Za nejvyššími stromy světa

Erich Václav

Lesní dřeviny jsou obecně nejvyššími rostlinami na světě a nás lesníky zajímá, které stromy jsou na naší Zemi nejvyššími, nejobjemnějšími a i nejstaršími. Během mé exkurze v září 2012 byl první týden věnován nejvyšším stromům světa – sekvojím vždyzeleným (Sequoia sempervirens), druhý týden pak stromům nejobjemnějším – sekvojovcům obrovským (Sequoiadendron giganteum), dvěma dřevinám dvou rodů, které rostou v jediném státě USA, v Kalifornii. Ač se zabývám těmito rody už po dlouhá desetiletí, tato exkurze velice přispěla k našim lepším znalostem, především však v poznání stavu, v jakém se dnešní porosty – hájky sekvojí nacházejí.
V českých zemích se můžeme setkat se sekvojovcem obrovským velice často už od roku 1859; se sekvojí vždyzelenou jen málokdy, neboť nesnáší naše zimy.
První článek je věnován právě jim, ve druhém článku se přesuneme do hor Sierra Nevady za sekvojovcem obrovským.

Sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens)
Terminologie Redwood – červeného dřeva je v USA složitá.
V americkém pojetí patří do redwood (červené dřevo) jak sekvoje vždyzelená – Sequoia sempervirens, tak i sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), jakož i dřeviny dalších rodů, jako např. Thuja plicata a další. Naši systematičtí dendrologové mají určité, spíše velké potíže s americkou terminologií.
„Pravé“ sekvoje rostou v severním pobřežním pásmu Kalifornie až k hranicím Oregonu – v Coast Range, a proto se jim též říká Coast Redwood.
Sekvoje je jehličnatá dřevina, dorůsta-jící do výšky přes 110 m, dosahující v d1,3 700 cm a může žít i do 2 000 let. Je jednou z nejrychleji rostoucích konifer na světě. Kontrastně ke svým výškám plodí malé šištice kolem 2,5 cm dlouhé, v každé z nich 14–24 semen. Výškový růst semenáčků činí až 30 cm ročně. U mladých stromů se také vytvářejí kořenové výmladky.  
Sekvoje má velmi mělký kořenový systém – 3–4 metry hluboký, avšak až 30 m rozprostřený kolem kmene. Časté požáry paradoxně pomáhají přirozenému zmlazení sekvojí, neboť zbavují lesní půdu buřeně. Sekvoje mají kůru až 15–30 cm silnou, což představuje výbornou ochranu před požáry. Červené dřevo, obsahující tanin, je silně odolné nejen proti požárům, ale i proti hmyzu a houbám. Výskyt sekvojí v tzv. Coast redwoods je unikátní, neboť jinde prostě nerostou. Tzv. redwood belt – sekvojový pás je pruh široký asi 720 km, táhnoucí se od střední Kalifornie (San Franciska) na sever až po hranice s Oregonem.
Teploty v pásu jsou moderátní po celý rok. V zimě zde jsou vysoké srážky, které spolu s hustými letními mlhami poskytují dostatek vody i přes obvykle suchá letní období.
Sekvoje si vlastně produkuje „vlastní déšť“ zachycováním mlh měkkými větvemi, přinášejícím vlhkost lesům právě během nejsuššího období.
Z původního rozšíření kolem 850 000 ha zůstalo od zlaté horečky 1849 do 70. let minulého století pouze 15 % (127 500 ha) tzv. sekvojových hájků (groves). A těžilo se dále – až do roku 2012!
Největší zachovalé celky těchto hájků jsou v Humboldtově státním parku (State park), dále v Redwood National Park, Redwood State Park a v Big Basin Redwoods State Park.

Cesta za nejvyššími sekvojemi světa Muir Woods National Monument and the Redwood Creek Watershed
Exkurzi za nejvyššími stromy světa začneme v Muir Woods National Monument and the Redwood Creek Watershed, které jsou částí Golden Gate International Biosphere Reserve – pouhých 19 km od famózního mostu Golden Gate Bridge v San Francisku.
John Muir, skotský přistěhovalec (1838–1914), se stal předním ochráncem přírody v Kalifornii už od roku 1869 a měl velké zásluhy na záchraně sekvojových hájků, jakož i na založení Yosemitské státní rezervace a národních parků v pohoří Sierra Nevady.
V roce 1905 koupil podnikatel William Kent 118 ha v údolí Redwood Creek s těžbou nedotčenými porosty sekvoje. V roce 1908 prezident USA Theodore Roosevelt prohlásil toto území za národní monument, pojmenovaný po Johnu Muirovi, který prezidenta doprovázel už v roce 1903. Později bylo území rozšířeno na 239 ha. Je zajímavé, že dva hájky s nejvyššími stromy (až 77 m a s 426 cm v d1,3) se jmenují Cathedral (což je pochopitelné) a Bohemian (nám těžko vysvětlitelné). Některé stromy mají kolem tisíce let, většinou kolem 500–800 let.
Je přímo symbolické, že v této rezervaci se sešli 19. 5. 1945 delegáti mnoha zemí světa, kteří zakládali v San Francisku OSN, aby vzdali hold J. Muirovi a též i zemřelému prezidentu F. D. Roosevel-tovi, který jako první přišel s myšlenkou založit OSN. Tento park navštíví až milion lidí ročně.
Exkurze pak pokračovala na sever Kalifornie po dálnici 101, která prochází všemi hlavními sekvojovými porosty až po severní hranici Kalifornie.

Richardson Grove State Park
Další zastávka byla v Richardson Grove State Park, asi 320 km od San Franciska. Počítá se za historickou vstupní bránu mezi gigantické stromy, které inspirovaly lidi po staletí. Park se z původních 50 ha (1922) rozrostl na dnešních 800 ha. Řada stromů má přes 1000 let a dosahují výšek až 98 m. Jsou tam i padlé stromy s mělkým kořáním – podobně jako v Muirově monumentu.
V sousedním Phillipsville mají i Komí-nový strom (Chimney Tree) s vypáleným vnitřkem.

Humboldt Redwood State Park
Poté jsme zavítali do Humboldtova sekvojového státního parku (Humboldt Redwood State Park), parku s nejvyššími známými sekvojemi.
Park má rozlohu 21 200 ha, z toho 6 800 ha zaujímají staré porosty sekvoje. Je to největší souvislá plocha starých sekvojí na světě. Kolem dálnice č. 101 se vine tzv. Avenue of the Giants – Třída gigantů, dlouhá přes 50 km.
Viděli jsme Founder's Tree (Zakladatel), i NGM Tree (103,6 m), i Mendocino Tree, světového šampiona 1996–2006 (111,4 m, průměr u paty kmene 923 cm). Obří stromy byly i sotva metr daleko od dálnice 101. Po zhlédnutí giganta Mendocino Tree jsme se dozvěděli, že všechny ostatní vyšší stromy rostou na neznámých místech. Proč? Vysvětlení je jednoduché – aby jejich okolí nezničili turisté.
V roce 1963 se našla sekvoje 111,9 m vysoká. Po masovém útoku turistů na slavného rekordmana „Tall Tree“ (Vysoký strom) začal strom díky ušlapanému okolnímu terénu ztrácet svůj vrchol a dnes je znám jako National Geographic Magazine Tree, hodně menší než současní rekordmani.
V roce 1996 byl přesně změřen už zmíněný Mendocino Tree (111,4 m mu naměřili Steve Sillet s Ch. Atkinsem výstupem do koruny a spuštěním lana). V roce 2000 našli ve stejném parku Stratosphaere Giant se 112,83 m, také výstupem do koruny. Pak se změřil na utajeném místě Federation Giant se 112 m.
Velký boom v hledání rekordních sekvojí byl v roce 2006. Ch. Atkins a N. Taylor našli vůbec nejvyšší strom světa. Nejdříve měřili laserem a v roce 2006 spolu se S. Silletem i výstupem do koruny. Sekvoje dostala jméno Hyperion a má tyto parametry: výška: 115,55 m, stáří: 600 let, d1,3: 670 cm, kůra až 30 cm. Tento současný světový rekordman měl ale štěstí, neboť rostl pár set metrů od někdejší holoseče.
Nám už známí badatelé našli ještě v roce 2006 „stříbrného“ giganta Helios se 114,09 m a „bronzového“ Ikaruse se 113,14 m. Všichni „medailisté“ rostou kupodivu nikoliv v údolích, ale na svazích, což byl zcela nový poznatek. V pomyslném žebříčku je na 4. místě Stratosphaere Giant se 112,83 m sledován pátým Federation Giantem a šestým Mendocino Tree se 111,4 m. Kromě stromů Stratosphaere Giant a Mendocino Tree rostou rekordmani zcela utajeně.
Domnívám se, že to bude v Redwood National Park, někde v části potoka Redwood Creek, a zcela chápu ochránce těchto rekordmanů, že k nim nepouštějí turisty. Pozoruhodný je malý rozdíl výšek mezi světovým rekordmanem a šestým Mendocino Tree – pouze 4,15 m!
Vidět tyto stromové velikány je životním zážitkem pro každého, nejenom pro lesníka se 66letou praxí. Dnešní rekordmani už budou zachráněni před těžbou, neboť rostou na chráněných územích a v národních parcích.
Je to aspoň malé poučení z toho, že z původních 850 000 ha sekvojových porostů zůstalo nyní pouhých 5 %, tj. 42 000 ha. Aspoň něco...

Autor:
prof. Ing. Erich Václav
emeritní profesor FLD ČZU v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: E. Václav, P. Machálek

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.