Slovinské pěstování lesů „FREESTYLE“

Technika „freestyle”

Otcem již více jak 50 let starého myšlenkového směru je věhlasný, dnes již pensionovaný vysokoškolský profesor pěstování lesů Dušan Mlinsek. Jeho dílo z roku 1968 „Sproscena tehnika gojenja gozdov na osnovi nege” - Pěstební technika volným stylem – angl. „Freestyle Silvicultural Technique” tvoří základ teorie i praxe pěstování lesa ve Slovinsku. Kontinuitu Mlinskova učení v současné době zajišťuje jeho stejně talentovaný nástupce Jurij Diaci. Princip techniky je ve své podstatě prostý – volně a nenásilně využívat a napodobovat přírodní procesy ve prospěch hospodářských cílů, což automaticky přináší ekonomický i ekologický efekt. Praktickou inspirací a základním výzkumným objektem jsou fragmenty přírodního lesa - pralesa, rozptýlené snad po celém Slovinsku. Výzkumně se řeší dynamika vývoje jejich struktury, včetně autoreprodukčních procesů.

Hlavním cílem vlastníka je samozřejmě i ve Slovinsku ekonomický profit. Aplikovaná technika umožňuje redukovat veškeré „vícenáklady”. Využívá se proto v co největší míře přírodních sil, tedy zejména přirozené obnovy a světlostního přírůstu. Díky maloplošné obnově a dlouhé obnovní době se první výchovné zásahy příliš neřeší, dřeviny jsou ponechávány autoselekci a přirozené kompetici. K přemnožení škůdců ve zdravých, často smíšených porostech nedochází. Škody zvěří nejsou zdaleka takové jako u nás a ochrana se zpravidla neprovádí. Dostatek predátorů také udělá své. Zasahuje se zkrátka, až se to vlastníkovi vyplatí. Vlastně se jedná o neustálý individuální či skupinový výběr (dle obnovované dřeviny, povahy stanoviště a záměrů vlastníka), při kterém se těží jen stromy poškozené, nemocné, kvalitativně nevhodné a zralé, příp. se ještě zohlední uvolnění zmlazení. Cílová tloušťka není fixní, pohybuje se však kolem 60 cm. Termín výběrný les nepoužívám záměrně. Nejedná se totiž ani o pravý výběrný les, ani žádný jiný konkrétní model. Ve freestyle technice jde o kombinaci prvků nepravidelné skupinovitě clonné seče – něm. „Femelschlag”, angl. „irregular shelterwood” a seče výběrné. Pěstebním cílem je smíšený, bohatě strukturovaný les.

Zařízení lesů a freestyle v praxi

Hospodářská úprava lesa ve Slovinsku má 4 úrovně plánování:

- krajinný plán,

- hospodářský plán,

- inventarizace funkcí lesa,

- pěstební plán.

První 3 úrovně vypracovává jedna ze 14 po-boček lesnické služby, poslední pak místní revírník. Základním zdrojem dat pro všechny úrovně plánování jsou inventarizační, tzv. kontrolní plochy. Etát se stanoví na základě údajů o běžném přírůstu, tedy věk ani jiné časoprostorové prvky známé z pasečného lesa v hospo-dářské evidenci nenajdete. Hranice oddělení v porostních mapách jsou konstruovány hlavně na základě podobných stanovištních poměrů. Výše těžby v daném oddělení se v hospodář-ském plánu eviduje jako podíl z celkové zásoby rozdělený do příslušných růstových fází – mladý porost (d1,3 do 10 cm), vyspělejší fáze (10–30 cm), kmenovina (nad 30 cm), kmenovina v obnově. Praktické stanovení intenzity zásahu je však spíše subjektivní, v každém případě by dle nařízení neměla výše těžby překročit 75 % přírůstu.

Jak to tedy vypadá v pěstební praxi? Vlastník nejprve kontaktuje místního revírníka s požadavkem provést těžební zásah, domluví si termín a vlastní zásah vyznačí vždy spolu. Rozhodující slovo při vyznačování zásahu má vlastník, pokud ví, co chce. Hlavně sedláci mají ve svých lesích jasnou představu, které stromy se budou těžit. Jejich praktické znalosti, dané dlouholetou tradicí, jsou pozoruhodné. Revírník pak jen zásah koriguje, vyznačuje a měří. Vybrané stromy (nad 10 cm) se označí jednak klasicky sprejem na kmen, jednak na kořenový náběh, na kterém se před tím odsekne kus dřeva a vyrazí číslo (přejímka), které identifikuje příslušnou lesní správu a revír-níka. Stromy jsou následně průměrkováním řazeny do tloušťkových tříd, údaje jsou zavedeny do terénního zápisníku a následně do centrální evidence. Tím práce revírníka končí. Vlastní těžbu a prodej dřeva realizuje vlastník svépomocí, nebo si najme firmu.

Transformace smrkového lesa technikou freestyle – praktická ukázka

Franjo Pahernik (1882–1976), bývalý velkostatkář a vlastník okolo 550 ha lesa, průkopník přírodě blízkého pěstování lesa, je dodnes významnou osobností regionu Pohorje (okolí města Radlje ob Dravi) v severní části Slovinska. Bezdětná Pahernikova dcera ještě před svou smrtí stačila založit nadaci „Pahernik“, které také odkázala veškerý lesní majetek. Nadace, která oficiálně vznikla v roce 2009, přispívá na lesnické vzdělání a výzkum. Lesní porosty nadace Pahernik, v jejímž čele stojí dnes již penzionovaný bývalý ředitel lesního závodu Maks Sušek a dal-ších 5 vysokoškolských profesorů, jsou dnes ve Slovinsku i v Evropě jednou z nejpokročilejších ukázek transformace smrkových porostů na les smíšený přírodě bližší a Slovinci jej také rádi ukazují. Objekt se nachází v nadmořské výšce 400–1 500 m n. m., roční úhrn srážek činí až 1 500 mm, matečnou horninou je granit a fylit, přirozeným společenstvem jsou hlavně acidofilní montánní bučiny Polygonato verticillati-Luzulo-Fagetum a jedliny Dryopterido –Abietetum. Průměrná zásoba a roční přírůst zde činí 418 m3/ha a 8,3 m3/ha, ročně se může těžit průměrně 5 m3/ha. Přírůst však značně kolísá dle pestrých stanovištních podmínek a běžně se pohybuje kolem 12 m3/ha, někde dokonce až 18 m3/ha.

Nepůvodní smrkové porosty vznikly převážně umělým zalesněním bývalých pastvin (částečně i jejich sekundární sukcesí) ve 2. pol. 19. stol. při zvýšené poptávce po jehličnatém dřevu. Mimo odborné činnosti lesního hospodáře je zde nespornou výhodou pro uskutečnění a zdárný průběh transformace přirozená příměs jedle a buku z okolních autochtonních porostů. M. Sušek započal s přestavbou před více než 55 lety a na svém plánu pracuje s obdivuhodnou pílí a nadšením dále. Po 2. svět. válce v roce 1949 byly celoplošně zakázány holé seče a od roku 1960 bylo započato s transformací pomocí skupinovitě clonných sečí – „Femelschlag“, kdy se v přirozené obnově iniciovalo zejména přirozené zmlazení jedle a buku. V roce 1980 se také optimalizovala hustota lesních cest. Od roku 1990 je uplatňován systém freestyle, ve kterém se dle stanoviště, vlastností stromů a aktuální poptávky uplatní celá řada pěstebních postupů od jednotlivě až skupinovitě výběrných po nepravidelně maloplošně podrostní. Neexistuje žádné modelové schéma, cílem transformace je smíšený buko-jedlo-smrkový porost s nepravidelnou texturou.

Těží se tak hlavně silné dříví, smrk zde ve 100 letech běžně dosahuje výčetní tloušťky i přes 50 cm. Ideální místní růstové podmínky dokládá exemplář smrku z blízkého okolí, s výškou 61 m a hmotnatostí 12 m3. Do porostních mezer nastupuje bez jakékoliv potřeby oplocení směs přirozeného zmlazení smrku, buku i jedle, ve kterém se nějak zvlášť nezasahuje. Ve větších homogenních smrkových skupinách se při výchově postupuje kladným výběrem s cílovým počtem okolo 250 stromů na 1 ha. Cíloví jedinci smrku se vyvětvují. Smrková podúroveň se nechává svému osudu a slouží jako zdroj dekompozice. V každém případě se ve smrkových porostech podporuje byť jen jednotlivá příměs jedle a buku, a to i podúrovňové stromy. Dle Makse tito jedinci svým zmlazením v následné generaci přispějí k obohacení dřevinné skladby.

Díky dlouholetému mistrovskému dílu lesního hospodáře, ale objektivně přiznejme též díky příznivým podmínkám přírodním i politickým (tamější umírněnější totalitní režim byl dle M. Suška těmto jemným postupům nakloněn) se na větší části majetku transformace zdařila nebo probíhá v pokročilé fázi.

Freestyle - oproštění se od svazujících pěstebních schémat a pouček

Znamená to poznat, respektovat a naučit se v pěstební praxi využívat přirozené procesy lesa. Mnohé asi napadne srovnání s poměry u nás. Osvětová činnost v oblasti lesnictví, myslivosti a ochrany přírody tvoří samozřejmou a podstatnou část pracovní náplně slovinského revírníka. Naše časté dělení na lesáky a ochranáře zde tedy působí poněkud tragicky. Ano, Slovinci mají oproti nám ideální podmínky pro šetrné, přírodě blízké a zároveň výnosné lesní hospodářství, vlastnickými vztahy počínaje a přírodními podmínkami konče. Bylo by však chybou omezit se pouze na toto. Vždyť kolik českých lesníků započalo již před více než 50 lety svoji práci podobně jako Maks Sušek. Kam zmizely jejich vize a výsledky mnohaleté práce? Dochované fragmenty rozpracovaných lesních porostů jsou dnes naštěstí nezvratným důkazem toho, že to jde i u nás jinak. Hlavní problém, dle mého názoru, tkví v našem odlišném konzervativním myšlení a přiznejme si, že mnohým z nás to tak vyhovuje, jiným v současném neklidném lesopolitickém prostředí bohužel vyhovovat musí. Přesto i dnes u nás existuje řada lesních hospodářů, kteří si před relativně krátkou dobou mohli zvolit jinou, jemnější, a jak ukazují první praktické výsledky, i výnosnější cestu.

„Freestyle“ nebo-li „sprosceno” tedy neznamená neřízené pěstování lesů, nýbrž oprostit se od svazujících jednoduchých (pasečných) schémat a pouček. Znamená to poznat, respektovat a naučit se v pěstební praxi využívat přirozené procesy lesa. Abych nebyl špatně pochopen, přeneseno do našich podmínek, není cílem, a většinou ani možné rázem transformovat lesy na výběrný model. Stačí se jen podívat na určité věci trochu jinak. Zvážit nebo přehodnotit, kde mohu dát přírodním silám větší prostor nebo jak je ještě lépe využít v hospodářský prospěch. Např. kde jsou holoseče a umělá obnova lesa skutečně nezbytné a při jakých hektarových počtech, kde naopak více využít prosvětlování - iniciovat světlostní přírůst a přirozenou obnovu, kde je nutný intenzivní celoplošný výchovný zásah, kde a jak využít sukcesních procesů (pionýrských dřevin), převody hospodářského tvaru aj. Bohužel mnohé z toho zatím naráží na legislativní mantinely, které bude vhodné do budoucna podrobit revizi. Návodem k tomu může být slovinské pojetí pěstování lesů a technika freestyle. Všem takovýmto snahám budeme na ústavu pěstování lesů na lesnické fakultě v Brně nakloněni a nápomocni.

Autor:

Ing. Lumír Dobrovolný, Ph.D.

Ústav zakládání a pěstování lesa,

LDF MENDELU Brno

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor