Rozvaha nad výsledky výběrného způsobu hospodaření na demonstračním objektu Klokočná

Vladislav Ferkl

V březnu 2012 byl v Lesnické práci uveřejněn článek o výročí dvaceti let práce na demonstračním objektu Klokočná při provozním ověřování nepasečných, výběrných způsobů hospodaření v podmínkách lesů středních poloh. V odezvě na tuto informaci jsem byl vyzván, abych zveřejnil konkrétnější hospodářské a ekonomické údaje o této činnosti a jejích dosavadních výsledcích. Využívám k tomu zkrácenou formu údajů o výsledcích za druhou polovinu právě ukončeného decennia tak, jak byly připraveny pro jednání členů čtyř organizací (MŽP, LČR, LDF ČZU Praha a Středočeský kraje), které se dohodly na spolupráci při obhospodařování a využívání tohoto objektu.

Dosavadní výsledky za druhou polovinu uplynulého decennia (2007–2011)
I závěrečné období ukončeného decennia potvrdilo, že provozně uplatňované nevyhovující vlivy předpisů, určené pro pasečné hospodaření, se při výběrném způsobu dosud nepodařilo zcela eliminovat. Ty pak do určité míry negativně ovlivnily jak hodnocené výsledky, tak systém obhospodařování. Například závazný údaj LHP pro minimální předpis výchovných zásahů do 40 let byl v souladu s platnými předpisy naplněn ve stanoveném rozsahu, aniž by jejich provedení bylo z hlediska žádoucích přirozených procesů diferenciace výšek a regulace počtu jedinců v etážových porostech účelné. To mimo jiné způsobilo, že jen v r. 2010 bylo na Klokočné pro splnění decentního předpisu LHP provedeno více než 8 ha prořezávek, což je na 1 ha obhospodařované plochy o 167 % víc, než je celkový průměr LZ Konopiště, a to přestože principy výběrných způsobů předpokládají spíše snížení objemu úmyslných výchovných zásahů. V nákladech se pak tato skutečnost projevila tak, že za posledních pět let se v přepočtu na 1 ha lesů Klokočné zaplatilo za prořezávky více než dvojnásobek (203 %), než je hektarový průměr na celkové obhospodařované ploše lesního závodu.  
Zbývající závazná opatření již problémy takového rozsahu nepřinesly. Jde spíše o komplikace související s nejasnostmi a nejednotností při vykazování hospodářských opatření. Například u plošných údajů úmyslných dosadeb ve vazbě na přirozené zmlazení, měření rozsahu rozptýlené ochrany kultur nebo při vyžadovaném evidování těžeb v členění na P a M. Nepřesnosti tohoto druhu jsou patrné i z plošných průměrů nákladů těchto činností, pro něž je ve zpracovaných přehle-dech typická velká rozkolísanost jejich údajů, způsobená nepřesnostmi ve vykazování výměry. Komplikace vznikají třeba i při potřebě realizace obnovních prvků v porostech, u kterých je v LHP uváděn údajný věk nižší než 80 let. Na druhou stranu nutno přiznat, že uplatnění výběrného způsobu hospodaření bylo v provoz-ních podmínkách platných pravidel pro systém věkových tříd umožněno kupříkladu tím, že jsme nebyli nuceni postupovat dle těžebních procent a některých dalších atributů pasečného hospodaření, které jsou s výběrným způsobem zcela neslučitelné.
Celkově lze říci, že druhá polovina decennia, až na některé výjimky (viz níže uvedené údaje zpeněžení dřeva a rozsahu prořezávek), již začala prokazovat očekávané výhody tohoto způsobu hospodaření (výtěžnost dřeva, zalesňování, ochrana proti buřeni, ale i pěstební činnost jako celek).
Kompletní výsledky za uplynulých pět let v hodnotách přímých nákladů (PN) a jejich porovnání s údaji polesí a celého LZ, kde je oproti Klokočné uplatňován „normální“ pasečný způsob hospodaření, jsou sledovány a vyhodnocovány v přehle-dech hospodaření podle činností, a to jak zvlášť pro jednotlivé roky, tak v průměrech za celé sledované období. Jejich rozbor a zveřejnění však svým rozsahem vysoko převyšuje možnosti tohoto článku. V současné době proto hledáme vhodnou formu jejich uplatnění a využití, a to jak k výzkumným účelům, tak i pro informovanost odborné veřejnosti. Následující údaje jsou stručným výtahem z těchto podkladů.

Současný stav a výhled
Z hlediska současného stavu a vývoje porostů lze konstatovat:
- Na rozdíl od většiny ostatních lesů Lesního závodu i polesí Říčany, porostní zásoby dřeva na DO Klokočná dále mírně rostou, a to přes jejich dlouhodobě větší těžební výtěžnost. Za období posledních pěti let je výtěžnost na 1 ha vyšší v prů-měru o 22 % oproti celému LZ a o 9 % oproti polesí Říčany (výtěžnost Klokočné = 7,14 m3 na ha/rok, polesí Říčany = 6,63 m3 a LZ = 5,87 m3).
- Z tohoto důvodu by v novém decenniu neměl být problém naplnit etát, stanovený pro Klokočnou v přibližně stejné výši jako v předešlém LHP. Údaje pro ostatní lesy LHC v tomto směru již tak příznivé nejsou a nasvědčují, že vzájemný rozdíl ve výtěžnosti se bude zřejmě nadále zvyšovat.
- Obdobně předpoklad efektivnosti pěstební péče je v dalším období pro DO Klokočná příznivý.
Pro jednotlivé činnosti lze očekávat, že:
- U vyklizování klestu by se rozsah prací a nákladů měl na delší dobu ustálit přibližně ještě o 10–15 % níže, než je průměr minulých pěti let, který činí na 1 ha obhospodařované plochy 96 % přímých nákladů dosahovaných v rámci celého LZ. Souvisí to s dalším očekávaným snížením umělé obnovy, snižujícím se podílem těžeb v předržených horních etážích a naopak se zvýšením těžeb probírkového charakteru v porostních skupinách, které vznikly ještě holosečným způsobem a kde se úklid klestu po těžbě v této fázi neprovádí.
- Rozsah a náklady na zalesňování, které se již v posledních pěti letech pohybují pod 50 % v porovnání s polesím i celým LZ, by měly nadále pozvolna klesat. Například z údajů o plochách holin nového LHP a úkolů zalesnění pro letošní rok vyplývá, že na srovnatelné ploše Klokočné je rozsah zalesňování přibližně 7krát menší než v rámci celého polesí.
To se samozřejmě příznivě projeví i v nákladech dalších pěstebních činností (oplocení, mazání apod.). Ve prospěch Klokočné by v tomto směru v příštích letech mělo dopadnout i srovnání s ostatními oblastmi LZ, kde se zřejmě v novém decenniu poněkud sníží dosavadní rozsah těžeb (výtěžnost), ale asi ne již podíl pěstebních prací.
- Bylo by dobře, kdyby se konečně podařilo dostat do rozumné míry rozsah a náklady na prořezávky, které zatím nejvýrazněji poškozují dosavadní ekonomickou prosperitu demonstračního objektu (viz údaje o plnění prořezávek z úvodu článku). Tomuto očekávání nasvědčuje i značné snížení plošného rozsahu závazného úkolu nového LHP pro Klokočnou, a to na pouhých 16 % ročního průměru realizovaných prořezávek v posledních pěti letech.  
- V jednotlivých disciplínách ochrany a ošetřování kultur by se měl zmenšený rozsah umělého zalesňování projevit ve snížení dosud vysokých nákladů na oplocování a mazání kultur, které u ochrany mazáním za posledních 5 let činily 124 % a u oplocování dokonce 195 % závodového průměru nákladů na srovnatelnou výměru. Náklady na ochranu proti buřeni jsou již nyní na 1 ha obhospodařované plochy o plných 80 % nižší než v ostatních srovnávaných lesích.
- Těžba dřeva a přibližování, přepočteme-li jejich náklady na srovnatelný rozsah výtěžnosti, jsou v současné době mírně nad průměrem polesí a LZ (cca o 5 %), což je možno vzhledem k pracnosti těžebních prací považovat za velmi dobrý výsledek, který nepotvrzuje uplatňovaný názor o výrazně vyšších nákladech na tyto činnosti při výběrném způsobu hospodaření.
- I když nelze zatím asi počítat s podstatným zlepšením zpeněžení těženého dřeva, které na Klokočné zatím dosahuje 91 % oproti LZ, měla by se i zde pozice DO Klokočné pozvolna vylepšovat. Hovoří pro to očekávané další zvětšování rozdílu ve výtěžnosti na 1 ha a též skutečnost, že oproti ostatním lesům by se neměl výrazněji zmenšovat podíl těžených kulatinových sortimentů z předržených horních etáží, a to včetně efektu ze světlostního přírůstu, který již začíná být patrný. Důvodem současného nižšího zpeněžení dřeva oproti srovnávaným lesům je skutečnost, že při těžebních výběrech jsou z celé plochy porostů, pro podporu světlostního přírůstu, uvolnění cílových stromů a zkvalitnění genetické základny, odstraňováni méně kvalitní jedinci. Dalším důvodem nižšího zpeněžení těžené hmoty je skutečnost, že v současné době do produkce vstupuje značný podíl mladých porostů z bývalých holin, které přechodně dávají jen nepatrné množství kulatinových sortimentů.
Z výše uvedených informací o součas-ném stavu porostů a výhledech výběrného způsobu hospodaření na Klokočné lze předpokládat, že nové decennium by mělo dát již zcela zřetelný obraz o výhodách (případně nevýhodách) nepasečného, výběrného způsobu hospodaření a mož-nostech jeho provozního uplatnění nejen u státních, ale i u soukromých či obecních lesů středních poloh ČR.
Při dodržení základních principů a pokračování trendu stavu a vývoje lesních porostů, včetně dosahovaných hospodářských výsledků, lze v polovině nového decennia očekávat, že již současný pozitivní efekt celkového výsledku hospodaření na Klokočné ve výši 124 % v uplatňova-ném porovnávání s ostatními lesy na srovnatelných stanovištních podmínkách, obhospodařované pasečným způsobem, se ještě alespoň o 10 % zvýší.

Charakteristika vývoje lesních porostů
Charakteristický z hlediska vývoje porostů by v novém decenniu (2012–2021) měl být přesun těžiště činností z obnov umělými podsadbami MZD ve víceetážových porostech, na práce v mla-dých porostech vzniklých ještě z bývalých holin, kde dochází k počátkům produkce hroubí. Tato činnost, která i nadále bude nepatřičně vykazována jako předmýtní těžba (PÚ), bude již provozně zajišťována prvními výběrnými zásahy, bez členění na těžby mýtné a předmýtné. Rámcový předpoklad intenzity zásahů lze očekávat v rozmezí 25–30 m3/ha a tato hmota, jejíž podíl bude v následujícím decenniu postupně výrazně narůstat, se tak začlení do celkových těžebních možností demonstračního objektu. V přechodném období na výběrný způsob produkce z ploch takovýchto porostů v celkové kalkulaci těžeb dočasně chyběla.
Charakter zásahů v těchto porostech bude plnit jednak roli výchovy k zajištění optimálního produkčního využití stávajících tyčovin, jednak vytvářet předpoklady k postupné, alespoň dílčí diferenciaci výškové i druhové struktury takovýchto plošně rozsáhlých porostů.
Narůstající podíl zastoupení dosud „nedostatkových“ dřevin, především jedle a buku, které je při obnovách LHP hodnoceno zpravidla jen z pozice dřevních zásob, se v tomto decenniu bohužel ještě neprojeví. Tento efekt bude průkazněji registrován až v dalších obnovách LHP. Kvalita a skladba současné obnovy byla sice opakovaně měřena a registrována v práci Jiřího Zahradníčka (zařízení novou metodou HÚL pro strukturně bohaté lesy), ale v současnosti chybí peníze na komplexní vyhodnocení provedeného měření.

Závěrečná doporučení
Jedním ze žádoucích opatření pro možnost zajištění dlouhodobého systematického obhospodařování a vyhodnocování nepasečného, výběrného způsobu obhospodařování je urychlené prodloužení nájemních smluv ke správě obecních lesů, které jsou v určitém rozsahu dlouhodobě součástí demonstračního objektu Klokočná (bývalé smlouvy skončily s platností LHP).
Zájmu a odbornému nasazení pracovníků lesního úseku Klokočná při uplatňování výběrných principů hospodaření na demonstračním objektu by nesporně prospělo, kdyby mohli být na dosahovaných výsledcích vhodnou formou zainteresováni a o dosažených výsledcích uplatňovaného hospodaření průběžně informováni.
K odstranění pochyb provozních pracovníků, případně kontrolních orgánů, o legálnosti některých opatření výběrných způsobů hospodaření (kupř. možnost realizace obnovních prvků bez ohledu na věkový limit 80 let horní etáže porostu), by prospělo udělení výjimky z příslušných ustanovení lesního zákona.

Autor:  
Ing. Vladislav Ferkl
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.