Situace v jihozápadní Francii po třech a půl letech od uragánu Klaus

Pohled firmy Planfor a majitele lesa
Planfor je druhá největší školkařská společnost v Akvitánii, která provádí i výsad-by a přípravu pozemků pro výsadby. Firma založená v roce 1983 a sídlící v kraji Landes obchoduje se sazenicemi stromů a keřů (lesních, sadovnických i zahrad-ních) a přidruženým materiálem. Pěstuje od semene více než 250 druhů a kultivarů dřevin, které prodává lesnickým, sadovnickým a krajinářským profesionálním organizacím nebo jiným školkařům.
Po vichřici Klaus vzniklo 220 000 ha kalamitních ploch a holin k zalesnění, což představuje nutnost výsadby 275 milionů sazenic do konce roku 2017. Sazenice převážně borovice přímořské se vysazují v množství 1 250 sazenic/ha ve sponu 4,32 m x 1,85 m na plochách holin upravených technikou. Upravené holiny připomínají pole po návštěvě divočáků, ponechány jsou jen zbytky slabších kořenů, pařezy jsou odstraněny, ale pásy pro výsadbu sazenic jsou pečlivě upraveny, půda je sypká a čerstvě zpracovaná. Sazeči od firmy Planfor postupují v těchto pásech se štěrbinovým sázečem. Jedna zkušená osoba za pracovní směnu vysadí kolem 2 000 borovic.
Tak vznikne de facto stromová plantáž, ale kupodivu za několik let plantáž vypadá jako les i s bohatou vegetací podrostu, jehož druhy přežily všechny předchozí zásahy při přípravě půdy. Ostatně podobně tento největší lesní komplex Francie vznikl, když se koncem 18. století a po celé 19. století Gaskoňská lada borovicí zalesňovala.  
V současnosti je 80 % kalamitních ploch u většiny majitelů lesů zbaveno popadaných stromů a připraveno pro výsadby, které začaly koncem roku 2011. Během sezony 2011/2012 bylo v postižených krajích Landes, Gironde a Lot et Garonne zalesněno 40 000 ha holin.
Firma Planfor má velkou zakázku i pro sezonu 2012/2013 na 18 milionů sazenic, převážně borovice přímořské, oproti výsadbě 9 milionů sazenic v předchozí sezoně. Při tak velkém množství sazenic a krátkém časovém úseku je třeba, aby sazenice rychle rostly. Semena borovice s 95% klíčivostí vysela firma mezi květnem a červencem 2012 a již za 4 měsíce jsou sazenice vysoké potřebných 10 cm, takže je bylo možné sázet již v měsíci říjnu 2012 a pokračovat ve výsadbě se bude až do května 2013. Koncem léta 2013 budou borovice vysoké 60 cm.
Příčinou této vitality je nejen schopnost borovice přímořské růst na kyselých chudých půdách bývalých Gaskoňských lad, ale také šlechtitelství. Již po dvě generace, tedy přibližně 30 let, se kříží nejlepší stromy. Tím došlo k zrychlení růstu o 40 % a zlepšení tvaru a přímosti kmene. Ke zdárnému vývoji cílových stromů se provádí pěstební zásahy a z průměrně vysazených 1 250 borovic na hektar zůstane ve věku 35 let, kdy začíná jejich postupná těžba, jen asi 300 stromů.
Správa lesů je zde zaběhnutá a rutinní, ale v současné době po kalamitě není, podle vyjádření mnohých majitelů lesů, výsadba nových porostů na holinách dosti rychlá. Rychlost postupu výsadeb závisí také na rychlosti a výši subvencí, které dostávají majitelé lesů od státu, což ne vždy probíhá hladce a k jejich spokojenosti. Žádostí je mnoho a je třeba čekat, subvence jsou vypláceny až po ukončení každé ze dvou etap prací (vyklizení kalamitního dřeva a zalesnění holiny).  
Region Akvitánie dostal v roce 2011 na zpracování kalamity subvenci 80 milionů eur. V roce 2009 byla přislíbena subvence 415 milionů eur pro zalesnění 150 000 ha holin až do konce roku 2016. Ale plocha holin se ukázala větší, proto majitelé lesů žádají zvýšení původně slíbené subvence na celkových 554 milionů eur, o čemž chtějí jednat s ministrem.
V současnosti dostávají majitelé postižených lesů od státu pomoc 1 080 eur/ha na zpracování kalamity a 1 015 eur/ha na zalesnění, což činí 80 % nutných nákladů. Někteří z nich se však obávají, že pokud se státní pomoc omezí nebo ukončí, nebudou moci 20 % kalamitních holin zalesnit.

Pohled lesnicko-dřevařské firmy
Lesnicko-dřevařská soukromá firma Bordeaux Atlantique Bois (BAB) byla založena v roce 1995 a předmětem její činnosti je lesní těžba, transport dřeva, obchodování s lesními produkty, nákup a prodej řeziva a hotových výrobků souvisejících s lesem (např. kůra, štěpka, piliny). Mezi lety 2010 a 2011, tedy dva roky po kalamitě, zisk firmy klesl na polovinu. V roce 2011 firma prodala 300 000 tun dřeva k dalšímu zpracování a pro rok 2012 odhaduje poloviční množství, což je známka toho, že sektor je zde v obtížné situaci. Vlivem ekonomické recese se drahé kvalitní dřevo v Evropě obtížně obchoduje. Firma je ale postižena především následky kalamity způsobené uraganem Klaus v roce 2009.
Vichřice zničila 220 000 ha lesů a stromy bylo nutno rychle zpracovat. V oblasti to byl ekvivalent pětileté těžby. V současnosti má firma menší zakázky na těžbu a prodává méně dřeva. Zpracovatelé dřeva nakupují ze zásob dřeva z kalamity. Ceny dřeva stoupají, což je pro firmu další rána.
V současné době těžební firmy nakupují u soukromých majitelů lesů tunu dřeva průměrně za 12 eur, oproti 2,5 eura v roce 2009 při zpracovávání kalamity. Tyto ceny způsobují pokles aktivity sektoru o polovinu.
Jediný pozitivní efekt kalamity je zvýšený export dřeva. Od roku 2009 firma BAB prodává 80 % borové kulatiny do Belgie, Německa a Finska. V minulosti firma exportovala jen polovinu tohoto množství surového dřeva, převážně do Španělska, ale dnes to je vzhledem k ekonomickým potížím Španělska o hodně méně.  
Majitel firmy BAB uvádí, že má také zájemce o dřevo z Číny, ale obchodu stojí v cestě komplikace administrativní, nejisté obchodní prostředí a požadovaný příliš velký objem dodávky. Nicméně Čína začíná být významným partnerem exportu, zejména dubového a bukového surového dřeva, z Francie.
V roce 2011 Francie exportovala 250 000 m3 kulatiny dubu a 300 000 m3 kulatiny buku, z toho většinu dubu a téměř polovinu buku koupily čínské podniky. Zbytek byl prodán do Indonésie, Malajska a Vietnamu. „Dříve jsme do těchto zemí exportovali hotové výrobky, dnes exportujeme surové dřevo, které je následně transformováno v těchto zemích, a my od nich kupujeme hotové výrobky. Přední výrobce nábytku a parket je dnes Asie, a my v Evropě ztrácíme přidanou hodnotu,“ konstatuje prezident útvaru reklamy exportu Francouzské národní dřevařské agentury.
To je umožněno malými náklady na pracovní sílu v Asii, čímž se snižují celkové náklady, navzdory nákladům na import a export. Významný je také celní protekcionismus Asie, Čína má 8 % dovozní clo na surové dřevo, 18 % na polotovary (řezivo, desky, palubky), 40 % na parkety a na nábytek to je 100 %. Naopak Evropa nemá žádné celní překážky na dovoz pro svůj trh.
Důsledkem toho je, že Francie dnes prodává více surových kmenů než dřeva opracovaného. V roce 2011 bylo exportová-
no 250 000 m3 dubové kulatiny, ale jen 175 000 m3 dubového řeziva za průměrnou cenu 500 eur za m3, polotovaru určeného k dalšímu zpracování, zatímco u kulatiny to bylo průměrně 80 eur za m3.
Vlivem všech těchto faktorů se lesnicko-dřevařský sektor i v oblasti Landes, přední francouzské oblasti produkce užitkového dřeva, mění. V současné době zde již neexistuje žádná lokální výroba nábytku a mnohé pily podstatně omezily svou činnost. Dříve zde byly pily v každé vesnici, kupovaly dřevo na pařezu, samy stromy těžily a následně zpracovávaly na řezivo určené na stavby, výrobu parket, palubek nebo nábytku. Dnes to jsou hlavně továrny na výrobu papíroviny a aglomerovaného dřeva, které nakupují dřevo přímo u těžebních firem.

Příklad skladování a prodeje dřeva z kalamity
Po vichřici Klaus byly v jihozápadní Franci zřízeny velkosklady dřeva. Jedním z nich je i velkosklad na okraji vesnice Fargus-sur-Ourbise, který je spravován lesnickým družstvem Cafogar. Družstvo má za předmět činnosti správu lesů od plánů a projektů až po provádění lesních prací a obchodování se dřevem. Ve velkoskladě Fargus-sur-Ourbise bylo po kalamitě uskladněno nejméně 390 000 tun dřeva, převážně borovice přímořské, ale i dub a buk. Dřevo je zde zatříděno podle kvality do 30 kategorií pro další využití.
Dřevo zde bylo uskladněno během roku 2009 majiteli lesů postižených kalamitou a sdruženými do družstva. V době největší aktivity se zde skládalo až 150 kamionů dřeva denně. Celková rozloha velkoskladu je 30 ha a účel jeho zřízení je dvojí – ochránit dřevo před znehodnocením a postupné uvádění dřeva na trh, aby v důsledku jeho nadbytku nedošlo ke zhroucení cen.
Od konce roku 2011 zahájil Cofager prodej dřeva z tohoto velkoskladu klientům, se kterými uzavřel smlouvy. V polovině roku 2012 bylo prodáno již 20 % zásob a zbytek dřeva na tomto velkoskladě bude prodán do konce roku 2015. Denně zde nakládá asi 15 kamionů.
S prodejem dřeva Cofogar postupně splácí státu poskytnutou finanční pomoc 3 miliony eur na výstavbu velkoskladu
a 15 milionů na zpracování části kalamity a transport dřeva na velkosklad, ale především na následné dlouhodobé uskladnění a ošetřování dřeva. Skladování a ošetřování tak velkého množství dřeva po dlouhou dobu je velmi nákladné.  
Pro konzervaci a ochranu dřeva byl in-stalován automatický systém pump a po-střikovačů, který je v chodu 9 měsíců v roce – dvanáct hodin denně v chladném období a 20 hodin denně v období teplém. Postřikována jsou čela, boky a vršek uskladněného dřeva objemem 1 000 m3 vody za hodinu.
Voda vytěsňuje vzduch a brání rozvoji dřevokazného hmyzu a dřevokazných hub. Cílem je dosáhnout 200 % vlhkosti oproti suchému dřevu, tedy 2 tuny vody na 1 tunu suchého dřeva. V oblasti Landes se nacházejí největší zásoby nepitné vody již 2 metry pod povrchem půdy, proto byla zvolena tato metoda uskladnění dřeva, i když jsou i jiné, např. s použitím rašeliny nebo ve vakuu v plastových foliích.
Z ekonomických a ekologických důvodů voda na postřik cirkuluje z části v uzavřeném oběhu. Vrtané studny a bazény umožňují během 100 dní recyklovat až 96 % vody infiltrované do dřeva a do půdy, kromě té, která se odpaří.
Cena za vodu a elektřinu není malá, ročně se za odběr vody platí poplatek 20 000 eur, ale drahá je hlavně elektřina k pohonu všech instalací (čerpadla, vodní kanony), za kterou se ročně platí 100 000 eur. Tyto náklady mají vliv i na cenu prodávaného dřeva, ale je nutné, aby nebyly ztraceny náklady vynaložené v předchozích letech na péči o les a zpracování kalamity.

Podle Le Monde a dalších pramenů přeložil, upravil a doplnil Pavel Šimek.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.