Lumír Dobrovolný
Nárosty skupin, hloučků a jedinců smrku, jedle a buku z přirozené obnovy se dle povahy stanoviště nepravidelně střídají a překrývají s vyspělejšími růstovými fázemi a „přesílenými” stromy. Plocha spolu s věkem, hlavní atributy středoevropského lesnictví, zde rázem ztrácí na významu. Freestyle však v žádném případě neznamená svévolnou neřízenou péči o les nebo snad ponechání bez zásahu. Vývoj lesa se cíleně usměrňuje a kritéria těžby mají svá pravidla. Jde jen o to, oprostit se od svazujících zjednodušených schémat a naučit se využívat přirozených procesů lesa.
Na podzim 2011 se mi naskytla příležitost vycestovat na tříměsíční odbornou stáž do Slovinska. Cílem bylo proniknout do tamní techniky pěstování lesů. Mým hostitelem a průvodcem byl profesor Jurij Diaci, vedoucí katedry pěstování lesů z oddělení lesnictví Biotechnické fakulty v Lublani, přední odborník a hlavně vstřícný a přátelský člověk. Mimo výzkumných a pedagogických aktivit jsem se také aktivně účastnil provozní činnosti a zejména o této části cesty pojednává následující příspěvek.