů chcete rekonstruovat?
Nejedná se o rekonstrukce, porosty jsou založeny dobře a množství náhradních dřevin, jako je smrk pichlavý, je v řádu procent. Jak už jsem zmínil, jsou to spíše opatření vnější i vnitřní prostorové úpravy. Mělo by se to týkat 250–300 ha převážně mladých porostů, s tím, že bychom se pokusili na určitá intenzivně proředěná místa vnést listnaté dřeviny a jedli. Předpokládáme, že by se jednalo o cca 80 tisíc sazenic.

- Budete na tento projekt žádat dotace?
Chtěli bychom opět využít zdrojů z operačního programu. Jedná se stejně jako u již realizovaného projektu výlučně o činnosti prováděné nad zákonné povinnosti vlastníka lesa.

Děkuji za rozhovor (22. 6. 2012)
Petra Kulhanová
Foto: Petra Kulhanová