Jerlín japonský

Popis druhu
Jerlín japonský je opadavý listnatý strom z čeledi Fabacae. Někdy bývá v literatuře zařazován do rodu Styphno-lobium, resp. druhu S. japonicum (L.) Schott. V teplejších podmínkách ČR, zvláště na Moravě se jedná o celkem běžný introdukovaný taxon, využívaný především v alejových výsadbách. Druh dosahuje výšky 20 (28) m, dožívá se asi 200 let. V současné době patří k nejvyšším exemplářům v ČR jerlíny v lesním porostu u Tří grácií nedaleko Lednice, dorůstající výšky kolem 25 m. Průměr kmene může být i přes 2 m, u nás k nejmohutnějším patří např. nádherný exemplář v zámeckém par-ku v Lednici, dosahující obvodu kmene více než 520 cm. Pravděpodobně se řadí i k nejmohutnějším exemplářům daného druhu v Evropě. Koruna stromu je obvykle rozložitá, lehce stavěná, v mládí široce vejčitá, později zaoblená až kulovitá. Kmen bývá průběžný, ale krátký, pouze v porostu rostoucí exempláře mají delší část kmene bez větví, výmladnost je střední. Silné, často zprohýbané větve mají velmi dlouho zelenavě zbarvenou kůru. Strom má střídavě postavené lichozpeřené listy. List je tvořen obvykle 3–9 páry lístků s lístkem koncovým, dosahuje celkové délky až 25 (30) cm. Lístky jsou krátce řapíkaté (1–1,5 mm) s eliptickou až vejčitě kopinatou čepelí, celokrajné, na vrcholu zakončené špičkou, na bázi zaoblené. Jednotlivé lístky mohou být až 6 cm dlouhé a asi 8–20 (30)mm široké. Na líci jsou listy sytě zelené, na rubu matné, až nasivělé s chlupatými žilkami a někdy i na ploše ochlupené. Listy se na podzim barví žlutě, opadávají v říjnu. Pupeny jerlínu jsou střídavě postavené, skryté v kůře, na větvičce je vytvořena ztluštěnina. Listové jizvy jsou ledvinité, světlejší. Letorosty jsou nejprve jasně zelené, pak postupně tmavnou. U starých stromů se vytváří šedohnědá až hnědá silně rozbrázděná borka. Dřevina neroste příliš rychle, ale vytváří velmi bohatý kořenový systém. Semenáček obvykle vytváří kůlový kořínek. Později pak vyroste množství bočních kořenů, které umožňují dobré upevnění dřeviny i na mělkých, vysýchavých půdách. Celkem dobře zmlazuje v koruně a u mladších jedinců i na pařezu.
Jerlín japonský je jednodomá dřevina s oboupohlavními květy. Květy jsou drobné, asi 10–15 mm dlouhé, žlutobílé až barvy slonové kosti, jsou opylovány hmyzem. Vytvářejí velké složené, bohaté květenství - latu, někdy až 40 cm dlouhou s více než 150 květy. Jerlín patří k pozdě kvetoucím druhům, kvete v červenci a v srpnu. Plodem jsou zaškrcované lusky do 10 cm dlouhé, obvykle s 1–5 zploštělými semeny. V našich podmínkách často semena plně nevyzrávají. Jsou dlouhá asi
8 mm, lesklá, hnědé barvy, mají nízkou klíčivost.

Rozšíření
Původní rozšíření druhu je ve východní Asii, zejména ve střední a jižní Číně a Koreji. Do Evropy však byly první jerlíny dovezeny z Japonska, kde ovšem druh původní není, pravděpodobně byl pěstován jen v kultuře.

Ekologie
Taxon je světlomilný, v mládí snáší i silnější boční zástin. Pro dobré kvetení však potřebuje volnou korunu. Na vláhu není příliš náročný, vydrží i na v létě vysýchavých půdách. Roste dobře také na mělkých půdách, zejména živných. Velmi dobře odrůstá na hlubokých půdách s dostatkem živin, nejlépe hlinito-písčitých, ale dobře vegetuje i v těžké jílovité půdě, optimum pH je kolem 7, ale snáší i půdy zasolené. Jako velký strom je poměrně odolný vůči klimatickým výkyvům, snáší i teploty do -25°C, mladé stromky ale bývají poškozovány mrazy. Dřevina dosti tolerantní ke znečištěnému ovzduší průmyslových oblastí, vhodná do měst. Patří ke druhům, které jsou málo napadány škůdci jak v domovině, tak u nás.

Význam a využití
Dřevo má tmavší jádro a světlejší běl, letokruhy jsou velmi dobře zřetelné, dřevo je kruhovitě cévnaté, je středně těžké, středně tvrdé, dosti trvanlivé. Objemová hmotnost při 12% vlhkosti kolísá v rozmezí 500–600 kg.m-3. Využití dřeva v domovině je zejména na nábytek a drobné předměty. Druh je využíván především jako okrasná parková dřevina, osvědčil se jako alejový strom v městech, neboť snáší sucho a znečištěné ovzduší. Je to také medonosná dřevina, využitelná jako pozdní pastva pro včely. V zahrad-nictví se velmi často používá převislý kultivar ‘Pendula’. Jerlín se používá i v lidové medicíně, je zdrojem jedovatého cytisinu, který může způsobit nevolnost a hlavně v listech je obsažen rutin. Plody jsou jedovaté, silně projímavé. V čínském lékařství se používá jako bakteriostatický a protizá-nětlivý prostředek, také jako diuretikum nebo abortivum. Mladé květy a listy se používají i na čaj. Výluh ze dřeva je vhodný na léčení hemoroidů. Odvar z listů také snižuje krvácivost.

Možnosti pěstování v ČR
Do Evropy byl jerlín japonský introdukován přes Francii v roce 1747, v roce 1753 se dostává také na Britské ostrovy.
První introdukce do Čech byla dle A. M. Svobody až roku 1835, z tohoto období byl nalezen nejstarší zápis v Královské oboře v Praze. Je zajímavé, že nejsou přesnější informace o nejmohutnějších exemplářích na Moravě. O jerlínu v Lednici se uvádí, že byl vysazen před zámek koncem 19. století, ale již jako statný 80letý exemplář. Pokud by to byla pravda, pak by se muselo datum první introdukce na území ČR mírně posunout. Jerlíny byly vyhlášeny i za památné stromy, v seznamu AOPK je 7 jedinců a jedna skupinka, kdy největší památný strom je Hlubocký jerlín, s obvodem kmene 364 cm a výškou 18 m. Ovšem nejmohutnější jerlín můžeme vidět v zámeckém parku Buchlovice, má obvod kmene okolo 7 m a dosahuje výšky 28 m. V evropských poměrech úctyhodné rozměry, v literatuře není uváděn větší. Např. na Slovensku je nejmohutnější strom v parku Cífer s obvodem kmene 424 cm a výškou 23,4 m. Z Anglie je znám strom s obvodem kmene 496 cm, nacházející se v Syon parku v Londýně. Také v Belgii či Holand-sku jsou nejsilnější stromy s obvodem do 500 cm. To by potvrzovalo výjimečnost buchlovického exempláře.
Dnes se můžeme s jerlínem setkat v mnoha městech v teplejších částech naší vlasti. Větším množstvím jedinců, i výsadbami v alejích, se může pochlubit také jihomoravská metropole Brno, kde uprostřed města roste strom s obvodem kmene přes 370 cm. Jerlíny u nás dobře odrůstají a také plodí. Množit je můžeme generativně z naturalizovaných exemplářů. Semena sbíráme, jakmile opadnou na zem. Velikost plně vyvinutých semen je asi 7–9 mm. Před výsevem je vhodná stratifikace horkou vodou, jinak semena přeléhají. Klíčivost v našich podmínkách bývá asi 20 %.
V lesním porostu jsme našli jerlín pouze v několika exemplářích nedaleko Třech grácií u Lednice. Stromy v podúrovni příliš neprospívaly, jako pomalu rostoucí světlomilný taxon, dosahující menších rozměrů, se pro využití v lesnictví pravděpodobně nehodí. V našich podmínkách se druh volně v krajině nešíří, nehrozí možnost, že by vytlačoval domácí dřeviny. Jerlín jako velmi dekorativní dřevina však bude mít i nadále výborné uplatnění v sa-dovnické dendrologii, tedy v solitérních i skupinových výsadbách, vhodný je i do alejí, především ve městech. Při jeho kácení lze využít i relativně kvalitního dřeva.

Poděkování: Tvorba příspěvku byla podpořena projektem Vytvoření a rozvoj multidisciplinárního týmu na platformě krajinné ekologie, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/20.0004 za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.

Autor:
doc. Ing. Luboš Úradníček, CSc.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně
E-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor