Archiv časopisu Lesnická práce

Luboš Úradníček

Vědecký název Sophora japonica L. Rodový název pravděpodobně podle arabského sophira, označující strom s hrachu podobnými květy. Druhový název byl dán dle Japonska, odkud byla dřevina dovezena do Evropy. Čínsky hanzi, huái; korejsky hanja; japonsky kanji. Čínský znak vznikl ze slov strom a démon.

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Rod Swida je blízce příbuzný rodu Cornus (dřín), jehož jediný domácí druh, dřín obecný, byl popsán v minulém čísle. Někteří botanici stále svídu řadí do rodu dřín, správnější je ale jeho vylišení na samostatný rod. Jméno tomuto rodu dal v roce 1838 český botanik a lesník F. M. Opitz. Najdeme v něm 36 druhů rozšířených hlavně v mírném pásu severní polokoule. Svída krvavá je jediným naším domácím druhem z tohoto rodu. V rámci rodu rozlišujeme 3 poddruhy (respektive malé druhy) – sanguinea, australis a hungarica – ty se samozřejmě mezi sebou kříží a jsou ovlivněny vzájemně introgresí – existují přechodové formy mezi jednotlivými poddruhy.

Robert Doležal

Jen ve výjimečných případech se stává, aby se ptačí druh, který zcela vymizel z naší přírody, znovu dokázal vrátit a úspěšně obsadit svá historická hnízdiště. Právě tohle je případ sokola stěhovavého. Jeho hnízdění u nás bylo známo již z poloviny 19. století, a to především z Čech. Od 30. let minulého století u nás jeho počty narůstaly díky ochraně a v důsledku omezeného odstřelu v průběhu II. světové války. Tento trend pokračoval až do 50. let, kdy většina evropských populací tohoto dravce zaznamenala prudký propad početnosti a z rozsáhlých oblastí zcela vymizel. Vinu na tom měly chlorované uhlovodíky, hlavně DDT, využívané v zemědělství, které se kumulovaly v potravě sokolů a působily na ně toxicky ve smyslu snížené schopnosti jejich reprodukce. Díky zákazu těchto látek, ochraně a reintrodukčním projektům u nás i v zahraničí se sokol opět do naší přírody vrátil. Kéž by podobných případů bylo více.

Alena Drábková

Příspěvek diskutuje důvody k rekreaci v CHKO a popisuje problémy, které vznikají při nedostatku informací o návštěvnících. Dále se věnuje zamyšlení autorky nad současným stavem průzkumů týkajících se rekreace v lesích a podtrhuje potřebu dalšího výzkumu.

Vladimír Simanov

V Lesnické strategii EU z roku 1998 a odvozených materiálech se uvádí, že více než polovina evropských lesů (bez Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Moldavska) je v soukromém vlastnictví, čímž hrají soukromé lesy klíčovou roli v udržování rovnováhy lesních ekosystémů, rozvoji venkovských oblastí a zásobování trhu dřívím i ostatními produkty lesa. Současně se připouští, že z řady důvodů může být úroveň obhospodařování soukromých lesů nižší, než lesů veřejných. Pro zjištění aktuálního stavu byl EHK, FAO a Evropskou konfederací soukromých vlastníků lesů (CEPF) rozeslán v letech 2006–7 dotazník 38 státům (ze 46) Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, mající poskytnout údaje studii Private Forest Ownership in Europe. Pro neúplnost a nekompatibilitu získaných údajů trvalo zpracování studie tři roky, ale i tak je výsledkem jen mozaika údajů.

Richard Hnilica, Valéria Messingerová, Michaela Hnilicová, Miroslav Stanovský

Príspevok v LP 2/2013 sa zaoberal problematikou mechanizácie prác pri pestovnej činnosti, ktorá je vo väčšine prípadov zabezpečovaná univerzálnymi kolesovými traktormi, ktoré sa využívajú ako bázové stroje. Okrem uvedeného spôsobu je pre pohon adaptérov možné použiť aj iné bázové stroje (pásové traktory, lesné kolesové traktory). Tento príspevok by chcel naznačiť možnosti využitia týchto bázových strojov, s ich hydrostatickým prenosom energie. Súčasťou je aj ucelený prehľad v súčasnosti vyrábaných adaptérov využívajúcich hydrostatický prenos energie.

Vladislav Ferkl

V březnu 2012 byl v Lesnické práci uveřejněn článek o výročí dvaceti let práce na demonstračním objektu Klokočná při provozním ověřování nepasečných, výběrných způsobů hospodaření v podmínkách lesů středních poloh. V odezvě na tuto informaci jsem byl vyzván, abych zveřejnil konkrétnější hospodářské a ekonomické údaje o této činnosti a jejích dosavadních výsledcích. Využívám k tomu zkrácenou formu údajů o výsledcích za druhou polovinu právě ukončeného decennia tak, jak byly připraveny pro jednání členů čtyř organizací (MŽP, LČR, LDF ČZU Praha a Středočeský kraje), které se dohodly na spolupráci při obhospodařování a využívání tohoto objektu.

Hubert Lesník

Na úvod bych se chtěl čtenářům časopisu omluvit, že jsem se pod článek podepsal pod pseudonymem. Důvodem není to, že bych se za své názory a postoje styděl. Jsem vlastník, nájemce lesa a zároveň odborný lesní hospodář, jehož aktivity jsou vázány především na území Středočeského kraje. Byl bych proto velmi nerad, kdyby se mé kritické názory vůči samosprávě kraje odrazily negativně na mém působení v odvětví. Proč jsem se vlastně rozhodl příspěvek napsat? Přístup krajské samosprávy k příspěvkům na hospodaření v lesích a k lesnictví jako celku je rok od roku horší, spíše to vystihuje slovo alarmující. Od roku 2010 jsem se začal problematikou více zabývat, neboť se nezřídka stávalo, že jsem za podané žádosti obdržel příspěvek ve formě „milodaru“, či jsem rovnou dostal rozhodnutí o zamítnutí pro nedostatek finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejné prostředky, jsou informace o výši poskytnutých příspěvků, termínu (ne)proplácení k dispozici, např. Zelená zpráva MZe, ÚHÚL, internetové stránky MZe, popř. Středočeského kraje. Graf 1 znázorňuje výši příspěvků v letech 2008–2012 a Zastupitelstvem SK schválený rozpočet pro rok 2013. „Fascinující“ je procentuální vyjádření snížení rozpočtu o 93,4 %! Upřímně, nedokáži si představit jinou rozpočtovou kapitolu kraje, popř. státu, kde by za uvedené období došlo k takto drastickým škrtům.

Petra Kulhanová

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích lze získat z několika zdrojů: ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, ministerstva obrany (v případě pozemků důležitých pro obranu státu) a od roku 2005 také z rozpočtu krajů, které začaly hrát významnou roli v souvislosti se zákonem o rozpočtovém určení daní a změně legislativy upravující poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích.

Petra Kulhanová

Následující přehled zpracovává informace o příspěvcích na hospodaření v lesích v rámci jednotlivých krajů od roku 2008 do 2012 a výhled na letošní rok. Do přehledu je zahrnuto i Hlavní město Praha, které oblast lesů podporuje formou grantů.